Tvrzení : jestliže prvky spolu tvoří několik sloučenin, hmotnosti prvků (které se slučují se stejnými množstvími prvků dalších) jsou vzájemně v poměrech celých čísel, představuje :
nesmyslné tvrzení zákon násobných poměrů slučovacích zákon Avogadrův
zákon zachování hmotnosti .
Které tvrzení je správné? Isotopy mají: různé vlastnosti chemické a proto i různé účinky biologické stejné vlastnosti fyzikální a různé chemické
stejné vlastnosti chemické i fyzikální
stejné vlastnosti chemické a různé fyzikální
.
Chemicky charakteristické a jedinečné chování prvkům dává : počet jejich elektronů jejich postavení v periodické tabulce součet počtu jejich protonů a neutronů
uspořádání elektronů v jejich obalu
.
O tom, ve kterém z orbitalů se bude ten který elektron vyskytovat, rozhoduje : Hundovo pravidlo množství energie vlastní tomuto elektronu postavení prvku v periodickém systému jemu nejbližší proton v jádře .
O postavení prvku v periodickém systému rozhoduje jeho : počet protonů počet elektronů elektronegativita počet neutronů.
Periodický zákon vystihuje skutečnost, že vlastnosti různých prvků se :
mění lineárně a nezávisle mění periodicky a závisle periodicky opakují mění podle period ve kterých stojí .
Prvky značek F, Cl, Br, I náležejí do skupiny označované :
kovy alkalických zemin halogeny chalkogeny alkalické kovy.
Citrát sodný, přidávaný do některých nápojů, lze považovat z chemického hlediska nejspíše za :
regulátor kyselosti chuťové aditivum antioxidant regulátor rozpustnosti .
Prvky VIII. skupiny periodického systému jsou mimořádně stabilní a jen neochotně
vytvářejí sloučeniny protože: mají uzavřený valenční elektronový oktet reagují jenom s kyslíkem a to ještě za vysokých teplot a tlaků leží v VIII. skupině periodické tabulky mají stejný počet valenčních elektronů.
Radioaktivní záření typu α lze odstínit dokonce jen papírem, protože : jde vlastně jen o nízkoenergetické atomy He jde pouze o proud elektronů probíhá jen na značně vzdáleném Slunci probíhá jen v hluboko uložených horninách zemské kůry.
Skutečnost, že při radioaktivním rozpadu nenastává přeměna všech jader současně a navíc nelze určit, které z jader se v tom kterém okamžiku rozpadne se odráží :
v existenci tří přírodních rozpadových řad v definici poločasu rozpadu ve vlivu množství radioisotopu na trvání rozpadu
ve vlivu teploty na dobu trvání rozpadu
.
Míra schopnosti atomu (vázaného v molekule) přitahovat elektrony chemické vazby, se označuje jako :
elektronegativita vazebná energie vazebná vzdálenost částečný náboj
.
Čím je rozdíl v elektronegativitách atomů vázaných v molekulu větší, tím je vazba mezi nimi: :
polárnější kovalentnější delší kratší.
To jakou maximální vazebnost mohou projevovat atomy ve sloučeninách, lze z periodické tabulky zjistit podle : čísla skupiny čísla periody relativní atomové hmotnosti počtu elektronů.
Výměnu elektronů mezi atomy v průběhu reakce, kdy atomy produktů nabývají jiných
oxidačních čísel než měly v reaktantech, vystihuje pojem:
redoxní děj oxidace redukce redoxní potenciál.
Ze sloučenin manganu má pro lékařství největší praktický význam :
MnSO4 MnCO3 HMnO4 KMnO4.
Prvkem, který vytváří chemické vazby se snadno využitelným obsahem energie, je
součástí buněčných membrán, obalů nervových buněk a mozkové tkáně, společně s Ca(2+) nerostnou složkou kostí a zubů, a zároveň součástí nukleových kyselin, je :
N O S P.
Za prvky, které tvoří převahu stavebních, energetických a metabolických látek v těle,
považujeme skupinu prvků :
Mn, Ni, I, Co, Se Cu, Zn, Fe, Mo Na, K, Cl, Mg, Ca O, C, N, H, P, S .
Prvkem, který je hlavním kationtem mimobuněčného prostoru, nejvýznamněji se podílí na regulaci osmotického tlaku, nervosvalové dráždivosti, tvorbě HCl v žaludku a chrání organismus před nadbytečnými ztrátami tekutin, je :
Mg K Na Cl.
Kapalnou sloučeninou, která je v koncentrovaném stavu sirupovitá, jemně namodralá, při úderu výbušná, ve vodě dokonale rozpustná, slabě kysele reagující, leptá pokožku a v 3% se užívá v lékařství, je :
KMnO4 CaCO3 NaHCO3 H2O2
.
Saze, dřevo, tuha, methan, oxid uhličitý, živočišné uhlí, vápenec, magnezit, dolomit,
siderit, ropa, jantar, ozokerit, cukr, koks, mají společného jmenovatele, kterým je :
kyslík vodík síra uhlík.
Zásadní rozdíl mezi CaC2 a SiC spočívá v tom, že první z nich oproti druhému :
reaguje s vodou je mimořádně tvrdý vodou se nerozpouští hodí se k broušení
.
Homogenní velmi tvrdá beztvará tavenina směsi křemičitanů, podržující si i v pevném stavu vnitřně charakter kapaliny se nazývá :
diamant vodní sklo diatomit sklo.
Ba(H2PO4)2 je vzorec :
hydrogenfosforečnanu barnatého dihydrogenfosforečnanu barného dihydrogenfosforečnanu barnatého dihydrogenfosfornanu barnatého .
Z uvedených; náleží dihydrátu síranu vápenatého vzorec : CaSO4 . 2H2 CaSO4 . 2H2O 2H2CaSO5 2 CaSO4 . 2H2O
.
Podíl CO2 na složení vzduchu, i když spalováním fosilních paliv člověkem významně
narůstá, je :
3% 21% 78% 0,03%.
Které z tvrzení popisuje vlastnosti ethylenglykolu :
příjemně vonící kapalina, rozpouštělo a v lékařství k dezinfekci
kapalina sladké chuti, vhodná jako náhražka cukru v potravinářství kapalina k výrobě plastů, rozpouštědlo, složka nemrznoucích směsí výchozí látka pro výrobu dynamitu .
Chemický děj popsatelný vztahem CH4 + 2 O2 = CO2 + 2 H2O , představuje proces,
který by se rovněž dal pojmenovat :
karboxylace hoření dýchání methylace.
Text : „Adiční reakce na trojné vazbě probíhají nejprve za vzniku sloučenin s dvojnou
vazbou a při nadbytku činidla dále, za vzniku sloučenin s vazbou jednoduchou“, popisuje chemické chování reaktantu :
aromatického uhlovodíku rozvětveného alkanu
alkynu vyšší mastné kyseliny .
Obecné reakční schéma R – OH + HOOC – R´ → R – OOC – R´ + H2O , představuje
chemický děj označovaný jako :
karboxylace esterifikace dehydrogenace hydroxylaci.
Do skupiny níže uvedených látek, vzhledem k odlišnému chemickému chování, nepatří : methanol glycerol fenol ethylenglykol.
Látka vzorce CH3-CH2-O-CH2-CH3 náleží mezi :
estery ketony aldehydy ethery.
Příčinou jedovatosti methanalu (formaldehydu) je jeho :
vysoká reaktivita s bílkovinami redukovatelnost na methanol oxidovatelnost na kyselinu mravenčí neschopnost jater jej detoxikovat .
Deriváty uhlovodíků, v jejichž molekule je přítomna jedna nebo více skupin -COOH, náleží mezi :
estery vícesytné alkoholy aldehydy karboxylové kyseliny
.
Konečným degradačním produktem ethylalkoholu v játrech je :
acetaldehyd formaldehyd oxid uhličitý a voda
kyselina mravenčí.
Jednou z významných charakteristik uhlovodíků je jejich teplota varu. Proč však ropa
nemá definovanou teplotu varu?
je směsí různých uhlovodíků obsahuje další organické příměsi její vlastnosti se s teplotou mění
není tvořena jenom uhlovodíky
.
Vzorec představuje molekulu :
hemoglobinu globinu hemu ferritinu.
Chemická podstata „ztužování“ olejů, která se týká mastných kyselin, spočívá v :
zkracování řetězců hydrogenaci dvojných vazeb prodlužování řetězců
dehydrogenaci .
Látky odvozené od hypotetické chemické struktury, představované uvedeným vzorcem, jsou:
isoprenoidy alkaloidy polyterpeny steroidy.
Do níže uvedeného výčtu sacharidů, podle charakteru své molekuly, nepatří :
maltosa glykogen celuosa škrob.
Pravidelně se opakující vazebná struktura je charakteristická pro : polyamidy nukleové kyseliny polysacharidy peptidy a bílkoviny .
První z objevených antibiotik, inhibující syntézu bakteriální stěny, objevené sirem
Alexanderem Flemingem v roce 1928 (roku 1945 Nobelova cena) je produktem : plísně hlavičkové (Mucor mucedo) bakterií rodu Acidophilus bakterie Escherichia coli plísně Penicillium notatum
.
Pokud na obalu výrobku pod titulem „složení“ najdete – přírodní abrazivní složka,
neiontové povrchově aktivní látky do 5%, aniontové povrchově aktivní látky 5 – 15 %, aroma, voda, bude jeho použití nejspíše při :
přípravě koupele pro kojence odstraňování komedonů („beďarů“) mytí nádobí a toaletní keramiky hubení řas a sinic v bazénech
.
Vlastnost bílkovin, která se označuje jako „primární struktura“, je dána :
počtem a umístěním −H− můstků pořadím aminokyselin v řetězci počtem a umístěním −S −S − můstků
počtem aminokyselin v řetězci
.
Enzym α-amylasa vzniká v lidském těle v : játrech kůře nadledvin slinných žlázách a slinivce břišní dřeni nadledvin
.
Který z vlivů může způsobit nevratnou zástavu funkce enzymu (ireversibilní inhibici) :
teplota nižší než – 15°C sloučenina podobná enzymu změna pH o více než ± 3 přítomnost kationů těžkých kovů.
Pod pojmem „dýchací řetězec“ rozumíme v biochemii :
příjem O2 plícemi → přenos krví ke tkáním → vstup do buněk → oxidaci živin příjem O2 a výdej CO2 plícemi
předání O2 červenými krvinkami buňkám tkání výměnou za CO2 přenos H(+) a e(-) na O2 systémem koenzymů v mitochondriích.
Charakteristiku hormonu insulinu nejlépe vystihuje tvrzení, že je : hydrolytickým enzymem štěpícím disacharidy na monosacharidy
enzymem třídy ligas tvořícím v játrech z glukosy glykogen hormonem zvyšujícím prostupnost buněčné membrány pro glukosu hormonem kůry nadledvin ovlivňujícím výdej glukosy do krevního oběhu
.
Děj, při kterém proběhne za přítomnosti O2 oxidace acetyl-CoA až na CO2 a uložení
uvolněné energie do podoby ATP, se označuje :
lipolysa citrátový cyklus cyklus močoviny proteolysa .
|
