Fyziologie 1

INFO
STADISTICS
RECORDS
Title of test:
Fyziologie 1

Description:
cirkulace

Author:
AVATAR

Creation Date:
10/03/2018

Category:
Science
Click 'LIKE' to follow the bests test of daypo at facebook
Last comments
No comments about this test.
Content:
Laminární proudění krve není provázeno zvukovými fenomény ano ne.
laminární proudění je provázeno poslechovými fenomény ano ne.
laminární proudění krve není provázeno poslechovými fenomény ano ne.
laminární proudění krve se při výrázné anémii objeví i v těch cévách, ve kterých je převážně turbulentní ano ne.
laminární proudeni je charakterizovano tim, ze krev s vysokym hematokritem tece pri stene cevy a v ose cevy tece krev s nizkym hematokritem ano ne.
laminarni proudeni krve je charakterizovano tim, ze krev s nizkym hematokritem tece pri stene cevy a v ose cevy tece krev s vysokym hematokritem ano ne.
laminarni proudeni krve nastava typicky napr. pri nahlem obratu smeru proudu krve ano ne.
v zilach systemoveho obehu je asi 60% celkoveho objemu krve ano ne.
v plicich je 21% celkoveho objemu krve ano ne.
v kapilarach je mene nez 3% celkoveho objemu krve ano ne.
v kapilarach je asi 5% celkoveho objemu krve ano ne.
srdecni dutiny obsahuji az 21% celk objem krve ano ne.
srdecni dutiny obsahuji asi 12% celkoveho objemu krve ano ne.
myokard v klidu uprednostne utilizuje mastne kyseliny ano ne.
metabolismus myokardu vykazuje vyznamne rozdily oproti metabolismu kosterniho svalu ano ne.
myokard v klidu prednostne utilizuje laktat ne ano.
myokard neni schopen utilizovat mastne kyseliny ano ne.
pro myokard je charakteristicke produkovat energii jen pri dostatecne dodavce O2 ano ne.
pro myokard je charakteristicke dlouhodobe se kontrahovat v zivnem roztoku bez vapniku ano ne.
pro myokard je charakteristicka nepritomnost elektrickeho spojeni srdecnich bunek navzajem ne ano.
pro myokard je charakteristicka pritomnost elektrickeho spojeni srdecnich bunek navzajem ano ne.
myokard produkuje energii vylucne anaerobne ne ano.
metabolismus myokardu charakterizuje neschopnost práce na kyslikovy dluh ano ne.
myokard muze jako zdroj energie vyuzivat laktat ano ne.
rezistence krevnimu prutoku je urcovana polomerem cevy, ale i viskozitou krve ano ne.
viskozita krve zavisi predevsim na hematokritu ano ne.
plicni obeh patri spolu s venozni casti systemoveho obehu do tzv. nizkotlake casti cirkulace ano ne.
plicni obeh patri spolu s arterialni casti systemoveho obehu do tzv. nizkotlake casti cirkulace ano ne.
v kapilarach plicniho obehu se hodnota tlaku krve nesmi priblizit onkotickemu tlaku, jinak hrozi filtrovani tkanoveho moku do alveolu ano ne.
v kapilarach plicniho obehu musi byt tlak krve srovnatelny s tlakem onkotickym, aby se mohl filtrovat tkanovy mok a tak byla zajistena vyziva tkani ano ne.
koronarni reciste srdce je regulovano predevsim vasodilatacne pusobicimi mistne uvolnovanymi informacnimi molekulami ano ne.
koronarni recistce srdce zacina z baze a. pulmonalis ano ne.
koronarni reciste srdce je opatreno chlopnemi branicimu zpetnemu toku krve ano ne.
koronarni reciste srdce vykazuje prutok zavisly na fazich srdecniho cyklu ano ne.
koronarni reciste srdce vykazuje prutok nezavisly na fazich srdecniho cyklu ano ne.
koronarni reciste srdce zacina z baze aortyy ano ne.
koronarni reciste srdce je ve stene leve komory charakterizovano zvysenim prutoku behem systoly a poklesem na nemeritelne hodnoty behem diastoly ano ne.
koronarni reciste srdce je ve stene leve komory charakterizovano poklesem prutoku subendokardialnimi oblastmi behem systoly ano ne.
v obdobi diastoly dochazi k vyznamnemu poklesu prutoku subendokardialnimi vrstvami levokomoroveho myokardu ano ne.
subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejmene citlive k nedostatecnemu zasobeni kyslikem ano ne.
subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejcitlivejsi k nedostatecnemu zasobeni kysliken ano ne.
subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejvice ohrozeny ischemii ano ne.
subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejmene ohrozeny ischemii ano ne.
turbulentni proudeni charakterizujici akusticke fenomeny typu šelestu ano ne.
laminarni proudeni charakterizuji akusticke fenomeny typu šelestu ne ano.
turbulentní proudeni vynika tim, ze jednotlive vrstvy kapaliny po sobe plynule kloužou ano ne.
laminarni proudeni vynika tim, ze jednotlive vrstvy kapaliny po sobe plynule klouzou ano ne.
turbulentni proudeni je typicke tim, ze kazda vrstva krve zustava v konstatni vzdalenosti od steny ano ne.
laminarni proudeni je typicke tim, ze kazda vrstva krve zustava v konstantni vzdalenosti od steny ano ne.
turbulentni proudeni je nejrychlejsi v ose cevy a nejpomalejsi pri cevni stene ano ne.
laminarni proudeni je nejrychlejsi v ose cevy a nejpomalejsi pri cevni stene ano ne.
pulsova vlna se u mladeho cloveka aortou pohybuje rychlosti 4-6m/s ano ne.
pulsova vlna je meritelna jen na zilach ano ne.
pulsova vlna je prisne zavisla na rychlosti pohybu krve ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami cini v klidu cca 250 ml za minutu ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na petinasobek klidove hodnoty ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na 1250 ml za minutu ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na desetinasobek klidove hodnoty ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami stoupa v diastole a klesa v systole komor ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami klesa v diastole a stoupa v systole komor ano ne.
prutok krve vencitymi tepnami klesa v systole komor, kdy jsou vencite tepny stlaceny kontrahujicim se myokardem ano ne.
gap junctions jsou v myokardu lokalizovany predevsim v miste interkalarnich disků ano ne.
gap junctions tvori zakladni jednotku spojeni mezi dihydropyridinovymi a ryanodinovymi receptory ano ne.
v dobe, kdy je na membrane prachovnich srdecnicnich vlaken stabilizovano KMN,je soucet proudo do bunky a z bunky roven nule ano ne.
v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, membranou neprotekaji zadne iontove proudy ano ne.
v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, jsou otevreny kanaly draslikoveho proudu pozadi IK1 ano ne.
v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, nepracuje Na-K-ATPasa ano ne.
klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu je charakterizovano rovnovahou proudu pozadi do bunky a z bnky ano ne.
klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu vykazuje hodnotu -60mV ano ne.
klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu je urceno rychlym sodikovym proudem do bunky ano ne.
klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu obvykle vykazuje hodnotu -80 mV ano ne.
pri klidovem membranovem napeti pracovnich vlaken myokardu gNa vykazuje mnohem vyssi hodnotu nez gK ano ne.
pri klidovem membranovem napeti pracovnich vlaken myokardu gK vykazuje mnohem vyssi hodnotu nez gNa ano ne.
behem KMN pracovnich srdecnich vlaken neni sakolema refrakterni ano ne.
behem KMN pracovnich srdecnich vlaken je sarkolema refrakterni ano ne.
behem KMN pracovnich srdecnich vlaken se membranove napeti blizi eNA ano ne.
behem klidoveho membranoveho napeti pracovnich srdecnich vlaken se membranove napeti blizi EK ano ne.
behem klidoveho membranoveho napeti pracovnich srdecnich samovolne vznikaji AN ano ne.
Na-K-ATPasa je blokovatelna ouabainem ano ne.
Na-K-ATPasa cerpa sodik do bunky a draslik z bunky ano ne.
Na-K-ATPasa cerpa draslik do bunky a sodik z bunky ano ne.
Na-K-ATPasa produkuje ATP ano ne.
Na-K-ATPasa je lokalizovana v longitudinalnich tubulech sarkoplasmatickeho retikula ano ne.
Na-K-ATPasa v kazdem cyklu čerpa 3 ionty sodiku z bunky a 2 ionty drasliku do bunky ano ne.
Na-K-ATPasa v kazdem cyklu cerpa 2 ionty sodiku z bunky a 3 ionty drasliku do bunky ano ne.
srdecni sval pracuje na bazi tetanickych stahu ano ne.
behem repolarizace muze byt srdecni sval znovu excitovan, neni v zadne refrakterni fazi ano ne.
pokud stoupa diastolicka napln srdce, sila nasledne kontrakce se prudce snizi ano ne.
mezi napetove rizene kanaly patri ICaL a ICaT kanaly ano ne.
mezi napetove rizene kanaly patri Na+ a K+ kanal citlivy na acetylcholin ano ne.
vazba noradrenalinu na beta1 receptory srdce usnadnuje otevirani ICaL kanalu a tim tok Ca2+ z bunky ano ne.
zvyseni pritok Ca2+ do vunky v dusledku pusobeni sympatiku na srdce prodouzi fazi depolarizace ano ne.
zvysene intracelularni ztraty Ca2+ v dusledku pusobeni sympatiku na srdce zvysi srdecni frekvenci ano ne.
Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vlaken myokardu pracuje neustale ano ne.
Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vlaken myokardu pracuje vylucne behem systole ano ne.
Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu štěpí ATP ano ne.
Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu pracuje vylucne neelektrogenne ano ne.
Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu pracuje elektrogenn+ ano ne.
Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech se podili na poklesu intracelularni koncentrace vápníků ano ne.
Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech zvyšuje obsah vápníku v sarkoplazmatickem retikulu ano ne.
Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech snizuje obsah vapniku v sarkoplazmatickem retikulu ano ne.
Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech pri nadbyteku intracelularniho vapniku produkuje ATP ano ne.
rychla depolarizace akcniho napeti vlaken myokardu je zajistovana INa ano ne.
trvani akcniho napeti vlaken myokardu je asi 4ms ano ne.
trvani akcniho napeti komorovych vlaken myokardu je asi 200-300 ms ano ne.
hlavni proudovou komponentou akcniho napeti vlaken myokardu podminujici repolarizaci je IK1 ano ne.
behem faze plató akčního napeti vlaken myokardu unika vapnik z bunky ano ne.
behem faze plato akcniho napeti vlaken myokardu priteka vapnik do bunky ano ne.
faze plató akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu zajistuje dlouhou refrakteritu ano ne.
faze plato akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu je podminena vzrustem gK ano ne.
faze plato akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu trva priblizne 2-4 ms ano ne.
akční napeti pracovnich vlaken myokardu se muze sirit z jednoho na dalsi vlakna ano ne.
akcni napeti pracovnich vlaken myokardu postrada schopnost prestupovat z jednoho na dalsi vlakna ano ne.
akcni napeti pracovnich vlaken myokardu je vyvolano aktivaci IK1 ano ne.
akcni napeti pracovnich vlaken myokardu je vyvolano aktivaci INa ano ne.
bunky srdecniho svalu jsou propjeny pomoci permeabilnich interkalarnich disku, vznika syncytium ano ne.
sinoatrialni uzel je srdecnim pacemakerem ano ne.
pusobenim sympatiku na pacemarkerove vunky dochazi k aktivaci proteinkinazy A, coz vede k fosforylaci Ca2+ kanalů ano ne.
pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi cestou cAMP ke zvyseni aktivniho transportu Ca2+ do sarkoplasmatickeho retikula ano ne.
pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi k aktivaci proteinkinazy A, coz vede k fosforylaci Ca2+ kanálů a jejich rychlemu uzavirani ano ne.
pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi cestou cAMP ke zvyseni aktivniho transportu Na+ do sarkoplasmatickeho retikula ano ne.
inotropie je schopnost srdce reagovat pouze na signaly urcite intenzity ano ne.
v srdecnich komorach se vzruch šíří od endokardu k epikardu a smerem od baze k hrotu ano ne.
bunky SA uzlu maji stabilni hodnotu klidoveho membranoveho potencialu ano ne.
ventrikularni rytmus vykazuje frekvenci priblizne 60/min ano ne.
tzv fáze plató akčního potenciálu je podmineny pomalym influxem Na+ ano ne.
EKG svody I a II snimaji procesy na spodni strane srdce ano ne.
EKG svody V5 a V6 snímají anterolaterální stěnu levé komory ano ne.
interval PQ informuje o délce trvání převodu vzruchu ze síní na komory ano ne.
komplex QRS je obrazem depolarizace kardiomyocytů komor ano ne.
na konci systoly komor se uzavírá mitrální chlopeň ano ne.
ejekční frakce zdravého lidského srdce čítá 35-45% ano ne.
afterload je parametr popisující odpor kladený toku krve ano ne.
hlavním energetickým zdrojem zdravého lidského srdce je plazmatická glukóza ano ne.
tvorba natriuretických peptidů v srdci roste při zvýšeném napětí ve stěně srdečních síní či komor ano ne.
k nejvetsimu poklesu krevniho tlaku dochazi v kapilarach ano ne.
v žilách se nachazi nejvice krve z celeho krevniho obehu ano ne.
za fyziologickych podminek prevlada v cevach turbulentni proudeni ano ne.
tok krve cévou roste se 4. mocninou poloměru ano ne.
stredni arterialni tlak v systemove cirkulaci dosahuje priblizne 93 mm Hg, v plicnici asi 15 mm Hg ano ne.
mozkem fyziologicky protéka asi 5% klidového srdečního výdeje ano ne.
kyslik vyvolava vazodilataci cév mozku ano ne.
zásobování srdce krví neni kontinuální - zvyšuje se při systole a klesá při diastole ano ne.
beta2-adrenergní receptory způsobuji v koronarnim řečišti vazodilataci ano ne.
hypoxie či vzestup parciálního tlaku oxidu uhličitého vyvolávají v plicnim recisti vazokonstrikci ano ne.
elektrické pole srdecni je vytvoreno sumaci mnoha elementarnich elektrickych poli ano ne.
amplituda vychylky, ktera je namerena v urcitem EKG svodu zavisi na velikosti okamziteho vektoru a na orientaci vektoru vuci svodu ano ne.
interval PQ je ukazatelem sinokomoroveho prevodu ano ne.
interval PQ je ukazatelem šíření depolarizace po komorovem myokardu ano ne.
a a a.
Report abuse Terms of use
We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.