Vývojový cyklus druhu Rhizopus stolonifer
(Mucorales, Zygomycota) je
dihaplontní diplontní haplontní haplodiplontní.
U bilaterálně symetrických rozsivek (penátní) celistvé osové
pole oddělují pravý a levý systém strií (rýžek) nebo pórů,
nazývá se
raphe štěrbina areola fibula.
Nukleomorf v plastidech znamená chromozomy plastidové geny redukované jádro endosymbionta Golgiho aparát endosymbionta.
Samičí pohlavní orgán v pododdělení Ascomycotina je askogon karpogon trichogyn archikarp.
Velká subjednotka ribozomů sinic obsahuje 16S RNA 28S RNA 18S RNA 23S RNA.
Cenobium je zvláštní útvar zelených řas, který tvoří buňky jedné generace má nepravidelný tvar a různý počet buněk tvoří buňky více generací má pravidelný tvar a počet buněk.
Rody sinic s heterocyty tvoří sběrnou skupinu polyfyletickou skupinu parafyletickou skupinu monofyletickou skupinu.
Karagen je směs polygalaktanů, který má schopnost vytvořit pevný gel získává se z buněčných stěn rodů Gigartina, Hypnea, Chondrus používá se na stabilizaci krémů, šlehačky, zmrzliny získává se z buněčných stěn rodů Gellidium, Pterocladia, Gracillaria.
Deštičky pancíře obrněnek jsou křemičité proteinové peptidoglykanové celulózní.
Nepohlavní rozmnožování rodu Oedogonium zajišťují androgamety stefanokontní zoospory aplanospory opistokontní zoospory.
Řasovky (Oomycota) mají pravé přehrádky jednobuněčné mycelium jednojaderný protoplast zásobní látku chrysolaminaran.
Střídaní haploidní a diploidní fáze eukaryot nazýváme rodozměna mitogeneze spermatizace mitoza.
Princip parsimonie vyjadřuje princip homologie pravidlo o maximálním počtu příčin určitého jevu koeficient vzdálenosti pravidlo úspornosti.
Dinokaryon, jádro obrněnek, obsahuje chromosomy v kondenzovaném
stavu po větší část buněčného cyklu, protože
neobsahuje histony obsahuje peridinin obsahuje epikon neobsahuje tubulin.
Některé druhy rodu Penicillium představují anamorfu rodu Emericella Talaromyces Fennellia Europium.
Hospodářsky významný obligátní parazit Botrytis cinerea
je anamorfa rodu
Lachnellula willkommii Chlorosplenium aeruginascens Botryotinia fuckeliana Bulgaria inquinans.
Pleuronematické bičíky porostlé dvěma řadami trubicovitých
mastigonem jsou typické pro říši
Chromista Cryptophyta Plantae Dinophyta.
Mezi askohymeniální typy vřeckatých plodnic nepatří perithecium apothecium kleistothecium hysterothecium.
Nepohlavní stadium houby nazýváme anamorfa heteromorfa teleomorfa holomorfa.
Hnědou korkovitou hnilobu dřeva vyvolává gymnokarpní houba Polyporus brumalis Entoloma sinuatum Trametes versicolor Laetiporus sulphureus.
Oddělení Deuteromycota (Fungi imperfecti) je umělá
pomocná skupina, protože
má jenom pohlavní rozmnožování u něj nebyla pozorována teleomorfa rozmnožování probíhá jenom tvorbou
nejrůznějších typů konidií vytvářejí jenom anamorfu.
Bičíky a haptonema oddělení Haptophyta mají jemné bičíkové vlášení heterokokolity polysacharidové šupiny tubulární mastigonemy.
Která z říší nezahrnuje nižší rostliny? Fungi Plantae Animalia Protozoa.
Sklerocium je sekundární mycelium primární mycelium rhizomorfa tlustostěnné mycelium.
Amanita phalloides s olivově zeleným kloboukem bez bradavek,
bílými lupeny a nápadnou cípatou pochvou
má holobazidie je angiokarpní patří do čeledi Pluteaceae je hemiangiokarpní.
Při podélném průřezu bičíkovým aparátem pozorujeme úhel, který svírají
bičíky mezi sebou. Pro charakteristiku tříd je důležité vzájemné
postavení kinetozomů a mikrotubulárních kořenů při pohledu
od vrcholu buňky ve směru k jejímu zadnímu konci.
CW-orientace znamená, že
kinetozomy jsou natočeny ve směru hodinových ručiček,
dvojice (čtveřice) zaujímají polohu 1/7 kinetozomy jsou natočeny proti směru hodinových ručiček,
dvojice (čtveřice) zaujímají polohu 11/5 kinetozomy jsou uloženy proti sobě, zaujímají polohu 12/6 kinetozomy jsou natočeny ve směru hodinových ručiček,
dvojice (čtveřice) zaujímají polohu 11/7.
Batrachospermum moniliforme sestává z pravidelně rozmístěných přeslenů
hustých laterálních větviček, patří do třídy
Bangiophyceae Rhodophyta Florideophyceae Cyanidiophyceae.
V životním stadiu vlastních hlenek převažuje haploidní jednobuněčná myxaméba diploidní myxmonáda mnohojaderné haploidní plazmodium mnohojaderné diploidní plazmodium.
Synchytrium endobioticum (rakovinovec bramborový) nemá endobiotickou stélku inoperkulátní zoosporangia holokarpní stélku diploidní zoospory.
Geastrální typy plodnic se skládají z částí peridie hymenofor receptakulum gleba.
Gibberella zeae z třídy Sordariomycetes má temně modrá
perithecia a přehrádkované askospory, její anamorfa je
Fusarium graminearum Trichoderma viride Cladobotryum minus Sphacelia segetum.
Amyloidní bazidiospory se barví anilinovou modří po zahřátí v roztoku
kyseliny mléčné intenzivně modře barví roztokem jódu hnědočerveně barví kyselým fuchsinem intenzívně červeně barví roztokem jódu modře až fialově.
Inkrustovaná stélka řasy Acetabularia mediterranea představuje sifonální haploidní rostlinu jednu haploidní buňku jednu diploidní buňku sifonokladální rostlinu.
U ruduch může být třífázový haplodiplontní životný cyklus,
kde se střídají
gametofyt, sporofyt, gametofyt gametofyt, haploidní tetrasporofyt. sporofyt sporofyt, diploidní karposporofyt, haploidní
tertrasporofyt gametofyt, diploidní karposporofyt, diploidní
tertasporofyt.
Améboidní stadia hlenek vyživují se autotrofně tvoří buňkovou stěnu vyživují se mixotrofně tvoří bílkovinný periplast.
Fotobiontem lišejníku Graphis skripta je Trentepohlia Stichococcus Trebouxia Desmococcus.
Heteromorfní rodozměnu u hnědých řas (Phaeophyceae)
představuje/jou
redukovaný sporofyt a mohutný víceletý gametofyt redukovaný gametofyt a mohutný víceletý sporofyt rovnocenné rostliny gametofytu a sporofytu sporofyt s konceptakulama.
Hlavní složkou buněčné stěny ruduch je celulóza lignin xylém polygalaktan.
Mycelium spájivých hub (Zygomycota) je haploidní mnohojaderné cenocytické diploidní jednojaderné.
Cyanofycinová zrnka obsahují polyfosfáty aminokyseliny sinicový škrob fykocyanin.
Monokaryotická fáze se vyskytuje u vřeckatých hub v askogenních hyfách ve vegetativních hyfách v meiosporangiu v anamorfě.
Parafyletická skupina zahrnuje všechny potomky společného předka její společný předek je přiřazen k více
než jedné skupině nezahrnuje všechny potomky společného předka je přirozenou fylogenetickou skupinou.
Specifickou koncovku nemá taxonomická kategorie kmen říše čeleď rod.
Významní obligátní parazité kulturních rostlin jsou
druhy z řadu vřeckatých hub
Erysiphales Pezizales Lecanorales Phallales.
V životním cyklu diplontní kvasinky plazmogamie probíhá ve vřecku po meioze v diploidní somatické buňce mimo vřecka po meioze ve vřecku před meiozí.
Spermatizace je typ pohlavního rozmnožování hub,
které můžeme označit jako
autogamie somatogamie gametangiogamie gameto-gametangiogamie.
Malé útvary (25-100 μm) tvořené buňkami fotobionta opletenými
hyfami mykobionta se nazývají
soredie izídie fylidie schizidie.
Mezi hnědé řasy nepatří Macrocystis pyrifera Ectocarpus silicilosus Dictyota dichotoma Ceramium codicola.
Obrněnky rodu Zooxantella pro korálové polypy,
budující korálové útesy, jsou
mutualisti predátoři ektosymbionti endosymbionti.
Buněčná stěna řádů Chlamydomonadales a Volvocales se nazývá
chlamys, je pevná a pružná, její důležitou složkou je
centrin hydroxyprolin sporopolenin algenan.
Introny jsou část genu bez genetického obsahu kódující sekvence nukleotidů transportovány ven z jádra a použity k translaci součástí ribonukleo-proteinových komplexů.
Významní zástupci dřevních hub patří do řádu Diaporthales Xylariales Helotiales Clavicipitales.
Vegetativní stélku hub může tvořit hyfy haustorium septum buňka.
Mitospory (asexuální monospory) produkuje monosporangium tetrasporangium tetrasporofyt karposporangium.
Mukocysty – tělíska produkující sliz se u autotrofních druhů
euglen uplatňují při tvorbě
palmeloidního stadia cysty bičíku pelikuly.
Beztvará, nahá a mnohojaderná masa cytoplazmy uvnitř
buněk hostitele je označovaná jako
afanoplazmodium faneroplazmodium paraplazmodium protoplazmodium.
Dunaliella salina může růst v silně hypertonickém prostředí,
které reguluje
produkcí polysacharidů produkcí glycerolu inkrustací buněčné stěny produkcí β-karotenu.
Stopkovýtrusné houby mají nenápadnou anamorfu, k nepohlavnímu
rozmnožováni slouží nejčastěji
artrospory blastospory bazidiospory teleuspory.
Podtřída Agaricomycetidae je homogenní skupina,
většina charakteristik je již ustálená
a pro tuto skupinu specifická
klíčení bazidiospor je vždy pomocí hyfy při klíčení bazidiospor vznikají kvasinkové útvary bazidie jsou vždy nedělené primární mycelium má vytvořené přezky (fibulae).
Četné projevy morfologické a fyziologické variability
sinic je možné vysvětlit
tramsformací plazmidovou DNA pohlavním procesem nepohlavním procesem genetickou rekombinací.
Nejsložitější světločivnou organelou je ocelus stigma palium pusula.
Chloroplasty skrytěnek mají 3 membrány nemají pyrenoid pokrývá cisterna endoplazmatického retikula mají tylakoidy ve třech lamelách.
Receptákulum je část stélky hnědých řas, kde jsou zoosporangia meiosporangia konceptakula samičí nebo samčí gametangia.
Hlubinné maximum chlorofylu naměřili vědci v hloubce 75-125 m.
Toto maximum je způsobené přítomností
rozsivek ruduch fykoplanktonu pikoplanktonu.
Fixace dusíku probíhá v specializovaných buňkách
heterocytech (morfologicky i funkčně odlišné) nebo
ve funkčně změněných buňkách diazocytech.
Katalyzátorem reakce je enzym nitrogenáza,
která řídí syntézu
dusitanů amoniaku amonných solí dusičnanů.
Centrické rozsivky se pohlavně rozmnožují procesem gametangiogamie izogamie anizogamie oogamie.
Infekci vinné révy způsobují určité stadia Plasmopara viticola, a to tlustostěnné oospory haploidní zoospory akrokontní zoospory pleurokontní zoospory.
Cyanely jsou považovány za mezistupeň mezi řasami a sinicemi sinice řasy mezistupeň mezi sinicemi a plastidy.
Rhodomorfin je glykoprotein fungující jako enzym při štěpení proteinů druhově specifický přenášeč hormon při opravě poranění polymeráza.
Filoplazmódium, chrysolaminaran, čtyři membrány chloroplastu
jsou typické znaky pro oddělení
Cryptophyta Euglenophyta Chlorarachniophyta Plasmodiophoromycota.
Intronové a exonové sekvence neobsahují Eubacteria Archea Eukarya Cyanobacteria.
Zásobní látkou zlativek (Chrysophyceae) je/jsou škrob olej chrysolaminaran volutin.
Převažujíci fázi životního cyklu zástupců
Basidiomycotina představuje
myceliární provazce terciární mycelium primární mycelium sekundární mycelium.
Zásobní látka florideový škrob obsahuje amylopektin je ukládán v cytoplazmě obsahuje amylózu je ukládán v chloroplastu.
Enzym Rubisko je jeden z evolučně nejstarších
dvojčinných enzymů. Katalyzátor reakcí, kde
substrátem může být
H2O CO2 O2 N2.
Mitóza u rodu Vaucheria je polouzavřená polootevřená uzavřená otevřená.
Řasy z třídy Trebouxiophyceae jsou volně žijící bičíkovci jejich dělící rýha je asymetrická mají CCW-konfiguraci bičíků jejich oddělení protoplastů zajišťuje fragmoplast.
Bičíkový aparát zelených řas tvoří základní struktura,
popsána symbolem 9+2, která se nazývá
axonema lamela osa kinetozom.
Věncová lamela po obvodu chloroplastu chybí v rámci oddělení
Heterokontophyta třídě
Bacillariophyceae Eustigmatophyceae Phaeophyceae Xanthophyceae.
Askolokulární typy hub s bitunikátními neamyloidními
vřecky představuje třída
Laboulbeniomycetes Dothideomycetes Pezizomycetes Eurotiomycetes.
Hemiaplanospory jsou rozmnožovací buňky, které nikdy nemají bičík pohlavní mitospory jednojaderné buňky se stigmou a pulzující vakuolou endogenní pohlavní rozmnožovací buňky.
Bičíkatá stadia chybějí u Microsporidiomycota Myxomycota Chytridiomycota Zygomycota.
V plazmě některých obrněnek uložená tělíska, které při mechanickém
podráždění světélkují, jsou
luciferiny trichocysty scintilony luciferázy.
Ustilaginales – prašné sněti jsou obligátně parazitické houby
s dikaryotickým myceliem, které označujeme jako
sekundární mycelium bez přezek terciární mycelium primární mycelium sekundární mycelium s přezkami.
Většina mykobiontů je z oddělení Chytridiomycota Basidiomycota Zygomycota Ascomycota.
Polyplanetizmus je typickým jevem u řasovek. Pro něj je typické uvolňování již sekundárních zoospor ze sporangia, které se
několikrát po sobě encystují a vyklíčí v sekundární zoospory vytváření pouze pleurokontních zoospor vytváření pouze akrokontních zoospor uvolňování primárních zoospor ze sporangia, které se
několikrát po sobě encystují a vyklíčí v sekundární zoospory.
Askospory jsou meiospory mitospory endospory exospory.
Uredinales – rzi jsou biotrofní parazité. Puccinia graminis
(rez travní) vytváří na spodní straně listu Berberis vulgaris
(dřišťál obecný) ložisko jarních spor zvané
bazidium aecium uredium telium.
Významní látky produkované hnědými řasami pro hospodářské
využití jsou
fukoidan jód agar karagén.
Buněčná stěna rozsivek se jmenuje chlamys portula frustula pleura.
Tilletiales – mazlavé sněti mají sekundární mycelium bez přezek sekundární mycelium s přezkami nepohlavní srpovité balistospory primární diploidní mycelium.
Pyramimonas tetrarhynchus druh žijící v drobných tůňkách
s čistou studenou vodou patří do třídy
Prasinophyceae Cladophorophyceae Ulvophyceae Trebouxiophyceae.
Phallus impudicus vytváří gymnokarpní pilothecia korticioidní krustothecia hemiangiokarpní pilothecia hypogeicky se zakládající klatrothecia.
Monofyletický charakter zelených rostlin byl potvrzen srovnáním sekvencí aminokyselin aktinu sekvencí polysacharidů sekvencí glykoproteinů sekvencí nukleotidů 18S rRNA.
Výsledkem nepohlavního rozmnožování u třídy Xanthophyceae jsou spermatozoidy aplanospory zoospory oosfery.
Pohlavní rozmnožování řádu Charales je oogamie izogamie anizogamie gametangiogamie.
Strupovitost plodů jabloní způsobuje Guignardia bidwellii Venturia inaequalis Venturia pirina Patellaria atrata.
Rozsivky se dělí v rovině valvy rimoportuly pleury raphe.
Parenchymatická stélka je morfologicky a funkčně členěna na osní
vlákna a boční větévky sestává s mnohojaderných buněk, oddělenými
přehrádkami je pletivová, diferencovaná na rhizoid,
kauloid a fyloid je rozvětvená, mnohojaderná,bez příčných
přehrádek.
Přítomností parazita v buňkách došlo k hyperplazii, teda patologickému zmnožení buněk patologickému zvětšení pletiva patologické redukci buněk patologické redukci pletiva.
Parožnatky (Charophyta) patří do vývojové linie Streptophytae, protože mitóza je uzavřená u nich převládá nepohlavní proces oddělení protoplastů zajišťuje fykoplast buněčná stěna se zakládá mezi dceřinými
protoplasty pomocí fragmoplastu.
Rhizoplast je struktura vyrůstající z bazálního tělíska, která je kontraktilní vlákno spojující bazální tělísko s jádrem manipuluje s chromozomami na začátku mitózy je kontraktilní vlákno spojující kinetozomy mezi sebou je nekotraktilní vlákno.
K obnovení haploidního stavu dochází při meióze mitóze transkripci metageneze.
Cyanophora paradoxa epifytická řasa s pseudociliemi volně žijící bičíkovec z oddělení Glaucophyta patří do oddělení Rhodophyta připomíná zelenou řasu Oocystis.
Černě (Rhytismatales) vytvářejí teleomorfu v podobě kleistothecií apothecií pyknid pseudoapothecií.
Výtrusorodá vrstva stopkovýtrusných hub se nazývá thecium trama bazidium hymenium.
Základním typem stélky jednobuněčných hlenek je diploidní myxaméba haplo-diplontní myxaméba haploidní myxaméba diploidní myxmonáda.
Eudorina elegans vytváří 32-buněčné oválné cenobia,
patří do řádu
Microthamniales Chlorococcales Tetrasporales Volvocales.
Třída Synurophyceae má mikrotubulární kořeny v počtu 2 6 3 4.
Nepohlavní ovální spory zlativek (Chrysophyceae) se nazývají stomatocysty diskobolocysty mukocysty artrocysty.
Meióza probíhá u většiny druhů řádu Florideophyceae na tetrasporofytu gametofyte karpogoně karposporofytu.
Výchozí vývojovou skupinou dnešních vlastních hub jsou Ascomycota Chytridiomycota Acrasiomycota Zygomycota.
V buněčné stěně vřeckatých hub (Ascomycota) je především
chitin, výjimku představuje třída
Eurotiomycetes Saccharomycetes Pezizomycetes Dothideomycetes.
Sinice při anoxigenní fotosyntéze využívají
jako donor elektronu
jodovodík vodík sirovodík metan.
Fotobiontem lišejníku Collema polycarpum je Nostoc Trentepohlia Scytonema Trebouxia.
Specifický buněčný obal euglen složený ze vzájemně spojených
proteinových proužků je
lorika rhodopsin ampula pelikula.
Gamety při pohlavním procesu mezi dvojicí heterothalických
jedinců krásivky Cosmarium botrytis tvoří
zoospory a oosféra celé protoplasty zoospory hypnospory.
Do říše Protozoa patří i skupiny s chloroplasty, které byli
získány
kvartérní endosymbiózou terciární emdosymbiózou primární endosymbiózou sekundární endosymbiózou.
Pohlavní rozmnožování řasovek je oogamie anizogamie oogametangiogamie oogametogamie.
Diethylamid kyseliny lysergové se vyrábí z kyseliny
lysergové, která se získává z houby
Claviceps purpurea Claviceps paspali Cordyceps militaris Claviceps viridis.
Hyfogamie je typické pohlavní rozmnožování pro Oomycota Chytridiomycota Ascomycota Basidiomycota.
Vláknitá nevětvená řasa Ulothrix zonata její gamety jsou dvoubičíkaté je heterothalický druh její zoospory jsou dvoubičíkaté tvoří gametofyt tzv. kodiolové stadium.
Polyplanetizmus je typickým jevem u řasovek. Pro něj je typické uvolňování již sekundárních zoospor ze sporangia, které se
několikrát po sobě encystují a vyklíčí v sekundární zoospory vytváření pouze pleurokontních zoospor vytváření pouze akrokontních zoospor uvolňování primárních zoospor ze sporangia, které se
několikrát po sobě encystují a vyklíčí v sekundární zoospory.
|
