na základě sekvence rRNA malých ribozomových podjednotek rozdělujeme buněčné živé soustavy: na prokaryota a eukaryota do tří domén na bakterie, archea a eukarya na jednobuněčné a mnohobuněčné.
mezi prokaryotické buňky řadíme: viry archea bakterie krásnoočka.
houby (Fungi) jsou heterotrofní tělo tvoří stélka složená z hyf jsou vždy mnohobuněčné rozmnožují se výtrusy.
říše houby (Fungi) se liší od rostlin: nepřítomností chloroplastů nepřítomností mitochondrií přítomností glykogenu a tuků jako zásobních látek přítomností chitinu v buněčných stěnách.
viry: jsou prokaryotní jsou nebuněčné živé soustavy jsou schopné samostatné translace v syntéze proteinů jsou závislé na hostitelských buňkách.
Mezi smrtelně jedovaté houby patří: muchomůrka zelená (hlízovitá) závojenka olovová holubinka trávozelená pestřec.
Mezi jedovaté houby patří: hřib kovář pavučinec plyšový muchomůrka zelená muchomůrka růžovka.
Archea na rozdíl od bakterií: mají eukaryotní buňky mají odlišné složení buněčné stěny nejsou nikdy fototrofní některé rysy replikace, transkripce a translace jsou společné s doménou Eukarya.
Mezi výtrusovce (Sporozoa) patří: Toxoplasma Kokcidie jaterní Zimnička Měňavka úplavičná.
Krásnoočka (Euglenozoa) mají všichni chloroplasty mají chloroplasty získané sekundární endosymbiozou mají světločivnou organelu (stigma) zahrnují významné parazity člověka.
Bičíkovci (Mastigophora) živí se heterotrofně mohou přijímat potravu osmoticky někteří jsou schopni fagocytózy jsou mezi nimi paraziti a symbionti.
Kořenonožci (Rhizopoda) tvoří panožky sloužící k pohybu a fagocytóze někteří mají schránky žijí všichni volně někteří žijí paraziticky.
Nálevníci (Ciliophora) pohybují se pomocí brv jsou všichni volně pohybliví, nepřisedlí nejsou mezi nimi paraziti ani symbionti množí se pohlavně i nepohlavně.
Mezi bičíkovce patří: měňavka úplavičná lamblie střevní trypanosoma spavičná krásnoočko.
Lamblie střevní patří mezi kořenonožce patří mezi bičíkovce vyvolává střevní onemocnění u dětí je střevním symbiontem.
Vločkovci (Placozoa) mají paprsčitě souměrné tělo mají nesouměrné tělo mají dvě vrstvy buněk jsou nejjednodušším typem skupiny Metazoa.
Nadřazenou kategorií je: rod nad čeledí řád nad třídou čeleď nad rodem třída nad řádem.
Mezi prvoústé patří: ploštěnci měkkýši strunatci členovci.
Mezi prvoústé patří: ploštěnci ostnokožci hmyz kroužkovci.
Mezi hlístice patří: motolice háďátko řepné škrkavka tasemnice.
Mezi hlísty patří: škrkavka roup krevnička močová vlasovec mízní.
Houby se živí mikroskopickou potravou zabíjejí kořist žahavými buňkami pohlcují potravu pomocí límečkových buněk mají difúzní nervovou soustavu.
Tasemnice přijímají potravu celým povrchem těla mají gastrovaskulární soustavu nemají trávicí soustavu mají coelom.
Krevnička močová patří mezi motolice patří mezi tasemnice vyvolává u člověka bilharziózu vyskytuje se i na našem území.
Trypanozoma spavičná způsobuje rozpad červených krvinek savců je parazitující prvok přenášený na člověka hmyzem vyvolává spavou nemoc patří mezi bičíkovce.
Bičenka poševní má výraznou rodozměnu je lidským parazitem má mezihostitele několika živočišných druhů infekce může u těhotných vyvolat potrat.
Toxoplasma patří mezi bičíkovce je parazitem střídajícím hostitele je nebezpečná pro vývoj lidského plodu vyvolává spavou nemoc.
Žahavci mají tělo tvořené ektodermem a entodermem, mezi nimiž je mezoglea mají trávicí dutinu typu láčky někteří mají komorové oči u některých skupin se v životním cyklu střídá stádium polypa a medúzy.
Nezmar nemá stádium medúzy má žahavé buňky množí se pučením množí se pouze nepohlavně.
Houby (Porifera) se mohou rozmnožovat: výhradně nepohlavně pučením přes stádium pohyblivé larvy tvorbou gemulí.
Medúzovci žijí dravě mají gastrovaskulární soustavu mají statokinetické a světločivné smyslové orgány některé druhy mají toxiny smrtelně nebezpečné pro člověka.
Korálnatci mají v životním cyklu stádium medúzy jsou všichni trvale přisedlí žijí pouze v moři zahrnují korály a sasanky.
Houby netvoří pravé tkáně nemají pevnou symetrii žijí po celý život přisedle jsou výlučně mořští živočichové.
tělo hub (Porifera) je tvořeno: povrchovou a vnitřní vrstvou buněk, mezi nimiž je vrstva mezogley ektodermem, entodermem a mezodermem jednou vrstvou buněk různě diferencovaných křemičitou schránkou vyplněnou nediferencovanými buňkami.
Žahavci mají tělní organizaci na úrovni: moruly gastruly blastruly gemuly.
Říše rostlin jsou převážně fotoatotrofní mají chloroplasty s dvojitou membránou uložené volně v cytoplazmě zásobní látkou je škrob všichni zástupci mají tělorozčleněné na kořen, stonek a listy.
Sinice mají prokaryotní buňky patří mezi gramnegativní bakterie jsou vždy jednobuněčné mohou tvořit vícebuněčná vlákna.
Sinice jsou fotoautotrofní obsahují stejné asymilační pigmenty jako zelené rostliny obsahují chlorofyl a a fykobiliproteiny některé druhy tvoří při přemnožení tzv. vodní květ.
Houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes) se rozmnožují pohlavně askosporami se rozmnožují nepohlavně konidiemi jsou po celý život diploidní zástupcem je štětičkovec, kropidlák a paličkovice nachová.
Zygomycety jsou většinou saprofytní zástupcem je např. plíseň hlavičková množí se jen pohlavně pohlavní rozmnožování zahrnuje splývání haploidních mycelií dvou různých jedinců.
Mezi houby stopkovýtrusé (Basidiomycota) patří: holubinka trávozelená rez travní obilná hřib smrkový plíseň hlavičková.
Štětičkovec je houba vřeckovýtrusá (Ascomycetes) se může množit konidiemi je důležitý pro výrobu antibiotik je důležitý pro výrobu alkaloidů.
Námel vzniká přeměnou semeníku druhů lipnicovitých působením podhoubí paličkovice obsahuje jedovaté alkaloidy vyžaduje mezihostitele jeho původce patří mezi houby stopkovýtrusé (Basidiomycota).
Lišejníky mohou vznikat symbiózou houby a řasy houby a sinice houby a mechorostu houby a vyšší rostliny.
Mikrosporidie jsou jednobuněčné jsou nitrobuněčnými parazity hmyzu, ryb i člověka tvoří spóry s chitinózní stěnou a pólovým vláknem podle současných vědomostí patří mezi houby.
Houby působí v přírodě jako destruenti saprofyti paraziti symbionti.
Jako mykorhiza se označuje symbióza houby s řasou symbióza houby s cévnatou rostlinou symbióza houby se sinicí napadení kořenů cévkaté rostliny parazitickou houbou.
Kvasinka pivní patří mezi vřeckovýtrusé houby (Ascomycota) množí se výhradně nepohlavně, a to pučením obsahuje vitamíny skupiny B rozkládá cukry na alkohol a oxid zhličitý.
Rez travní patří mezi Basidiomycota nemůže vytvářet podhoubí mimo hostitele potřebuje k vývoji dva hostitele vytváří plodnice.
Vyšší rostliny jsou až na výjimky fotoautotrofní mají chlorofyl a i b mají otevřenou mitózu v životním cyklu převládá diploidní fáze s tělem rozlišeným na kořen, stonek a listy.
Výtrusovci zahrnují volně žijící druhy i parazity jsou výhradně paraziti životní cyklus se často vyznačuje metagenezí u některých druhů dochází ke střídání hostitele.
Měňavka úplavičná způsobuje těžké střevní onemocnění je přenášena krev sajícím hmyzem šíří se cystami odcházejícími se stolicí rozrušuje enzymaticky střevní sliznici.
Původce malárie - zimnička je prvok, jehož nepohlavní část rozmnožovaní probíhá v trávicím traktu komára Anopheles a pohlavní část rozmnožování se děje v lidských krvinkách je prvok, jehož pohlavní rozmnožování je podmíněno přítomností lidského hemoglobinu se rozmnožuje pouze nepohlavně je cizopasný prvok množící se pohlavně i nepohlavně.
U krvinkovek část jejich vývoje probíhá mimo hostitele (volně) nacházíme metagenesu je pouze jeden hostitel se vytvářejí panožky.
Krvinkovka se rozmnožuje střídá nepohlavní způsob rozmnožování s pohlavním pouze pohlavně pouze nepohlavně pučením.
Krvinkovky prodělávají vývoj: v červených krvinkách člověka a v těle komára rodu Anopheles v červených krvinkách člověka a v těle mouchy tse-tse pouze v červených krvinkách člověka pouze v bílých krvinkách člověka.
Kokcidie citopasí jako dospělec ve střevě člověka množí se nepohlavně jejím mezihostitelem je hovězí dobytek mezihostitelem je prase domácí.
Měchožil zhoubný patří mezi prvoky patří mezi ploštěnce jako dospělec žije ve střevě např. psa nebo kočky jako boubel se může vyvíjet v různých orgánech člověka a vážně ohrozit jeho život.
Členovci se liší od kroužkovců heteronomním článkováním zahrnují podkmeny trojlaločnatci, klepítkatci, korýši a vzdušnicovci mají cévní soustavu uzavřenou mají povrch těla krytý kutikulou.
Motolice jaterní cizopasí u přežvýkavců, vzácně u člověka má ústní a břišní přísavku má za mezihostitele bahnatku malou má za mezihostitele škebli rybničnou.
Motolice patří mezi hlísty patří mezi plošťence mají trávicí soustavu podobnou plošťenkám nemají trávicí soustavu, přijímají živiny povrchem těla.
Hlístice mají trávicí soustavu končící slepě se množí pohlavně i nepohlavně mají vytvořenou cévní soustavu mají pseudocoel.
Roup dětský parazituje ve střevě člověka je velmi běžný v dětské populaci se k člověku nejčastěji dostává přes domácí zvířata jako mezihostitele dosahuje velikosti zhruba 20-40cm.
Vlasovec mízní parazituje v cévních svazcích vyšších rostlin působí elefantiázu u člověka vyskytuje se běžně na našem území má za mezihostitele komára.
Škrkavka dětská jako lidský parazit se na člověka přenáší vajíčky na zelenině nebo ovoci ze skotu nedovařeným masem z vepřového masa z koček.
Háďátka patří mezi hlístice parazituje ve střevě u dětí žijí pouze ve vodě zahrnují důležité škůdce hospodářských plodin.
Nahosemenné mají vajíčka v semeníku mají vajíčka na okraji plodolistu (semenných šupin) vytvářejí květ patří k nim cykasy, jinany, jehličnany.
Krytosemenné tvoří květ vajíčka jsou uzavřena v semeníku zahrnují třídy Magnoliopsida, Rosopsida, Liliopsida zahrnují dvouděložné i jednoděložné rostliny.
Ploštěnci jsou živočichové s dvoustrannou tělesnou souměrností patřící mezi Diblastica se schizocelní typem tělesné dutiny patří mezi prvoústé.
Kroužkovci mají homonomní článkování heteronomní článkování v každém článku jeden pár metanefridií povrch těla krytý kutikulou.
Svalovec stočený patří mezi tasemnice v dospělosti žije v tenkém střevě má larvy, které se zapouzdřují ve svalech parazituje u člověka.
U kroužkovců nacházíme coelom pseudocel mixocoel schizocoel.
Nervová soustava u kroužkovců je difúzní otevřená trubicová žebříčková.
Mnohoštětinatci dýchají žábrami mají po stranách těla nečlánkované přívěsky (parapodia) mají článkované přívěsky vyvíjejí se přes larvu zvanou trochophora.
Vylučovacím orgánem kroužkovců jsou protonefridie metanefridie malpighické trubice žádná z uvedených alternativ.
Protonefridie nacházíme u ploštěnců hub hlístic kroužkovců.
Blechy patří mezi hmyz s proměnou dokonalou jsou druhotně bezkřídlé sají krev savců a ptáků zahrnují druhy přenášející původce moru.
Nervová soustava u ploštěnců ještě neexistuje je difúzní je trubicová je tvořena objícnovým gangliem a podélnými pruhy bez ganglií.
U ploštěnců nacházíme trávicí soustavu s jedním otvorem pro příjem i vyvrhování protonefridie coelom většinou oba typy pohlavních orgánů (mermafroditi).
Vylučovací soustava ploštěnců je tvořena malpighickými trubicemi soustavou centralizovaných pulzujících vakuol kanálky ústícími na povrch těla, s plaménkovou buňkou na vnitřním konci orgány typu protonefridií.
Mezi organely nálevníků patří buněčná ústa, potravní vakuola a buněčná řiť apikální komplex pulzující vakuola makronukleus a mikronukleus.
Mezoglea živočišných hub obsahuje jehlice tvořené CaCO3, SiO2, nebo sponginovou síť nervové buňky archeocyty svalové buňky.
Nervová soustava žahavců má jednu centrální nervovou uzlinu má difúzní charakter se dvěma centrálními nervovými uzlinami u přijímacího a vyvrhovacího otvoru je typem difúzní - rozplýlené nervové soustavy je radiální.
Cévní soustava u kroužkovců není vytvořena je otevřená je uzavřená je propojená s tělní dutinou.
Máloštětinatci dýchají žábrami plícemi celý povrchem těla parapodiemi.
Vyšší rostliny zahrnují kapraďorosty žádná z uvedených alternativ nahosemenné rostliny krytosemenné rostliny.
Žížala patří mezi máloštětinatce je odděleného pohlaví (gonochorista) cévní soustava je tvořena hřbetní a břišní cévou a spojkami má jako krevní barvivo hemoglobin.
Měkkýši mají coelom vylučují nefridiemi mají všichni uzavřenou cévní soustavu množí se pohlavně i nepohlavně.
Škeble rybničná má na začátku trávicího ústrojí radulu sloužící ke strouhání potravy vyvíjí se přes larvu, která parazituje na rybách dýchá žábrami je v dospělosti připevněná k podkladu byssovými vlákny.
Plži dýchají žábrami nebo plicním vakem mají všichni vytvořenou schránku (ulitu) jejich noha je tvořena hladkou svalovinou nervová soustava je tvořena několika páry ganglií.
hlemýžď zahradní má vytvořenou radulu má jeden pár tykadel má pohárkové oči je hermafrodit s nepřímím vývojem.
Hlavonožci jsou odděleného pohlaví mají trubicovou nervovou soustavu dýchají žábrami mají komorové oči podobné očím obratlovců.
Končetiny členovců jsou článkované celistvé v podobě párovitých nečlánkovaných výrůstků (parapodií) panožky.
Členovci mají homonomní segmentaci heteronomní segmentaci článované končetiny nečlánkované končetiny.
cévní soustava člěnovců je otevřená je uzavřená má trubicovité srdce na hřbetní straně těla má centrum v břišní cévě.
Nervová soustava členovců je žebříčková je difúzní je rozptýlená má ganglia, která v jednotlivých článcích mohou splývat.
Kutikula členovců obsahuje chitin se tvoří pouze u dospělců, protože brání růstu je pouze na povrchu těla vystýlá například vzdušnice.
Řád roztoči patří mezi klepítkatce pavoukovce vzdušnicovce hmyz.
Mezi hmyz s proměnou dokonalou patří jepice mravenci škvoři kobylky.
Mezi hmyz s proměnou nedokonalou patří švábi včely lumci blechy.
|
