v diastolicke fazi plneni je tlak v leve komore nizsi nez v leve sini ano ne.
chopne semilunarni se uzaviraji pasivne na zaklade rozdilu tlaku mezi komorami a cevami ano ne.
chlopne semilunarni brani zpetnemu toku krve ze sini do zil ano ne.
chlopne semilunarni brani zpetnemu toku krve z velkych cev do komor ano ne.
chlopne atrioventrikularni se uzaviraji aktivne kontrakci papilarni svalu ve fazi izovolumicke kontrakce ano ne.
na zacatku plneni komor je tlak v leve komore temer nulovy ano ne.
na zacatku plneni komor je tlak v leve komore 10kPa ano ne.
na zacatku plneni komor je tlak v obou srddecnich komorach zpravidla znacne odlisny ano ne.
na zacatku plneni komor je tlak v obou srdecnich komorach podobny ano ne.
I.srdecni ozva se oznacuje jako systolicka ano ne.
I.srdecni ozva se oznacuje jako diastolicka ano ne.
I.srdecni ozva vznika uzavrenim polomesicitych chlopni ano ne.
I.srdecni ozva vznika uzavrenim cipatych chlopni ano ne.
prvni srdecni ozva spada do faze izovolumicke kontrakce komor ano ne.
prvni srdecni ozva spada do faze izovolumicke relaxace komor ano ne.
prvni srdecni ozva na EKG krivce casove odpovida druhe polovine vlny T ano ne.
prvni srdecni ozva je zpusobena systolou sini ano ne.
prvni srdecni ozva je na EKG krivce spada do komorove komplexu QRS ano ne.
druha srdecni ozva je zpusobena zaklapnutim polomesicitych chlopni ano ne.
druha srdecni ozva se oznacuje systolicka ano ne.
druha srdecni ozva se oznacuje jako diastolicka ano ne.
III. srdecni ozva je zpusobena rychlym plnenim komor ano ne.
plicni odpor je priblizne 5x mensi nez odpor v systemovem recisti ano ne.
krevni prutok plicnim recistem je stejny jako krevni prutok systemovym recistem ano ne.
plicni odpor je stejny jako odpor v systemovem recisti ano ne.
krevni prutok plicnim recistem je 5x mensi nez krevni prutok systemovym recistem ano ne.
diastolicky tlak v leve komore je 0 mmHg ano ne.
diastolicky tlak v leve komore je 120 mmHg ano ne.
hodnota krevniho tlaku je zcela nezavisla na gravitaci ano ne.
hodnota arterialniho krevniho tlaku nezavisi na veku a pohlavi vysetrovane osoby ano ne.
IV. srdecni ozva vznika nasavacim fenomenem behem ejekcni faze pravokomorove systoly ano ne.
IV. srdecni ozva muze byt vyvolana sinovou systolou ano ne.
IV. srdecni ozva muze byt vyvolana komorovou systolou ano ne.
III. srdecni ozva casove spada do vlny P na EKG krivce ano ne.
II. srdecni ozva casove odpovida konci vlny T ano ne.
II. srdecni ozva je zpusobena zaklapnutim cipatych chlopni ano ne.
II. srdecni ozva spada do faze izovolumicke relaxace komor ano ne.
II. srdecni ozva spada do faze izovolumicke kontrakce komor ano ne.
srdecni vydej v klidu je asi 5l/min ano ne.
srdecni vydej vypocteme tak, ze vynasobime tepovou frekvenci endsystolickym objemem ano ne.
srdecni vydej vypocteme tak, ze vynasobime tepovou frekvenci systolickym objemem ano ne.
srdecni vydej vypocteme tak, ze vynasobime tepovou frekvenci enddiastolickym objemem ano ne.
srdecni vydej prave a leve komory se lisi umerne tlakum v malem a velkem obehu ano ne.
srdecni vydej prave a leve komory je priblizne stejny ano ne.
srdecni vydej pri maximalni svalove praci muze stoupnout na 25 l/min ano ne.
srdecni vydej je objem krve vypuzeny jednou systolou ano ne.
srdecni vydej je objem krve vypuzeny jednou komorou za 1 minutu ano ne.
srdecni vydej klesa pri vzestupu zilniho navratu ano ne.
srdecni vydej stoupa pri vzestupu zilniho navratu ano ne.
srdecni vydej je objem krve vypuzeny obema komorami za 1 minutu ano ne.
srdecni vydej se zvetsuje pri telesne praci ano ne.
srdecni vydej se zvetsuje pri poklesu zilniho navratu ano ne.
srdecni vydej roste se zvysujici se srdecni frekvenci az do dosazeni kriticke srdecni frekvence ano ne.
srdecni vydej klesa pri prekroceni kriticke srdecni frekvence ano ne.
srdecni vydej je u zdraveho mladeho muze v klidu asi 25 l/min ano ne.
srdce dospeleho cloveka spotrebuje 10% klidove spotreby kysliku ano ne.
pri tezke praci se kyslikova spotreba srdce zvetsuje zhruba na ctyrnasobek ano ne.
sedou hmotou mozku proteka asi 5x vic krve nez bilou hmotou ano ne.
sedou hmotou mozku proteka stejne mnozstvi krve jako bilou hmotou ano ne.
pri tezke svalove praci muze prutok krve svalstvem stoupnout na 85% minutoveho srdecniho vydeje ano ne.
v klidu tvori prutok krve svalstvem cca 25% minutoveho srdecniho vydeje ano ne.
pri tezke svalove praci muze prutok krve svalstvem stoupnout na vice nez trojnasobek jeho klidoveho prutoku ano ne.
pri tezke svalove praci se prutok krve svalstvem ve srovnani s jeho klidovym prutokem meni minimalne ano ne.
srdecni vydej se rovna rozdilu enddiastolickeho a endsystolickeho objemu ano ne.
srdecni vydej ma shodnou hodnotu se srdecnim indexem ano ne.
srdecni index je srdecni vydej vztazeny na 1m2 plochy telesneho povrchu ano ne.
ejekční frakce je procentualni vyjadreni objemu krve vypuzene z komory behem systoly z celkoveho mnozstvi krve v komore na konci diastoly ano ne.
ejekční frakce je asi 80% ano ne.
ejekční frakce je asi 65% ano ne.
ejekční frakce je procentualne vyjadreny podil mnozstvi krve, ktere zustalo v komore na konci systole, z mnozstvi krve na konci diastoly ano ne.
ejekční frakce je procentualne vyjadreny podil systolickeho a enddiastolickeho objemu ano ne.
ejekční frakce je procentualne vyjadreny podil endsystolickeho a enddiastolickeho objemu ano ne.
objem leve srdecni komory je na konci diastoly priblizne stejny jako u komory prave ano ne.
objem leve srdecni komory cini na konci systoly 130 ml ano ne.
objem leve srdecni komory cini na konci diastoly 130 ml ano ne.
objem leve srdecni komory na konci diastoly je z 90% vypuzen behem systoly ano ne.
srdecni index zavisi na velikosti telesneho povrchu ano ne.
srdecni index je srdecni vydej prepocitany na 1 kg telesne hmotnosti ano ne.
behem systoly je ze srdce vypuzeno asi 65% objemu krve, ktery byl v komore obsazen na konci diastoly ano ne.
behem systoly je ze srdce vypuzeno veskere mnozstvi krve v komore obsazene ano ne.
behem systoly je ze srdce vypuzeno do systemove casti obehu asi 130 ml ano ne.
behem systoly je ze srdce vypuzeno do systemove casti obehu asi 80 ml ano ne.
endsystolicky objem cini asi 50 ml ano ne.
enddiastolicky objem cini asi 50 ml ano ne.
enddiastolicky objem cini asi 130 ml ano ne.
endsystolicky objem cini asi 130 ml ano ne.
arterioly se povazuji za cevy odporove ano ne.
faze ejekce zacina otevrenim aortalnich a pulmonalnich chlopni ano ne.
systolicky tlak v prave komore je 120 mmHg ano ne.
systolicky tlak v a. pulmonalis je 25 mmHg ano ne.
diastolicky tlak v a. pulmonalis je 8 mmHg ano ne.
diastolicky tlak v prave komore je 0 mmHg ano ne.
systolicky tlak v aorte je 25 mmHg ano ne.
diastolicky tlak v a. pulmonalis je 25 mmHg ano ne.
arterioly se povazuji za cevy pruznikove ano ne.
rychlost proudeni krve v arteriich je po dobu diastoly klesajici ano ne.
rychlost proudeni krve v arteriich je konstantni ano ne.
rychlost proudeni krve v arteriich je nejvyssi na konci ejekce ano ne.
rychlost proudeni krve v arteriich je urcujich pro rychlost sireni tepove vlny ano ne.
stredni arterialni tlak na konci arteriol klesa priblizne na 4kPa ano ne.
stredni arterialni tlak smerem do periferie klesa ano ne.
tepovy tlak smerem do periferie klesa ano ne.
a a a.
|
