Fyz dých

INFO
STADISTICS
RECORDS
Title of test:
Fyz dých

Description:
respiračák

Author:
MEDIK
(Other tests from this author)

Creation Date:
13/11/2017

Category:
Others
Click 'LIKE' to follow the bests test of daypo at facebook
Last comments:
No comments about this test.
Make a comment?
Login at daypo to comment the test.
Content:
Ve stěně terminálních bronchiolů je přítomna chrupavka. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve stěně bronchů všech úrovní je přítomna chrupavka. PRAVDA NEPRAVDA.
Chrupavka je přítomna ve stěně dýchacích cest do úrovně segmentárních bronchů, v perifernějších dýchacích cestách chybí. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve stěně dýchacích cest celé konduktivní zóny je přítomna chrupavka. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační bronchioly jsou uloženy více periferně (blíže k alveolům) než terminální bronchioly. PRAVDA NEPRAVDA.
Na terminální bronchioly přímo navazují alveolární chodbičky. PRAVDA NEPRAVDA.
Na respirační bronchioly přímo navazují alveolární chodbičky. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve stěně terminálních bronchiolů chybí hladká svalovina. PRAVDA NEPRAVDA.
Výstelku terminálních bronchiolů tvoří plochý epitel bez řasinek. PRAVDA NEPRAVDA.
Výstelku terminálních bronchiolů tvoří řasinkový epitel. PRAVDA NEPRAVDA.
Podíl hladké svaloviny ve stěně dýchacích cest se směrem od trachey k terminálním bronchiolům zvyšuje. PRAVDA NEPRAVDA.
Chrupavka je přítomna pouze ve stěně hlavních a lobárních bronchů, na jiných úrovních dýchacích cest chybí. PRAVDA NEPRAVDA.
Převážná část výstelky alveolů je tvořena pneumocyty I. typu. PRAVDA NEPRAVDA.
Dýchací cesty se mezi tracheou a alveolárními chodbičkami asi 8x dichotomicky dělí. PRAVDA NEPRAVDA.
Dýchací cesty se mezi tracheou a alveolárními chodbičkami asi 20-23x dichotomicky dělí. PRAVDA NEPRAVDA.
Dýchací cesty se dělí zpravidla dichotomicky - každý proximální úsek se dělí na dva distální. PRAVDA NEPRAVDA.
Svaly kontrolující šířku glottis jsou inervovány větví X. hlavového nervu. PRAVDA NEPRAVDA.
Svaly kontrolující šířku glottis jsou inervovány větví nervus phrenicus. PRAVDA NEPRAVDA.
Nejdistálnější částí konduktivní zóny dýchacích cest jsou respirační bronchioly. PRAVDA NEPRAVDA.
Nejdistálnější částí konduktivní zóny dýchacích cest jsou terminální bronchioly. PRAVDA NEPRAVDA.
V celé konduktivní zóně je lumen dýchacích cest vystláno řasinkovým epitelem. PRAVDA NEPRAVDA.
Výměna respiračních plynů probíhá ve všech částech plicního acinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Vnitřní mezižeberní svaly patří mezi inspirační svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
Zevní mezižeberní svaly patří mezi inspirační svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
Mm. scaleni patří mezi pomocné inspirační svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
M. rectus abdominis patří mezi exspirační svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
Exspirační svaly se zapojují pouze při usilovném výdechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Vnitřní mezižeberní svaly se aktivují při klidném nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Mm. scaleni se aktivují při usilovném výdechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Mm. serrati se aktivují při usilovném nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Zevní mezižeberní svaly probíhají od horního žebra k dolnímu šikmo dopředu (blíže ke sternu). PRAVDA NEPRAVDA.
Vnitřní mezižeberní svaly probíhají od horního žebra k dolnímu šikmo dopředu (blíže ke sternu). PRAVDA NEPRAVDA.
Kontrakce zevních mezižebeních svalů zvedá žebra nahoru a dopředu. PRAVDA NEPRAVDA.
Kontrakce vnitřních mezižeberních svalů zvedá žebra nahoru a dopředu. PRAVDA NEPRAVDA.
Kontrakce mm. scaleni táhne žebra dolů a směrem k páteři. PRAVDA NEPRAVDA.
Účinek kontrakce mm. pectorales při usilovném nádechu je umožněn fixací horních končetin. PRAVDA NEPRAVDA.
Při klidném nádechu se aktivují pouze svaly inervované n. phrenicus. PRAVDA NEPRAVDA.
Pro normální klidný nádech je nezbytná funkce motoneuronů hrudních míšních segmentů. PRAVDA NEPRAVDA.
Mezižeberní svaly, jejichž vlákna probíhají od horního žebra k dolnímu šikmo dopředu (blíže ke sternu), působí jako nádechové svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
Mezižeberní svaly, jejichž vlákna probíhají od horního žebra k dolnímu šikmo dozadu (blíže k páteři), působí jako nádechové svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
Poddajnost samotných plic je asi dvakrát větší než poddajnost celého respiračního systému (plic v hrudníku). PRAVDA NEPRAVDA.
Smrštivost samotných plic je asi dvakrát větší než smrštivost celého respiračního systému (plic v hrudníku) PRAVDA NEPRAVDA.
Poddajnost respiračního systému (plic v hrudníku) je v oblasti klidného dýchání asi 0,2 l/kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Smrštivost plic je rovna převrácené hodnotě jejich poddajnosti. PRAVDA NEPRAVDA.
Na poddajnosti celého respiračního systému se v oblasti klidného dýchání podílí prakticky stejnou měrou plíce i stěna hrudníku. PRAVDA NEPRAVDA.
Poddajnost plic je na úrovni celkové plicní kapacity větší než v oblasti klidného dýchání. PRAVDA NEPRAVDA.
Poddajnost stěny hrudníku je na úrovni reziduálního objemu menší než na úrovni celkové plicní kapacity. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním faktorem určujícím poddajnost plic je povrchové napětí na rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází v alveolech. PRAVDA NEPRAVDA.
Compliance plic je synonymem pro smrštivost. PRAVDA NEPRAVDA.
Compliance plic je vyjadřována v jednotkách litr/ kilopascal. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud jsou v experimentu izolované plíce plněny kapalinou (např. fyziologickým roztokem), je jejich poddajnost výrazně vyšší než při plnění vzduchem. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud jsou v experimentu izolované plíce plněny kapalinou (např. fyziologickým roztokem), je k dosažení stejného objemu potřeba vyvinout vyšší tlak než při plnění vzduchem. PRAVDA NEPRAVDA.
Podle Laplaceova zákona je transmurální (distenzní) tlak pro roztažitelné sférické předměty při dvakrát vyšším povrchovém napětí dvakrát větší. PRAVDA NEPRAVDA.
Díky skutečnosti, že vrstvička surfaktantu se při zvětšení alveolu ztenčí, zůstává povrchové napětí nezměněno. PRAVDA NEPRAVDA.
Dipalmitát lecitinu obsažený v plicním surfaktantu snižuje povrchové napětí na rozhraní mezi kapalnou a plynnou fází. PRAVDA NEPRAVDA.
Povrchové napětí na rozhraní kapalné a plynné fáze je způsobeno tím, že přitažlivé síly mezi molekulami plynu jsou větší než mezi molekulami kapaliny. PRAVDA NEPRAVDA.
Povrchové napětí na rozhraní vody a vzduchu je několikanásobně větší než povrchové napětí v plicních alveolech. PRAVDA NEPRAVDA.
Kolapsu alveolů v důsledku povrchového napětí brání skutečnost, že při změnšení jejich velikosti (poloměru) se zvětšuje vrstvička surfaktantu. PRAVDA NEPRAVDA.
K vyjádření smrštivosti plic lze použít jednotku litr/ kilopascal. PRAVDA NEPRAVDA.
Zvětšení poddajnosti plic znamená, že k dosažení stejného objemu stačí menší transpulmonální tlak. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se sníží povrchové napětí na rozhraní kapalné a plynné fáze v alveolech, sníží se i distenzní tlak potřebný k udržení daného objemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Úbytek vláken elastinu v plicním parenchymu (při plicním emfyzému) vede k poklesu smrštivosti plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Surfaktant je v plicích plodu produkován od 2. měsíce těhotenství. PRAVDA NEPRAVDA.
Zvýšení povrchového napětí v plicních alveolech (např. při nedostatečné tvorbě surfaktantu) snižuje smrštivost plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Nulový transmurální tlak hrudníku odpovídá objemu většímu než FRC. PRAVDA NEPRAVDA.
Nulový transmurální tlak izolovaných plic odpovídá objemu FRC. PRAVDA NEPRAVDA.
Transpulmonální tlak dosahuje nejvyšší hodnoty z celého dechového cyklu na konci nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Transpulmonální tlak je roven rozdílu mezi alveolárním a atmosférickým tlakem. PRAVDA NEPRAVDA.
Transpulmonální tlak je roven rozdílu mezi alveolárním a intrapleurálním tlakem. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární tlak je z celého dechového cyklu nejnižší na konci nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární tlak je z celého dechového cyklu nejvyšší na konci výdechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Během počáteční části nádechu alveolární tlak klesá. PRAVDA NEPRAVDA.
Během poslední části nádechu alveolární tlak stoupá. PRAVDA NEPRAVDA.
Během první části výdechu alveolární tlak klesá. PRAVDA NEPRAVDA.
Během poslední části výdechu alveolární tlak roste. PRAVDA NEPRAVDA.
Během dechového cyklu platí, že vždy když se zvyšuje transpulmonální tlak, zvětšuje se objem plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Během dechového cyklu platí, že vždy když se snižuje alveolární tlak, zvětšuje se objem plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Intrapleurální tlak dosahuje nejnižší hodnoty z celého dechového cyklu na konci nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Při klidném dýchání činí rozdíl intrapleurálního tlaku mezi koncem nádechu a koncem výdechu asi 3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Při klidném dýchání činí rozdíl intrapleurálního tlaku mezi koncem nádechu a koncem výdechu asi 0,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Během klidného dýchání je transpulmonální tlak trvale negativní. PRAVDA NEPRAVDA.
Během klidného dýchání je intrapleurální tlak trvale negativní. PRAVDA NEPRAVDA.
Na konci klidného výdechu je alveolární tlak roven atmosférickému, transpulmonální tlak dosahuje nejnižší hodnoty z celého dechového cyklu. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže by po výdechu do úrovně reziduálního objemu byla uzavřena hlasová štěrbinu a pak zcela relaxovány dýchací svaly, byl by alveolární tlak nižší než atmosférický. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže by po nádechu do úrovně celkové plicní kapacity byla uzavřena hlasová štěrbinu a pak zcela relaxovány dýchací svaly, byl by alveolární tlak nižší než atmosférický. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se sníží poddajnost plic, bude intrapleurální tlak potřebný k nadechnutí do daného objemu plic nižší (více negativní). PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se zvýší poddajnost plic, bude objem plic při daném intrapleurálním tlaku menší. PRAVDA NEPRAVDA.
Hladká svalovina dýchacích cest je inervována parasympatickými vlákny obsaženými v n. glossopharyngeus. PRAVDA NEPRAVDA.
Hladká svalovina dýchacích cest je inervována parasympatickými vlákny obsaženými v n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Hladká svalovina dýchacích cest je inervována sympatickými vlákny obsaženými v n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita sympatických vláken inervujících dýchací cesty způsobuje bronchodilataci. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita sympatických vláken má na dýchací cesty opačný efekt než cirkulující katecholaminy. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita parasympatických vláken má na dýchací cesty opačný efekt než cirkulující katecholaminy. PRAVDA NEPRAVDA.
Autonomní inervace dýchacích cest je výlučně sympatická, parasympatická vlákna zde chybí. PRAVDA NEPRAVDA.
Autonomní inervace dýchacích cest je výlučně parasympatická, sympatická vlákna zde chybí. PRAVDA NEPRAVDA.
Cirkulující katecholaminy způsobují bronchodilataci prostřednictvím beta adrenergních receptorů v hladké svalovině dýchacích cest. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita parasympatiku způsobuje bronchokonstrikci prostřednictvím nikotinových receptorů na buňkách hladké svaloviny dýchacích cest. PRAVDA NEPRAVDA.
Podráždění dýchacích cest vdechnutím škodlivých plynů či prachu způsobuje reflexní bronchodilataci zprostředkovanou parasympatikem. PRAVDA NEPRAVDA.
Účinky parasympatiku na hladkou svalovinu dýchacích cest jsou zprostředkovány muskarinovými cholinergními receptory (M-receptory). PRAVDA NEPRAVDA.
Účinky sympatiku či cirkulujících katecholaminů na hladkou svalovinu dýchacích cest jsou zprostředkovány alfa-adrenergními receptory. PRAVDA NEPRAVDA.
Látky snižující účinek parasympatiku (parasympatolytika) způsobují bronchokonstrikci. PRAVDA NEPRAVDA.
Látky aktivující beta-2 adrenergní receptory způsobují bronchodilataci. PRAVDA NEPRAVDA.
Histamin uvolněný žírnými buňkami v plicích při alergické reakci způsobuje bronchokonstrikci. PRAVDA NEPRAVDA.
Odpor dýchacích cest je během nádechu menší než během výdechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokles koncentrace CO2 v částech plic, které jsou hyperventilovány, vede k bronchodilataci. PRAVDA NEPRAVDA.
U zdravého člověka v klidu připadá největší podíl práce vynaložené na dýchání na překonání elastického odporu respiračního systému. PRAVDA NEPRAVDA.
U zdravého člověka v klidu připadá největší podíl práce vynaložené na dýchání na překonání viskózního odporu hrudníku a plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Dojde-li ke zmenšení poloměru bronchu na polovinu, zvýší se odpor proudění vzduchu 8x. PRAVDA NEPRAVDA.
Odpor proudění vzduchu v dýchacích cestách je nepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru trubice. PRAVDA NEPRAVDA.
U plicní fibrózy se zvyšuje elastický i viskózní odpor respiračního systému. PRAVDA NEPRAVDA.
Největší část neelastického odporu respirační soustavy představuje odpor dýchacích cest. PRAVDA NEPRAVDA.
Riziko nemoci z dekomprese při potápění je menší, pokud je dusík ve vdechované směsi nahrazen heliem. PRAVDA NEPRAVDA.
Receptory pro Heringův-Breuerův reflex jsou pomalu adaptující tahové receptory v hladké svalovině dýchacích cest. PRAVDA NEPRAVDA.
Receptory pro Heringův-Breuerův reflex jsou umístěny ve sliznici dýchacích cest. PRAVDA NEPRAVDA.
Plicní J-receptory jsou volná zakončení myelinizovaných vláken typu C. PRAVDA NEPRAVDA.
Podráždění rychle adaptujících dráždivých receptorů ve sliznici dýchacích cest způsobuje bronchodilataci. PRAVDA NEPRAVDA.
Vyšší vzruchová aktivita baroreceptorů oblouku aorty a karotického sinu vede k výrazné stimulaci respiračního centra. PRAVDA NEPRAVDA.
Příkladem onemocnění, při němž se zvyšuje především elastický odpor respiračního systému, je asthma bronchiale. PRAVDA NEPRAVDA.
Hypokapnie způsobuje vazodilataci v mozkovém řešišti. PRAVDA NEPRAVDA.
Hyperventilace může snížením ionizované frakce vápníku v extracelulární tekutině způsobit tetanické křeče. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační acidóza snižuje podíl ionizované frakce vápníku v extracelulární tekutině. PRAVDA NEPRAVDA.
Renální kompenzace respirační acidózy spočívá ve zvýšené resorpci bikarbonátu v ledvinách. PRAVDA NEPRAVDA.
Inspirační rezervní objem zdravého muže činí asi 3-3,3 litru. PRAVDA NEPRAVDA.
Exspirační rezervní objem zdravého muže činí asi 3 litry. PRAVDA NEPRAVDA.
Na konci klidného výdechu je objem vzduchu v plicích roven funkční reziduální kapacitě, což je u zdravého muže asi 2,2 litru. PRAVDA NEPRAVDA.
Nejvýraznější ze změn ventilačních parametrů nastávajících fyziologicky při stárnutí je pokles celkové plicní kapacity. PRAVDA NEPRAVDA.
Změny ventilačních parametrů nastávající fyziologicky při stárnutí zahrnují vzestup reziduálního objemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Změny ventilačních parametrů nastávající fyziologicky při stárnutí zahrnují pokles funkční reziduální kapacity. PRAVDA NEPRAVDA.
Vitální kapacita je rovna rozdílu celkové plicní kapacity a reziduálního objemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Vitální kapacita je rovna součtu dechového objemu, inspirační kapacity a exspiračního rezervního objemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Vitální kapacita je rovna součtu inspirační kapacity a exspiračního rezervního objemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Reziduální objem je roven rozdílu celkové plicní kapacity a vitální kapacity. PRAVDA NEPRAVDA.
U mladého zdravého jedince hodnoty plicních objemů či kapacit klesají v následujícím pořadí: celková plicní kapacita, funkční reziduální kapacita, inspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
U mladého zdravého jedince hodnoty plicních objemů či kapacit rostou v následujícím pořadí: exspirační rezervní objem, funkční reziduální kapacita, inspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
U obstrukční ventilační poruchy může být hodnota FVC menší než VC. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi objemem vzduchu v plicích na konci klidného nádechu a na konci maximálně hlubokého se nazývá inspirační kapacita. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi objemem vzduchu v plicích na konci klidného výdechu a na konci maximálně hlubokého výdechu se nazává exspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
Vitální kapacita činí u zdravého mladého muže asi 4,5-4,8 litru. PRAVDA NEPRAVDA.
Celková plicní kapacita činí u mladého zdravého muže asi 4,5 litru. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu v plicích na konci maximálně hlubokého výdechu se označuje anatomický mrtvý prostor. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu v plicích na konci maximálně hlubokého výdechu se označuje fyziologický mrtvý prostor. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu, který lze maximálním nádechem nadechnout navíc nad dechový objem, se označuje inspirační kapacita. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu, který lze maximálně hlubokým nádechem nadechnout po předchozím klidném výdechu, se označuje inspirační kapacita. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu v plicích na konci maximálně hlubokého výdechu se označuje exspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem vzduchu v plicích na konci maximálně hlubokého výdechu se označuje reziduální objem. PRAVDA NEPRAVDA.
Reziduální objem u mladého dospoělého muže je asi 1,2 litru. PRAVDA NEPRAVDA.
Maximální plicní ventilace může dosáhnout až 160 l/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Maximální plicní ventilace u zdravého muže je asi 80 l/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Pomocí spirometrie (uzavřeného zvonového spirometru nebo průtokového spirometru) lze měřit vitální kapacitu. PRAVDA NEPRAVDA.
Reziduální objem je normálně větší než inspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
Inspirační rezervní objem je normálně větší než exspirační rezervní objem. PRAVDA NEPRAVDA.
Při teplotě vzduchu v místnosti 21 stupňů Celsia vede korekce objemů registrovaných spirometrem na podmínky BTPS vždy k jejich zvětšení. PRAVDA NEPRAVDA.
Podmínky BTPS odpovídají parciálnímu tlaku vodních par 6,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Podmínky BTPS odpovídají parciálnímu tlaku vodních par 3,6 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud by při záznamu spirometrie měl vzduch v místnosti teplotu 37 stupňů Celsia a byl plně saturován vodními parami, odpovídaly by registrované objemy podmínkám BTPS. PRAVDA NEPRAVDA.
Při registraci spirometrie aktuální hodnota atmosférického tlaku vždy ovlivňuje velikost korekčního faktoru pro převod z podmínek ATPS na BTPS. PRAVDA NEPRAVDA.
Pro porovnání výsledků spirometrie provedené za různých podmínek jsou získané objemy korigovány na podmínky ATPS. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se má objem vzduchu v plicích změnit z funkční reziduální kapacity na reziduální objem je nezbytná kontrakce výdechových svalů. PRAVDA NEPRAVDA.
Plicní ventilace se u zdravé osoby při maximálním úsilí může zvýšit nejvýše 10x. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se má objem vzduchu v plicích změnit z celkové plicní kapacity na funkční reziduální kapacitu, je vždy nezbytné zapojit výdechové svaly. PRAVDA NEPRAVDA.
U restrikčních ventilačních poruch je vždy snížen poměr FEV1/FVC. PRAVDA NEPRAVDA.
U obstrukčních ventilačních poruch dochází k poklesu poměru FEV1/FVC. PRAVDA NEPRAVDA.
Diluční technika ke zjištění reziduálního objemu využívá skutečnosti, že helium či jiný inertní plyn téměř nepřestupuje přes alveolokapilární membránu. PRAVDA NEPRAVDA.
Ke stanovení reziduálního objemu diluční technikou je využíván radioizotopem značený oxid uhličitý. PRAVDA NEPRAVDA.
Ke stanovení reziduálního objemu diluční technikou je využíváno helium. PRAVDA NEPRAVDA.
Při stanovení reziduálního objemu celotělovou pletyzmografií může být zjištěný objem větší než při použití heliové diluční metody. PRAVDA NEPRAVDA.
Klidová plicní ventilace činí asi 6-8 l/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Klidová dechová frekvence je asi 24/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem anatomického mrtvého prostoru je asi 150 ml. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem anatomického mrtvého prostoru je u zdravého jedince větší než objem fyziologického mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Anatomický mrtvý prostor se zvětšuje při uzavření průtoku krve částí plicního řečiště. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem fyziologického (efektivního) mrtvého prostoru je u zdravých mladých jedinců asi 150 ml. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem fyziologického (efektivního) mrtvého prostoru je u zdravého mladého jedince menší než objem anatomického mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzduch v terminálních bronchiolech spadá do anatomického mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Objem konduktivní zóny dýchacích cest činí asi 150 ml. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzduch v respiračních bronchiolech spadá do anatomického mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi plicní a alveolární ventilací se zvyšuje se vzrůstající dechovou frekvencí. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi plicní a alveolární ventilací je při klidném dýchání u dospělého jedince asi 150 ml. PRAVDA NEPRAVDA.
Klidová alveolární ventilace u dospělé osoby činí asi 4,2 l/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Klidová alveolární ventilace u dospělé osoby činí asi 250 ml/min. PRAVDA NEPRAVDA.
U stojící osoby se objem alveolů v apikálních částech plic během nádechu zvětšuje méně než v bazálních částech. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární ventilace nižší o 30 procent oproti plicní ventilaci je za klidových podmínek (dechový objem 0,5l a dechová frekvence 12/min) normální. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární ventilace nižší o 30 procent oproti plicní ventilaci je za klidových podmínek (dechový objem 0,5l a dechová frekvence 12/min) známkou zvýšení objemu mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Poměr alveolární ventilace k plicní ventilaci je určen výlučně objemem mrtvého prostoru. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se z normálních klidových hodnot dechový objem zvýší 2x a dechová frekvence klesne na polovinu, zůstane plicní ventilace nezměněna a alveolární ventilace se zvýší. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže se z normálních klidových hodnot dechový objem zmenší na polovinu a dechová frekvence se zvýší 2x zůstane alveolární ventilace nezměněna a plicní ventilace se zvýší. PRAVDA NEPRAVDA.
Hyperventilace je označení pro dýchání, které převyšuje potřeby organizmu na eliminaci oxidu uhličitého. PRAVDA NEPRAVDA.
Dechová frekvence 12 dechů za minutu je bradypnoe. PRAVDA NEPRAVDA.
Rami bronchiales jsou větvemi aa. pulmonales. PRAVDA NEPRAVDA.
Část deoxygenované krve z nutritivního řečiště plic je odváděna do pravé síně. PRAVDA NEPRAVDA.
Žíly nutritivního krevního oběhu plic obsahují deoxygenovanou krev. PRAVDA NEPRAVDA.
Venae pulmonales jsou součástí nutritivního krevního oběhu plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve srovnání se systémovou cirkulací je v plicním krevním oběhu menší odpor a menší tlakový gradient. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve srovnání se systémovou cirkulací je v plicním krevním oběhu větší odpor a menší tlakový gradient. PRAVDA NEPRAVDA.
Systolický tlak v a. pulmonalis je asi 3,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Střední arteriální tlak v tlak v a. pulmonalis je asi 2 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Diastolický tlak v a. pulmonalis je asi 3,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Snížení pO2 v nedostatečně ventilované části plic způsobuje vazokonstrikci. PRAVDA NEPRAVDA.
Lokální snížení pO2 způsobuje v plicní cirkulaci stejnou odpověď jako v systémové cirkulaci. PRAVDA NEPRAVDA.
Průtok krve apikálními partiemi plic je u stojící osoby nižší než v bazálních partiích. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzestup hydrostatického tlaku v plicních kapilárách může vést k přestupu tekutiny do intersticia. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzestup onkotického tlaku plazmy může vést k přestupu tekutiny z plicních kapilár do intersticia. PRAVDA NEPRAVDA.
Při vzestupu srdečního výdeje během fyzické aktivity se střední arteriální tlak v a. pulmonalis může zvýšit až pětkrát. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním důvodem pro pokles odporu plicního řečiště během zvýšení srdečního výdeje při fyzické námaze je otevírání dříve uzavřených kapilár (tzv. recruitment). PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním důvodem pro pokles odporu plicního řečiště během zvýšení srdečního výdeje při fyzické námaze je vazodilatace plicních arteriol podmíněná hypoxií. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním důvodem pro pokles odporu plicního řečiště během zvýšení srdečního výdeje při fyzické námaze je vazodilatace podmíněná aktivací sympatiku. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivace sympatiku má na cévy plicního řečiště opačný efekt než v systémovém oběhu. PRAVDA NEPRAVDA.
Díky otevírání dříve uzavřených kapilár se při fyzické aktivitě tlak v plicním řečišti zvyšuje méně než srdečního výdej. PRAVDA NEPRAVDA.
Průtok krve plicním řečištěm za jednu minutu je roven objemu krve, který za jednu minutu přečerpá levá srdeční komora. PRAVDA NEPRAVDA.
Průtok krve plicním řečištěm je asi 9% průtoku systémovým řečištěm. PRAVDA NEPRAVDA.
Průtok krve plicním řečištěm je asi 450 ml/min. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicním řečišti se nachází asi 9% celkového objemu krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavní význam pro lokální regulaci průtoku krve plicním řečištěm má autonomní nervový systém. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavní význam pro lokální regulaci průtoku krve plicním řečištěm má parciální tlak kyslíku v dané oblasti plic. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavní význam pro lokální regulaci průtoku krve plicním řečištěm má parasympatikus. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavní význam pro lokální regulaci průtoku krve plicním řečištěm má sympatikus. PRAVDA NEPRAVDA.
Se zvyšující se nadmořskou výškou se snižuje parciální tlak kyslíku, dusíku a oxidu uhličitého v atmosférickém vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Se zvyšující se nadmořskou výškou se snižuje parciální tlak kyslíku v atmosférickém vzduchu, parciální tlak dusíku a oxidu uhličitého se nemění. PRAVDA NEPRAVDA.
Se zvyšující se nadmořskou výškou se snižuje parciální tlak kyslíku v atmosférickém vzduchu, parciální tlak dusíku a oxidu uhličitého se zvyšuje. PRAVDA NEPRAVDA.
Se zvyšující se nadmořskou výškou se podíl (procentuální zastoupení) kyslíku v atmosférickém vzduchu nemění. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak dusíku v alveolárním vzduchu je roven jeho parciálnímu tlaku v atmosférickém vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého v v suchém atmosférickém vzduchu při barometrickém tlaku 101 kPa je 0,04kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého v v suchém atmosférickém vzduchu při barometrickém tlaku 101 kPa je 0,4kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak vodní páry v alveolárním vzduchu při normální tělesné teplotě je 6,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak dusíku v alveolárním vzduchu je nižší než v atmosférickém vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Jestliže je vzduch v místnosti plně saturován vodními parami, je parciální tlak vodních par v plicích a v místnosti shodný. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak dusíku v alveolárním vzduchu je nižší než v atmosférickém vzduchu... PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak plynů, které nedifundují z alveolů do krve nebo naopak, má stejnou hodnotu v alveolárním vzduchu jako v atmosférickém vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
K rozdílu mezi parciálním tlakem kyslíku v atmosférickém a alveolárním vzduchu přispívá mimo jiné rozdíl parciálního tlaku vodních par. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi parciálním tlakem dusíku v atmosférickém a alveolárním vzduchu je podmíněn sycením alveolárního vzduchu vodními parami. PRAVDA NEPRAVDA.
Sycení alveolárního vzduchu vodními parami vede k vyšší hodnotě parciálního tlaku dusíku v alveolech oproti atmosféře. PRAVDA NEPRAVDA.
Na vrcholu hory Mt. Everest, kde atmosférický tlak je asi 33 kPa, je parciální tlak kyslíku asi 7 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Na vrcholu hory Mt. Everest, kde atmosférický tlak je asi 33 kPa, je parciální tlak kyslíku asi 21 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíly mezi atmosférou a alveolárním vzduchem v hodnotách parciálních tlaků jednotlivých plynů jsou podmíněny výlučně difuzí kyslíku a oxidu uhličitého přes alveolokapilární membránu. PRAVDA NEPRAVDA.
Suchý atmosférický vzduch obsahuje 21% kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Suchý atmosférický vzduch obsahuje 87% dusíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Atmosférický vzduch nasycený vodními parami má při barometrickém tlaku 101 kPa parciální tlak kyslíku nižší než 21 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého v alveolárním vzduchu 8 kPa odpovídá hypokapnii. PRAVDA NEPRAVDA.
Difúzní kapacita plic pro oxid uhličitý je větší než difúzní kapacita pro kyslík. PRAVDA NEPRAVDA.
Difuzní kapacita plic se zvyšuje při svalové práci. PRAVDA NEPRAVDA.
Difuzní kapacita plic se zvyšuje při zvýšení srdečního výdeje. PRAVDA NEPRAVDA.
Difuzní kapacita plic pro oxid uhličitý je limitujícím faktorem přestupu oxidu uhličitého z krve do alveolu při alveolokapilárním bloku. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl v difuzní kapacitě plic pro kyslík a oxid uhličitý je určen výlučně rozdílem molekulových hmotností těchto plynů. PRAVDA NEPRAVDA.
Větší difuzní kapacita plic pro kyslík oproti difuzní kapacitě pro oxid uhličitý je podmíněna menší molekulovou hmotností kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolokapilární blok způsobuje hypoxii, k hyperkapnii nedochází. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolokapilární blok způsobuje hyperkapnii, k hypoxii nedochází. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolokapilární blok je označení pro mechanizmy zabraňující přestupu tekutiny z plicních kapilár do alveolů. PRAVDA NEPRAVDA.
Rychlost difuze přes alveolokapilární membránu může být faktorem limitujícím eliminaci oxidu uhličitého z organizmu při intenzivní fyzické aktivitě. PRAVDA NEPRAVDA.
U osoby ve vzpřímené poloze perfúze plic směrem od baze k apexu klesá. PRAVDA NEPRAVDA.
U osoby ve vzpřímené poloze alveolární ventilace směrem od baze plic k apexu klesá. PRAVDA NEPRAVDA.
U osoby ve vzpřímené poloze ventilačně-perfuzní kvocient směrem od baze plic k apexu stoupá. PRAVDA NEPRAVDA.
U stojícího člověka se apikální části plic uplatňují jako alveolární mrtvý prostor. PRAVDA NEPRAVDA.
U stojícího člověka se bazální části plic uplatňují jako funkční zkrat. PRAVDA NEPRAVDA.
Oblast plic s ventilačně perfuzním kvocientem 3,0 můžeme označit jako funkční zkrat. PRAVDA NEPRAVDA.
Oblast plic s ventilačně perfuzním kvocientem 0,5 můžeme označit jako aleveolární mrtvý prostor. PRAVDA NEPRAVDA.
U zdravého člověka činí ventilačně perfuzní kvocient průměrně 0,8. PRAVDA NEPRAVDA.
Za klidových podmínek je gradient parciálních tlaků mezi krví a alveolárním vzduchem na začátku plicní kapiláry vyšší pro kyslík než pro oxid uhličitý. PRAVDA NEPRAVDA.
Rychlost difuze plynu je přímo úměrná druhé odmocnině jeho molekulové hmotnosti. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého v alveolárním vzduchu je 5,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku v alveolárním vzduchu je 15,4 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku ve vydechovaném vzduchu je nižší než v alveolárním vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uličitého ve vydechovaném vzduchu je nižší než v alveolárním vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku ve smížené žilní krvi je v klidu 5,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého ve smížené žilní krvi je v klidu 5,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku v alveolárním vzduchu je 13,3 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého má stejnou hodnotu ve smíšené žilní krvi, alveolárním vzduchu i ve vydechovaném vzduchu. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku má stejnou hodnotu v alveolárnímu vzduchu i v arteriální krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého má stejnou hodnotu v alveolárnímu vzduchu i v arteriální krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak kyslíku v systémové arteriální krvi je 12,5 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého v systémové arteriální krvi je 6,1 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl mezi parciálním tlakem kyslíku v arteriální krvi a v alveolárním vzduchu u zdravých osob způsobuje výlučně příměs deoxygenované krve z nutritivního plicnho řečiště. PRAVDA NEPRAVDA.
Difuzní kapacita plic pro plyny je vyjadřována jednotkou ml/min/kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Difuzní kapacita plic pro plyny je vyjadřována jednotkou ml/min/m2. PRAVDA NEPRAVDA.
Jeden gram hemoglobinu při plné saturaci váže 1,34 ml kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Jeden gram hemoglobinu při plné saturaci váže 3,14 ml kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Jeden gram hemoglobinu při plné saturaci váže 200 ml kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Jeden litr plně saturované arteriální krve o koncentraci hemoglobinu 150 g/l obsahuje asi 200 ml kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Jeden litr plně saturované arteriální krve o koncentraci hemoglobinu 200 g/l obsahuje asi 150 ml kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
V klidu činí celková spotřeba kyslíku tkáněmi asi 25 % z celkového množství kyslíku dopraveného ke tkáním, tedy asi 250 ml/min. PRAVDA NEPRAVDA.
V klidu činí celková spotřeba kyslíku tkáněmi asi 25 % z celkového množství kyslíku dopraveného ke tkáním, tedy asi 50 ml/min. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud mají dva vzorky krve stejnou saturaci hemoglobinu a parciální tlak kyslíku, pak musí mít vždy stejný celkový obsah kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud mají dva vzorky krve stejnou koncentraci hemoglobinu a saturaci hemoglobinu kyslíkem, pak musí mít vždy stejný celkový obsah kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud mají dva vzorky krve stejný parciální tlak kyslíku, koncentraci hemoglobinu a afinitu hemoglobinu ke kyslíku, pak mají vždy stejný celkový obsah kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud mají dva vzorky krve stejný celkový obsah kyslíku, koncentraci hemoglobinu a saturaci hemoglobinu, pak musí mít také stejný parciální tlak kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokud mají dva vzorky krve stejnou saturaci hemoglobinu kyslíkem, musí mít vždy stejný parciální tlak kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Lidský hemoglobin je složen ze čtyř polypeptidových řetězců, z nichž dva a dva jsou shodné. PRAVDA NEPRAVDA.
Lidský hemoglobin je složen ze čtyř různých polypeptidových řetězců. PRAVDA NEPRAVDA.
Lidský hemoglobin obsahuje čtyři hemy. PRAVDA NEPRAVDA.
Lidský hemoglobin obsahuje jeden hem a čtyři polypeptidové řetězce. PRAVDA NEPRAVDA.
Hemoglobin snáze váže druhou molekulu kyslíku (má vyšší afinitu) poté, co byla navázána první molekula kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Hemoglobin obtížněji váže druhou molekulu kyslíku (má nižší afinitu) poté, co byla navázána první molekula kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Při vazbě kyslíku na hemoglobin se uplatňuje allosterický efekt, který spočívá ve změně mocenství železa vázaného v hemu. PRAVDA NEPRAVDA.
Allosterický efekt při vazbě kyslíku na hemoglobin znamená, že navázání první molekuly kyslíku na jednu podjednotku zvyšuje afinitu dalších podjednotek. PRAVDA NEPRAVDA.
Dospělý typ lidského hemoglobinu (HbA) obsahuje dvě podjednotky alfa a dvě podjednotky beta. PRAVDA NEPRAVDA.
Dospělý typ lidského hemoglobinu (HbA) obsahuje dvě podjednotky alfa a dvě podjednotky gama. PRAVDA NEPRAVDA.
Fetální typ lidského hemoglobinu (HbF) obsahuje dvě podjednotky alfa a dvě podjednotky gama. PRAVDA NEPRAVDA.
Fetální typ lidského hemoglobinu (HbF) obsahuje dvě podjednotky beta a dvě podjednotky gama. PRAVDA NEPRAVDA.
Všechny typy lidského hemoglobinu obsahují identický hem. PRAVDA NEPRAVDA.
Při intenzivní svalové práci může arteriovenózní diference kyslíku dosahovat až 150-170 ml na litr krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Při intenzivní svalové práci může spotřeba kyslíku dosahovat až 150-170 ml kyslíku za minutu. PRAVDA NEPRAVDA.
Při intenzivní svalové práci se může arteriovenózní diference kyslíku oproti klidové hodnotě zvýšit až 5x. PRAVDA NEPRAVDA.
Při intenzivní svalové práci se může arteriovenózní diference kyslíku oproti klidové hodnotě zvýšit až 3x. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient je poměr produkce oxidu uhličitého ke spotřebě kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient je poměr celkového množství oxidu uhličitého v krvi k celkovému množství kyslíku v krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient se při převažujícím využívání sacharidů blíží k 0,7. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient se při převažujícím využívání tuků se blíží k 1,0. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient se při převažujícím využívání sacharidů blíží k 1,0. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační kvocient se při převažujícím využívání tuků se blíží k 0,7. PRAVDA NEPRAVDA.
Při vzestupu parciálního tlaku nadechovaného kyslíku z 20kPa na 200 kPa se v arteriální krvi zvýší celkový obsah kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Při vzestupu parciálního tlaku nadechovaného kyslíku z 20kPa na 200 kPa se v arteriální krvi významně zvýší koncentrace oxyhemoglobinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Při vzestupu parciálního tlaku nadechovaného kyslíku z 20 kPa na 200 kPa se v arteriální krvi zvýší množství fyzikálně rozpuštěného kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
V kapilárách pracujícího svalu dochází k poklesu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem poklesu pH. PRAVDA NEPRAVDA.
V kapilárách pracujícího svalu dochází k poklesu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem zvýšení koncentrace vodíkových iontů. PRAVDA NEPRAVDA.
V kapilárách pracujícího svalu dochází k vzestupu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem vzestupu pCO2. PRAVDA NEPRAVDA.
V kapilárách pracujícího svalu dochází k poklesu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem poklesu koncentrace 2,3-bisfosfoglycerátu v erytrocytech. PRAVDA NEPRAVDA.
V kapilárách pracujícího svalu dochází k poklesu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem vzestupu teploty. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicních kapilárách dochází k vzestupu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem vzestupu pH. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicních kapilárách dochází k vzestupu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem poklesu pCO2. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicních kapilárách dochází k poklesu afinity hemoglobinu ke kyslíku vlivem vzestupu pH. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzestup teploty ovlivňuje afinitu hemoglobinu ke kyslíku stejným směrem jako pokles pH. PRAVDA NEPRAVDA.
Parciální tlak oxidu uhličitého ovlivňuje afinitu hemoglobinu ke kyslíku opačným směrem než koncentrace 2,3-bisfosfoglycerátu v erytrocytech. PRAVDA NEPRAVDA.
2,3-bisfosfoglycerát vzniká v erytrocytech v procesu anaerobní glykolýzy. PRAVDA NEPRAVDA.
2,3-bisfosfoglycerát vzniká v erytrocytech v pentózofosfátovém cyklu. PRAVDA NEPRAVDA.
Při zvýšené intenzitě metabolizmu produkuje většina tkání větší množství 2,3-bisfosfoglycerátu, který pak v kapilárách vstupuje do erytrocytů a usnadňuje uvolnění kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazba kyslíku na hemoglobin snižuje schopnost hemoglobinu uvolňovat H+. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazba kyslíku na hemoglobin snižuje schopnost hemoglobinu vázat oxid uhličitý na jeho aminoskupiny. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazba H+ na hemoglobin snižuje schopnost hemoglobinu vázat kyslík. PRAVDA NEPRAVDA.
Oxyhemoglobin je silnější kyselina než deoxyhemoglobin. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokles pH krve způsobuje posun disociační křivky hemoglobinu doprava. PRAVDA NEPRAVDA.
Zvýšení teploty krve způsobuje posun disociační křivky hemoglobinu doleva. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzestup koncentrace 2,3-bisfosfoglycerátu v erytrocytech způsobuje posun disociační křivky hemoglobinu doprava. PRAVDA NEPRAVDA.
Posun disociační křivky hemoglobinu doleva znamená, že při nezměněném parciálním tlaku kyslíku bude saturace hemoglobinu vyšší. PRAVDA NEPRAVDA.
Posun disociační křivky hemoglobinu doprava znamená, že při nezměněném parciálním tlaku kyslíku bude celkový obsah kyslíku v krvi vyšší. PRAVDA NEPRAVDA.
Změny pH a teploty, které způsobuje zvýšená metabolické aktivita buněk, usnadňují uvolnění kyslíku z vazby na hemoglobin. PRAVDA NEPRAVDA.
Při koncentraci hemoglobinu 70 g/l a pO2 13,5 kPa bude celkový obsah kyslíku v krvi nižší než při normální koncentraci hemoglobinu a pO2 10 kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Volní hyperventilace vede k poklesu pCO2, vzestupu pO2, celkové množství kyslíku v krvi se téměř nezmění. PRAVDA NEPRAVDA.
Volní hyperventilace vede k poklesu pCO2, vzestupu celkového množství kyslíku v krvi, pO2 se téměř nezmění. PRAVDA NEPRAVDA.
Volní hyperventilace vede k vzestupu pO2, poklesu pCO2, celkové množství CO2 v krvi se nezmění. PRAVDA NEPRAVDA.
Posun disociační křivky hemoglobinu doprava znamená, že stejné saturace kyslíkem bude dosaženo při vyšším pO2. PRAVDA NEPRAVDA.
Posun disociační křivky hemoglobinu doprava znamená, že při stejném pO2 bude obsah rozpuštěného kyslíku v krvi vyšší. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokles saturace hemoglobinu kyslíkem může být způsoben snížením pO2 nebo zvýšením pCO2. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokles saturace hemoglobinu kyslíkem může být způsoben snížením pO2 nebo zvýšením pH. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzestup saturace hemoglobinu kyslíkem může být způsoben zvýšením pO2 nebo zvýšením teploty. PRAVDA NEPRAVDA.
Největší část oxidu uhličitého je v krvi transportována ve formě HCO3- , z toho většina vzniká v erytrocytech. PRAVDA NEPRAVDA.
Největší část oxidu uhličitého v žilní krvi se nachází ve formě HCO3- v erytrocytech. PRAVDA NEPRAVDA.
Asi 10% CO2 je v krvi transportováno jako karbonylhemoglobin. PRAVDA NEPRAVDA.
Enzym karboanhydráza určuje poměr mezi CO2 a HCO3- v krvi za rovnovážného stavu. PRAVDA NEPRAVDA.
Enzym karboanhydráza urychluje dosažení rovnovážného stavu mezi CO2 a HCO3- v krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Enzym karboanhydráza katalyzuje tvorbu karbaminohemoglobinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Přeměna CO2 na HCO3- probíhá v erytrocytech mnohonásobně rychleji než v plazmě. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina vodíkových iontů vzniklých disociací kyseliny uhličité v erytrocytech se váže na deoxyhemoglobin. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina vodíkových iontů vzniklých disociací kyseliny uhličité v erytrocytech v je transportována ven z erytrocytů a reaguje s plazmatickými nárazníky. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina vodíkových iontů vzniklých disociací kyseliny uhličité v erytrocytech reaguje s fosfátovým nárazníkem. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina hydrogenuhličitanových aniontů vznikajících v erytrocytech je transportována ven z erytrocytů výměnou za chloridové anionty. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina hydrogenuhličitanových aniontů vznikajících v erytrocytech je transportována ven z erytrocytů symportem společně s chloridovými anionty. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina hydrogenuhličitanových aniontů vznikajících v erytrocytech je transportována ven z erytrocytů výměnou za sodné kationty. PRAVDA NEPRAVDA.
Většina hydrogenuhličitanových aniontů vznikajících v erytrocytech reaguje s hemoglobinem za vzniku karbaminohemoglobinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Žilní krev má v důsledku chloridového posunu vyšší hematokrit než tepenná krev. PRAVDA NEPRAVDA.
Žilní krev má v důsledku chloridového posunu vyšší pH než tepenná krev. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl celkového obsahu oxidu uhličitého mezi arteriální a žilní krví (arteriovenózní diference) se při převažující oxidaci sacharidů blíží arteriovenózní diferenci pro kyslík. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl celkového obsahu oxidu uhličitého mezi arteriální a žilní krví (arteriovenózní diference) je asi 540 ml. PRAVDA NEPRAVDA.
Rozdíl celkového obsahu oxidu uhličitého mezi arteriální a žilní krví (arteriovenózní diference) se při převažující oxidaci tuků blíží arteriovenózní diferenci pro kyslík. PRAVDA NEPRAVDA.
Asi 10% oxidu uhličitého je v krvi transportováno v chemické vazbě s proteiny, především hemoglobinem. PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita enzymu karboanhydrázy umožňuje, aby krev v kapilárách systémového řečiště při daném pCO2 přijala větší množství CO2 . PRAVDA NEPRAVDA.
Aktivita enzymu karboanhydrázy umožňuje, aby krev v plicních kapilárách při daném pCO2 uvolnila větší množství CO2. PRAVDA NEPRAVDA.
V arteriální krvi je celkový obsah oxidu uhličitého vyšší než celkový obsah kyslíku. PRAVDA NEPRAVDA.
Ve smíšené žilní krvi je celkový obsah kyslíku vyšší než obsah oxidu uhličitého v arteriální krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
V arteriální krvi je celkový obsah kyslíku vyšší než celkový obsah oxidu uhličitého. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazebná křivka oxidu uhličitého vykazuje ve fyziologickém rozmezí pCO2 témeř lineární průběh. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazebná křivka oxidu uhličitého má sigmoideální průběh. PRAVDA NEPRAVDA.
Haldaneův efekt je označení pro skutečnost, že celkové množství CO2 v krvi za daného pCO2 se zvyšuje při poklesu pO2. PRAVDA NEPRAVDA.
Haldaneův efekt je označení pro vyšší koncentraci chloridových aniontů v erytrocytech žilní krve oproti arteriální. PRAVDA NEPRAVDA.
Haldaneův efekt je označení pro vliv 2,3-bisfosfoglycerátu na vazebnou křivku hemoglobinu PRAVDA NEPRAVDA.
Haldaneův efekt je označení pro vliv oxygenace hemoglobinu na vazebnou křivku oxidu uhličitého. PRAVDA NEPRAVDA.
Vazebná křivka oxidu uhličitého se při zvýšení pO2 posouvá dolů, takže stejnému pCO2 pak odpovídá menší celkový obsah CO2 v krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Oproti deoxyhemoglobinu má oxyhemoglobin větší schopnost vázat oxid uhličitý. PRAVDA NEPRAVDA.
Koncentrace karbaminohemoglobinu v krvi je určena výlučně parciálním tlakem oxidu uhličitého a koncentrací hemoglobinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Erytrocyty transportují oxid uhličitý jako karbaminohemoglobin, ve formě bikarbonátu a fyzikálně rozpuštěný oxid uhličitý. PRAVDA NEPRAVDA.
Deoxygenace hemoglobinu napomáhá vzniku bikarbonátu z CO2. PRAVDA NEPRAVDA.
Haldaneův efekt je projevem allosterického vlivu kyslíku na molekulu hemoglobinu. PRAVDA NEPRAVDA.
Těla neuronů, jejichž axony přímo inervují bránici, leží v prodloužené míše. PRAVDA NEPRAVDA.
Po úplném oddělení prodloužené míchy od spinální míchy je dýchání zachováno, ale dechový cyklus je výrazně prodloužen. PRAVDA NEPRAVDA.
Těla neuronů, jejichž axony přímo inervují bránici, leží v předních rozích míšních segmentů C3-C5. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační centra jsou uložena v prodloužené míše a v pontu. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační centra jsou uložena v diencephalu. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační centra jsou uložena v mozkovém kmeni. PRAVDA NEPRAVDA.
Respirační centra jsou uložena v mesencephalu. PRAVDA NEPRAVDA.
Neurony dorzální respirační skupiny se nacházejí v prodloužené míše a řídí motoneurony inspiračních svalů uložené v předních rozích míšních. PRAVDA NEPRAVDA.
Pontinní respirační neurony jsou vlastním generátorem dechového rytmu. PRAVDA NEPRAVDA.
Neurony dorzální respirační skupiny se uplatňují pouze při usilovném dýchání. PRAVDA NEPRAVDA.
Zvýšená aktivita neuronů pneumotaxické oblasti zkracuje trvání nádechu. PRAVDA NEPRAVDA.
Pontinní respirační neurony ovlivňují trvání nádechu a výdechu a dechovou frekvenci. PRAVDA NEPRAVDA.
Neurony ventrální respirační skupiny se při klidném dýchání neuplatňují. PRAVDA NEPRAVDA.
Úplné oddělení spinální míchy od mozkového kmene způsobuje apneusis. PRAVDA NEPRAVDA.
Ke zvýšení plicní ventilace při fyzické aktivitě přispívá šíření vzruchové aktivity z motorických korových oblastí k respiračním centrům mozkového kmene. PRAVDA NEPRAVDA.
Po úplném přerušení míchy na úrovni segmentu C6 je dýchání zachováno díky zachované funkci bránice. PRAVDA NEPRAVDA.
Motoneurony inervující všechny svaly podílející se na normálním klidném dýchání leží nad úrovní šestého krčního míšního segmentu. PRAVDA NEPRAVDA.
Zapojení výdechových svalů při usilovném dýchání je podmíněno aktivací neuronů dorzální respirační skupiny. PRAVDA NEPRAVDA.
Periferní chemoreceptory jsou lokalizovány ve stěně karotického sinu a ve stěně oblouku aorty. PRAVDA NEPRAVDA.
Periferní chemoreceptory reagují změnou úrovně vzruchové aktivity na změny pO2 , pCO2 a pH krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzruchová aktivita periferních chemoreceptorů se zvyšuje až při poklesu pO2 arteriální krve pod 8kPa. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzruchová aktivita periferních chemoreceptorů se při poklesu pO2 arteriální krve pod 8kPa snižuje. PRAVDA NEPRAVDA.
Periferní chemoreceptory registrují celkové množství kyslíku v krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Chemosenzitivní funkci v perferních chemoreceptorech plní buňky typu I označované jako glomické buňky. PRAVDA NEPRAVDA.
Pokles pO2 v arteriální krvi vyvolává hyperpolarizaci glomických buněk periferních chemoreceptorů. PRAVDA NEPRAVDA.
Karotická tělíska jsou inervována větví n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Karotická tělíska jsou inervována větví n. glossopharyngeus. PRAVDA NEPRAVDA.
Chemoreceptory při oblouku aorty (glomus aorticum) jsou inervovány větvemi n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrální chemoreceptory jsou uloženy v prodloužené míše ventrálně. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrální chemoreceptory jsou uloženy na spodině čtvrté mozkové komory. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrální chemoreceptory jsou uloženy ve ventrálním hypothalamu. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrální chemoreceptory jsou intenzivněji stimulovány při vzestupu pCO2 arteriální krve než při poklesu pH krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Přímým stimulem působícím na neurony centrální chemosenzitivní oblasti jsou vodíkové ionty. PRAVDA NEPRAVDA.
Přímým stimulem působícím na neurony centrální chemosenzitivní oblasti je oxid uhličitý. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním mechanizmem zajišťujícím zvýšení ventilace při akutní hyperkapnii je stimulace centrálních chemoreceptorů. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním mechanizmem zajišťujícím zvýšení ventilace při akutní hyperkapnii je stimulace periferních chemoreceptorů. PRAVDA NEPRAVDA.
Při chronickém plicním onemocnění spojeném s hypoxií a hyperkapnií se hlavním chemickým stimulem ventilace stává hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Při rychlém výstupu do vysoké nadmořské výšky je efekt hypoxie na plicní ventilaci zpočátku bržděn hypokapnií spojenou s alkalózou. PRAVDA NEPRAVDA.
Při rychlém výstupu do vysoké nadmořské výšky se jako první mechanizmus zajišťující zvýšení plicní ventilace uplatňuje zvýšena aktivita centrálních chemoreceptorů. PRAVDA NEPRAVDA.
Při rychlém výstupu do vysoké nadmořské výšky se zpočátku aktivita centrálních chemoreceptorů snižuje. PRAVDA NEPRAVDA.
Depolarizace glomických buněk periferních chemoreceptorů vede k poklesu vzruchové aktivity aferentních nervových vláken. PRAVDA NEPRAVDA.
Periferní chemoreceptory jsou stimulovány vždy, když dojde k poklesu koncentrace oxyhemoglobinu v arteriální krvi. PRAVDA NEPRAVDA.
Při poklesu alveolární ventilace, například v důsledku útlumu dechového centra, dochází k hyperkapnii. PRAVDA NEPRAVDA.
Transportní hypoxie je vždy spojena s hyperkapnií. PRAVDA NEPRAVDA.
Všechny typy hypoxie kromě histotoxické jsou spojeny s poklesem pO2 arteriální krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Jediný typ hypoxie spojený s poklesem pO2 arteriální krve je hypoxická hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Porucha ventilačně-perfuzního poměru je příkladem hypoxické hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Vzruchy přiváděné aferentními vlákny z periferních chemoreceptorů do mozkového kmene stimulují respirační centrum. PRAVDA NEPRAVDA.
Při transportní hypoxii je snížený pO2 arteriální krve. PRAVDA NEPRAVDA.
Anemie je příkladem histotoxické hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Příkladem histotoxické hypoxie je otrava kyanidy. PRAVDA NEPRAVDA.
Cyanóza v důsledku hypoxie se objevuje u osob s polyglobulií až při hlubším poklesu pO2 oproti osobám s normálním krevním obrazem. PRAVDA NEPRAVDA.
Cyanóza je zapříčiněna hyperkapnií. PRAVDA NEPRAVDA.
Léčba kyslíkem při stavech spojených s alveolokapilárním blokem může prohloubit hyperkapnii. PRAVDA NEPRAVDA.
Cyanóza vzniká, když koncentrace deoxygenovaného hemoglobinu v kapilární krvi překročí 50 g/l. PRAVDA NEPRAVDA.
Cyanóza vzniká, když koncentrace oxyhemoglobinu v kapilární krvi klesne pod 50 g/l. PRAVDA NEPRAVDA.
Příkladem histotoxické hypoxie je otrav oxidem uhelnatým. PRAVDA NEPRAVDA.
Léčba kyslíkem je účinná při hypoxické hypoxii. PRAVDA NEPRAVDA.
Léčba kyslíkem v hyperbarické komoře je účinná u histotoxické hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Léčba kyslíkem je neúčinná u onemocnění spojených s poruchou ventilačně-perfuzního poměru. PRAVDA NEPRAVDA.
Při otravě oxidem ohelnatým dochází k posunu vazebné křivky hemoglobinu pro kyslík doleva. PRAVDA NEPRAVDA.
Stav se sníženou koncentrací oxyhemoglobinu ale s normálním parciálním tlakem kyslíku v krvi nelze označit za hypoxii. PRAVDA NEPRAVDA.
Stavy se sníženou koncentrací oxyhemoglobinu ale s normálním parciálním tlakem kyslíku v krvi se označují jako transportní hypoxie. PRAVDA NEPRAVDA.
Aferentní část kašlacího reflexu představují nervová vlákna obsažená v n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Aferentní část kašlacího reflexu představují nervová vlákna obsažená v n. trigeminus. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrum kašlacího reflexu je lokalizováno v krčních míšních segmentech C3-C5. PRAVDA NEPRAVDA.
Aferentní část kýchacího reflexu představují nervová vlákna obsažená v n. vagus. PRAVDA NEPRAVDA.
Aferentní část kýchacího reflexu představují nervová vlákna obsažená v n. trigeminus. PRAVDA NEPRAVDA.
Centrum kýchacího reflexu je lokalizováno v krčních míšních segmentech C3-C5. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární surfaktant je tvořen pneumocyty II. typu. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární surfaktant je tvořen pneumocyty I. typu. PRAVDA NEPRAVDA.
Alveolární surfaktant je tvořen makrofágy. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicích dochází k přeměně angiotenzinu I na angiotenzin II. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicích dochází k přeměně angiotenzinu II na angiotenzin I. PRAVDA NEPRAVDA.
Endotelové buňky plicního krevního řečiště vytvářejí angiotenzin-konvertující enzym. PRAVDA NEPRAVDA.
Endotelové buňky plicního krevního řečiště produkují renin. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicním řečišti je z krve odstraňován bradykinin. PRAVDA NEPRAVDA.
Bronchiální sekret obsahuje imunoglobuliny A. PRAVDA NEPRAVDA.
Hlavním typem imunoglobulinů v bronchiálním sekretu je IgM. PRAVDA NEPRAVDA.
Vdechnuté cizorodé částice jsou v alveolech fagocytovány makrofágy. PRAVDA NEPRAVDA.
Krevní sraženiny vznikající v plicním řečišti se nazývají emboly. PRAVDA NEPRAVDA.
V plicích dochází účinkem angiotenzin-konvertujícího enzymu k přeměně angiotenzinogenu na angiotenzin I. PRAVDA NEPRAVDA.
Report abuse Terms of use
We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.