Gamety mají 3n chromosomů diploidní počet chromosomů dvě sady chromosomů haploidní počet chromosomů.
Gamety obratlovců vznikají z haploidních somatických buněk meoizou vznikají z diplodních somatických buněk mitozou jsou haploidní ( mají jednu sadu chromosomů ) se děli miozou na haploidní somatické buňky.
Pokud jsou samčí i samičí gonády na jednou jedinci, hovoříme o hermafroditismu gonochorismu kryptochorismu oogonii.
Pólová buňka polarizuje membrány v místě synapse nerv - sval vzniká v procesu oogeneze je buňka zadního pólu očního bulbu je tetraploidní.
Gamety jsou zralé pohlavní buňky buňky s diploidním počtem chromosomů buňky vzniklé amitozou buňky vzniklé rozdělením zygoty.
Při dihybridismu v F2 generaci nacházíme 4 typy homozygotů v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů vznikají pouze heterozygotní jedinci homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů.
Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů 2 typy gamet v F2 generaci 3 fenotypy gamety AA , BB , aa, bb v F2 generaci 9 genotypů.
Při dihybridismu za podmínek volné kombinovatelnosti obou genů vzniká 9 rozdílných genotypů v F2 v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů v F2 generaci vznikají pouze heterozygotní jedinci homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů.
Fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení žádná z uvedených dvou dvojnásobných heterozygotů dvou homozygotů při neúplné dominanci dominantního homozygota s heterozygotem.
Stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu úplná dominance neúplná dominance kodominance úplná recesivita.
Při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově odlišný od obou homozygotů shodný s AA shodnýn s aa v rozmezí fenotypů AA a aa.
Při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu jsou potomci stejní jako jeden z rodičů nacházíme štěpení 1:1 dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu.
Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem ( AA x Aa ) je polovina potomků homozygotních nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1 dochází ke štěpení 3:1 dochází ke štěpení 1:2:1.
Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu žádná z uvedených vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci dochází ke štěpení v F2 generaci vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů.
Genotypový štěpný poměr při křížení dvou heterozygotů ( Aa x Aa ) je žádná z uvedených 1:1 3:1 1:3.
V 1. filiální generaci při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci: fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní stejní jako jeden z rodičů lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově rozdílní od sebe.
Různé formy jednoho a téhož genu se nazývají alely lokusy karyotyp fenotyp.
Je-li vlastnost ( znak ) geneticky podmíněna párem funkčně odlišných alel, hovoříme o homozygotním genotypu heterozygotním genotypu neuniformním jedinci haploidním jedinci.
Jestliže dominantní alele v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu hovoříme o neúplné dominanci heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1 F1 jedinci nejsou uniformní.
Pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty ( AA x aa ) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1 je genotypová štěpný poměr F2 generace 3:1 může být fenotypový štěpný poměr v F2 generaci 1:2:1.
Křížíme-li jedince parentální generace AA x aa ( A neúplně dominantní nad a ) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1.
Při křížení jedinců parentální generace AA x BB ( A kodominantní s B ) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1.
Při dihybridismu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů 1 2 3 4.
Při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridismu získáme potomstvo se dvěma odlišnými genotypy uniformní potomstvo fenotypy shodné s parentální generací pouze recesivní homozygoty.
Při monohybridismu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme dva fenotypy v poměru 1:1 uniformní potomstvo shodný genotyp všech jedinců 50 % potomků s výskytem recesivních znaků.
Při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově shodný s AA shodný s aa mezi AA a aa odlišný od obou rodičů.
Při křížení dvou různých homozygotů ( AA x aa ) je potomstvo uniformní nacházíme štěpení 1:1 dochází ke štěpení 1:2:1 nacházíme štěpení 3:1.
Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterezygotem ( AA x Aa ) je genotypový štěpný poměr 1:1 nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1 jsou potomci ve fenotypu stejní dochází ke štěpení 1:2:1.
Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu objeví jedna čtvrtina heterozygotů vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci vyskytují pouze dominantní homozygoti vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů.
Kvantitatvní znaky jsou obvykle podmíněny malým počtem genů malého účinku podmíněny vyšším počtem genů malého účinku podmíněny genem velkého účinku málo závislé na faktorech prostředí.
Příbuzenské křížení v populaci má za následek změnu genových frekvencí vzestup počtu heterezygotů pokles četnosti heterozygotů snížení počtu recesivních homozygotů.
Heterosa se používá ve šlechtitelství je značně nebezpečná pro chovy se uplatňuje u příbuzenských sňatků zvyšuje počet dominantních homozygotů.
Mozaika je organismus,tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou jedince s karyotypem 45,X buňka se dvěma jádry organismus,který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány.
Léčení osob postižených dědičnými chorobami zlepšuje genofond populace zmenšuje frekvenci mutantních alel ovlivňuje positivně genotyp léčených osob ovlivňuje positivně fenotyp léčených osob.
Má-lo matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou mít děti krevní skupinu 0 0 a A 0, A, AB 0, A, AB, B .
|
