Buchanky jsou korýši tvořící součást zooplanktonu mají jednoduché oči dýchají celým povrchem těla jsou mezihostiteli motolice jaterní.
Mezi pavoukovce patří sekáči roztoči štíři štírci.
Štíři mají tělo členěné na hlavohruď a zadeček mají jedovou žlázu ústící na chelicerách mají jedovou žlázu ústící na zadečku někteří jsou nebezpeční pro člověka.
Vzdušnicovci zahrnují např. stonožky mnohonožky pavoukovce hmyz.
Pavoukovci mají osm kráčivých nohou mají na hlavohrudi jednoduché oči se množí partenogeneticky některé z našich druhů jsou nebezpečné pro člověka.
Pavouci dýchají vzdušnými vaky a vzdušnicemi mají složené oči mají chelicery s vyústěním jedových žláz využívají mimotělní trávení.
Zákožka svrabová patří mezi roztoče patří mezi pavoukovce přenáší původce borreliózy vyvolává u člověka onemocnění kůže (svrap).
Klíště přenáší encefalitidu (zánět mozku) způsobuje svrab přenáší lymskou borreliózu přenáší skvrnitý tyfus.
Korýši dýchají většinou žábrami mají dva páry tykadel mají původně dvouvětevné končetiny mají pouze jednoduché oči.
Mezi korýše patří rak říční humr kapřivec blešivec.
Vzdušnicovci dýchají trubicovitými vzdušnicemi plicním vakem celým povrchem těla celým povrchem těla a plicním vakem.
Hmyz s proměnou dokonalou má larvy značně odlišné od dospělců má larvy s viditelnými základy křídel má klidové stádium (kuklu) zahrnuje většinu hmyzu.
Štěnice domácí patří mezi ploštice má nedokonalou proměnu je krevsajícím ektoparazitem člověka může přenášet původce skvrnitého tyfu.
Mezi blanokřídlé patří mravenec mravkolev moucha domácí vážka.
druhotná tělní dutina u členovců vůbec nevzniká se zakládá jen emryonálně a později splývá s prvotní dutinou se vytváří až těsně před dosažením pohlavní dospělosti se vytváří pouze v okolí vylučovacích orgánů.
Členovci mohou dýchat žábrami plicními vaky vzdušnicemi celým povrchem těla.
Roztoči mají redukovanou cévní a dýchací soustavu mají nervovou soustavu splývající do jednoho ganglia zahnují významné škůdce rostlin a parazity teplokrevných živočichů patří k nim svilušky, klíšťata, sekáči, zákožkovci.
Veš dětská patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou je druhotně bezkřídlá je běžným krev sajícím ektoparazitem člověka může přenášet původce skvrnitého tyfu.
Hmyz s nedokonalou proměnou je hmyz, v jehož individuálním vývoji se vyskytují kukly je hmyz, v jehož vývoji schází stádium vajíčka je hmy, z jehož vajíček se líhnou nymfy nebo najády podobné dospělcům zahrnuje vši a blechy.
Perloočky mají složené oči se pohybují pomocí dvouvětevných tykadel se mohou množit partenogeneticky zahrnují parazity ryb.
U členovců slouží k vylučování malpighické trubice protonefridie antenální žlázy žádná z uvedených alternativ.
Hmyz má dva páry tykadel tři páry nohou s výjimkou bezkřídlích původně dva páry křídel příčně pruhované svaly.
Latimérie patří mezi ryby dvojdyšné patří mezi ryby lalokoploutvé má párové ploutve schopné podpírat tělo dýchá plicními vaky.
Pláštěnci patří mezi strunatce ostnokožce bezlebečné žádná z uvedených alternativ.
Pláštěnci mají otevřenou cévní soustavu nebo cévní soustava zcela chybí mají uzavřenou cévní soustavu jsou výhradně mořští živočichové mají chordu a nervovou trubici pouze v ocasní části těla.
Mezi pláštěnce patří sumky salpy kopinatci bezlebeční.
Dvojdyšní patří do linie ryb vedoucí ke čtyřnořcům patří k nim bahník nemají žávry mají plicní vaky jako přídatný dých. orgán.
Ostnokožci jsou většinou paprsčitě souměrní mají systém vodních cév (ambulakrální soustavu) mají vysokou regenerační schopnost mají trubicovou nervovou soustavu.
Strunatci mají nervovou trubici uloženou nad chordou dorsalis nervovou soustavu gangliovou nervovou trubici uloženou pod chordou dorsalis žádná z uvedených alternativ.
Strunatci mají trubicovou nervovou soustavu vznikající z prvostřeva trubicovou nervovou soustavu vznikající z ektodermu chordu dorsalis vznikající z ektodermu párové žaberní štěrbiny prolomené z hltanu.
Mezi bezlebečné patří salpy sumky kopinatci mihule.
Bezlebeční mají po celý život chordu dorsalis po celý život trubicovou nervovou soustavu chordu dorsalis pouze v emryonalním období uzavřený krevní oběh bez srdce.
Bezčelistnatci patří mezi druhoústé bezlebečné obratlovce prvoústé.
Mihule potoční má chordu dorsalis zachovanou po celý život má párové končetiny má nepřímý vývoj patří mezi bezčelistnatce.
Žraloci mají vnitřní kostru kostěnou chrupavčitou tvořenou chitinem tvořenou dentinem.
Kapr obecný má srdce s jednou komorou a dvěma předsíněmi srdce s jednou komorou a jednou předsíní plakoidní šupiny cykloidní šupiny.
Mezi bezčelistnatce patří rejnok mihule kopinatec vršenka.
Mezi paryby patří žralok rejnok jeseter úhoř.
V srdci ryby je krev okysličená je krev odkysličená se mísí krev odkysličená a okysličená je krev teplejší než je tělesná teplota.
Dýchání obojživelníků se děje u larev žábrami se děje u larev plícemi se děje u dospělých většinou plícemi má se ve všech vývojových stádiích významný podíl kožního dýchání.
Ocasatí obojživelníci jsou mloci ještěrky krokodýli želvy.
Plazi neudržují stálou tělesnou teplotu mají srdce složené ze dvou částí udržují stálou tělesnou teplotu patří mezi prvoústé.
Žáby mají lebku připojenou k páteři dvěma kloubními hrboly lebku připojenou k páteři jedním kloubním hrbolem hrudní kost střední ucho s jednou jednou sluchovou kůstkou.
krevní oběh obojživelníků je dvojí-tělní plicní pouze velký pouze malý jednoduchý.
Plazi mají lebku připojenou k páteři jedním kloubem všichni dýchají plícemi mají jednu srdeční komoru obsahující pouze odkysličenou krev někteří kladou vejce do vody.
Do třídy plazi patří řád mloci haterie šupinatí želvy.
Hadi mají žebra na většině obratlů mají redukované oba páry končetin mají významné kožní dýchání jsou u nás zastoupeni např. zmijí obecnou, užovkou obojkatou a slepýšem křehkým.
Krokodýli nemají bránici mají zuby vklíněny v jamkách mají temení oko mají srdce rozděleno na jednu předsíň a dvě komory.
Ptáci mají vždy 7 krčních obratlů dlouhé kosti duté hrudní kost vybíhající v hřeben čtyřprsté přední končetiny.
Amnion je vnitřní zárodečný obal vnější zárodečný obal vnitřní zárodečný list vnější zárodečný list.
Z entodermu u obratlovců vzniká trávicí soustava nervová soustava vylučovací soustava svalová soustava.
Kost krkavčí u ptáků je malá je mohutně vyvinuta vůbec se nevyvíjí srůstá s žebry.
Ptáci mají žaludek jednoduchý dvoudílný třídílný čtyřdílný.
Kloaka je společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy je samčí pohlavní žláza se nachází u ptáků má význam pro výživu ptačích zárodků.
Kloaka se nachází u ptáků žraloků ptakořitných plazů.
Vzdušné vaky nacházíme u letounů ryb vzdušnicovců ptáků.
Mezi prvoústé řadíme měkkýše členovce ostnokožce pláštěnce.
Vačnatí mají nedokonalou placentu rodí dokonale vyvinutá mláďata žijí v Austrálii a v Americe patří mezi ně klokani, koaly, ježury.
Kytovci dýchají plícemi dýchají plicními vaky živí se výhradně dravě mají extrémně redukované zadní kiončetiny.
Tři sluchové kůstky ve středním uchu mají obojživelníci plazi ptáci savci.
mezi zárodečné obaly savců patří entoderm amnion ektoderm mezorem.
mezi nidikolní (krmivé) ptáky patří kur domácí poštolka sýkory holub.
mezi stěhovavé ptáky patří rorýs sýkora dlask čáp.
Mezi nidifugní (nekrmivé) ptáky patří husa holub vrabec kukačka.
Do ptačího nadřádu létaví patří tučňák ledňáček kasuár kachna.
Plíce ptáků tvoří plicní sklípky vybíhají do vzdušných vaků při dýchání podstatně mění svůj objem jsou přirostlé ke stěně hrudní dutiny.
Vejcorodí jsou rozšířeni jen v Austrálii a na okolních ostrovech jen v Austrálii na celém světě hlavně v jižní Americe.
Ptakopysk patří mezi vačnatce má zobákovité čelisti bez zubů klade vejce živí mláďata mateřským mlékem.
Mezi hmyzožravce patří ježek mravenečník netopýr krtek.
Hlodavci mají řezáky přeměněné na hlodáky živí se většinou rostlinnou potravou náš největší hlodavec je bobr další zástupci jsou např. plšík lískový, hraboš polní, myš domácí.
Mezi kytovce patří lachtan tuleň kosatka delfín.
Přežvýkaví sudokopytnící mají žaludek složen ze dvou dílů tří dílů čtyř dílů pěti dílů.
Mezi naše přežvýkavé sudokopytníky patří kráva jelen prase divoké srnec.
Ruduchy patří mezi zelené rostliny patří do podříše rostlin Biliphyta obsahují fykobiliny jsou zdrojem agaru.
Mihule potoční má ústa tvořící kruhovitou přísavku chordu dorsalis po celý život chordu dorsalis pouze u larev kostěnou kostru.
Srdce se dvěma předsíněmi a jednou komorou nacházíme u vrabce rejnoka kapra ropuchy.
Mezi druhoústé patří ostnokožci hlísti kroužkovci měkkýši.
Mezi ostnokožce patří sumýši vršenky sumky ježovky.
Mezi opice ploskonosé patří kosman kočkodan pavián všechny jihoamerické opice.
Mezi chudozubé patří ptakopysk rejsek pásovec klokan.
Primáti mají končetiny s protistojným palcem orientují se převážně čichem mají výrazně vyvinutý koncový mozek patří mezi ně lemuři, malpy, kočkodani, gorily, člověk.
Mezi amniota patří želva žralok pstruh skokan.
Zelené rostliny mají chlorofyl a i b mají fykobiliny zahrnují ruduchy zahrnují zelené řasy, parožnatky, mechorosty, vyšší rostliny.
Mezi běžce patří chcholouš kivi kasuár kormorán.
Ptáci postrádají tyto orgány játra kloaku močový měchýř zuby.
Peří ptáků se vyvinulo z plazích šupin je vytvořeno chitinem je tvořeno z rohoviny je derivátem pokožky.
Obojživelníci mají přímý vývoj dospělí jsou masožraví mají výrazný podíl kožního dýchání mají stálou tělesnou teplotu.
Ptáci mají srdce rozděleno na levou polovinu s okysličenou krví a pravou pol. s odkysličenou krví červené krvinky obsahující jádro tělesnou teplotu 41-44°C tělesnou teplotu 36-37°C.
U ptáků se vylučování děje ledvinami se vylučování děje kostrční žlázou je produktem vylučování močovina je produktem vylučování kyselina močová.
Zvrásnění (gyrifikace) kůry koncového mozku se objevuje u všech savců pouze u vývojově pokročitelších savců pouze u primátů u některých ptáků.
Mžurka je orgánem vyvinutým u plazů u ptáků u všech savců u vejcorodých savců.
Čelistnatci mají párové končetiny mají párový čichový orgán tradičně se dělí na 6 tříd (paryby, ryby, obojživelnící, plazi, ptáci, savci) patří mezi obratlovce.
Hnízdní parazitismus je typický pro straku kukačku slepici havrana.
Paryby plakoidní šupiny žábry kryté skřelemi plynový měchýř kloaku.
Vejcorodí savci mají nedokonalou placentu nemají plodové obaly mají mléčné žlázy končící na bradavkách mají plně vyvinutou kloaku.
Kmen strunatců se dělí do podkmenů pláštěnci, bezlebeční, obratlovci bezčelistnatci, čelistnatci blanatí, bezblanní prvoústí a druhoústí.
Savci mají téměř vždy 7 krčních obratlů jeden kloubní hrbol, kterým nasedá lebka na páteř krkavčí kost dobře vyvinutou vždy dobře vyvinutou klíční kost.
Do říše Chromista rozsivky hnědé řasy oomycety krásnoočka.
U zástupců říše Chromista nacházíme chloroplasty s dvojitou membránou volně v cytoplazme chloroplasty získané sekundární endosymbiózou asimilační pigment fukoxanthin buněčnou stěnu tvořenou chitinem.
Oomycety patří mezi Chromista druhotně ztratily plastidy zahrnují parazity vyšších rostlin patří mezi ně plíseň bramborová a vřetenatka révová.
Mezi homoiotermní živočichy patří hmyz obojživelníci kruhoústí ptáci a savci.
Mezi běžce patří chocholouš kivi kasuár kormorán.
U obojživelníků a plazů existuje velký a malý oběh krevní srdce má 1 předsíň a 2 komory srdce má 1 předsíň a jednu komoru se v srdci krev z plic mísí s krví přicházející z těla.
Ptáci a savci mají malý a velký krevní oběh zcela oddělený mají krevní oběh otevřený mají neuzavřenou mezikomorovou srdeční přepážku mají dvě srdeční komory a dvě předsíně.
Hemocyanin se vyskytuje u některých kroužkovců (žížala) u hlavonožců u raka u všech obratlovců.
Kyselinu močovou jako zplodinu metabolismu vylučují ptáci korýši hmyz savci.
Močovinu jako zplodinu metabolismu aminokyselin vylučují ptáci žahavci ostnokožci savci.
Gangliovou nervovou soustavu mají např. paryby kopinatci členovci ptáci.
Trubicová nervová soustava je typická pro obratlovce členovce měkkýše výtrusovce.
Zelené řasy v životním cyklu převládá haploidní fáze mají zpravidla uzavřenou mitózu jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné, stélkaté jsou autotrofní nebo heterotrofní.
Kožní dýchání má značný význam u ryb má značný význam u ptáků má značný význam u obojživelníků je jediným způsobem dýchání u máloštětinatců.
Bezjaderné ertrocyty nacházíme žádná z uvedených alternativ u ptáků u ryb u plazů.
U obojživelníků a plazů existuje pouze velký oběh krevní srdce má 2 předsíně a jednu komoru srdce má 1 předsíň a jednu komoru žádná z uvedených alternativ.
Difúzní nervovou soustavu mají např. žahavci houby paryby ptáci.
Jednoděložné rostliny patří mezi nahosemenné patří mezi krytosemenné mají svazčité kořeny patří mezi ně trávy, palmy, magnólie.
Semiplacenta se nachází u vačnatců je situace, kdy je chorion volně přiložen ke stěně dělohy bez vytvořených klků je placenta přibližně poloviční velikosti než odpovídá danému druhu je nedokonalá placenta u živorodých plazů.
Trubicová nervová soustava se v průběhu ontogeneze nachází u žahavců pláštěnců bezlebečných strunatců.
Dvouděložné rostliny patří mezi vyšší rostliny patří mezi krytosemenné mají cévní svazky uspořádané do kruhu patří mezi ně smrk, bříza, dub.
|
