Hád'átka (druhy rodu Heteroda): patří mezi hlístice (Nematoda) parazitují ve střevě u dětí žijí pouze ve vodě zahrnují důležité škůdce hospodářských plodin.
Krytosemenné (angiospermické rostliny): tvoří květ vajíčka jsou uzavřena v semeníku zahrnují třídy Magnoliopsida, Rosopsida, Liliopsida zahrnují dvouděložné i jednoděložné rostliny.
Kroužkovci (Annelida) mají: homonomní článkování heteronomní článkování v každém článku jeden pár metanefridií povrch těla kryt kutikulou.
U kroužkovců nacházíme: coelom pseudocoel mixocoel schizocoel.
Mnohoštětinatci (Polychaeta): dýchají žábrami mají po stranách těla nečlánkované přívěsky (parapodia) mají článkové přívěsky vyvíjejí se přes larvu zvanou trochophora.
Protonefridie nacházíme u: ploštěnců (Plathelminthes) hub (Porifera) hlístic (Nematoda) kroužkovců (Annelida).
Nervová soustava u ploštěnců (Plathelminthes): ještě neexistuje je difúzníje je tvořena objícnovým gangliem a podélnými pruhy bez ganglií je trubicová.
Vylučovací soustava ploštěnců je tvořena: malpighickými trubicemi soustavou centralizovaných pulzujících vakuol kanálky ústícími na povrch těla, s plaménkovou buňkou na vnitřním konci orgány typu protonefridií.
Mezoglea živočišných hub (Porifera) obsahuje: jehlice tvořené CaCO3, SiO2 nebo sponginovou síť nervové buňky archeocyty svalové buňky .
Cévní soustava u kroužkovců (Annelida): není vytvořena je otevřená je uzavřená je propojená s tělní dutinou.
Vyšší rostliny (Cormophytae) zahrnují: kapraďorosty žádná z uvedených alternativ není správná nahosemenné rostliny krytosemenné rostliny .
Měkkýši (Mollusca): mají coelom vylučují nefridiemi mají všichni uzavřenou cévní soustavu množí se pohlavně i nepohlavně.
Plži (Gastropoda): dýchají žábrami nebo plicním vakem mají všichni vytvořenou schránku (ulitu) jejich noha je tvořena hladkou svalovinou nervová soustava je tvořena několika páry ganglií.
Hlavonožci (Cephalopoda): jsou odděleného pohlaví mají trubicovou nervovou soustavu dýchají žábrami mají komorové oči podobné očím obratlovců.
Členovci (Arthropoda) mají: homonomní segmentaci heteronomní segmentaci článkované končetiny nečlánkované končetiny.
Nervová soustava členovců (Arthropoda): je žebříčková je difúzní je rozptýlená m ganglia, která v jednotlivých článcích mohou splývat.
Řád roztoči (Acari) patří mezi: klepítkatce (Chelicerata) pavoukovce (Arachnida) vzdušnicovce (Tracheata) hmyz (Insecta).
Mezi hmyz s proměnou nedokonalou patří: švábi včely lumci blechy.
Mezi pavoukovce (Arachnida) patří: sekáči roztoči štíři štírci.
Vzdušnicovci (Tracheata) zahrnují např.: stonožky (Chilopoda) mnohonožky (Diplopoda) pavoukovce (Arachnida) hmyz (Insecta).
Pavouci (Arachnida): dýchají vzdušnými vaky a vzdušnicemi mají složené oči mají chelicery s vyústěním jedových žláz využívají mimotělní trávení.
Klíště (Ixodes ricinus): přenáší encefalitidu (zánět mozku) způsobuje svrab přenáší lymskou borreliózu přenáší skvrnitý tyfus.
Mezi korýše (Crustacea) patří: rak říční humr blešivec kapřivec.
Hmyz s proměnou dokonalou: má larvy značně odlišné od dospělců má larvy s viditelnými základy křídel má klidové stádium (kuklu) zahrnuje většinu hmyzu.
Mezi blanokřídlé (Hymenoptera) patří: mravenec mravkolev moucha domácí vážka.
Členovci (Arthropoda) mohou dýchat: žábrami plicními vaky vzdušnicemi celým povrchem těla.
U členovců (Arthropoda) slouží k vylučování: malpighické trubice protonefridie antenální žlázy žádná z uvedených alternativ není správná .
Hmyz s nedokonalou proměnou: je hmyz, v jehož individuálním vývoji se vyskytují kukly je hmyz v jehož vývoji schází stádium vajíčka je hmyz, z jehož vajíček se líhnou nymfy nebo najády podobné dospělcům zahrnuje vši a blechy.
Hmyz (Insecta) má: dva páry tykadel tři páry nohou s vyjímkou bezkřídlých původně dva páry křídel příčně pruhované svaly.
Pláštěnci (Tunicata) patří mezi: strunatce ostnokožce bezlebečné žádná z uvedených alternativ není správná .
Mezi pláštěnce (Tunicata) patří: sumky kopinatci salpy bezlebeční.
Ostnokožci (Echinodermata): jsou většinou paprsčitě souměrní mají systém vodních cév (ambulakrální soustavu) mají vysokou regenerační schopnost mají trubicovou nervovou soustavu.
Strunatci (Chordata) mají: trubicovou nervovou soustavu vznikající z prvostřeva trubicovou nervovou soustavu vznikající z ektodermu chordu dorsalis vznikající z ektodermu párové žaberní štěrbiny prolomené z hltanu.
Bezlebeční (Cephalochordata) mají: po celý život chordu dorsalis po celý život trubicovou nervovou soustavu chordu dorsalis pouze v embryonálním období uzavřený krevní oběh bez srdce.
Mihule potoční: má chordu dorsalis zachovanou po celý život má párové končetiny má nepřímý vývoj patří mezi bezčelistnatci (Agnatha).
Kapr obecný (Cyprinus carpio) má: srdce s jednou komorou a dvěma předsíněmi srdce s jednou komorou a jednou pedsíní plakoidní šupiny cykloidní šupiny.
Mezi paryby (Chondrichthyes) patří: žralok rejnok jeseter úhoř.
Dýchání obojživelníků (Amphibia): se děje u larev žábrami se děje u larev plícemi se děje u dospělých většinou plícemi má ve všech vývojových stádiích významný podíl kožního dýchání.
Plazi (Reptilia): neudržují stálou tělesnou teplotu mají srdce složené ze dvou částí udržují stálou tělesnou teplotu patří mezi prvoústé.
Krevní oběh obojživelníků (Amphibia) je: dvojí - tělní a plicní pouze velký pouze malý jednoduchý.
Do třídy plazi (Reptilia) patří řád: mloci (Salamandridae) haterie (Rhynchocephalia) šupinatí (Squamata) želvy (Testudines).
Krokodýli (Crocodilia): nemají bránici mají zuby vklíněny v jamkách (alveolách) mají temenní oko mají srdce rozděleno na jednu předsíň a dvě komory.
|
