Hlavní kvantové číslo n: udává počet elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru charakterizuje rotační pohyb elektronů. Hlavní kvantové číslo může nabývat hodnot: od O do (n -1) 1,2,3,4,.......... +/,0,-/ +1/2 a -1/2. Jestliže hlavní kvantové číslo n = 2, pak vedlejší kvantové číslo / nabývá hodnot: -2,-1,0,1,2 0 a 1 pouze 1 0, 1 a 2. Jestliže hlavní kvantové číslo n = 3, pak vedlejší kvantové číslo I nabývá hodnot: 0, 1, 2 a 3 1,2 a 3 pouze 3 0, 1 a 2. Jestliže hlavní kvantové číslo n = 1, pak vedlejší kvantové číslo I má hodnotu: 2 1 0 a 1 0. Vedlejší kvantové číslo l: souvisí s prostorovou orientací orbitalu souvisí s tvarem orbitalu určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev charakterizuje rotační pohyb elektronů. Je-li vedlejší kvantové číslo l=0, mluvíme o orbitalu: p f s d. Je-li vedlejší kvantové číslo l=1, orbital označujeme: p s d f. Je-li vedlejší kvantové číslo l=2, mluvíme o orbitalu: f s p d. Je-li vedlejší kvantové číslo l=3, mluvíme o orbitalu: f d s p. Magnetické kvantové číslo m: charakterizuje rotační pohyb elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev souvisí s tvarem orbitalu popisuje prostorovou orientaci orbitalu. Magnetické kvantové číslo m nabývá hodnot: 1,2,3,4... +1/2 a -1/2 Od 0 do (n-1) -l,0,+l. Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla / rovna dvěma? -2,-1,0,1,2 pouze 0 pouze 0,1,2 pouze -1,0,1. Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla I rovna jedné? -2, -1, 0, 1, 2 pouze 0 pouze 0 a 1 -1, 0, +1. Spinové kvantové číslo s může nabývat hodnot: od 1 do nekonečna od 0 do (n-1) +1/2 nebo -1/2 od -l do l včetně nuly. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4d 3f 1p 5s. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4s 2f 5d 1p. Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 3f 2d 4d 3s. Na hladině p může být maximálně: 6 elektronů 2 elektrony 3 elektrony 10 elektronů. Na hladině s může být nejvýše: 6 elektronů 2 elektrony 4 elektrony 1 elektron. Na hladině d může být nejvýše: 10 elektronů 2 elektrony 6 elektronů 4 elektrony. Na hladině f může být nejvýše: 10 elektronů 7 elektornů 6 elektronů 14 elektronů. Nejvýše 6 elektronů může být na hladině: s d p f. Nejvýše 10 elektronů může být na hladině: f d s p. Atom je úplně charakterizován: atomovým a nukleonovým číslem protonovým číslem nukleonovým číslem neutronovým číslem. Atomový útvar tvořený dvanácti protony, deseti elektrony a dvanácti neutrony je: katinont Mg2+ aniont F- kationt Na+ aniont O2-. Atomový útvar tvořený čtyřmi protony, dvěma elektrony a pěti neutrony je: aniont Cl- kationt Li+ kationt Be2+ atom Be. Atomový útvar tvořený 5 protony, 2 elektrony a 6 neutrony je: aniont F- kationt Na+ kationt B3+ atom B. Atomový útvar tvořený 9 protony, 10 elektrony a 10 neutrony je: aniont F- kationt Na+ kationt Be2+ aniont O2-. Atomový útvar tvořený 8 protony, 10 elektrony a 8 neutrony je: kationt Ca2+ kationt Na2+ aniont O2- aniont F-. Atomový útvar tvořený 16 protony, 18 elektrony a 16 neutrony je: aniont S2- kationt K+ aniont Cl- kationt Ca2+. Izotopy těhož prvku se liší: pouze chemickými vlastnostmi pouze fyzikálními vlastnostmi fyzikálními a chemickými vlastnostmi neliší se fyzikálními ani chemickými vlastnostmi. Izotopy těhož prvku jsou nuklidy, které: se liší nábojem jádra se liší nukleonovým číslem se liší pouze atomovým číslem mají stejné protonové číslo. Reakci, při které ozařováním hliníku částicemi alfa vzniká radioaktivní fosfor, popisuje rovnice 27AI13 + 4He2 = 30P15 + ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: e- 4He2 1H1 1n0. Reakci, při které ozařováním dusíku částicemi alfa vzniká kyslík, popisuje rovnice 14N 7 + 4alfa2 = 17 O 8+ ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: 1p1 e- 1H1 1n0. Nuklid je látka složená z: atomů s různým protonovým a stejným nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým i nukleonovým číselm atomů se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem molekul se stejným neutronovým a různým protonovým číslem. Jako alotropii označujeme jev, kdy se prvek vyskytuje: pouze v jedné krystalové struktuře v několika krystalových strukturách v několika strukturních modifikacích, lišících se fyzikálními vlastnostmi v několika skupenstvích. Záření alfa je: proud pozitronů proud elektronů proud fotonů proud jader helia. Pokud atom vyzáří částici alfa potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo. Záření beta minus: je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud neutronů. Záření beta plus: je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud elektronů. Pokud atom vyzáří částici beta minus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo. Pokud atom vyzáří částici beta plus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo. Záření gama je: proud pozitronů proud elektronů elektromagnetické záření jádro helia. Záření beta je: pronikavjěší než záření alfa stejně pronikavé jako záření alfa 100x méně pronikavější než záření alfa nelze jednoznačně určit jeho hodnotu.
|