4.01 Absolutní výška tónu je určena: amplitudou kmitů rezonanční skříní zdroje frekvencí kmitů obsahem vyšších harmonických kmitočtů.
4.02 Akustické vlnění ve vzduchu o normální teplotě a tlaku, které má vlnovou délku 3,3 m: má frekvenci 100 Hz a patří do oblasti ultrazvuku má frekvenci 0,01 Hz a patří do oblasti ultrazvuku má frekvenci 100 Hz a patří do oblasti slyšitelných zvuků má frekvenci 0,01 Hz a patří do oblasti infrazvuku.
4.03 Akustické vlnění ve vzduchu o normální teplotě a tlaku, které má vlnovou délku 33 m: má frekvenci 10 Hz a patří do oblasti ultrazvuku má frekvenci 0,1 Hz a patří do oblasti ultrazvuku má frekvenci 10 Hz a patří do oblasti infrazvuku má frekvenci 0,1 Hz a patří do oblasti infrazvuku.
4.04 Decibel (dB) je jednotkou: rychlosti šíření zvuku hladiny intenzity zvuku výšky tónu akustického výkonu.
4.05 Frekvence kmitavého pohybu je: rovna převrácené hodnotě amplitudy udána v decibelech počet kmitů za jednotku času doba mezi dvěma následujícími stejnými fázemi kmitu.
4.06 Frekvence slyšitelné lidským uchem mají přibližně rozsah: (50 - 10 000) Hz (16 - 20 000) Hz (50 - 20 000) Hz (1 - 20 000)Hz.
4.07 Harmonický oscilátor s periodou vlastních netlumených kmitů T = 2 s je na počátku vychýlen z rovnovážné polohy vnější silou o velikosti Fmax = 3.10 ^-3 N a p5i tom vychýlení se vykonala práce W = 3.10 ^-5 J. Jaká je velikost maximální výchylky y-max oscilátoru? 2 cm 1 cm 0,5 cm 4 cm.
4.08 Hladina intenzity zvuku L v decibelech vypočítáme podle vztahu (I je intenzita daného zvuku, I0 je intenzita prahu slyšitelnosti zvuku o frekvenci 1 kHz): L = logˇ10 (I - I0) L = 10 . ln (I / I0) L =ln (I - I0) L = 10 .log ˇ10 (I / I0).
4.09 Horní hranice hladiny intenzity zvuku, kterou krátkodobě snese zdravé ucho bez nebezpečí poškození, je přibližně: 80 dB 120 dB 100 dB 160 dB.
4.10 Huygensův princip říká: další průběh vlnění lze konstruovat tak, že každý bod vlnoplochy považujeme za samostatný zdroj vlnění výška tónu závisí na rychlosti pohybu zdroje pozorovatele rychlost šíření zvuku závisí na těsnosti vazby jednotlivých bodů prostředí, kterým se zvuk šíří v blízkosti zdroje se vlnění nešíří ve vlnoplochách.
4.11 Charakterizujte postupné podélné vlnění: kmitající body kmitají ve směru šíření vlnění, všechny se stejnou fází kmitající body kmitají ve směru šíření vlnění, přičemž fáze se mění v závislosti na poloze a času kmitající body kmitají kolmo ke směru šíření vlnění kmitající body kmitají kolmo i ve směru šíření vlnění.
4.12 Charakterizujte postupné příčné vlnění: kmitající body kmitají kolmo ke směru šíření vlnění, všechny se stejnou fází kmitající body kmitají ve směru šíření vlnění kmitající body kmitají kolmo ke směru šíření vlnění, přičemž fáze se mění v závislosti na poloze a času kmitající body kmitají kolmo i ve směru šíření vlnění.
4.13 Je-li velikost rychlosti šíření zvuku v prostředí před lomem ν a v prostředí po lomu u, pak pro úhel dopadu α a úhel lomu β (měřený od kolmice) platí následující vztah: v / u = sinα / sinβ v / u = cosα / cosβ v / u = sinα . sinβ v / u = sinβ / sinα.
4.14 Jednoduchý kmitavý pohyb je: aperiodický, nerovnoměrný aperiodický, rovnoměrný periodický, rovnoměrný periodický, nerovnoměrný.
4.15 Jednoduchý tón, šířící se prostředím, rozkmitává částice; okamžitá výchylka kmitající částice y(t) je dána vztahem (Y-amplituda, ω- úhlová frekvence, f - frekvence, φ - počáteční fáze, t - čas): y(t) = Y. ω. sin (ω.t.φ) y(t) = Y. sin (2π.f.t + φ) y(t) = Y. sin (ω(t+φ) y(t) = Y. sin (2π.t + φ).
4.16 Kmitající těleso: se pohybuje stále se stejnou rychlostí se pohybuje s proměnnou rychlostí má nulovou rychlost při průchodu rovnovážnou polohou má maximální rychlost v místě maximální výchylky.
4.17 Kmitočet 1 Hz vyjádříme v základních jednotkách takto: 1 s^-1 1 m^-1. s^-1 1 s 1 s^-2.
4.18 Krytá píšťala varhan je čtvrtvlnným rezonátorem: jaká je délka píšťaly, která zní tónem subkontra C o kmitočtu přibližně 16 Hz? 20 m 10 m 5 m 2,5 m.
4.19 Láhev s infúzním roztokem ukápne jednou za 5 sekund. Frekvence kapání je: 20 Hz 0,05 Hz 12 Hz 0,2 s^-1.
4.20 Machovo číslo je: poměr rychlosti zvuku k rychlosti světla poměr rychlostí zvuku v daném prostředí a ve vakuu poměr rychlostí tělesa k rychlosti zvuku poměr rychlosti zvuku k rychlosti tělesa.
4.21 Mechanické vlnění s frekvencí menší než 16 Hz: nazýváme ultrazvuk nazýváme infrazvuk odpovídá frekvenci zvukového vlnění při dobře slyšitelné mluvě je dobře slyšitelné zdravým uchem.
4.22 Mezi dvěma veličinami, popisujícími harmonický pohyb se stejnou periodou T, je fázový rozdíl (2k+1) . π rad, kde k je celé číslo. Obě veličiny pak: dosahují maximální hodnoty pouze v časech posunutých o T/4 mají stejnou fázi mají opačnou fázi nemohou mít konstantní fázový rozdíl, ten se s časem mění.
4.23 Mezi dvěma veličinami, popisujícími harmonický pohyb se stejnou periodou T, je fázový rozdíl 2kπ rad, kde k je celé číslo. Obě veličiny pak: dosahují maximální hodnoty v časech posunutých o T/4 mají opačnou fázi mají stejnou fázi dosahují maximální hodnoty pouze v časech posunutých o 3T/2.
4.24 Nejhlubší tón, který můžeme slyšet, má fekvenci přibližně 16 Hz, perioda tohoto tónu je přibližně: 0,6 s 6 s 0,06 s 0,16 s.
4.25 Nejhlubší tón, který můžeme slyšet, má frekvenci přibližně 16 Hz. Vlnová délka tohoto tónu ve vzduchu je přibližně: 20 m 10 m 5 m 2 m.
4.26 Nesprávné tvrzení o infrazvuku je: má větší vlnovou délku než slyšitelný zvuk k je neslyšitelný má frekvenci nižší než 16 Hz špatně se šíří ve vodě.
4.27 Nesprávné tvrzení o šíření vlnění je: směr šíření vlnění v izotropním prostředí je určen tečnou k vlnoploše v izotropním prostředí je fázová rychlost ve všech směrech stejná v izotropním prostředí se vlnění šíří v kulových vlnoplochách v anizotropním prostředí může být v různých směrech rychlost šíření různá.
4.28 O hladině intenzity zvuku platí: prahu slyšitelnosti odpovídá hladina 1 B = 10 dB prahu slyšitelnosti odpovídá hladina 0 B = 0 dB prahu bolesti odpovídá hladina 12 B prahu bolesti odpovídá hladina 12 dB.
4.29 O kmitavém pohybu platí: perioda je doba, po které těleso přestane kmitat perioda je doba mezi dvěma nejbližšími průchody rovnovážnou polohou amplituda je největší hodnota výchylky amplituda je doba mezi dvěma následujícími stejnými fázemi kmitu.
4.30 O mechanickém vlnění platí: stojatým vlněním se přenáší mechanická energie vlnová délka mechanického vlnění je vzdálenost nejbližších bodů, jejichž fázový rozdíl je 2π postupným vlněním se přenáší mechanická energie při stojatém vlnění kmitají všechny body se stejnou amplitudou.
4.31 O oktávu vyšší tón má: dvojnásobnou frekvenci než původní tón jedenapůlnásobnou frekvenci než původní tón trojnásobnou frekvenci než původní tón poloviční frekvenci než původní tón.
4.32 O rychlosti zvuku platí: ve vakuu je větší než rychlost zvuku v pevných a kapalných materiálech ve vzduchu je menší než rychlost zvuku ve vodě ve vzduchu je stejná jako rychlost zvuku ve vodě ve vzduchu nezávisí na teplotě a atmosferickém tlaku.
4.33 Označte správná tvrzení týkající se stojatého vlnění: na pevném konci vzniká uzel na volném konci vzniká uzel na volném konci vzniká kmitna na pevném konci vzniká kmitna.
4.34 Označte správná tvrzení: mechanické vlnění s frekvencemi pod 16 Hz nazýváme infrazvukem mechanické vlnění s frekvencemi pod 20 kHz nazýváme ultrazvukem slyšitelný zvuk je mechanické vlnění o frekvenčním rozsahu přibližně 16 Hz až 20 kHz skutečný frekvenční rozsah slyšení u člověka je individuální, závisí např. na věku.
4.35 Pacient se nadechuje 20krát za minutu, frekvence dýchání je: 0,05 Hz 3 Hz 0,33 Hz 1200 Hz.
4.36 Perioda dýchání byla 3 s, tomu odpovídá frekvence: 0,33 Hz 0,03 Hz 0,05 Hz 20 Hz.
4.37 Perioda matematického kyvadla: závisí na jeho hmotnosti a délce je přímo úměrná tíhovému zrychlení na jeho hmotnosti nezávisí je na zemském povrchu všude stejná.
4.38 Perioda vlastního kmitání netlumeného harmonického oscilátoru, tvořeného ideální pružinou a závažím, závisí: na hmotnosti závaží a tuhosti pružiny na hmotnosti závaží, tuhosti pružiny a na hodnotě tíhového zrychlení na tuhosti pružiny a velikosti tíhového zrychlení zrychlení na hmotnosti závaží a velikosti tíhového zrychlení.
4.39 Píšťala stejné konstrukce, která zní o 2 oktávy výše, je: 2krát delší 2krát kratší 3krát kratší 4krát kratší.
4.40 Po zátěžovém vyšetření se puls pacienta 2krát zrychlil: perioda srdeční činnosti byla dvojnásobná perioda srdeční činnosti byla poloviční frekvence srdeční činnosti byla dvojnásobná frekvence srdeční činnosti byla poloviční.
4.41 Podélné mechanické vlnění může vzniknout: pouze v pevném skupenství pouze v plynném a kapalném skupenství ve všech skupenstvích pouze v kapalném a pevném skupenství.
4.42 Prahu bolesti odpovídá přibližně intenzita zvuku: 1 W . m^-2 10^12 W . m^ -2 10^-6 W . m^-2 10^6 W . m^-2.
4.43 Prahu slyšitelnosti tónu o frekvenci 1 kHz odpovídá intenzira zvuku: 10^-12 W . m^ -2 10^-9 W . m^ -2 10^-10 W . m^ -2 10^-23 W . m^ -2.
4.44 Pro postupné netlumené vlnění platí: všechny body kmitají se stejnou amplitudou všechny body kmitají se stejnou fází v daném okamžiku mají všechny body stejnou výchylku všechny body kmitají se stejnou frekvencí.
4.45 Pro stojaté vlnění neplatí, že: vzdálenost sousedních kmitech λ/2 vzdálenost sousedních uzlů λ/2 kmitna a sousední uzel mají polohy navzájem posunuté o λ/2 kmitna a sousední uzel mají polohy navzájem posunuté λ/4.
4.46 Pro stojaté vlnění platí: všechny body kmitají se stejnou amplitudou všechny body kmitají se stejnou fází v daném okmažiku mají všechny body stejnou výchylku všechny body kmitají se stejnou frekvencí.
4.47 Pro ultrazvukové vyšetření jsme použili sondu 4MHz, jaká je vlnová délka ultrazvuku v krvi, kterou se šíří zvuk rychlostí přibližně 1600 m/s? 400 mm 400 μm 6,4 mm 0,64 mm.
4.48 Proč většina hmyzu vydává zvuk pouze za letu a proč má zvuk vydávaný různými druhy hmyzu z pravidla různou výšku? zdrojem zvuku jsou kmitající křídla, výška zvuku závisí na frekvenci kmitání zdrojem zvuku je tření vzduchu o tělo letícího hmyzu, výška zvuku závisí na rychlosti letu a tvaru těla hmyzu zdrojem zvuku je rezonanční dutinka v přední části těla, která ke své funkci potřebuje nabírat stále nový vzduch, tedy při letu zdrojem zvuku je hlasový orgán, který nepracuje při konzumaci potravy, různá výška zvuku je dána jeho různou kontrukcí u různých druhů hmyzu.
4.49 Při audiometrii jsme zjistili nejlepší slyšitelnost při 3,2 kHz. Relativně vzhledem k této frekvenci ležela dolní hranice slyšitelnosti o 7 oktáv níže, zatímco horní hranice slyšitelnosti o dvě oktávy výše. Jaký je rozsah slyšitelnosti vyšetřovaného ucha? 16 Hz - 20 kHz 25 Hz - 12,8 kHz 160 Hz - 16 kHz 457 Hz - 6,4 k Hz.
4.50 Při harmonickém pohybu mechanického oscilátoru působí na hmotný bod reálná síla, která: je nepřímo úměrná okamžité výchylce směřuje z rovnovážné polohy směřuje do rovnovážné polohy má velikost přímo úměrnou velikosti výchylky.
4.51 Při interferenci akustického vlnění, pocházejícího z jednoho zdroje, ale odraženého od dvou různých předmětů stejné kvality vzniká maximální intenzita zvuku v těch místech, ve kterých je dráhový rozdíl interferujících vlnění blízký: pouze sudému násobku vlnové délky lichému násobku třetiny vlnové délky lichému násobku poloviny vlnové délky celočíselnému násobku vlnové délky.
4.52 Při šíření netlumené rovinné postupné vlny: nedochází k přenosu mechanické energie kmitají všechny body se stejnou amplitudou směr šíření vlnění je určen směrem tečny k vlnoploše fázová rychlost v izotropním prostředí je v různých směrech různá.
4.53 Přibližuje- li se pozorovatel k nepohyblivému zdroji rychlostí rovnou dvojnásobku rychlosti zvuku, pak pozorovaná frekvence je oproti frekvenci vydávaná zdrojem: dvojnásobná trojnásobná poloviční třetinová.
4.54 Rovnice pro okamžitou výchylku při harmonickém pohybu má (pro hodnoty veličin v hlavních jednotkách SI) tvar y(t) = 0,01 . sin (3,14 . t + 1,57) Maximální výchylka Ym, perioda T a počáteční fáze φ0 mají hodnoty přibližně: Ym = 0,01 m, T = 0,5 s, φ0 = 1,57 cm Ym = 0,01 cm, T = 0,5 s, φ0 = 1,57 s Ym = 0,01 m, T = 2 s, φ0 = π/2 rad Ym = 1 cm, T = 2 s, φ0 = 90 °.
4.55 Rovnice pro okamžitou výchylku y(t) oscilátoru s amplitudou A a s periodou vlastních netlumených kmitů T = 2s může mít tvar: y(t) = - A . sin (π . t + 3π/2) y(t) = A . sin (π . t - π/2) y(t) = A . sin (2π . t) y(t) = - A . cos (π . t).
4.57 Rychlost kmitavého pohybu závaží pověšeného na ideální pružině ve vakuu je: harmonickou funkcí času nazávislá na úhlové frekvenci konstantní lineárně rostoucí s časem.
4.56 Rozsah sborového basu začíná zpravidla tónem velké E o frekvenci přibližně 82,5 Hz: takový tón má ve vzduchu vlnovou délku přibližně: 4 m 2 m 20 cm 2 cm.
4.58 Rychlost šíření vlnění v se vypočítá z jeho vlnové délky λ a frekvence f: v = λ / f v = λ . f v = 1 / (λ . f) v = f / λ.
4.59 Rychlost šíření zvuku v kapalinách je: menší než ve vzduchu větší než ve vzduchu stejná jako v pevném i plynném skupenství nulová.
4.60 Rychlost šíření vzduchu ve vzduchu je přibližně: 340 m.s ^-1 3,4 km.s^-1 3400 km.s^-1 340 km.h^-1.
4.61 Rychlost ultrazvuku v kostech je přibližně 3360 m/s. Označte postup, který vede k vyjádření téže rychlosti v km/h: 3360 . 3,6 km/h = 12 096 km/h 3360 / 3,6 km/h = 933 km/ h 3360 . 60 km/h = 201 600 km/h 3360 / 60 km/h = 56 km/h.
4.62 Sborový soprán může zpívat tón c^3 o kmitočtu přibližně 1 kHz: vlnová délka takového tónu ve vzduchu činí přibližně: 340 cm 340 mm 170 mm 3,4 m.
4.63 Sluchové ústrojí průměrného člověka je nejcitlivější na zvuk o frekvencích v rozsahu: (16 - 50) Hz (700 - 6000) Hz (7 - 20) kHz (700 - 6000) kHz.
4.64 Těleso kmitá harmonickým pohybem s periodou 0,5 s, jeho maximální výchylka je 10 cm, v čase t = 0 je výchylka nulová. Pokud je čas t zadán v sekundách, pak rovnice pro okamžitou výchylku y v centimetrech má tvar: y(t) = 10 . sin (4π . t) y(t) = 10 . sin (4π . t + π/2) y(t) = 10 . sin (π . t) y(t) = 10 . cos (π . t + π/2 ).
4.65 Těleso vykoná při harmonickém pohybu 5 kmitů za 4 s. Jeho maximální výchylka je 4 cm, v čase t = 0 je výchylka nulová. Nalezněte správný vztah pro velikost okamžitého zrychlení a tělesa v závislosti na čase t ( v m.s^-2): a(t) = - 0,25 . π^2 . sin (5π . t / 3) a(t) = - 0,04 . π^2 . sin (5π . t / 2) a(t) = - 0,25 . π^2 . sin (5π . t / 2) a(t) = - 0,04 . π^2 . sin (5π . t / 3).
4.66 Těleso vykoná při harmonickém pohybu 5 kmitů za 4 s. Jeho maximální výchylka je 4 cm, v čase t = 0 je výchylka nulová. Označte správné vztahy pro úhlovou rychlost ω [rad . s^-1] výchylku y [m] v závislosti na čase t [s]: ω = 5π / 2 ω = 1,6 π y(t) = 0,04 . sin (5π . t/2) y(t) = 4 . sin (1,6π . t).
4.67 Tón označovaný jako komorní a má frekvenci 440 Hz. Tón, který je o dvě oktávy vyšší, bude mít frekvenci: 1320 Hz 880 Hz 1760 Hz 10 Hz.
4.68 U netlumeného mechanického oscilátoru je celková mechanická energie: největší při maximální výchylce konstantní periodicky se měnící největší při průchodu rovnovážnou polohou.
4.69 Úhlová (kruhová) frekvence fyzikálního kyvadla: je převrácenou hodnotu doby kmitu závisí pouze na jeho hmotnosti a tíhovém zrychlení je přímo úměrná jeho hmotnosti a nepřímo úměrná jeho délce závisí na momentu setrvačnosti vzhledem k ose kývání.
4.70 Ultrazvuk je zvuk: o frekvencích nižších než 1 kHz který se šíří vzduchem výrazně rychleji než slyšitelný zvuk o frekvencích vyšších než 20 kHz pro svoji vysokou frekvenci lidským uchem neslyšitelný.
4.71 Ultrazvuk je zvuk: o frekvencích nižších než 1 kHz o frekvencích nižších než 20 Hz o frekvencích vyšších než 20 kHz s intenzitou nižší než 16 kW . m^-2.
4.72 Ultrazvuk se šíří nejrychleji: v plynech a kapalinách v plynech v kapalinách v pevných látkách.
4.73 Ultrazvuk: má stejnou fyzikální podstatu jako slyšitelný zvuk se v daném prostředí šíří přibližně stejnou rychlostí jako slyšitelný zvuk může člověk ve vodě slyšet může být vnímán některými živočichy.
4.74 Ultrazvukové vlny mají vlnovou délku: větší než 21 m menší než 21 m a větší než 17 mm větší než 17 mm menší než 17 mm.
4.75. V důsledku Dopplerova posunu je frekvence přijímaného ultrazvukového vlnění vyšší, pohybuje-li se: detektor ke zdroji zdroj a detektor vzájemně od sebe zdroj a detektor stejným směrem a rychlostí zdroj k detektoru.
4.76 Vakuem: se šíří zvuk pomaleji než ve vzduchu se šíří zvuk rychleji než ve vzduchu se zvuk nešíří se šíří ultrazvuk snáze než infrazvuk.
4.77 Vlnění o stejné frekvenci a stejné amplitudě se budou interferencí rušit v těch místech, kde je fázový rozdíl interferujících vlnění roven: lichému násobku π rad sudému násobku π rad lichému násobku 2π rad sudému násobku 2π rad.
4.78 Vlnoplocha je definována jako: kulovitý útvar rovina kmitání příčného nebo podélného vlnění plocha, jejíž body kmitají se stejnou fází plocha, jejíž body mají nulovou výchylku nezávisle na čase.
4.79 Vlnoplocha vzniklá z bodového zdroje v homogenním izotropním prostředí má tvar: kružnice plná koule kulové plochy povrchu elipsoidu.
4.80 Vlnová délka mechanického vlnění je vzdálenost kmitajících bodů, jejichž fázový rozdíl je: 2π π/4 π/2 π.
4.81 Vyšetřované ucho má při frekvenci 2 kHz práh slyšitelnosti 20 dB. To znamená: že intenzita zvuku, který ještě slyší, je stokrát vyšší než u normálního zdravého ucha že intenzita zvuku, který ještě slyší, je 10^-10 W . m^-2 ucho slyší lépe, než normální zdravé ucho ucho slyší hůře, než normální zdravé ucho.
4.82 Výška tónu je dána: intenzitou zvuku relativním podílem příměsi harmonických kmitočtů k základní vlně frekvencí zvuku hladinou intenzity zvuku.
4.83 Vyšší harmonické frekvence jsou: celočíselné podíly základní frekvence celočíselné násobky komorního a celočíselné násobky základní frekvence celočíselné násobky frekvence 1000 Hz.
4.84 Watt na metr čtverečný je jednotkou: tlaku zvukového vlnění intenzity zvuku výšky tónu hladiny intenzity zvuku.
4.85 Zrychlení harmonického kmitavého pohybu je: nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka.
4.86 Zvuk je: mechanické vlnění vždy příčné elektromagnetické vlnění podélné přesun částic hmoty od místa vzniku zvuku k místu, kde je zvuk slyšen mechanické vlnění plynného, kapalného nebo pevného skupenství.
4.87 Zvuk o frekvenci 1 kHz a intenzitě 10^-10 W/m^2: má hladinu intenzity 20 dB má hladinu intenzity 10 dB je normálním uchem neslyšitelný by při milionkrát vyšší intenzitě překročil práh bolesti.
4.88 Zvuk se šíří ve vzduchu: převážně mechanickým příčným vlněním mechanickým podélným vlněním elektrickou polarizací molekul vzduchu přibližně stejně rychle jako ve vakuu.
4.89 Zvuk se vakuem: nešíří šíří rychlostí 16 km. s^-1 šíří rychlostí 3 . 10^8 m. s^-1 šíří rychlostí 334 m. s^-1.
4.90 Zvuk tónů, které mají stejnou výšku avšak různou barvu, se liší: frekvencí tónu podílem různých dalších harmonických frekvencí hladinou hlasitosti intenzitou.
4.91 Zvuk z majáku o frekvenci f dopadne na vodní hladinu a část se ho šíří dál vodou. Přitom rychlost zvuku ve vodě je přibližně 4,5x větší než rychlost zvuku ve vzduchu. Pak platí: frekvence vlny zůstane nezměněna, vlnová délka bude 4,5x větší frekvence vlny zůstane nezměněna, vlnová délka bude 4,5x menší frekvence vlny bude 4,5x větší, vlnová délka bude nezměněna frekvence i vlnová délka budou 4,5x větší.
|
