1. Fotoelektrický jev je prakticky využíván v a) televizní obrazovce b) expozimetru c) Wilsonově komoře d) triodě.
2. Einsteinova rovnice pro fotoelektrický jev vyjadřuje zákon zachování a) hybnosti b) momentu hybnosti c) energie d) hmotnosti.
3. Pro energii světelného kvanta platí a) W = h*v b) W = h*T c) W = h*c d) W = p/λ.
4. Výstupní práce elektronu pro sodík je 2,1 eV. Přibližná hodnota Planckovy konstanty činí 4,1*10^-15 eV*s. S jakou energií budou vyletovat elektrony z povrchu sodíkové katody, když na ní dopadne záření s vlnovou délkou 300 nm? a) 1 eV b) 1,5 eV c) 2 eV d) 2,5 eV.
5. Foton má a) pouze vlastnosti částice b) pouze vlastnosti vlny c) částicové i vlnové vlastnosti d) nenulovou klidovou hmotnost.
6. Elektron v základním energetickém stavu má a) pouze vlastnosti částice b) pouze vlastnosti vlny c) nulovou klidovou hmotnost d) částicové i vlnové vlastnosti.
7. Jednotkou látkového množství je a) kg b) mol c) mol*m^-3 d) kg*m^-3.
8. Avogadrovu konstantu vyjadřujeme v jednotkách a) mol^-1 b) mol c) mol*l d) mol*l^-1.
9. Rozměry atomů jsou řádově a) 10^-7 m b) 10^-8 m c) 10^-9 m d) 10^-10 m.
10. Energie základního stavu elektronu v určitém atomu je a) nejnižší možná b) kladná c) závislá na počtu neutronů v jádře d) závislá na nukleonovém čísle.
11. Pro de Broglieho vlnovou délku λ příslušející částice s hybností p platí vztah a) λ = h*p b) λ = p/h c) λ = h/p d) λ = p*h^2.
12. Stav elektronu v atomu je určen a) hlavním kvantovým číslem b) třemi kvantovými čísly c) čtyřmi kvantovými čísly d) Pauliho principem.
13. Různé izotopy určitého prvku lze rozlišit a) pouze chemicky b) pouze fyzikálními metodami c) chemickými i fyzikálními metodami d) pouze na základě záření, které emitují.
14. Izotopy určitého prvku mají a) stejné protonové a různé nukleonové číslo b) různé protonové a stejné nukleonové číslo c) různé protonové i nukleonové číslo d) stejné nukleonové číslo.
15. Relativní atomové hmotnosti iontů je možné určit pomocí a) cyklotronu b) mlžné komory c) hmotnostního spektrometru d) speciálních analytických vah.
16. Pracovní náplní Geigerova-Mullerova počítače může být a) vakuum b) přehřátá kapalina c) vodní pára d) zředěný netečný plyn.
17. Ionizační komoru plněnou plynem používáme k: a) detekci neionizujícího záření b) detekci ionizujícího záření c) detekci ultrafialového záření d) detekci infračerveného záření.
18. G-M trubice obsahuje a) jen katodu b) jen anodu c) katodu a anodu d) scintilační krystal.
19. K detekci ionizujícího záření můžeme použít a) elektronový mikroskop b) tokamak c) cyklotron d) scintilační detektor.
20. Ve scintilačním detektoru vyvolá dopadající částice: a) záblesk scintilátoru b) ionizace plynu c) lavinovitou ionizaci plynu d) termoemisi.
21. Laser vzniká po spuštění mechanismu: a) stimulované emise b) absorpce c) spontánní emise d) excitace.
22. Laserový paprsek je: a) inkoherentní b) koherentní c) vícefrekvenční d) vždy červený.
23. Laserový paprsek soustředěný na malou plošku neprůhledného materiálu ho může: a) mírně ohřát, maximálně o jednotky Kelvinů b) zmrazit c) zahřát až na teplotu milionů Kelvinů d) mírně ochladit.
24. Elektronvolt (eV) je vedlejší jednotka a) energie b) náboje c) napětí d) hybnosti.
25. Uvolňování elektronů při dopadu světla na kov se nazývá a) rekombinace b) fotoefekt c) Comptonův rozptyl d) termoemise.
26. Izotop uranu 235U se štěpí nejsnáze a) pomalými neutrony b) rychlými neutrony c) deuterony d) protony.
27. Náboj protonu je a) kladný a 1024 krát větší než náboj elektronu b) záporný a 1024 krát větší než náboj elektronu c) v absolutní hodnotě stejný jako náboj elektronu, ale opačného znaménka d) záporný.
28. Transurany jsou prvky s protonovým číslem větším než a) 90 b) 92 c) 96 d) 100.
29. Protonové číslo udává a) počet elementárních částic v jádře b) počet nukleonů v jádře c) počet protonů v jádře d) součet protonů a elektronů.
30. Ostřelováním (25,12) Mg deuteronem vznikne (26,13) Al. Částicí uvolněnou při reakci je a) neutron b) proton c) elektron d) deuteron.
31. Ostřelováním (65,29) Cu protonem vznikne (65,30) Zn. Částicí uvolněnou při reakci je a) helion b) elektron c) neutron d) proton.
32. Ostřelováním (51,23) V protonem vznikne (51,24) Cr. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) helion c) foton d) neutron.
33. Ostřelováním (6,3) Li deuteronem vznikne (4,2) He. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) elektron c) helion d) deuteron.
34. Ostřelováním (16,8) O deuteronem vznikne (14,7) N. Částicí uvolněnou při reakci je a) helion b) proton c) foton d) elektron.
35. Ostřelováním (59,27) Co deuteronem vznikne (60,27) Co. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) neutron c) elektron d) foton.
36. Ostřelováním (27,13) Al helionem vznikne (30,15) P. Částicí uvolněnou při reakci je a) deuteron b) elektron c) neutron d) proton.
37. Ostřelováním (3,2) He deuteronem vznikne (4,2) He. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) elektron c) helion d) neutron.
38. Ostřelováním (32,16) S neutronem vznikne (32,15) P. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) neutron c) deuteron d) helion.
39. Ostřelováním (55,25) Mn protonem vznikne (55,26) Fe. Částicí uvolněnou při reakci je a) elektron b) helion c) proton d) neutron.
40. Ostřelováním (60,28) Ni protonem vznikne (60,29) Cu. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) neutron c) helion d) elektron.
41. Ostřelováním (37,17) Cl protonem vznikne (37,18) Ar. Částicí uvolněnou při reakci je a) helion b) neutron c) elektron d) pozitron.
42. Ostřelováním (48,22) Ti helionem vznikne (51,23) V. Částicí uvolněnou při reakci je a) foton b) elektron c) proton d) neutron.
43. Ostřelováním (9,4) Be protonem vznikne (6,3) Li. Částicí uvolněnou při reakci je a) deuteron b) proton c) elektron d) helion.
44. Ostřelováním (19,9) F protonem vznikne (16,8) O. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) elektron c) deuteron d) helion.
45. Ostřelováním (28,14) Si deuteronem vznikne (29,15) P. Částicí uvolněnou při reakci je a) neutron b) proton c) elektron d) pozitron.
46. Ostřelováním (6,3) Li neutronem vznikne (3,1) H. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) helion c) neutron d) deuteron.
47. Ostřelováním (14,7) N neutronem vznikne (15,7) N. Částicí uvolněnou při reakci je a) pozitron b) proton c) foton d) elektron.
48. Ostřelováním (11,5) B protonem vznikne (11,6) C. Částicí uvolněnou při reakci je a) proton b) neutron c) elektron d) pozitron.
49. Ostřelováním (23,11) Na protonem vznikne (23,12) Mg. Částicí uvolněnou při reakci je a) neutron b) proton c) elektron d) pozitron.
50. Hmotnost jádra atomu je a) větší než součet hmotnosti jeho nukleonů b) menší než součet hmotnosti jeho nukleonů c) rovna součtu hmotností jeho nukleonů d) úměrná počtu elektronů v elektronovém obalu jádra.
51. Přitažlivé jaderné síly působící mezi dvěma nukleony mají dosah řádově a) 10^-11 m b) 10^-13 m c) 10^-15 m d) 10^-17 m.
52. Pro silové vzájemné působení nukleonů v jádře atomu je rozhodující interakce a) elektromagnetická b) silná c) slabá d) gravitační.
53. Pro vzájemné silové působení nukleonů jádra a elektronů obalu atomu je rozhodující interakce a) silná b) slabá c) elektromagnetická d) gravitační.
54. Vazební energii jádra můžeme určit a) z hmotnostního úbytku jádra b) z počtu nukleonů v jádře c) z počtu neutronů v jádře d) z poměru počtu protonů k počtu neutronů.
55. Při Comptonově jevu foton po srážce s elektronem má a) stejnou energii jako před srážkou b) větší frekvenci než foton před srážkou c) větší vlnovou délku než foton před srážkou d) menší vlnovou délku než foton před srážkou.
56. Atomový reaktor pracuje na principu a) řetězové jaderné reakce b) termojaderné syntézy c) radioaktivního rozpadu uranu 235U d) radioaktivního rozpadu uranu 238U.
57. Regulační tyče v jaderném reaktoru mohou být z a) uhlíku b) kadmia c) olova d) speciální oceli.
58. Moderátor v jaderném reaktoru slouží a) k urychlování neutronů b) ke zpomalování neutronů c) ke štěpení neutronů d) k uvádění tiskových konferencí.
59. Jako moderátor můžeme v jaderném reaktoru použít a) vodík b) uran c) těžkou vodu d) neutrony.
60. Schéma jaderné elektrárny obsahuje a) scintilační detektor b) kotel spalování uhlí c) izolační komoru d) chladící okruh.
61. Při určování stáří archeologických nálezů se využívá radioizotopu a) uhlíku 14C b) radia 226Ra c) fosforu 32P d) uranu 235U.
62. Ve vzorku radioaktivní látky klesá aktivita jako funkce času a) lineárně b) logaritmicky c) exponenciálně d) kvadraticky.
63. Rozpadová konstanta λ radionuklidu souvisí s poločasem T vztahem a) λ = ln 2/T b) λ = log 2/T c) λ = 1/T d) λ = ln*T.
64. Kolik poločasů rozpadu přibližně uběhne než aktivita daného izotopu radioaktivního uhlíku C14 klesne na 1 tisícinu počáteční hodnoty? a) 6 b) 10 c) 100 d) 1000.
65. (210,84) Po je zářič alfa. Poločas rozpadu je 140 dní. Za jak dlouho bude vzorek dosahovat 3/4 olova (206,82) Pb? a) 70 dní b) 140 dní c) 210 dní d) 280 dní.
66. Izotop s poločasem rozpadu 60 dnů má nyní aktivitu 176 kBq. Jaká bude jeho aktivita (v kBq) za 180 dnů? a) 22 b) 8 c) 11 d) 64.
67. Izotop s poločasem rozpadu 14 dnů má dnes aktivitu 40 kBq. Jakou měl aktivitu (v kBq) před šesti týdny? a) 600 b) 320 c) 120 d) 160.
68. izotop s poločasem rozpadu 14 roků mel 16.6.2012 aktivitu 20 kBq. Jakou měl aktivitu ke stejnému dni v roce 1956? a) 120 b) 360 c) 320 d) 160.
69. Izotop měl v roce 1972 aktivitu 400 kBq, v roce 2012 pak už jen 25 kBq. Určete jeho poločas rozpadu (v rocích): a) 5 b) 12 c) 20 d) 10.
70. Zákon radioaktivní přeměny platí a) pouze pro přirozené radionuklidy b) pouze pro uměle vyrobené radionuklidy c) pro přirozené i uměle radionuklidy d) pro štěpení jader 235U v atomovém reaktoru.
71. Mezi aktivitou A(t) a počtem N(t) jader existujících v čase t platí vztah a) A(t) = λ*N(t) b) A(t) = N(t)/λ c) A(t) - N(t) = λ d) N(t) = A(t)*λ.
72. Rychlost radioaktivního rozpadu radionuklidu ve vzorku látky a) lze zvýšit spalováním vzorku b) lze snížit zmrazením vzorku c) lze snížit vhodnou chemickou vazbou d) nelze ovlivnit.
73. konečným produktem radioaktivního rozpadu Th(232,90) je izotop Pb(208,82). Kolik částic α a ß se přitom vyzářilo? a) 6 α, žádný ß rozpadů b) 4 α a 6 ß rozpadů c) 24 α, žádný ß rozpad d) 6 α a 4 ß rozpady.
74. Určete složení jádra izotopu prvku, který vznikne z uranu U(238,92) po čtyřech rozpadech α a dvou rozpadech ß. a) A = 236, Z = 86 b) A = 222, Z = 86 c) A = 86, Z = 222 d) A = 230, Z = 94.
|
