Questions
ayuda
option
My Daypo

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ONFyzika

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Fyzika

Description:
Elektormagnetické vlnění a optika

Author:
AVATAR

Creation Date:
27/04/2014

Category:
Others

Number of questions: 148
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
706. Jednotkou optické mohutnosti čočky je: A) dioptrie B) metr C) stupeň D) kandela.
707. Přiblif ná hodnota rychlosti světla ve vakuu je: A) 340 m.s-1 B) 3 • 10na8 km.s-1 C) 3• 10na8 km.h-1 D) 3.10na8 m.s-1.
708. Pro vlnovou délku λ elektromagnetického vlnění platí: (c je rychlost šíření světla a T je perioda kmitání) A) λ = T/c B) λ = c/T C) λ = c.T D) λ=1/(c.T).
709. Pro vlnovou délku λ elektromagnetického vlnění platí: (c je rychlost šíření světla a f je frekvence vlnění) A )λ=f/c B) λ = c/f C) λ = c . f D)X=1/(c.f).
710. Vyberte správné tvrzení: A) smísením barevných složek světla v určitém poměru můžeme dostat světlo, které vnímáme jako bílé B) bílé světlo je každé světlo s vlnovými délkami mezi 400 nm až 760 nm C) bílé světlo je směs světel s vlnovými délkami blízkými ultrafialovému záření (tj. asi 400 nm) D) bílé světlo je směs světel s vlnovými délkami blízkými infračervenému záření (tj. asi 760 nm).
711. Elektromagnetické vlnění, a tudíž i světlo: A) je mechanické podélné vlnění B) je příčné vlnění, které se šíří i ve vakuu C) je příčné vlnění, které se nešíří ve vakuu D) se šíří rychlostí 300 m/s.
712. Viditelné světlo jsou elektromagnetické vlny o vlnových délkách: A) 390 mm - 790 mm B) 0,00039 mm - 0,00079 mm C) 0,00039 m - 0,00079 m D) 3 90-10“'2 mm - 790-10”12 mm.
713. Rychlost šíření světla: A) je 3. 10na8 km/s B) je 300 000 km/s C) ve vzduchuje nepatrně vyšší než ve vakuu D) ve vodě je 225 • 10na8 m/s.
714. Elektromagnetické záření o vlnové délce 600 nm: A) patří do infračervené části spektra B) patří do ultrafialové části spektra C) patří ve spektru do oblasti viditelného světla D) patří ve spektru do oblasti mikrovln.
715. Elektromagnetické záření o vlnové délce 30 m: A) patří ve spektru do oblasti mikrovln B) patří ve spektru do oblasti infračerveného záření C) má frekvenci (kmitočet) 10na7 s-1 D) má frekvenci (kmitočet) 10na9 s-1.
716. Vyberte nesprávné tvrzení. Ultrafialové záření: A) má vyšší frekvenci než světlo viditelné B) má větší (delší) vlnovou délku než světlo viditelné C) vysokých energií způsobuje ionizaci D) vyvolává pigmentaci kůže a zvyšuje riziko kožních karcinomů.
717. Červené světlo: A) má kratší vlnovou délku než světlo fialové B) má nižší frekvenci než světlo fialové C) má vyšší frekvenci než světlo fialové D) má vlnovou délku větší než 800 nm.
718. Zrcadla: A) využívají lomu světla B) způsobují rozklad světla na jednotlivé barevné složky C) odrážejí světlo dle zákona odrazu (úhel dopadu světlaje roven úhlu odrazu), přitom odraz světla nezáleží na vlnové délce D) nemohou správně fungovat ve vakuu.
719. Čočky spojky: A) mají větší tloušťku při okraji než uprostřed B) mají zápornou optickou mohutnost C) soustřeďují dopadající rovnoběžné paprsky do jednoho bodu, tzv. ohniska čočky D) využíváme pro jejich schopnost odrážet světlo.
720. Čočky rozptylky: A) soustřeďují dopadající rovnoběžné paprsky do jednoho bodu, tzv. ohniska čočky B) mají zápornou optickou mohutnost C) mají větší tloušťku ve středu než při okraji D) můžeme použít k zapálení papíru slunečním svitem.
721. Jednotka s rozměrem m-1: A) je jednotkou optické mohutnosti B) = 1 Hz C) je jednotkou příčného zvětšení D) je jednotkou ohniskové vzdálenosti.
722. Jednotkou osvětlení je: A) lumen B) kandela C) lux D) W.m-2.
723. Jednotkou zářivého toku je: A) W B) w.sr-1 C) W.s D) J.s.
724. Jednotkou zářivého toku je: A) W B) lx.sr-1 C) lm.sr-1 D) J.
725. Jednotkou světelného toku je: A) lumen B) lux C) kandela D) watt.
726. Jednotkou svítivosti je: A) lumen B) lux C) kandela D) lumen • m-2.
727. Monochromatickému světlu se nejvíce přibližuje světlo: A) žárovky B) zářivky C) sluneční D) laseru.
728. Izotropní látky: A) mají v různých směrech různé rychlosti šíření světla B) mají ve všech směrech stejné rychlosti šíření světla C) stáčejí rovinu polarizovaného světla D) špatně vedou teplo.
729. Světelná vlnoplocha: A) je plocha v každém bodě kolmá ke směru šíření světla B) je plocha, ve které leží světelné paprsky C) je rozhraní dvou prostředí, kde dochází k lomu světla D) je zvlněná vodní hladina.
730. Mezi základní předpoklady geometrické optiky nepatří: A) zákon záměnnosti chodu paprsků B) zákon odrazu C) zákon zachování rychlosti světla D) zákon přímočarého šíření paprsků.
731. Index lomu: A) je bezrozměrný B) se udává v m-s_1 C) se udává v úhlových stupních D) se udává v radiánech.
732. Absolutní index lomu je definován jako: A) součin rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí B) podíl rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí C) podíl rychlosti světla ve dvou libovolných prostředích, na jejichž rozhraní dochází k lomu světla D) podíl úhlu lomu a úhlu dopadu.
733. Index lomu vakua je: A) 2 B) 0 C) 1 D) 3108.
734. Index lomu vzduchu za standardních podmínek je: A) blízký 1 B) 1,4 C) 2 D) 0.
735. Pro šíření světla ve vakuu platí: A) světlo fialové barvy se šíří větší rychlostí než světlo zelené barvy B) světlo červené barvy se šíří větší rychlostí než světlo žluté barvy C) světlo se nešíří D) světlo modré barvy se šíří stejnou rychlostí jako světlo žluté barvy.
736. Pro šíření světla ve skle platí: (index lomu skla se s rostoucí vlnovou délkou světla snižuje - normální disperze) A) světlo fialové barvy se šíří větší rychlostí než světlo zelené barvy B) světlo červené barvy se šíří větší rychlostí než světlo žluté barvy C) světlo se nešíří D) světlo modré barvy se šíří stejnou rychlostí jako světlo žluté barvy.
737. Zákon lomu šířící se vlny na rovinném rozhraní můžeme popsat vztahem: (εi - úhel dopadu, V1 - rychlost vlnění v prvním prostředí, ε2 - úhel lomu, v2 - rychlost vlnění v druhém prostředí) A) sin ε1 . sin ε2 = v1/v2 B) sin ε1/ sin ε2 = v2/v1 C) sin ε1/sin ε2 = v1.v2 D) sin ε1/ sin ε2 = v1/v2.
738. Podle Snellova zákona: (ε1 - úhel dopadu, v1 - rychlost vlnění v prvním prostředí, ε2- úhel lomu, v2 - rychlost vlnění v druhém prostředí, n1, n2 - indexy lomu prvního a druhého prostředí) A) sin ε1/sin ε2 = v2/v1 B) sin ε1 /sin ε2= n2/n1 C) n1.sin ε2 =n2.sin v1 D) v1.sin ε2 = v2.sin ε1.
739. Rychlost světla v prostředí o indexu lomu 2,0 je: A) 15 • 10na7 m/s B) 3 • 10na8 m/s C) 6 • 10na8 m/s D) 1,5. 10na7 m/s.
740. Mezní úhel je úhel: A) dopadu, při kterém je úhel lomu 0° B) odrazu, kterému odpovídá úhel dopadu 90° C) dopadu, při kterém dochází k úplnému odrazu, což může nastat, šíří-li se paprsek z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího D) dopadu, při kterém je úhel lomu 90 0 , což může nastat, šíří-li se paprsek z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího.
741. Ze zákona lomu (sin α/sin β = n2/n1) plyne, že pro úhel a rovný meznímu úhlu platí: (α - úhel dopadu v prostředí s indexem lomu n1, β- úhel lomu v prostředí s indexem lomu n2) A) sin α = 0 B) sin α = 1 C) sin α = n2/n1 D) sin α = 1/n2.
742. Při průchodu rozhraním optických prostředí: A) se mění frekvence světla B) se nemění rychlost světla C) se nemění frekvence světla, mění se však rychlost šíření světla D) se nemění vlnová délka světla.
743. Po průchodu světla do prostředí opticky hustšího je vlnová délka světla: A) nezměněna B) větší C) menší D) λ = n • λ0 , kde λ0 je vlnová délka světla ve vakuu, n je absolutní index lomu prostředí.
744. Rychlost šíření světla je v prostředí opticky hustším: A) zanedbatelná ve srovnání s prostředím opticky řidším B) stejná jako v prostředí opticky řidším C) větší než v prostředí opticky řidším D) menší než v prostředí opticky řidším.
745. Čím je prostředí opticky hustší: A) tím vyšší frekvenci má vlnění procházející prostředím B) tím rychleji se v něm vlnění šíří C) tím menší má index lomu D) tím větší má index lomu.
746. Opticky hustší prostředí je takové prostředí, kde má světlo: A) větší útlum B) větší rozptyl C) větší rychlost šíření D) menší rychlost šíření.
747. Čím je prostředí opticky řidší: A) tím vyšší frekvenci má vlnění procházející prostředím B) tím rychleji se v něm vlnění šíří C) tím má menší index lomu D) tím má větší index lomu.
748. Světelné vlnění při odrazu na rozhraní s opticky hustším prostředím: A) nemění fázi B) změní fázi na opačnou C) mění vlnovou délku D) mění frekvenci.
749. Rychlost šíření světla ve skle: A) je tím větší, čím větší je intenzita světla B) je větší než ve vakuu C) nezávisí na barvě světla D) závisí na barvě světla.
750. Je-li vlnová délka monochromatického světla ve vakuu λv, pak v prostředí o indexu lomu n bude jeho vlnová délka λn: A) λn = λv B) λn = n. λv C) λn= 2n.λv D) λn = λv/n.
751. Úplný (totální) odraz lze využít: A) u lupy B) u odrazného hranolu C) u optických vláken D) u triedru.
752. Je-li vlnění koherentní, pak mají jeho slovky: A) konstantní fázový rozdíl B) stejnou frekvenci C) stejnou amplitudu D) stejnou vlnovou délku.
753. Koherentní světelné vlny se interferencí zesilují, mají-li fázový rozdíl roven: A) π B) 2π C)3π D) 4π.
754. Newtonova skla se používají: A) k měření vlnové délky světla B) k polarizaci světla C) k určování úhlu stočení roviny polarizovaného světla D) k rozlišení řádného a mimořádného paprsku.
755. Difrakce je: A) úplný odraz vlnění B) rozhraní dvou opticky různých prostředí C) ohyb vlnění D) optická vada způsobená kulovým výbrusem parabolického zrcadla.
756. Jev, kdy se světlo dostává do geometrického stínu překážky, označujeme jako: A) ohyb B) interferenci C) disperzi D) difrakci.
757. Ohyb světla: A) potvrzuje, že světlo se šíří přímočaře a že světlo je proud částic (fotonů) B) lze vysvětlit jen vlnovou povahou světla C) nelze pozorovat jinak než na optické mřížce D) lze pozorovat na překážkách rozměrů řádově srovnatelných s vlnovou délkou světla.
758. U optické mřížky rozumíme mřížkovou konstantou (periodou mřížky): A) počet štěrbin na 1 mm B) šířku jedné štěrbiny C) vzdálenost středů dvou sousedních štěrbin D) počet štěrbin na 1 cm.
759. Světlo urazí v prostředí o indexu lomu n za určitý čas vzdálenost s. Pro optickou dráhu l platí: (optická dráha je vzdálenost, kterou by světlo urazilo za stejný čas ve vakuu) A) l = n.s B) l = n/s C) l= s/n D) l= (n-1).s.
760. Při ohybu světla na dvojštěrbině platí, A) maxima intenzity vznikají v úhlech, ve kterých je fázový rozdíl roven celočíselným násobkům 2π B) úhly, ve kterých vznikají interferenční maxima, závisejí na vlnové délce světla C) úhly, ve kterých vznikají interferenční maxima, nezávisejí na vlnové délce světla, pouze na vzdálenosti štěrbin a vzdálenosti stínítka D) pro monochrom, světlo nemůže vzniknout víc než jedno interferenční maximum.
761. Opticky aktivní látky: A) odrážejí veškeré dopadající světlo B) mají schopnost vytvářet optické záření C) pohlcují veškeré světlo na ně dopadající D) mají schopnost stáčet rovinu kmitání polarizovaného světla.
762. Polarimetr je přístroj: A) sloužící ke zjišťování polarity elektricky nabitých těles B) k měření velmi nízkých teplot C) určený k rychlému zhotovování fotografií D) ke zkoumání některých vlastností látek pomocí polarizovaného světla.
763. Polarizátor: A) z dopadajícího vlnění kmitajícího v různých rovinách vybírá vlnění kmitající v jedné rovině B) je osoba pracující s polarizovaným světlem C) je zařízení, kterým se mění stočení kmitové roviny polarizovaného světla u opticky aktivních látek D) se používá ke zjištění polarity magnetu.
764. Rovinné zrcadlo vytváří obraz, který je: A) zdánlivý, převrácený, zvětšený, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla B) zdánlivý, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla C) skutečný, převrácený, zmenšený D) skutečný, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla.
765. Duté zrcadlo: A) má ohniskovou vzdálenost f> 0 B) vytváří vždy převrácený obraz předmětu C) vždy zmenšuje obraz předmětu D) má ohniskovou vzdálenost f< 0.
766. Vypuklé zrcadlo: A) může vytvářet skutečný i neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu B) má ohniskovou vzdálenost f> 0 C) vytváří vždy vzpřímený obraz předmětu D) vytváří vždy neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu.
767. Obraz předmětu umístěného v nekonečné vzdálenosti od dutého kulového zrcadla na jeho optické ose: A) je skutečný a převrácený B) vznikne ve středu křivosti zrcadla C) vznikne v ohniskové rovině zrcadla D) nevznikne.
768. Pro dutá a vypuklá kulová zrcadla a spojné a rozptylné čočky platí zobrazovací rovnice, která: A) má tvar 1 /a + 1/a' = 1 /f, kde/je ohnisková vzdálenost, a je vzdálenost předmětu a a' je vzdálenost obrazu B) je společná pro uvedené typy zrcadel a čoček při dodržování znaménkové konvence C) u čoček předpokládá měření vzdáleností od hlavních bodů čočky D) u zrcadel předpokládá měření vzdáleností od vrcholu zrcadla.
769. Pro příčné zvětšení kulového zrcadla platí: (a - vzdálenost předmětu, a'- vzdálenost obrazu, y - výška předmětu, y'- výška obrazu,f- ohnisková vzdálenost) A) Z = -f/(a -f) B )Z = y'/y C )Z=-a'/a D )Z=a/f.
770. Dvě rovinná zrcadla jsou umístěna tak, fe svírají úhel 90°. V rovině kolmé k oběma zrcadlům dopadá na první ze zrcadel světelný paprsek, odrazí se od prvního a pak i od druhého zrcadla. Platí, Je po odrazu světelného paprsku na obou zrcadlech jsou oba paprsky - dopadající a dvakrát odrazený - navzájem rovnoběžné? A) ne, paprsky nejsou nikdy rovnoběžné B) ne, paprsky by byly rovnoběžné pouze při dopadu pod úhlem 45° C) ano, paprsky jsou rovnoběžné D) ne, paprsky by byly rovnoběžné, pokud by zrcadla svírala úhel 45°.
771. Paraxiální paprsky jsou paprsky: A) procházející pouze středem čočky B) jdoucí přímo od zdroje světla (bez odrazu) C) kterými se přímka zobrazuje vždy jako bod D) jdoucí v blízkosti optické osy.
772. Dvojvypuklá čočka (ve vzduchu): A) má obě plochy konvexní B) vytváří obraz pouze vzpřímený, skutečný C) je rozptylkou D) má obě plochy konkávní.
773. Dvojvydutá čočka (ve vzduchu): A) má obě plochy konkávní B) je v opticky řidším prostředí rozptylkou C) vytváří vždy zvětšený obraz předmětu D) má obě plochy konvexní.
774. Obraz vytvořený spojnou čočkou je podle polohy předmětu vzhledem k ohnisku: A) zvětšený nebo zmenšený, skutečný nebo neskutečný, vždy vzpřímený B) zvětšený nebo zmenšený, skutečný nebo neskutečný, vzpřímený nebo převrácený C) vždy zvětšený, skutečný, vzpřímený nebo převrácený D) vždy zvětšený, skutečný nebo neskutečný, převrácený.
775. Pro zobrazení spojnou čočkou platí: (a - předmětová vzdálenost,f- ohnisková vzdálenost) A) jestliže a <f obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený B) jestliže a <f obraz je neskutečný, zmenšený a převrácený C) jestliže a >f obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený D) obraz je vždy neskutečný, zmenšený a převrácený.
776. Pro zobrazení spojnou čočkou platí: (a - předmětová vzdálenost,f- ohnisková vzdálenost) A) jestliže a>2f, obraz je skutečný, zmenšený a převrácený B) jestliže a>2f, obraz je skutečný, zvětšený a převrácený C) jestliže a <f obraz je skutečný, zvětšený a vzpřímený D) jestliže a < f obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený.
777. Která z optických soustav má skutečné ohnisko? A) rovinné zrcadlo B) duté zrcadlo C) vypuklé zrcadlo D) spojná čočka.
778. Podle znaménkové konvence platí f> 0 pro: (f - předmětová ohnisková vzdálenost) A) dutá zrcadla B) vypuklá zrcadla C) spojné čočky D) rozptylné čočky.
779. Podle znaménkové konvence je hodnota obrazové vzdálenosti a' vždy záporná pro obraz vytvořený: A) rozptylnou čočkou B) spojnou čočkou C) dutým zrcadlem D) vypuklým zrcadlem.
780. Konvenční zraková vzdálenost: A) je vzdálenost, ze které může zdravé oko pozorovat blízké předměty delší dobu bez větší únavy očí B) je největší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře C) je nejmenší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře D) je asi 15 cm před okem.
781. Konvenční zraková vzdálenost je: A) větší než vzdálenost blízkého bodu zdravého oka B) menší než vzdálenost blízkého bodu zdravého oka C) menší než vzdálenost vzdáleného bodu zdravého oka D) 25 cm.
782. Jeden druh buněk, nacházejících se v oku, se nazývá čípky. Tyto buňky: A) se nacházejí na sítnici B) umožňují černobílé vidění C) umožňují barevné vidění D) se nacházejí v oční čočce.
783. Jeden druh buněk, nacházejících se v oku, se nazývá tyčinky. Tyto buňky: A) se nacházejí na sítnici B) umožňují černobílé vidění C) umožňují barevné vidění D) se nacházejí v oční čočce.
784. Optická mohutnost čočky je: A) tloušťka čočky B) převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky C) veličina s jednotkou m-2 D) nezávislá na poloměru křivosti optických ploch čočky.
785. Mějme tenkou dvojdutou čočku s poloměry křivosti r1 a r2 a indexem lomu n. Optická mohutnost této čočky (ve vzduchu): A) se vypočte podle vztahu f= (n- l).(r1 + r2), kde f je převrácená hodnota optické mohutnosti B) je v závislosti na poloměrech křivosti buď kladná, nebo záporná C) je záporná D) f= 1 /(r1 + r2 ), kde f je převrácená hodnota optické mohutnosti.
786. Ohnisková vzdálenost čočky je -50 cm. Optická mohutnost této čočky je: A) 2 D B) 5 D C) 1/2 D D) -2 D.
787. Optická mohutnost spojné čočky je + 5 D. Ohnisková vzdálenost f této čočky je: A) 5 m B) 5 dm C) 2 m D) 20 cm.
788. Vyberte správný vzorec pro ohniskovou vzdálenost čočky o indexu lomu n ve vzduchu: (f - ohnisková vzdálenost, r1, r2 - poloměry křivosti čočky) A) 1 /f= (n-1).(1/r, + 1 /r2) B) f= (n-1).(1/r1 + 1/r2) c )f= (n-1).(r1 +r2) D) 1/f= (n-1).(r1+ r2).
789. Barevná vada čoček spočívá v tom, že: A) čočky jsou nehomogenně zbarvené B) barevné složky bílého světla se lámou do různých ohnisek C) index lomu závisí na frekvenci světla D) barva očí je individuální.
790. Rozlišovací schopnost mikroskopu: A) závisí pouze na intenzitě osvětlení B) je definována jako vzdálenost dvou bodů, které je ještě pozorovatel schopen rozlišit C) se nemůže změnit výměnou okuláru D) se nezmění záměnou objektivu a okuláru.
791. Optickým intervalem mikroskopu rozumíme: A) vzdálenost předmětového ohniska objektivu od obrazového ohniska okuláru B) vzdálenost předmětového ohniska okuláru od obrazového ohniska objektivu C) délku, o kterou lze posouvat tubusem mikroskopu D) délku mikroskopu.
792. Okulár mikroskopu: A) nelze použít jako okulár v dalekohledu B) neovlivňuje zvětšení mikroskopu C) je tvořen rozptylkami D) je spojnou soustavou, zde použitou jako lupa.
793. Keplerův hvězdářský dalekohled: A) vytváří vzpřímený obraz B) je tvořen kombinací spojky a rozptylky C) je tvořen spojnou soustavou čoček D) využívá odrazu na dvou hranolech.
794. Triedr je: A) dalekohled sestavený z parabolického zrcadla a čočky B) v principu Galileův (holandský) dalekohled C) v principu Kellerův dalekohled s přidanými hranoly D) hranol, pomocí kterého provádíme troj lom světla.
795. Galileův (holandský) dalekohled: A) je tvořen kombinací spojky a rozptylky B) je tvořen spojkami C) vytváří obraz převrácený D) vytváří obraz vzpřímený a zmenšený.
796. Absolutně černé těleso energii: A) odráží a vyzařuje B) dokonale odráží C) pouze pohlcuje D) pohlcuje a vyzařuje.
797. S rostoucí teplotou tělesa: A) se celková intenzita vyzařování černého tělesa nemění B) se zmenšuje celková intenzita vyzařování černého tělesa C) se zvětšuje celková intenzita vyzařování černého tělesa D) roste vlnová délka záření vyzařovaného s nej větší intenzitou.
798. Intenzita vyzařování černého tělesa je: A) úměrná druhé mocnině vlnové délky záření B) přímo úměrná teplotě tělesa C) přímo úměrná druhé mocnině teploty tělesa D) přímo úměrná čtvrté mocnině teploty tělesa.
799. S rostoucí teplotou tělesa se vlnová délka záření vyzařovaného s největší intenzitou: A) nemění B) zvětšuje C) zmenšuje D) zvětšuje a po dosažení kritické teploty se světlo stane lineárně polarizovaným.
800. Světelný tok je: A) zářivá energie vyzářená zdrojem za 1 sekundu B) energie vyzářená za 1 sekundu do prostorového úhlu 1 steradián C) energie vyzařovaná do prostorového úhlu 1 steradián D) ta část zářivého toku zdroje, která může vyvolat světelný vjem v lidském oku.
801. Vyznačte ty situace, při kterých má plocha osvětlení 1 lx: A) na plochu 1 m2 dopadá rovnoměrně rozdělený světelný tok 1 lm B) na plochu 1 m2, jejíž normála svírá se směrem šíření úhel 90°, dopadá světelný tok 1 lm C) hustota zářivého toku je 1 W.m-2 D) na plochu za 1 s dopadne energie 1 J.
802. Vyberte interval vlnových délek, který odpovídá infračervené oblasti záření:" A) menší než 10na-13 m B) 1 mm až 770 nm C) větší než 10na4 m D) 4.10na-4 m až 410na-9 m.
803. Infračervené záření má vlnové délky v rozmezí: A) 4.10na-7 m až 4.10na-9 m B) větší než 10na4 m C) 10na-3 m až 7,7.10na-7 m D) 10na-10 m až 10na-12 m.
804. Ultrafialové záření má vlnové délky v rozmezí: A) 4 .10na-7 m až 10na-8 m B) menší než 10na-13 m C) 390 nm až 770 nm D) asi 10na-8 m až 10na-12 m.
805. Určete správná tvrzení porovnávající vlnové délky a frekvence záření: A) ultrafialové záření má vyšší frekvenci než záření infračervené B) viditelné světlo má vyšší frekvenci než záření ultrafialové C) viditelné světlo má větší vlnovou délku než záření infračervené D) ultrafialové záření má menší vlnovou délku než viditelné světlo.
806. Ultrafialové záření: A) vysokých energií má izonizační účinky B) prochází křemenným sklem s relativně malými ztrátami, proto se používají křemenné baňky na ultrafialové (UV) výbojky C) je pohlcováno draselným sklem D) má vlnovou délku kratší než světlo fialové barvy.
807. Vyberte nesprávné tvrzení: A) rentgenové záření má vyšší frekvenci než záření ultrafialové B) rentgenové záření má vyšší frekvenci než viditelné světlo C) rentgenové záření má menší vlnovou délku než viditelné světlo D) rentgenové záření má menší frekvenci než záření infračervené.
808. Vyberte nesprávné tvrzení: A) rentgenové záření má vyšší frekvenci než záření infračervené B) rentgenové záření má menší vlnovou délku než záření ultrafialové C) rentgenové záření má větší vlnovou délku než viditelné světlo D) rentgenové záření má menší vlnovou délku než záření infračervené.
809. Rentgenové záření: A) je vyzařováno při dopadu svazku elektronů, urychleného vysokým napětím, na anodu RTG lampy B) je vyzařováno rtuťovou výbojkou C) vyvolává ionizaci D) může v některých materiálech vyvolat luminiscenci.
810. Rentgenové záření má vlnové délky v rozmezí: A) 10na8 nm až 10na11 nm B) menší než 10na-13 m C) asi 10na-8 m až 10na-12 m D) 10na-3m až 0,77.10na-6 m.
811. Tvrdé rentgenové zářené má vlnovou délku vzhledem k vlnové délce viditelného světla řádově: A) 100 000 x menší B) 10x menší C) 10x větší D) 100 000 x větší.
812. Mikrovlnné záření se neužívá: A) v radiolokaci k měření polohy B) v mobilních telefonech C) k sušení domácích zvířat po koupání D) při navigaci parníků.
813. Označte správná přibližná tvrzení: A) červený foton má poloviční energii než fialový foton B) červený foton má poloviční frekvenci než fialový foton C) fialový foton má poloviční vlnovou délku než červený foton D) ultrafialový foton má vyšší frekvenci než fialový foton.
814. Množství světla dopadajícího na sítnici oka je regulováno: A) duhovkou B) rohovkou C) změnou průměru panenky (zornice) D) akomodací čočky.
815. Oční čočka je: A) ploskodutá B) ploskovypuklá C) dvoj vypuklá D) průsvitná.
816. Krátkozraké oko: A) vytváří obraz velmi vzdáleného předmětu teoreticky za sítnicí B) korigujeme spojkami C) má daleký bod v konečné vzdálenosti a blízký bod posunutý k oku D) má blízký bod posunutý od oka.
817. Dalekozraké oko: A) korigujeme spojkami B) korigujeme rozptylkami C) má nedostatečnou optickou mohutnost k zaostření blízkých předmětů D) vytváří obraz blízkého předmětu před sítnicí.
818. Lidské oko je necitlivější na světlo: A) červené B) žlutozelené C) bílé D) černé.
819. Zdravé oko není schopno rozlišit dva body, jestliže je vidí pod zorným úhlem: A) 1 úhlový stupeň B) 2 úhlové minuty C) 1 úhlová vteřina D) 0,1 radiánu.
820. Vyberte pravdivá tvrzení: A) oko není schopno rozlišit zrakové vjemy následující po sobě v intervalu 0,01 s B) zdravé oko je schopno rozlišit dva body, jestliže je vidí pod zorným úhlem větším než 1 úhlová minuta C) oko vnímá barvy nezávisle na intenzitě osvětlení D) ani zdravé oko není schopno rozlišit dva body, které vidí pod zorným úhlem 0,1 radiánu.
821. Na vzdálenost 1 km rozezná zdravé oko dva body, které jsou od sebe vzdáleny: (tg 1° = 0,01745, tg 0°01' = 0,00029) A) 0,29 m B) 2,9 m C) 1,7 m D) 0,17 m.
822. Brýle, v nichž jsou použity rozptylky: A) posunují výsledný obraz předmětu blíž k oční čočce B) posunují výsledný obraz předmětu dále od oční čočky C) korigují krátkozrakost D) korigují dalekozrakost.
823. Otvorová vada: A) je důsledkem špatného zaostřování dalekohledů B) je důsledkem toho, že čočka nemá ideálně hladký povrch C) se vyskytuje u parabolického zrcadla a odstraňuje se tím, že uprostřed zrcadla užívaného k vyšetření ucha je otvor D) se vyskytuje u čoček a je důsledkem toho, že pro paprsky vzdálenější od optické osy vznikají odchylky od ideálního zobrazení (bod se zobrazuje jako neostrý kroužek).
824. Světelnost jednoduchého jednoěoěkového objektivu fotoaparátu: A) je dána poměrem mezi ohniskovou vzdáleností objektivu a citlivostí filmu B) závisí na intenzitě osvětlení fotografované scény C) udává poměr mezi průměrem vstupního otvoru a ohniskovou vzdáleností objektivu D) se dá zvýšit použitím fotografického blesku.
825. Princip zobrazení spojnou optickou soustavou, kdy je předmět umístěn ve vzdálenosti větší nef 2/zobrazen skutečný, zmenšený a převrácený, využívá: (f-ohnisková vzdálenost) A) fotoaparát B) lupa C) lidské oko D) zpětné zrcátko u automobilu.
826. Rentgenové záření: A) je více pohlcováno v kostech než ve svalech B) je více pohlcováno ve svalech než v kostech C) má kratší vlnové délky než záření gama D) se při průchodu látkou může pohlcovat a jeho energie se pak mění v energii vnitřní.
827. Jaké brýle musí ve vzduchu používat člověk, který při ponoření do vody vidí normálně? A) spojky B) rozptylky C) otázka nemá smysl, pod vodou člověk nemůže vidět ostře D) žádné brýle nepotřebuje.
828. Přemístíme-li křemennou spojnou čočku (n = 1,46) ze vzduchu (n = 1) do metylénjodidu (n = 1,74): A) funguje jako spojka B) zvětší se její ohnisková vzdálenost C) funguje jako rozptylka D) zmenší se její optická mohutnost.
829. Světlo je: A) příčné mechanické vlnění (v pevných látkách) B) příčné elektromagnetické vlnění C) podélné elektromagnetické vlnění D) proud fotonů.
830. Vzduchová bublina se chová ve vodě jako: A) spojka B) rozptylka C) spojka nebo rozptylka v závislosti na vlnové délce světla D) zakřivené zrcadlo.
831. Příčinou existence dvojlomu světla na některých krystalech je: A) šíření světla v krystalu v různých směrech různou rychlostí B) větší index lomu než 1,3 C) optická anizotropie D) nehomogennost krystalu.
832. Optická mohutnost čočky je -2 D: A) jde o spojku B) jde o rozptylku C) ohnisková vzdálenost je -2 m D) ohnisková vzdálenost je -0,5 m.
833. O viditelném světle lze říci, že: A) je to elektromagnetické vlnění B) má vlnovou délku větší než UV záření C) má jinou fyzikální podstatu než vlny televizního signálu (jedná se o jiný druh vlnění) D) je ta část záření černého tělesa, která je vnímatelná zrakem.
834. Laser: A) je zdroj vysoce monochromatického elektromagnetického vlnění B) je zdroj záření s vysokým stupněm koherence C) se vyznačuje značnou divergencí paprsků D) je zdrojem světla, která má ryze částicovou a nikoli vlnovou povahu.
835. Keplerův dalekohled: A) se skládá ze dvou spojek (objektivu a okuláru) B) se skládá ze spojky a rozptylky C) obraz vytvořený objektivem pozorujeme okulárem a je skutečný a přímý D) je zrcadlový hvězdářský dalekohled.
836. Relativní index lomu: A) je vyjádřen poměrem rychlosti světla ve vakuu ku rychlosti světla v daném prostředí c/v B) je vyjádřen poměrem rychlostí světla v daných prostředích v1/v2 C) pokud je menší než 1 a sin úhlu dopadu je větší nebo roven relativnímu indexu lomu, nastává úplný odraz D) při přechodu z opticky řidšího do opticky hustšího prostředí je větší než 1.
837. Rychlost šíření světla ve vodě je: A) závislá na frekvenci B) větší než ve vzduchu C) menší než ve vakuu D) závislá na barvě světla.
838. Přemístíme-li spojnou skleněnou čočku (n = 1,5) ze vzduchu (n = asi 1) do vody (n = 1,33): A) funguje jako rozptylka B) funguje jako spojka C) zmenší se její optická mohutnost D) zvětší se její ohnisková vzdálenost.
839. Při lomu monochromatického světla z vakua (n = 1) do vody (n = 1,33): A) se rychlost světla sníží 1,33-krát B) se vlnová délka zkrátí 1,33-krát C) se frekvence zvýší 1,33-krát D) může dojít k totálnímu odrazu.
840. Optická mohutnost čočky: A) je ohnisková vzdálenost čočky udaná v metrech B) je bezrozměrná veličina C) je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky v metrech D) má stejné znaménko jako ohnisková vzdálenost.
841. Ultrafialové záření: A) má vyšší frekvenci než viditelné světlo B) má kratší vlnové délky než viditelné světlo C) má kratší vlnové délky než RTG záření D) má vyšší frekvenci než infračervené záření.
842. Obraz vytvořený objektivem optického mikroskopu je: A) skutečný B) pozorován okulárem C) zvětšený D) přímý.
843. Osvětlení: A) je fotometrická veličina B) je veličina, jejíž jednotkou je lux C) je veličina, jejíž jednotkou je lm/m2 D) je veličina, jejíž jednotkou je W/m2.
844. Vyberte, co platí: A) úhel odrazu nezávisí na frekvenci světla B) úhel lomu nezávisí na frekvenci světla C) velikost rychlosti světla v daném optickém prostředí závisí pouze na vlastnostech tohoto prostředí D) při odrazu světelného vlnění na rozhraní s opticky řidším prostředím se mění fáze vlnění.
845. Porovnejte rychlost šíření světla a zvuku ve vodě (v1 = 225 000 km.s-1, v2 = 1 500 m.s-1). Rychlost zvuku je: A) (150 000) x menší než rychlost světla B) (150 000) x větší než rychlost světla C) (150) x menší než rychlost světla D) miliónkrát menší než rychlost světla.
846. Vlnová délka oranžového světla je 600 nm, frekvence tohoto světla je přibližně: A) 5.10na14 s-1 B) 5.10na2 s-1 C) 2.10na-15 s-1 D) 2 • 10na 15 s.
847. Elektromagnetické záření o vlnové délce 0,5 mikrometru: A) má frekvenci 6 .10na14 Hz B) leží v oblasti infračerveného záření C) má frekvenci 1,7.10na-15 Hz D) leží v oblasti viditelného světla.
848. Duté kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5 m, ve vzdálenosti 10 m před zrcadlem le|í předmět; potom je obrazová vzdálenost vytvořeného obrazu: A) 5 m B) -5 m C) 10 m D) 3,3 m.
849. Vypuklé kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5 m. Ve vzdálenosti 10 m před zrcadlem je předmět, jehof zdánlivý obraz je od zrcadla vzdálen: A) 5 m B) 2 m C) 10 m D) 3,3 m.
850. Duté kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5 m. Ve vzdálenosti 10 m před zrcadlem je předmět o výšce 1 m. Velikost převráceného obrazu předmětu je: A) 33 cm B) 3,3 m C) 20 cm D) 50 cm.
851. Vypuklé kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5 m. Ve vzdálenosti 10 m před zrcadlem je předmět o výšce 1 m. Velikost obrazu předmětu je: A) 33 cm B) 3,3 m C) 20 cm D) 50 cm.
852. Spojná čočka má oba poloměry křivosti 20 cm a index lomu 1,5. Její optická mohutnost tedy je: A) +5 D B) -5 D C) +0,5 D D) -1 D.
853. Ploskovypuklá čočka (tj. taková čočka, pro níž 1/r2 = 0) má poloměr křivosti 25 cm a index lomu 1,5. Její ohnisková vzdálenost je: A) +50 cm B) -50 cm C) -2 D D) -20 cm.
Report abuse Consent Terms of use