11.01 Absolutně černé těleso energii: odráží a vyzařuje dokonale odráží pouze pohlcuje pohlcuje a vyzařuje.
11.02 Absorpce elektromagnetického záření: je proces, při němž jsou dopadající fotony pohlcovány hmotou a způsobují přechod atomů do stavu s vyšší energií vždy způsobuje uvolnění elektronů z atomu ede k pohlcování elekteronů z obalu jádrem atomuv česky znamená proces uvolňování energie z atomů formou fotonů.
11.04 Atom radioaktivního 137/55 Cs obsahuje: 82 neutronů 192 nukleonů 137 kladných elementárních nábojů 55 protonů.
11.03 Aktivita radioaktivního preparátu: je počet atomů, které se přemění za 1 sekundu klesá exponenciálně s časem klesá logaritmicky s časem má stejnou fyzikální jednotku jako poločas rozpadu.
11.05 Budiž E0 energie základního stavu, E energie excitovaného stavu, f frekvence záření, h Planckova konstanta. Při přechodu atomu z excitovaného do základního stavu dochází k emisi fotonu. Frekvenci emitovaného fotonu lze určit podle vztahu: E - E0 = h . f E/ E0 = h . f E/ E0 = h / f E - E0 = c^2 / 2.
11.06 Budiž r0 vzdálenost dvou atomů v molekule ve stabilní rovnovážné poloze. Ve vzdálenosti mírně větší než r0 je výsledná síla mezi atomy: nulová odpudivá přitažlivá přitažlivá nebo odpudivá, záleží na velikosti molekul.
11.07 Cyklotron je: kruhový urychlovač fotonů elektron obíhající po kruhové dráze kolem jádra v přístroj k urychlování těžkých částic s elektrickým nábojem urychlovač všech nukleonů.
11.08 Cyklotron může sloužit k urychlování: protonů deuteronů neutronů částic alfa.
11.09 Částice α: se skládá ze dvou protonů a dvou neutronů má nuklenové číslo A = Z splňuje svým nukleonovým a protonovým číslem rovnici A + Z = 4 se neodchyluje v magnetickém poli.
11.10 De Broglieho vlnová délka: je nepřímo úměrná hybnosti částice je přímo úměrná hmotnosti částice nezávisí na hybnosti částice je přímo úměrná hybnosti částice.
11.11 Dosah elektromagnetické interakce je: omezený rozměry atomů neomezený omezený rozměry jádra atomu omezený rozměrem sluneční soustavy.
11.12 Dosah gravitační interakce je: omezený rozměry atomů neomezený omezený rozměry jádra atomů omezený vzdáleností Země - Měsíc.
11.13 Dva izotopy stejného prvku mají různý počet: protonů neutronů nukleonů elektronů.
11.14 Elektrárny využívají obvykle chladící věže k odvedení ztrátového tepla do ovzduší. Jaderná elektrárna, ve srovnání s uhelnou při stejném výkonu, produkuje ztrátové teplo: podstatně větší podstatně menší žádné stejné - množství odpadního tepla nezávisí na tom, zda energie pochází ze spalování uhlí nebo jaderného štěpení, ale pouze na účinnosti turbín a generátorů.
11.15 Elektron má: nulovou klidovou hmotnost nulový elektrický náboj pouze vlastnosti částice některé vlastnosti částice i vlnové vlastnosti.
11.16 Elektron: je stabilní částice jeho antičásticí je pozitron je součástí záření alfa může být urychlován elektrostatickým polem.
11.17 Energie nutná k odtržení elektronu z elektronového obalu molekuly plynu se nazývá: vnitřní energie potenciální energie ionizační energie kinetická energie.
11.18 Excitovaný stav atomu je stav: s energií elektronového obalu vyšší než v základním stavu kdy dochází k samovolné přeměně protonu na neutron kdy dochází k samovolnému uvolňování protonů z jádra mimo atom s energií elektronového obalu vyšší než v základním stavu a energií jádra menší než v základním stavu.
11.19 Excitovaným stavem atomu rozumíme: stav, kdy atom přijal elektron od jiného atomu stav, kdy atom uvolnil alespoň jeden elektron stav s vyššími hodnotami energie elektronů v obalu, než jaká je v základním stavu stav s vyššími počty nukleonů v jádře.
11.20 Gama záření: je elektromagnetické vlnění je proud neutronů je proud fotonů není odchylováno elektrickým polem.
11.21 Intenzita vyzařování černého tělesa je: úměrná druhé mocnině vlnové délky záření přímo úměrná teplotě tělesa přímo úměrná druhé mocnině teploty tělesa přímo úměrná čtvrté mocnině teploty tělesa.
10.22 Izotopy mají jádra: s různým počtem neutronů a stejným počtem protonů s různým počtem protonů a stejným počtem neutronů se stejným nukleonovým číslem se stejným počtem neutronů.
10.23 Izotopy určitého prvky lze rozlišit: chemickými metodami fyzikálními metodami na základě zjištění atomové hmotnosti daného izotopu v některých případech na základě záření, které emitují.
10.24 Jaderná elektrárna zatěžuje při běžném provozu životní prostředí: emisemi skleníkových plynů emisemi sloučenin síry emisemi radioaktivních plynů a popílku nutností v určitých časových intervalech vyměňovat jaderné palivo, přičemž vyhořelé palivo je nutno skladovat, ukládat, nebo dále zpracovávat.
10.25 Jaderné síly, působící mezi nukleony v jádře atomu a zajišťující jeho stabilitu: v žádném případě neumožňují rozpad jádra jsou projevem silné interakce jsou projevem gravitační interakce jsou projevem elektromagnetické interakce.
10.26 Jaderné síly: jsou v oblasti svého působení silnější než elektrostatické síly jejich velikost závisí na nábojích mají krátký dosah, přibližně 0,001 pm přitahují elektrony k jádru atomu.
10.27 Jádro atomu: má záporný náboj, jehož velikost je přesně dána počtem nukleonů je elektricky neutrální má kladný náboj, jehož velikost je dána počtem protonů poutá k sobě elektorny pouze gravitační silou.
10.28 Jádro radioaktivního atomu, který vyzáří částicí α, se změní v jádro atomu prvku, který je v periodické tabulce prvků (v obvyklém uspořádání): posunut o čtyři místa doleva oproti původnímu prvku posunut od dvě místa doprava oproti původnímu prvku posunut o dvě místa doleva oproti původnímu prvku posunut o jedno místo doleva oproti původnímu prvku.
10.29 Jádro radiokativního atomu, který vyzáří částici β-, se změní v jádro atomu prvku, který je v periodické tabulce prvků (v obvyklém uspořádání): posunut o dvě místa doleva oproti původnímu prvku na téže místě, jako původní prvek osunut o jedno místo doleva oproti původnímu prvku posunut o jedno místo doprava oproti původnímu prvku.
10.30 Jádro uhlíku 12/6 C obsahuje: 6 neutronů 6 nukleonů 12 protonů 12 elektronů.
10.31 Jádro uranu 238/92 U má: 238 kladných elementárních nábojů 92 kladných elementárních nábojů 92 neutronů 238 nukleonů.
10.32 Jaké nukleonové číslo A a protonové číslo Z má jádro atomu lehkého vodíku? A = 0, Z= 0 A = 0, Z= 1 A = 1, Z= 1 A = 1, Z= 0.
10.33 Je chybou tvrdit, že: kladně nabitý ion vzniká při přebytku neutronů ionty vznikají při vysokých teplotách elektrický proud je způsoben pohybem volných elektronů volný elektron může s elektricky neutrálním atomem vytvořit záporně nabitý ion.
10.34 Je chybou tvrdit, že: elektrony jsou poutány v atomu jadernou silou téměř veškerá hmotnost atomu je soustředěná v jádře jaderné síly nemají tak velký dosah jako síly elektrické každému prvku odpovídá určitý počet protonů v jádře atomu.
10.35 K určování stáří organických materiálů se využívá radioizotopová metoda, spočívající v určení podílu nerozpadlých izotopů: vodíku uhlíku uranu radonu.
10.36 Kolik elektronů je v obalu elektricky neutrálního atomu izotopu rtuti 198/80 Hg? 118 80 198 žádný, protože je elektricky neutrální.
10.37 Magnetické kvantové číslo m může nabývat hodnot: všech přirozených čísel od -l do l, kde l je vedlejší kvantové číslo 1/2, -1/2 jen lichých čísel.
10.38 Magnetické kvantové číslo udává: moment hybnosti smysl rotace elektronu orientaci orbitalu v prostoru slupku.
10.39 Mezi nukleonovým číslem A, počtem protonů Z a počtem neutronů N platí u libovolného prvku vztah: Z = N + A A = Z - N A = Z + N N = A + Z.
10.40 Mlžná komora je určena pro: měření absolutní vlhkosti vzduchu měření velikosti náboje neutronů měření rosného bodu vzduchu pozorování trajektorií částic.
10.41 Množinu všech možných hlavních kvantových čísel lže vyjádřit jako: 0,1,2,... 1,2....., m-1, kde m je magnetické kvantové číslo 1,2,... 1,2,.... (2 . l + 1), kde l je vedlejší kvanotvé číslo.
10.42 Množinu všech možných magnetických kvantových čísel pro dané vedlejší kvantové číslo l lze vyjádřit jako: 0,1,......,l -l, -l +1,......,0,......, l -1, l -(l - 1),.....,0,......(l - 1) 1,2,......,l.
10.43 Množinu všech možných vedlejších kvantových čísel pro dané hlavní kvanotvé číslo n lze vyjádřit jako: 1,2,....., n - 1 0,1,....., n -1 1,2,.....,n 0,1,......,n.
10.44 Náboj protonu je: stejně veliký jako náboj elektronu v absolutní hodnotě kladný 1840krát větší než absolutní hodnota náboje elektronu záporný.
10.45 Nukleonové číslo udává: součet protonů a neutronů v jádře počet neutronů v jádře počet elektronů v obalu neutrálního atomu počet protonů v jádře.
10.46 Označte nesprávné přiřazení mezi veličinou a její možnou jednotkou: jednotkou poločasu rozpadu je 1 s jednotkou intenzity elektrického pole je 1 V . m^-1 jednotkou intenzity vyzařování je 1 lux jednotkou indukčnosti je 1 H.
10.47 Označte nesprávné tvrzení: jednotkou součinitele délkové teplotní roztažnosti je K^-1 . m^-1 jednotkou látkového množství je mol jednotkou poločasu rozpadu je sekunda (příp. minuta, hodina, den, rok) jednotkou optické mohutnosti je dioptrie.
10.48 Pauliho princip říká, že v jednom stacionárním stavu atomu se nemohou vyskytovat 2 elektrony, které mají: stejných všech 5 kvantových čísel stejná kvanotvá čísla n, m stejná všechna kvantová čísla stejnou energii.
10.49 Poločas rozpadu T představuje dobu za kterou se rozpadne polovina jader z původního množství N jader. Kolik jader se rozpadne za dobu dvou poločasů 2T? N / 2 všechna jádra 3N / 4 N / 4.
10.50 Poločas rozpadu T představuje dobu, za kterou se rozpadne polovina jader z původního množství N jader. Kolik jader se rozpadne za dobu 3 poločasů 3T? N / 8 všechna jádra 7N / 8 N / 3.
10.51 Poločas rozpadu T představuje dobu, za kterou se rozpadne polovina jader z původního množství N jader. Kolik jader zůstane nerozpadlých za dobu 3 poločasů 3T? N / 8 všechna jádra 7N / 8 N / 3.
10.52 Polotloušťka D látky je vrstva, která sníží intenzitu I jaderného záření na polovinu. Materiál o tloušťce 2D sníží intenzitu záření I: na I / 3 na I / 4 na 0 na I / 2.
10.53 Polotloušťka D látky je vrstva, která sníží intenzitu I jaderného záření na polovinu. Materiál o tloušťce 3D sníží intenzitu záření I: na I / 3 na I / 8 na 0 na I / 2.
10.54 Pozitron má následující počet elementárních nábojů: jeden kladný dva kladné žádný jeden záporný.
10.55 Pracovní nápní Geiger-Müllerova počítače může být: vodní pára vakuum zředěný plyn vzduch za normáního tlaku.
10.56 Protonové číslo udává: hmotnost atomu počet kladných elementárních nábojů v jádře počet protonů v jádře počet elementárních částic v jádře.
10.57 Přechod elektronu z excitovaného do základního stavu může být provázen: emisí fotonu uvolněním energie emisí elektronu a fotonu emisí elektronu.
10.58 Při absorpci elektromagnetického záření atom: přechází ze stavu s nižší energií do stavu s vyšší energií vždy uvolňuje elektrony vždy vyzařuje foton přechází ze stavu s vyšší energií do stavu s nižší energií.
10.59 Při Comptonově efektu, kdy dojde ke srážce fotonu rentgenového záření s elektronem, má foton: stejnou energii, jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se nezmění menší energii, jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se nezmění menší frekvenci, než jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se změní větší frekvenci, než jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se změní.
10.60 Při Comptonově efektu, kdy dojde ke srážce fotonu rentgenového záření s elektronem, má foton: stejnou energii, jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se změní vmenší vlnovou délku, než jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se změní menší vlnovou délku, než jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se nezmění větší vlnovou délku, než jakou měl před srážkou, a směr jeho šíření se změní.
10.61 Při radiokativním rozpadu jádra jsou vždy zachovány tyto fyzikální veličiny: elektrický náboj hmotnost hybnost rychlost.
10.62 Při radioaktivním rozpadu počet radioaktivních atomů ve vzorku klesá s časem přibližně: lineárně exponenciálně logaritmicky kvadraticky.
10.63 Při rozpadu atomového jádra přeměnou alfa se: prvek posune v perioduické tabulce o 2 místa vlevo hmostnostní číslo sníží o 2 a atomové číslo o 4 počet nukleonů sníží o 4 počet protonů se sníží o 2.
10.64 Při spontánní emisi fotonu vyvolané přechodem elektronu ze stavu s energií Em do stavu s energií En, má vyzářený foton (h - Planckova konstanta, c - rychlost světla): energií Em - En vlnovou délkou λmn = (Em - En) / (h . c) energii h . λmn = Em - En frekvenci f, splňují rovnici h . f = Em - En.
10.65 Při vnějším fotoelektrickém jevu dochází k emisi: α částic neutronů fotonů elektronů.
10.66 Přibližně platí: Avogadrovo číslo NA = 6,022 . 10^-23 mol^-1 rychlost zvuku v ideálním vakuu v = 334 m/s klidová hmotnost protonu mp = 1,672 . 10^27 kg rychlost světla ve vakuu c = 3 . 10^8 m/s.
10.67 Rozdíl mezi rentgenovým zářením a zářením gama spočívá: ve fyzikální podstatě záření výhradně v energii záření (mezi oběma druhy záření existuje ostrá energetická hranice) v procesu vzniku záření (elektronový obal nebo jádro) záření gama je zvláštním druhem rentgenového záření.
10.68 Rozměry atomu jsou řádově: 1 pm 0,1 μm μm 100 nm 100 pm.
10.69 Rychlost přeměny radioaktivního vzorku lze ovlivnit: tlakem teplotou gravitační interakcí nelze ovlivnit vnějšími podmínkami.
10.70 S rostoucí teplotou černého tělesa se vlnová délka záření vyzařovaného s největší intenzitou: nemění zvětšuje zmenšuje zvětšuje a po dosažení kritické teploty se světlo stane lineárně polarizovaným.
10.71 S rostoucí teplotou černého tělesa: se celková intenzita vyzařování nemění se zmenšuje celková intenzita vyzařování se zvětšuje celková intenzita vyzařování roste vlnová délka záření vyzařovaného s největší intenzitou.
10.72 Síla působící mezi dvěma atomy v molekulách nebo pevných látkách: je bez ohledu na vzdálenost atomů silou přitažlivou je v závislosti na vzdálenosti atomů silou přitažlivou nebo odpudivou je bez ohledu na vzdálenost atomů silou odpudivou je vždy nulová, neboť mezi nenabitými atomy nepůsobí žádné síly.
10.73 Spinové kvantové číslo elektronu: udává orientaci orbitalu v prostoru může nabývat pouze hodnot +1 a -1 může nabývat pouze hodnot 0,1,....., n-1 může nabývat pouze hodnot +1/2 a -1/2.
10.74 Stav elektronů v atomu je jednoznačně určen: energií atomu souborem kvantových čísel nábojem atomového jádra teplotou.
10.75 Tepelná elektrárna na hnědé uhlí zatěžuje při běžném provozu životní prostředí: emisemi skleníkových plynů emisemi sloučenin síry emisemi radioaktivních příměsí, které se v různé míře nacházejí v hnědém uhlí nutností ukládat pevné odpadní produkty spalování a odpadní produkty zachycené filtrací.
10.76 Typická vzdálenost, na kterou se uplatňuje silná interakce, je: vzdálenost 10^-15 m vzdálenost 10^-5 m vzdálenost odpovídající rozměrům atomů vzdálenost odpovídající rozměrům krystalů.
10.77 Typický rozměr atomů je: 10^-15 m 10^-10 m 10^-10 nm 10^-5 m.
10.78 Tzv. červená bariéra vnějšího fotoelektrického jevu znamená, že tento jev nastává: teprve tehdy, až vlnová délka dopadajícího záření klesne pod určitou hodnotu až při dostatečné intenzitě dopadajícího záření teprve tehdy, až frekvence dopadajícího záření klesne pod určitou hodnotu teprve tehdy, až vlnová délka dopadajícího záření vzroste nad určitou hodnotu.
10.79 Určete protonové a nukleonové číslo prvku, který vznikne α rozpadem 226/88 Ra : 226/ 88 222/ 88 227/ 84 224/ 84.
10.80 V elektricky neutrálním atomu je počet elektronů roven: počtu protonů v jádře rozdílu počtu nukleonů a protonů v jádře počtu nukleonů v jádře počtu neutronů v jádře.
10.81 V jakých jednotkách se udává Planckova konstanta h? J . m^-1 J J . s^-1 J . s.
10.82 Velikost elektrického proudu, který vzniká při fotoelektrickém jevu, je: nezávislá na intenzitě dopadajícího záření úměrná čtvrté mocnině intenzity dopadajícího záření nepřímo úměrná intenzitě dopadajícího záření rostoucí s rostoucí intenzitou dopadajícího záření.
10.83 Velikost rychlosti, se kterou vystupují elektrony z látky při fotoelektrickém jevu: závisí pouze na vlnové délce dopadajícího záření závisí pouze na materiálu závisí na materiálu a na vlnové délce dopadajícího záření závisí pouze na intenzitě dopadajícího záření.
10.84 Vnitřní fotoelektrický jev: je opačným k vnějšímu fotoelektrickému jevu způsobuje uvolňování elektronů z atomů, kdy uvolněné elektrony zůstávají v látce a umožňují vznik elektrické vodivosti u původně nevodivých materiálů spočívá v přijímání volných elektronů do atomů neumožňuje vznik elektrického proudu.
10.85 Z možných stavů, ve kterých se může nacházet daný atom, nazýváme základním stavem ten stav: ve kterém atom nereaguje na žádné podněty ve kterém protony a elektrony v atomu na sebe nepůsobí žádnou silou který má nejvyšší hodnotu celkové energie atomu který má nejnižší hodnotu celkové energie atomu.
10.86 Záření alfa je: tvořeno jádry He přitahováno k záporně nabité elektrodě tvořeno proudem elektronů směsí volně letících protonů a neutronů.
10.87 Záření gama: nemá elektrický náboj má jednotkový kladný elementární náboj má jednotkový záporný elementární náboj je proud fotonů.
10.88 Záření β- je tvořeno: protony elektrony fotony heliovými jádry.
10.89 Záření β- tvoří elektrony vyzařované: z elektronového obalu atomu z nejvyšší energetické hladiny elektronového obalu z jádra atomu (při rozpadu neutronu) při vnějším fotoelektrickém jevu.
10.90 Záření β-: jsou elektrony vznikající při procesech v atomovém jádře se nevychyluje v magnetickém poli se vychyluje v magnetickém poli je bez elektrického náboje.
10.91 Zdrojem záření gama ve zdravotnictví jsou kobaltové a cesiové zářiče. Atom radioaktivního 60/27 Co obsahuje: 27 neutronů 60 nukleonů 60 kladných elementárních nábojů 27 protonů.
|
