1 kcal = 4,185 kJ je množství tepla, nutné pro ohřátí 1 kg vody o 1˚C. Pak při ohřátí 2 hl vody ke koupeli z 10˚C na 40˚C potřebujeme energii přibližně: 7 kWh 25 MJ 6000 kcal 6000 kJ.
5.02 1.termodynamický zákon: platí pouze pro neživé systémy je zákonem zachování energie říká, že entropie neustále roste platí pro živé i neživé systémy.
5.03 Adiabatický děj v plynu je takový děj, kdy: má plyn při kruhovém ději stoprocentní účinnost se nemění vnitřní energie plynu ideální plyn s okolím mění pouze teplo a nekoná, ani nepřijímá práci nenastává výměna tepla plynu s okolím.
5.04 Během jednoho cyklu termodynamického kruhového děje je (Q1 - teplo přijaté od ohřívače, Q2 - teplo odevzdané chladiči): celkové přijaté teplo Q=Q1-Q2 vždy rovno nule vždy celková práce W vykonaná pracovní látkou rovna nule celková práce W, kterou vykoná pracovní látka, rovna W=Q1-Q2 celková práce W, kterou vykoná pracovní látka, rovna W=Q2-Q1.
5.05 Druhý termodynamický zákon říká, že (Q1 - teplo přijaté od ohřívače, Q2 - teplo odevzdané chladiči): veškeré přijaté teplo lze využít ke konání práce účinnost tepelného stroje je nejvýše rovna 1-(Q2/Q1) účinnost tepelného stroje je Q2/Q1 nelze sestrojit stroj, který by trvale konal práci, aniž by přitom spotřeboval ekvivalentní množství jiné energie.
5.06 Hustotou molekul rozumíme počet molekul v jednotce objemu. Tlak ideálního plynu: je nepřímo úměrný hustotě molekul ideálního plynu je přímo úměrný hustotě molekul ideálního plynu nezávisí na hustotě molekul ideálního plynu je vždy nulový.
5.07 Charlesův zákon popisuje: děj, při kterém je látkové množství konstantní děj, při kterém se nekoná práce vztah p/T=konstantní vztah p2=(p1/T1)T2.
5.08 Ideální plyn: teplo pouze přijímá při rozpínání nekoná práci je nestlačitelný je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
5.09 Izochorický děj je děj, při kterém: součin tlaku a objemu p*V je konstantní teplota T je konstantní tlak p je konstantní objem V je konstantní.
5.10 Jak se změní střední kinetická energie, kterou má molekula ideálního plynu v důsledku svého neuspořádaného pohybu, jestliže se termodynamická teplota zvětší 3x? 9x vzroste nezmění se, protože kinetická energie na teplotě nezávisí 3x klesne 3x vzroste.
5.11 Jaký fyzikální pojem přibližně odpovídá uvedenému případu: izolovaná termodynamická soustava - kapalina v termosce rovnovážný děj - průchod plynu turbínou rovnovážný stav - stav plynu v uzavřené nádobě při konstantní teplotě rovnovážný stav soustavy - stav plynu v uzavřené nádobě, kterému je dodáváno teplo.
5.12 Je možné, aby plyn předal studenějšímu tělesu teplo 200J a vykonal přitom práci 300J? ne ano pouze mezi pevnými látkami pouze za normálních podmínek.
5.13 Je-li T1 teplota horké páry a T2 teplota ochlazené páry, která je použita jako médium v cyklicky pracujícím tepelném stroji, pak je ideální účinnost n tepelného stroje: n=(T2-T1)/T1 n=(T2-T1)/T2 n=T2/T1 n=(T1-T2)/T1.
5.14 Je-li teplota dvou ideálních plynů stejná: pak molekuly obou plynů mají stejnou střední kvadratickou rychlost pak oba plyny jsou z molekul o stejné hmotnosti pak molekuly obou plynů mají stejnou střední kinetickou energii pak oba plyny mají stejný počet molekul.
5.15 Jednotka J*K^-1 měrné tepelné kapacitě výhřevnosti tepelné kapacitě molární tepelné kapacitě.
5.16 Jednotka J*kg^-1 přísluší veličině: měrné tepelné kapacitě výhřevnosti tepelné kapacitě molární tepelné kapacitě.
5.17 Jednotkou energie není: joule kalorie kilowatthodina watt.
5.18 Jednotkou látkového množství je: kg*mol^-1 m^3*mol^-1 mol 1 (bezrozměrná jednotka).
5.19 Jednotkou měrné tepelné kapacity je: J*kg^-1 J*kg J*kg^-1*K^-1 J*kg*K.
5.20 Jednotkou tepelné kapacity je: J*kg^-1 J*K J J*K^-1.
5.21 Jednotkou tepla v soustavě SI je: joule kilokalorie newton kalorie.
5.22 Jednotku měrné tepelné kapacity lze pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit jako: m^2*K^-2*s^-2 m^2*K^-1*s^-2 m^2*kg*K^-1*s^-2 m*K^-1*s^-1.
5.23 K zajištění chodu cyklicky pracujícího tepelného stroje: postačí systém ohřívač-stroj za předpokladu dostatečně vysoké teploty ohřívače postačí vždy systém ohřívač-stroj je nutný systém ohřívač-stroj-chladič postačí systém stroj-chladič.
5.24 Ke změně vnitřní energie může docházet: konáním práce nebo tepelnou výměnou jen při změně teploty jen tepelnou výměnou jen konáním práce.
5.25 Kompresi plynu můžeme označit za adiabatickou, jestliže: teplota je konstantní s okolím neprobíhá výměna tepla objem plynu se zmenší komprese proběhne velmi rychle.
5.26 Množství tepla určujeme v přístrojích, které se nazývají: kalorimetry teploměry akumulátory termistory.
5.27 Molekuly dané látky: mají stejnou hybnost jen za normálních podmínek mají stejnou hybnost jen ve stavu tepelné rovnováhy mají vždy stejnou hybnost mají různou hybnost, staticky rozloženou kolem střední hodnoty, která odpovídá teplotě.
5.28 Nemožnost sestrojení stroje zvaného perpetuum mobile druhého druhu vyplývá: z 1. termodynamického zákona z 2. termodynamického zákona ze zákona zachování energie ze zákona zachování hybnosti.
5.29 O 2.termodynamickém zákonu platí: plyne z něj, že entropie izolované termodynamické soustavy nemůže růst plyne z něj, že entropie izolované termodynamické soustavy nemůže klesat živé systémy jej neporušují, neboť jejich entropie neklesá živé systémy jej neporušují, neboť jde o systémy otevřené.
5.30 O termodynamickém kruhovém ději (tj.cyklicky pracujícím tepelném stroji) platí: vhodnou volbou jednotlivých dílčích dějů kruhového cyklu lze veškeré teplo převzaté od ohřívače přeměnit v práci jeho účinnost může být větší než 1 jeho účinnost je rovna 1 po ukončení jednoho cyklu kruhového děje je celková změna vnitřní energie pracovní látky nulová.
5.31 Plyn předal studenějšímu tělesu teplo 200J a vykonal přitom práci 300J. Jak se změní při tomto ději teplota plynu? teplota vzroste teplota se sníží teplota může kolísat teplota se nezmění.
5.32 Plyn uzavřený v nádobě vykoná práci W=400MJ při adiabatickém ději. Jak se změní při tomto ději teplota plynu? teplota může kolísat teplota vzroste teplota se nezmění teplota se sníží.
5.33 Plyny o stejném objemu, teplotě a tlaku mají: přibližně stejný počet molekul stejnou hmotnost stejnou střední kinetickou energii svých molekul stejnou teplotu tání.
5.34 Plyny o stejném objemu, teplotě a tlaku mají: přibližně stejný počet molekul stejnou hmotnost stejnou střední kinetickou energii stejnou teplotu tání.
5.35 Poissonova konstanta k=c(p)/c(v) má u plynů hodnotu: v uzavřeném intervalu <0,1> v polouzavřeném intervalu (0,1> vždy větší než 1 vždy menší než 1.
5.36 Práce vykonaná ideálním plynem při izobarické expanzi při tlaku 0,1MPa, při které se zvětšil objem ze 7l na 8l, má hodnotu: 1000J 100J 75J jinou, než výše uvedeno.
5.37 Pro adiabatický děj v ideálním plynu platí Poissonův zákon, ve kterém se vyskytuje Poissonova konstanta. Rozměr Poissonovy konstanty je: Pa J*kg^-1*K^-1 J*mol^-1*K^-1 1.
5.38 Pro cyklicky pracující tepelný stroj platí: k zajištění jeho chodu je nutný systém ohřívač-stroj-chladič k zajištění jeho chodu postačí systém ohřívač-stroj účinnost ideálního Carnotova stroje závisí pouze závisí pouze na teplotách ohřívače a chladiče účinnost reálných tepelných strojů je nižší než účinnost Carnotova stroje, protože v nich probíhají nevratné procesy.
5.39 Pro děje v ideálním plynu platí: izochorický děj - změna vnitřní energie plynu je rovna přijatému teplu adiabatický děj - vnitřní energie plynu se nemění izobarický děj - přijaté teplo je rovno součtu přírůstku vnitřní energie a mechanické práce, kterou plyn vykoná izotermický děj - mechanická práce plynu je rovna přijatému teplu.
5.40 Pro ideální plyn platí: je zjednodušeným modelem reálného plynu je tvořen molekulami, které na sebe působí přitažlivými a odpudivými silami obsahuje molekuly (částice), jejichž rozměr je oproti vzájemným středním vzdálenostem zanedbatelný nepodléhá za žádných podmínek fázovým změnám.
5.41 Pro práci W vykonanou plynem při stálém tlaku p platí (ΔT je změna teploty plynu, ΔV je změna objemu plynu): W je vždy rovna nule W=p*ΔT W=p*ΔV W=p*ΔT*ΔV.
5.42 Pro soustavu, která je ve stavu termodynamické rovnováhy (v rovnovážném stavu), platí: vnitřní energie soustavy se nemění kinetická energie každé jednotlivé částice je konstantní teplota soustavy je konstantní střední kinetická energie částic se rovná nule.
5.43 Pro šíření tepla platí: nemůže se šířit elektromagnetickým vlněním může se šířit sdílením (přímým kontaktem těles) může se šířit prouděním může se šířit sáláním (vyzařováním).
5.44 Pro teploměry platí: teploměry slouží k přímému měření množství tepla ve rtuťovém teploměru používáme rtuť v pevném skupenství rtuťový teploměr využívá závislost objemu rtuti na teplotě rtuťový teploměr nelze používat při tak nízkých teplotách, kdy rtuť v kapiláře už není v kapalném skupenství.
5.45 Pro vnitřní energii tělesa platí, že: je dána součtem kinetické a potenciální energie částic tělesa se může měnit konáním práce její změna je při adiabatickém ději rovna nule je pro ideální plyn lineární funkcí absolutní teploty tak, že U(T)=3/2 N*k*T.
5.46 První termodynamický zákon (první termodynamickou větu) lze vyjádřit rovnicí: ΔQ=m*c*ΔT ΔU=ΔW+ΔQ p*V=N*k*T c=ΔQ/ΔT.
5.47 Při adiabatickém ději: plyn nekoná práci plyn může konat práci pouze na úkor své vnitřní energie vnitřní energie se mění pouze tepelnou výměnou vždy zůstává konstantní teplota i objem.
5.48 Při izochorickém ději: plyn koná práci pouze na úkor své vnitřní energie se nemění vnitřní energie plynu plyn nekoná mechanickou práci nedochází k tepelné výměně.
5.49 Při izotermickém ději: nedochází k tepelné výměně plyn práci nekoná se nemění teplota plyn koná práci při současném vzrůstu teploty.
5.53 Rovnovážný děj: je děj, při kterém se nemění stavové veličiny je děj, při kterém se nemění žádné veličiny si představujeme jako posloupnost rovnovážných stavů, přičemž stavové veličiny se mění libovolně rychle je děj, při němž se stavové veličiny mění dostatečně pomalu, takže stav systému můžeme v každém okamžiku považovat za rovnovážný.
5.54 Rovnovážný stav: odpovídá nejpravděpodobnějšímu uspořádání systému je stav, do kterého termodynamický systém dospěje, vyvíjí-li se izolován od svého okolí nastává po vydání tepla soustavou je stav, v němž má entropie dané soustavy maximální hodnotu.
5.55 Tělesa, která jsou při vzájemném dotyku ve stavu termodynamické rovnováhy: mají stejné teplo mají stejnou teplotu mají stejnou potenciální energii mají naprosto stejné fyzikální vlastnosti.
5.57 Teplo je: stavová veličina udávaná v kelvinech forma energie, podmíněná kinetickou energií molekul stavová veličina, která je určena rychlostí neuspořádanéo pohybu molekul fyzikálně-chemická veličina vyjadřující reakční schopnosti molekul.
5.58 Teplo se může šířit: vedením (kondukcí) v tepelně vodivých materiálech prouděním (konvekcí) v tekutinách vyzařováním (radiací) neboli sáláním vakuem.
5.59 Teplota 0K: odpovídá teplotě tání ledu při tlaku 101,3 kPa je teplota, při které tuhne tekutý vodík odpovídá teplotě 273,15°C je stav látky, jehož nelze úplně dosáhnout, při němž by ustal tepelný pohyb molekul.
5.63 Teplota plynu: je nezávislá na jakékoliv veličině je mírou střední kinetické energie molekul je mírou střední potencionální energie molekul nezávisí na kinetické energii molekul.
5.64 Teplota plynu: nezávisí na kinetické energii molekul roste, jestliže se zvyšuje střední kvadratická rychlost molekul plynu roste, jestliže se zvyšuje střední kinetická energie molekul plynu je nezávislá na jakékoliv veličině.
5.65 Teplota termodynamické absolutní nuly je: teplota trojného bodu vodíku teplota trojného bodu vody teplota, při které tuhne tekutý vodík stav látky, jehož nelze úplně dosáhnout, při němž by ustal tepelný pohyb molekul.
5.50 Přibližné vyjádření téže teploty ve °C a v K (s přesností na celé stupně): t=-30°C, T=303K t=-243°C, T=30K t=+30°C, T=243K t=-3°C, T=270K.
5.51 Přibližné vyjádření téže teploty ve °C a v K (s přesností na celé stupně): t=10°C, T=263K t=263°C, T=10K t=283°C, T=10K t=10°C, T=283K.
5.52 Přibližné vyjádření téže teploty ve °C a v K (s přesností na celé stupně): t=50°C, T=323K t=-18°C, T=247 T=323K, t=-50°C t=0°C, T=273K.
5.60 Teplota 37,5°C má na termodynamické stupnici hodnotu: 310,65K 37,5K -37,5K 298,34K.
5.61 Teplota kapalného dusíku je 77K, to odpovídá teplotě přibližně: -4°C -196°C 350°C -77°C.
5.62 Teplota lidského těla je přibližně: -236K 236K 37K 310K.
5.66 Termodynamická stavová veličina: je souhrnný název pro síly působící na soustavu popisuje pohyb soustavy, např. rychlost je veličina, která určuje stav soustavy je každá fyzikální veličina.
5.67 Tlak ideálního plynu: je přímo úměrný druhé mocnině střední kvadratické rychlosti jeho molekul je nepřímo úměrný druhé mocnině střední kvadratické rychlosti jeho molekul nezávisí na střední kvadratické rychlosti jeho molekul je vždy nulový.
5.68 Účinnost stroje je: výkon za 1s poměr mezi vykonanou prací a dodanou energií práce za 1s celková práce, kterou je stroj schopen vykonat.
5.69 Univerzální plynová konstanta R se rovná přibližně: R= 8,31 J*mol^-1*K^-1 R= 9,81 m*s^-2 R= 1,6 J R= 8,31 W*m^-2*K^-1.
5.70 Uvažujme termodynamický cyklický děj v systému složeném z tepelného stroje a rezervoárů (zásobníků) se stabilní teplotou. Po skončení jednoho cyklu kruhového děje: se teplota stroje vždy sníží je změna vnitřní energie vždy nulová je vždy celková vykonaná práce nulová se teplota stroje vždy zvýší.
5.71 V tepelně izolované uzavřené místnosti je zapnutá prázdná lednička se stále otevřenými dvířky. Které tvrzení je správné? teplota v místnosti se nemění teplota v místnosti roste teplota v místnosti klesá teplota v místnosti dosáhne 0°C a již se nezmění.
5.72 Ve vzduchoprázdném (např. kosmickém) prostoru pro šíření tepla z jednoho tělesa na druhé platí (tělesa se navzájem nedotýkají): teplo se může šířit pouze vyzařováním (radiací) teplo se nemůže šířit vůbec předávání tepla je možné pouze mezi absolutně černými tělesy předávání tepla vyzařováním je ovlivňováno vlastnostmi povrchů těles.
5.73 Vnitřní energie je: součet celkové kinetické energie neuspořádaně se pohybujících částic tělesa a celkové potenciální energie vzájemné polohy těchto částic pouze energie nukleonů v atomovém jádře rovna celkové potenciální energii vzájemné polohy částic rovna celkové kinetické energii neuspořádaně se pohybujících částic.
5.74 Základem kinetické teorie stavby látek jsou tři experimentálně ověřené poznatky. Označte tvrzení, které k nim nepatří a není pravdivé: látka kteréhokoliv skupenství se skládá z částic částice na sebe nepůsobí žádnými silami částice na sebe navzájem působí přitažlivými a odpudivými silami částice se v látce pohybují.
5.75 Zapište jednotku tepelné kapacity v základních jednotkách soustavy SI: m^2*kg*K^-1*s^-2 m^2*K*s^-2 m^2*kg*°C*s^-2 m^2*K^-1*s^-2.
|
