1. Zákon odrazu světla a ) závisí na vlastnostech světla b) nelze odvodit z Huygensova principu c) neplatí pro dvě prostředí se značným rozdílem v indexech lomu d) platí pro světlo každé frekvence.
2. Viditelné světlo má rozsah frekvencí a) (3,9 - 7,6)*10^13 Hz b) (3,9 - 7,6)*10^14 Hz c) (3,9 - 7,6)*10^15 Hz d) (3,9 - 7,6)*10^16 Hz.
3. Viditelné světlo má rozsah vlnových délek a) 3,9 až 7,6 mikrometru b) 39 až 76 mikrometru c) 0,39 až 0,76 mikrometru d) 39 až 76 nanometru.
4. Absolutní index lomu je a) bezrozměrná veličina b) má rozměr m*s^-1 c) má rozměr rad d) má rozměr rad^-1.
5. Index lomu vakua je pro žluté světlo a) menší než pro červené b) stejný jako pro červené c) větší než pro červené d) větší než 1.
6. Rychlost šíření žlutého světla vakuem je a) větší než rychlost šíření červeného světla b) menší než rychlost šíření červeného světla c) menší než rychlost šíření fialového světla d) stejná jako rychlost šíření zeleného světla.
7. Ve světelné vlně je její směr šíření a) totožný se směrem vektoru E b) totožný se směrem vektoru B c) kolmý k vektoru E i B d) nezávislý na vektorech E a B.
8. Elektrický vektor lineárně polarizovaného světla kmitá a) v rovině kolmé na směr šíření b) ve směru šíření podobně jako u podélného vlnení c) v rovině proložené směrem šíření d) nezávislé na směru šíření.
9. Fluorescence je a) fyzikální děj b) esence fluoru se vzduchem c) opalescence roztoku fluoru d) příčina zelenání měděných předmětů.
10. Energie fotonu uvolněného při fluorescenci je ve srovnání s energií budícího záření převážně a) větší b) nezávislá na energii budícího záření c) stejná d) menší.
11. Refraktometrem určujeme a) zlomeniny pomocí rentgenového záření b) ohniskovou vzdálenost čoček c) modul pružnosti d) index lomu.
12. Ze dvou prostředí je prvé opticky řidší, pak a) je v něm rychlost šíření světla větší b) je v něm rychlost šíření světla menší c) je průhlednější d) v něm platí zákon lomu přesněji než v druhém.
13. Zákon lomu světla můžeme vyjádřit ve tvaru a) n2*sinα = n1*sinß b) v1*sinα = v2*sinß c) v1*n2 = v2*n1 d) v1*n1 = v2*n2.
14. Mezný úhel a) úhel dopadu, pro nějž platí sin αm = n2/n1 b) úhel dopadu, při němž dojde k totálnímu odrazu světla c) největší úhel, pod kterým vstupují paprsky do mikroskopu d) největší úhel, pod kterým vystupují paprsky z lupy.
15. Na totálním odrazu světla je založen princip funkce a) mikroskopu b) lupy c) polarimetru d) refraktometru.
16. Obraz vytvořený rovinným zrcadlem je vždy a) skutečný b) neskutečný c) převrácený d) zvětšený.
17. Zobrazovací rovnice kulového zrcadla má tvar a) 1/a + 1/a' = r/2 b) 1/a - 1/a' = r/2 c) 1/a = 1/a' = 1/f d) 1/a + 1/a' = 2/r.
18. Obrazy získané pomocí vypuklého zrcadla jsou vždy a) zvětšené b) zmenšené c) převrácené d) skutečné.
19. Pro příčné zvětšení Z kulového zrcadla platí a) Z = y/y' b) Z = a'/a c) Z = -f/(a-f) d) Z = -(a-f)/f.
20. Optická mohutnost čočky je a) tloušťka čočky b) tloušťka čočky násobená její hustotou c) převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky d) ohnisková vzdálenost dělená poloměrem křivosti čočky.
21. Jednotkou optické mohutnosti je a) m^-1 b) rad*m^-1 c) rad*m d) m.
22. Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se v ohnisku čočky a) skutečný b) zvětšený c) převrácený d) zmenšený.
23. Jednotkou optické mohutnosti v oční optice je a) dioptire b) dioptrie^-1 c) dioptrie*m dioptrie*m^-1.
24. Pro příčné zvětšení Z čočky platí a) Z = a'/a b) Z = (a-f)/a c) Z = (a'-f)/a d) Z = -(a'-f)/f.
25. Při zobrazení spojkou je obraz předmětu nadcházejícího se mezi ohniskem a optickým středem čočky a) zmenšený b) převrácený c) zvětšený d) skutečný.
26. Při zobrazení spojkou je obraz předmětu nacházejícího se ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti a) přímý b) zvětšený c) zmenšený d) stejně velký.
27. Zobrazují-li se body jako kruhové plošky, jde o a) chromatickou vadu b) sférickou vadu c) astigmatismus d) dalekozrakost.
28. Rozptylku od spojky poznáme nejrychleji a) zvětšuje obraz při pohledu skrze ni b) ohmatáním zjistíme, je-li tlustší na kraji či uprostřed c) podaří se nám s ní vytvořit obraz na optické lavici d) zmenšuje obraz při pohledu skrze ni.
29. Přidáme-li těsně ke spojce +20D rozptylku -7D, pak minimální vzdálenost mezi předmětem a obrazem bude: a) menší b) větší c) nelze vytvořit ostrý obraz d) ke spojce nelze přidávat žádné rozptylky.
30. Minimální vzdálenost předmětu od obrazu závisí a) na ohniskové vzdálenosti b) otázka nemá smysl c) závisí na velikosti a tvaru promítaného předmětu d) na typu stínítka.
31. Světelný paprsek dopadá kolmo na povrch rovinného zrcadla. O jaký úhel se odchýlí odražený paprsek od dopadajícího paprsku, pootočíme-li zrcadlo o 10° kolem osy kolmé ke směru dopadajícího paprsku? a) 15° b) 10° c) 5° d) 20°.
32. Barevná vada čoček spočívá v tom, že a) různé barvy bílého světla se různě absorbují b) čočky jsou nehomogenně zbarvené c) barvy bílého světla se lámou do různých ohnisek d) na okrajích čočky se objevují barevné pruhy.
33. Oko nejvíce akomoduje při pozorování předmětů umístěných a) v blízkosti blízkého bodu b) v blízkosti vzdáleného bodu c) v ohniskové vzdálenosti oka d) v nekonečnu.
34. Konvenční zraková vzdálenost je a) 15 cm b) 20 cm c) 25 cm d) 35 cm.
35. Na sítnici se tvoří přiměřeně osvětlený obraz adaptací a) čočky b) rohovky c) cévnatky d) duhovky.
36. Krátkodobý zrakový vjem se při normálním osvětlení zachovává po dobu přibližně a) 1 ms b) 10 ms c) 0,05 s d) 0,1 s.
37. Oko je schopno rozlišit dva body, když je vidí pod zorným úhlem alespoň a) 1" b) 10" c) 25" d) 1'.
38. Oční čočka je čočka a) ploskovypuklá b) dvojvypuklá c) ploskodutá d) dvojdutá.
39. Dalekozraké oko má blízký bod ve vzdálenosti 70 cm. Optická mohutnost brýlových skel potřebných pro čtení ve vzdálenosti 25 cm je a) 1,5 D b) 2 D c) 2,5 D d) 5,5 D.
40. Vzdálený bod krátkozrakého oka je vzdálenost 50 cm. Kolik dioptrií mají brýle, které posunou vzdálený bod do nekonečna: a) -5 D b) -10 D c) 5 D d) -2 D.
41. Průměr duhovky lidského oka je za denního světla asi a) 2 mm b) 4 mm c) 5 mm d) 6 mm.
42. Lidské oko je nejcitlivější na světlo a) fialové b) červené c) žlutozelené d) bílé.
43. Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky kolem a) 455 nm b) 555 nm c) 655 nm d) 755 nm.
44. Zvětšení lupy závisí: a) přímo na ohniskové délce b) nepřímo na ohniskové délce c) na vzdálenosti lupy od předmětu d) na vzdálenosti předmětu od zdroje světla.
45. Spojená čočka ze skla (index lomu = 1,5) má ohniskovou vzdálenost 9 cm. Po ponoření do sirouhlíku (index lomu = 1,63) se její: a) ohnisková vzdálenost zvětší b) optická mohutnost zvětší c) ohnisková vzdálenost nezmění d) vlastnosti změní v rozptylku.
46. jaké je přibližné úhlové zvětšení mikroskopu s optickým intervalem 16 cm, s objektivem o ohniskové vzdálenosti 0,5 cm a okulárem o ohniskové vzdálenosti 2 cm, když zdravé oko vidí výsledný obraz v nekonečnu? a) 250 b) 80 c) 500 d) 400.
47. Předmět, který se nachází na optické ose ve vzdálenosti 2f od spojky, má obraz a) skutečný, převrácený, zvětšený b) neskutečný, přímý, zmenšený c) skutečný, převrácený, stejně velký d) neskutečný, přímý, zvětšený.
48. Mikroskop dává tisícinásobné zvětšení. Kolikrát menší maximální jas má obraz než předmět? a) tisickrát b) nezmění se c) destkrát d) milionkrát.
49. Optický interval mikroskopu je vzdálenost mezi a) středy objektivu a okuláru b) ohnisky objektivu a okuláru c) ohniskem objektivu a středem okuláru d) středem objektivu a okuláru.
50. Kondenzor je a) stroj na výrobu stlačeného plynu b) soustava elektrod oddělených dielektrikem c) nádobka vkládaná do plarimetru d) soustava čoček.
51. Je-li Δ optický interval a d konvenční zraková délka, je úhlové zvětšení mikroskopu Z dáno vztahe, a) Z = dΔ/(f1*f2) b) Z = f1Δ/(d*f2) c) Z = Δd*f1/f2 d) Z = f1*f2/(Δd).
52. Největší využitelné úhlové zvětšení optického mikroskopu je přibližně a) 500 b) 1000 c) 2000 d) 20 000.
53. Rychlost šíření červeného světla ve skle je a) větší než světla fialového b) menší než světla fialového c) stejná jako rychlost šíření fialového světla d) stejná jako rychlost šíření žlutého světla.
54. Monofrekvenčnímu světlu se nejvíce přibližuje světlo a) zářivky b) žárovky c) svatojánské mušky d) laseru.
55. Při přechodu světla z vakua do optického prostředí s indexem lomu n se vlnová délka světla a) n-krát zmenší b) n-krát zvětší c) (n-1)-krát zvětší d) nezmění.
56. Zelené světlo laseru proniká ze vzduchu do sirouhlíku, jeho barva a) se posune ke žluté barvě spektra b) zůstane stejná c) se posune k červené barvě spektra d) úplně vymizí.
57. Rychlost šíření světla v prostředí o indexu lomu n je vzhledem k rychlosti šíření ve vakuu a) stejná b) n-krát větší c) (n-1)-krát větší d) n-krát menší.
58. Je-li dráha světla v prostředí o indexu lomu n, pak optická dráha l je definována vztahem a) l = n*s b) l = n/s c) l = s/n d) l = 1/n*s.
59. Světelné vlnění se při kolmém dopadu na rozhraní s opticky hustším prostředí a) vůbec neodráží b) odráží částečně s opačnou fází c) odráží částečně se stejnou fází d) odráží se 100% účinností.
60. Světelné vlnění se při kolmém dopadu na rozhraní s opticky řidším prostředím a) vůbec neodráží b) odráží částečně s opačnou fází c) odráží se stejnou fází d) odráží se 100% účinností.
61. Při šíření světelné vlny odpovídá fázovému rozdílu π rad dráhový rozdíl a) π b) π/2 c) π/4 d) π/8.
62. Koherentní světelné vlny se interferencí zesilují, mají-li dráhový rozdíl roven a) lichým násobkům π/4 b) sudým násobkům π/2 c) lichým násobkům π/2 d) sudým násobkům π/3.
63. Rozptylka má obrazovou ohniskovou vzdálenost F' = -10 cm. Její optická mohutnost je a) -1 D b) -100 D c) +10 D d) -10 D.
64. Optická mohutnost spojky je 2,5 D. Její obrazová ohnisková vzdálenost je a) 4 m b) 2,5 m c) 2,5 m d) 0,4 m.
65. Index lomu skla je 1,5. Rychlost světla v tomto skle činí a) 200 000 km/s b) 300 000 km/s c) 400 000 km/s d) 250 000 km/s.
66. Zvětšení lupy s ohniskovou vzdáleností 25 mm, je-li předmět v jejím ohnisku, činí a) 5 b) 10 c) 25 d) 100.
67. Úhlové zvětšení mikroskopu s optickým intervalem 16 cm, s objektivem o ohniskové vzdálenosti 0,4 cm a okulárem o ohniskové vzdálenosti 4 cm, když zdravé oko vidí výsledný obraz v nekonečnu, činí a) 250 b) 500 c) 1500 d) 2500.
68. Jednotkou zářivého toku je a) watt*s b) watt c) watt*s^-1 d) watt*m^-2.
69. Jednotkou intenzity vyzařování je a) watt b) watt*sr^-1 c) watt*m^-2 d) watt*s^-1.
70. Jednotkou světelného toku je a) lumen b) kandela c) watt/sr d) kandela/sr.
71. Jednotkou svítivosti je a) lumen*sr b) kandela c) watt/sr kandela/sr.
72. Jednotkou osvětlení je a) lux b) lumen*m^2 c) kandela*m^-2 d) watt*m^-2.
73. Jak vysoko bude žárovka o svítivosti 540 cd, aby pod ní bylo osvětlení 60 lx? a) 9 m b) 6 m c) 4,5 m d) 3 m.
74. Jaká je svítivost žárovky o příkonu 100 W, je-li celkový světelný tok 1260 lm? a) 10 cd b) 126 cd c) 12,6 cd d) 100 cd.
75. Jak velký je světelný tok, který vysílá světelný zdroj o svítivosti jedné cd do plného prostorového úhlu? a) 3,14 lm b) 5 lm c) 12,56 lm d) 10 lm.
76. Anizotropní látky jsou látky, které a) dobře vedou zvuk b) špatně vedou teplo c) mají v různých směrech různé fyzikální vlastnosti d) propouštějí záření všemi směry stejně.
77. Velikost plného prostorového úhlu je a) π/2*sr b) π*sr c) 2π*sr d) 4π*sr.
78. Wienův posunovací zákon má tvar a) λm*T = b b) λm/T = b c) λm = T*b d) λm = 1/T*b.
79. Vlnová délka, při níž nastává maximum vyzařování absolutně černého tělesa je a) nezávislá na teplotě b) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty c) přímo úměrná termodynamické teplotě d) nepřímo úměrná termodynamické teplotě.
80. Intenzita vyzařování absolutně černého tělesa je a) přímo úměrná termodynamické teplotě b) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty c) nepřímo úměrná termodynamické teplotě d přímo úměrná druhé mocnině termodynamické teploty.
81. Intenzita vyzařování černého tělesa je úměrná a) druhé mocnině vlnové délky záření b) přímo teplotě tělesa c) čtvrté mocnině absolutní teploty tělesa d) druhé mocnině teploty tělesa.
82. nejvíce zastoupenou vlnovou délku ve spektru absolutně černého tělesa určuje a) Stefan - Boltzmannův zákon b) Wienův zákon c) Planckův zákon d) Snellův zákon.
83. Regulace proudu v rentgence se uskutečňuje a) chlazením rentgenky b) chlazením anody c) žhavením katody d) žhavením anody.
84. OIej je opticky řidší než a) vzduch b) vodní pára c) voda d) sklo.
85. Při průchodu světla z látky do vzduchu (n=1) nastal úplný odraz při úhlu dopadu 30°. Hodnota indexu lomu látky je a) n = 1/2 b) n = 1/3 c) n = 2 d) n = 3.
86. Mřížková konstanta optické mřížky je a) počet štěrbin na 1 mm b) šířka štěrbiny c) vzdálenost středů dvou štěrbin d) převrácená hodnota počtu štěrbin na 1 mm.
87. Na hranolu spektroskopu se nejméně lomí a) žlutá barva b) červená barva c) modrofialová barva d) růžová barva.
88. Hranol spektroskopu je ze skla a) o velkém indexu lomu b) o malém indexu lomu c) o indexu lomu 1 d) o indexu lomu -1.
89. Nejmenší vlnovou délku má barva a) modrofialová b) červená c) okrová d) žlutá.
90. Absorpční spektra vznikají: a) pohlcením určité barvy b) absorpcí barvy ve hranolu spektroskopu c) v kovech d) absorpcí všech barev ze spektra kromě jedné.
91. největší vlnovou délku má barva a) modrofialová b) červená c) zelená d) žlutá.
92. Na hranolu spektroskopu se nejvíce lomí a) červená b) žlutá c) zelená d) modrofialová.
93. Základní část spektroskopu je a) čočka b) zrcadlo c) hranol d) spektrální analyzátor.
94. Sodíková lampa dává spektrum a) difůzní b) spojité c) absorpční d) čárové.
95. Světlo se šíří prostředím rychlostí 200 000 km/s. Index lomu tohoto prostředí má hodnotu: a) 1,2 b) 1,5 c) 1,33 d) 2.
96. Index lomu destilované vody při 20 °C činí a) 1,333 b) 3,333 c) 1 d) 5.
97. index lomu roztoku s koncentrací a) klesá b) roste c) nemění se d) mění se nepravidelně.
98. Jako zdroj světla použijeme při polarimetrii a) lampu s vyzařující monochromatické záření b) lampu vyzařující UV záření (např. rtuťovou výbojku) c) lampu s normální žárovkou d) sluneční svit.
99. Opticky aktivní látky a) samovolně emitují fluorescenční záření b) stáčejí rovinu lineárně polarizovaného světla c) zbarvují pokožku d) mění barvu po ozáření bílým světlem.
100. Opticky aktivní látky a) stáčejí rovinu polarizovaného světla b) nestáčejí rovinu polarizovaného světla c) stáčejí svazek paprsků monochromatického světla d) absolutně pohlcují světlo.
101. Polarimetrem můžeme určit koncentraci roztoku a) NaOH b) NaCl c) glukosy d) síranu měďnatého.
102. Polarimetr je přistroj k určení a) koncentrace látek rozpustných ve vodě b) koncentrace látek obsahující asymetrický uhlík c) koncentrace polárních roztoků d) polarity elektrod.
103. Specifická otáčivost glukózy je 52,8 ° . O tento úhel se stočí rovina polarizovaného světla průchodem kyvetou délky a) 1 dm při koncentraci 1g/cm^3 b) 1 m při koncentraci 1g/cm^3 c) 1 dm při koncentraci 1 g/l d) 1 m při koncentraci 1 g/l.
104. Polarizované světlo v polarimteru a) vyzařuje je zdroj monochromatického záření b) vzniká průchodem světla dvojnikolem c) vzniká průchodem světla opticky aktivní látkou d) vzniká průchodem světla opticky pasivní látkou.
105. Opticky aktivní látky se vyznačují tím, že a) otáčejí rovinu polarizovaného světla b) způsobují polarizaci světla c) rozkládají světlo na jednotlivé barvy d) rozkládají světlo na tři základní barvy.
|
