1. hlavní kvantové číslo "n": udává počet elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru charakterizuje rotační pohyb elektronů.
2. Hlavní kvantové číslo může nabývat hodnot: od 0 do (n-1) 1, 2, 3, 4, ... +l, 0, -l +1/2 a -1/2.
3. Jestliže hlavní kvantové číslo n=2, pak vedlejší kvantové číslo l nabývá hodnot: -2, -1, 0, 1, 2 0 a 1 pouze 1 0,1 a 2.
4. Jestliže hlavní kvantové číslo n=3, pak vedlejší kvantové číslo l nabývá hodnot: 0, 1, 2 a 3 1, 2 a 3 pouze 3 0, 1, a 2.
5. Jestliže hlavní kvantové číslo n=1, pak vedlejší kvantové číslo l nabývá hodnot: 2 1 0 a 1 0.
6. Vedlejší kvantové číslo l: souvisí s prostorovou orientací orbitalu souvisí s tvarem orbitalu určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev charakterizuje rotační pohyb elektronů.
7. Je-li vedlejší kvantové číslo l= 0, mluvíme o orbitalu: p f s d.
8. Je-li vedlejší kvantové číslo l= 1, mluvíme o orbitalu: p s d f.
9. Je-li vedlejší kvantové číslo l= 2, mluvíme o orbitalu: f s p d.
10. Je-li vedlejší kvantové číslo l= 3, mluvíme o orbitalu: f d s p.
11. Magnetické kvantové číslo "m": charakterizuje rotační pohyb elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev souvisí s tvarem orbitalu popisuje prostorovou orientaci orbitalu.
12. Magnetické kvantové číslo "m" nabývá hodnot: 1, 2, 3, 4, ... +1/2 a -1/2 od 0 do (n-1) -l, 0, +l.
13. Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla l rovna dvěma -2, -1, 0, 1, 2 pouze 0 pouze 0, 1, 2 pouze -1, 0, 1.
14. Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla l rovna jedné -2, -1, 0, 1, 2 pouze 0 pouze 0 a 1 -1, 0, 1.
15. Spinové kvantové číslo s: určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru udává tvar orbitalu charakterizuje rotační pohyb elektronů.
16. Spinové kvantové číslo s může nabývat hodnot: od 1 do nekonečna od 0 do (n-1) +1/2 nebo -1/2 od -l do +l včetně nuly.
17. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4d 3f 1p 5s.
18. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4s 2f 5d 1p.
19. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 3f 2d 4d 3s.
20. Na hladině p může být maximálně: 6 elektronů 2 elektrony 3 elektrony 10 elektronů.
21. Na hladině s může být nejvýše: 6 elektronů 2 elektrony 4 elektrony 1 elektron.
22. Na hladině d může být nejvýše: 10 elektronů 2 elektrony 4 elektrony 1 elektron.
23. Na hladině f může být nejvýše: 10 elektronů 7 elektronů 6 elektronů 14 elektronů.
24. Nejvýše 6 elektronů může být na hladině: s d f p.
25. Nejvýše 10 elektronů může být na hladině: f d p s.
26. Atom je úplně charakterizován: atomovým a nukleonovým číslem protonovým číslem nukleonovým číslem neutronovým číslem.
27. Atomový útvar tvořený dvanácti protony, deseti elektrony a dvanácti neutrony je: kationt Mg 2+ aniont F- kationt Na+ aniont O 2-.
34. Izotopy téhož prvku jsou nuklidy, které se liší nábojem jádra se liší nukleonovým číslem se liší pouze atomovým číslem mají stejné protonové číslo.
33. Izotopy téhož prvku se liší: pouze chemickými vlastnostmi pouze fyzikálními vlastnostmi fyzikálními i chemickými vlastnostmi neliší se fyzikálními ani chemickými vlastnostmi.
37. Nuklid je látka složená z: atomů s různým protonovým a stejným nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým i nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem molekul se stejným neutronovým a různým protonovým číslem.
38. Jako alotropii označujeme jev, kdy se prvek vyskytuje: pouze v jedné krystalové struktuře v několika krystalových strukturách v několika strukturních modifikacích, lišících se fyzikálními vlastnostmi v několika skupenstvích.
39. Záření alfa je: proud pozitronů proud elektronů proud fotonů proud jader helia.
40. Pokud atom vyzáří částici alfa, potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
41. Záření beta minus je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud neutronů.
42. Záření beta plus: je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud neutronů.
43. Pokud atom vyzáří částici beta minus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
44. Pokud atom vyzáří částici beta plus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě míst napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
45. Záření gama je: proud pozitronů proud elektronů elektromagnetické vlnění jádro helia.
46. záření beta je : je pronikavější než záření alfa je stejně pronikavé jako záření alfa je 100x méně pronikavější než záření alfa nelze jednoznačně určit jeho hodnotu.
|
