Vnitřní prostředí organismu zahrnuje: tkáňový mok a krevní plasmu nitrobuněčnou tekutinu mozkomíšní mok mízu.
Krvinky krevní skupiny A mají: protilátku A protilátku anti B antigen A antigen anti A.
Pro určení krevních skupin jsou nejvýznamnější aglutinogeny: v cytoplasmě erytrocytů na membráně erytrocytů v krevní plasmě ve slinách.
Červené krvinky krevní skupiny A se shlukují působením: aglutininů antiB aglutinogenů B aglutinogenů antiB aglutininů antiA.
Krevní skupina B je charakterizována: aglutinogenem B aglutinogenem antiB aglutininem B aglutininem antiB.
Primární imunitní reakci zajišťují zejména protilátky: IgA IgG IgM IgE.
Při sekundární imunitní reakci je odpověď organismu: účinnější rychlejší zpomalená nespecifická.
pH krve je udržováno: kyselým uhličitanem sodným plasmatickými bílkovinami hemoglobinovým systémem kyselým fosforečnanem vápenatým.
Z organických látek je v krevní plazmě nejvíce: cukrů tuků bílkovin močoviny.
Hlavním regulátorem tvorby červených krvinek: nedostatek kyslíku nadbytek oxidu uhličitého erytropoetin proces stárnutí červených krvinek.
Homeostáza znamená: udržování určitého složení přijímaných tekutin zástavu krvácení udržování stálého vnitřního prostředí schopnost udržet vzpřímenou polohu těla.
Sedimentace je: usazování červených krvinek v nesrážlivé krvi závislá na množství fibrinogenu a globulinů v plazmě závislá na množení erytrocytů vyšší u žen než u mužů.
Na zástavě krvácení z malých cév se podílí: konstrikce cév činnost krevních destiček vliv antitrombinu srážení krve.
Aktivní imunizace dosáhneme: podáním oslabených bakterií a virů podáním usmrcených bakterií a virů podáním protilátek vitamínem B12.
Zralé červené krvinky člověka jsou buňky: s více jádry bezjaderné s laločnatým jádrem s jádrem, které obsahuje 46 chromosomů .
V červené kostní dřeni vznikají: pouze krevní destičky všechny typy krvinek pouze červené krvinky pouze bílé krvinky.
Tvorba červených krvinek: probíhá autoregulací jaderných buněk kostní dřeně je řízena erytropoetinem, který vzniká v mízních uzlinách je řízena erytropoetinem, který vzniká v ledvinách je ovlivnitelná tlakem atmosferického kyslíku.
Látky nepostradatelné pro srážení krve jsou obsaženy v: erytrocytech leukocytech lymfocytech trombocytech.
Retikulocyty jsou: buňky retikulární tkáně vývojové stádium trombocytů nejmladší erytrocyty pouze v periferním oběhu.
Lymfa je tekutina: obsažená ve všech kloubech vyplňující páteřní kanál v okolí míchy vyplňující mozkové komory prodící v lymfatických cévách a tzv. mízovodou.
Hematokryt je: absolutní množství červených krvinek v krvi množství hemoglobinu v krvi procentuální zastoupení červených krvinek na celkovém objemu krve procentuální zastoupení leukocytů na celkovém objemu krve.
Aglutininy jsou: žádná z uvedených alternativ není správná antigeny erytrocytů produkty aglutinogenů antigeny shlukující erytrocyty.
Krevní sérum získáme: žádná z uvedených alternativ není správná jako tekutou složku nesrážlivé krve centrifugací po přidání citronanu sodného po sedimentaci buněk v nesrážlivé krvi.
Protilátky produkují: žádná z uvedených alternativ není správná T lymfocyty monocyty P lymfocyty.
Granulocyty jsou bílé krvinky: zodpovědné za humorální imunitu imunologicky kompetentní buňky, které vytvářejí protilátky mající schopnost fagocytózy schopné vytvářet proteolytické enzymy.
Imunoglobuliny jsou: jednou se tří frakcí globulinů v krevní plazmě gama globuliny krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni součástí krevního barviva.
Serotonin a CA(2+)´: jsou důležité pro zástavu krvácení jsou obsaženy v trombocytech, na srážení krve se však nepodílejí se chovají jako antigeny, proto dochází ke shlukování krvinek jsou důležité pro přenos CO2.
Aglutinogeny jsou: protilátky erytrocytů antigeny erytrocytů protilátky krevní plazmy geny kódující antigeny.
Podstatou procesu srážení krve u obratlovců je: přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin přeměna rozpustného fibrinu na nerozpustný fibrinogen stah svaloviny kolem poranění řada dějů vyžadující přítomnost Ca(2+)´.
Slezina: není za normálních okolností hmatná jsou zde vychytávány nefunkční červené krvinky leží v levé klenbě brániční pokud se odstraní, lze bez ní žít.
Žlutá kostní dřeň: obsahuje již minimum krvetvorných buněk, převažují buňky tukové se v dospělosti nachází v tělech dlouhých kostí se v dospělosti nachází v plochých kostech neexistuje.
V období diastoly komor: jsou uzavřené cípaté chlopně žádná z uvedených alternativ není správná se komory plní krví jsou otevření poloměsíčité chlopně.
Skrze bránici prochází: aorta, jícen, v. portae (vrátnicová žíla) horní dutá žíla, aorta, jícen dolní dutá žíla a aorta bloudivý nerv (a. vagus) spolu s jícnem.
Na začátku stahu komor jsou chlopně: cípaté otevřeny poloměsíčíté otevřeny cípaté a poloměsíčité uzavřeny poloměsíčité zavřeny.
V období systoly komor: se uzavírají poloměsíčité chlopně komory se plní krví otevírají se cípaté chlopně je krev vypuzována do velkých tepen.
Krev je do plicnice vypuzena, když je tlak krve v plicnici nižší než tlak krve v: levé síni pravé komoře pravé síni levé komoře.
Poloměsíčité chlopně jsou v srdci: mezi síněmi a komorami v místě odstupu velkých tepen v ústí velkých žil mezi pravým a levým srdcem.
Do plic přitéká u člověka krev z: levé komory pravé síně pravé komory levé síně.
Za minutu proteče plicním oběhem v porovnání s velkým oběhem: stejné množství krve menší množství krve větší množství krve různé množství krve, v závislosti na zatížení.
Podněty pro srdeční stahy vznikají: v míše ve specializované části srdeční svaloviny žádná z uvedených alternativ není správná v gangliích útrobního nerstva.
|
