Hlavní kvantové číslo n: udává počet elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru charakterizuje rotační pohyb elektronů.
Hlavní kvantové číslo může nabývat hodnot: od O do (n -1) 1,2,3,4,.......... +/,0,-/ +1/2 a -1/2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 2, pak vedlejší kvantové číslo / nabývá hodnot: -2,-1,0,1,2 0 a 1 pouze 1 0, 1 a 2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 3, pak vedlejší kvantové číslo I nabývá hodnot: 0, 1, 2 a 3 1,2 a 3 pouze 3 0, 1 a 2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 1, pak vedlejší kvantové číslo I má hodnotu: 2 1 0 a 1 0.
Vedlejší kvantové číslo /: souvisí s prostorovou orientací orbitalu souvisí s tvarem orbitalu určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev charakterizuje rotační pohyb elektronů.
Je-li vedlejší kvantové číslo 1 = 0, mluvíme o stavu, nebo také o elektronech: p f s d.
Je-li vedlejší kvantové číslo / = 1, mluvíme o stavu, nebo také o elektronech: p s d f.
Je-li vedlejší kvantové číslo 1 = 2, mluvíme o stavu, nebo také o elektronech: f s p d.
Je-li vedlejší kvantové číslo / = 3, mluvíme o stavu, nebo také o elektronech: f d s p.
Magnetické kvantové číslo m: charakterizuje rotační pohyb elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev souvisí s tvarem orbitalu souvisí s prostorovou orientací orbitalu.
Magnetické kvantové číslo m nabývá hodnot: 1,2, 3, 4,.. +1/2 a -1/2 od O do (n -1) -/, 0, +/.
Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla / rovna dvěma? -2,-1,0, 1,2 pouze 0 pouze 0, 1, 2 pouze -1, 0, 1.
Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla I rovna jedné? -2, -1, 0, 1, 2 pouze 0 pouze 0 a 1 -1, 0, +1.
Spinové kvantové číslo s: určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru udává tvar orbitalu charakterizuje rotační pohyb elektronů.
Spinové kvantové číslo s může nabývat hodnot: od 1 do nekonečna od O do (n -1) +1/2 a -1/2 od -/ do / včetně nuly.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4d 3f 1 p 5s.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4s 2f 5d 1 p.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 3f 2d 4d 3s.
Na hladině p může být maximálně: 6 elektronů 2 elektrony 3 elektrony 10 elektronů.
Na hladině s může být nejvýše: 6 elektronů 2 elektrony 4 elektrony 1 elektron.
Na hladině d může být nejvýše: 10 elektronů 2 elektrony 6 elektronů 4 elektrony.
Na hladině f může být nejvýše: 10 elektronů 7 elektronů 6 elektronů 14 elektronů.
Nejvýše 6 elektronů může být na hladině: s d f p.
Nejvýše 10 elektronů může být na hladině: f d p s.
Atom je úplně charakterizován: atomovým a nukleonovým číslem protonovým číslem nukleonovým číslem počtem nuklidů.
Atomový útvar tvořený dvanácti protony, deseti elektrony a dvanácti neutrony je: kationt Mg2+ aniont F" kationt Na+ aniont O2".
Atomový útvar tvořený čtyřmi protony, dvěma elektrony a pěti neutrony je: aniont Cl" kationt Li+ kationt Be2+ atom Be.
Atomový útvar tvořený pěti protony, dvěma elektrony a šesti neutrony je: aniont F" kationt Na+ kationt B3+ atom B.
Atomový útvar tvořený devíti protony, deseti elektrony a deseti neutrony je: aniont F- kationt Na+ kationt Be2+ aniont O2-.
Atomový útvar tvořený osmi protony, deseti elektrony a osmi neutrony je: kationt Ca2+ kationt Na+ aniont O2- aniont F-.
Atomový útvar tvořený šestnácti protony, osmnácti elektrony a šestnácti neutrony je: aniont S2- kationt K+ aniont Cl- kationt Ca2+.
Izotopy téhož prvku se liší: pouze chemickými vlastnostmi pouze fyzikálními vlastnostmi fyzikálními i chemickými vlastnostmi neliší se fyzikálními ani chemickými vlastnostmi.
Izotopy téhož prvku jsou nuklidy, které: se liší nábojem jádra se liší nukleonovým číslem se liší pouze atomovým číslem mají stejné protonové číslo.
Reakci, při které ozařováním hliníku částicemi alfa vzniká radioaktivní fosfor, popisuje rovnice
27AI + 4alfa = 30P + ?
13 2 15
Na místo otazníku je třeba zapsat částici: e- 4He
2 1H
1 1n
0.
Reakci, při které ozařováním dusíku částicemi alfa vzniká kyslík, popisuje rovnice
14N + 4alfa = 17 O + ?
7 2 8
Na místo otazníku je třeba zapsat částici: 1P
1 e- 1H
1 1n
0.
Nuklid je látka složená z: atomů s různým protonovým a stejným nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým i nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem molekul se stejným hmotnostním číslem.
Jako alotropii označujeme jev, kdy se prvek vyskytuje: pouze v jedné krystalové struktuře v několika krystalových strukturách v několika modifikacích, lišících se strukturou v několika skupenstvích.
Záření alfa je: proud pozitronů proud elektronů proud fotonů proud jader helia.
Pokud atom vyzáří částici alfa potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Záření beta minus je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů nic z toho neplatí (je proud neutronů).
Záření beta plus je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů nic z toho neplatí.
Pokud atom vyzáří částici beta minus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Pokud atom vyzáří částici beta plus, potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Záření gama je: proud positronů proud elektronů elektromagnetické vlnění jádro helia.
Záření beta je 100x více pronikavější než záření alfa je stejně pronikavé jako alfa je 100 x méně pronikavější než záření alfa nelze jednoznačně určit jeho hodnotu.
|
