221. Pojmem reflexe v teorii reflexivních her rozumíme a) Odraz objektivní reality (situace) ve vědomí jako základ rozhodování při řešení problémových nebo konfliktních otázek b) Přemýšlení spojené s hodnocením vlastní činnosti za účelem smysluplné modifikace postupu k žádoucímu cíli na základě hodnocení zpětnovazebních informací c) Způsob myšlení spočívající ve vmýšlení se do psychiky druhých osob spojený s modelováním jejich úvah za účelem hodnocení jejich jednání, nebo budoucích jednání z hlediska jimi sledovaných cílů, možných doktrín dosažení cílů na základě hodnocení situace, odraz procesu rozhodování při řešení problémových situací xxx.
222. Taktické operace jsou: a) Taktické postupy při řešení kriminální a všetřovací situace b) Aplikaci metody kriminalistické praktické činnosti řešení kriminální a vyšetřovací situace c) Systém cílevědomě uskutečňovaných úkolů a opatření při odhalování a objasňování TČ d) Vzájemně sladěný soubor úkonů a opatření s jediným cílem a podle jednotného plánu při odhalování a objasňování TČ.
223. Mezi etapy provedení taktické operace v problémových situacích nepatří: a) Vznik problémové situace b) Využití známých (analogických) způsobů řešení c) Realizace nalezených principů a možnosti řešení d) Osobnostní rysy pachatele .
224. V tuzemsku byl učiněn první pokus o uzákonění institutu ochrany svědka: a) Přijetím zák. č. 140/1961 Sb. b) Přijetím zák. č. 141/1961 Sb. c) Přijetím zák. č. 292/1993 Sb. d) Přijetím zákona č. 152/1995 Sb.
225. Za ohroženou osobu se pro účely zákona č. 137/2001 Sb.o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s TŘíz považuje osoba, která: a) Podala, nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď, nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný, anebo jinak pomáhala, nebo má pomoci podle ust. TŘádu k dosažení účelu trestního řízení b) Je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízení c) Je osobou blízkous osobě uvedené v písmenu a) nebo b) d) Je policejním orgánem který se podílel na rozpracování či vvyšetřování závažné t.činn.
226. Častou metodou užívanou v kriminalistice je komparace. Tento termín znamená a) Systematický popis b) Srovnávání c) Měření ve standardních podmínkách d) Kvantifikaci znaku .
227. Při odhalování a vyšetřování TČ je třeba zjišťovat fakta různé povahy – o některých říkáme, že jsou KRIMINALISTICKY RELEVANTNÍ, o některých že jsou PRÁVNĚ RELEVANTNÍ. Označíme-li množinu KR faktů symbolem K a množinu PR faktů P, potom platí tyto výroky: a) K je podmnožinou P b) P je podmnožinou K c) P a K nemají žádný společný prvek (NE) d) K = P (NE).
228. V definici pojmu kriminalistická stopa se NEUVÁDÍ: a) Místo a čas vzniku kstopy b) Somatické a psychické vlastnosti pachatele c) Příčinná, či i jiná souvislost mezi kstopou a kriminalisticky relevantní událostí d) Požadavek vyhodnotitelnosti kriminalistické stopy současnými kriminalistickými metodami a prostředky .
229. Odlišnosti paměťové stopy od materiální spočívají také v: a) Nemožnosti získání v nich uložených informací bez aktivní spolupráce s osobou, která je má v paměti zafixovány b) Případném poranění konkrétní části mozku člověka c) Zániku těchto stop po smrti člověka d) Věku, pohlaví a rasové příslušnosti osoby, v jejíž paměti jsou fixovány .
230. Minimální počet objektu identifikujících je v procesu kriminalistické identifikace: 1 2 není stanoven 4 a více .
231. Pod pojmem nedovršená identifikace se rozumí situace, kdy již nelze jednoznačně rozlišit mezi : a) Dvěma objekty b) Libovolným počtem objektů c) Dvěma poněkud odlišnými zobrazeními jednoho a téhož objektu d) Odrazy vnějších vlastností, popř. Funkčních či dynamických vlastností.
232. Určení skupinové příslušnosti na rozdíl od individuální identifikace objektů je pro kriminalistickou praktickou činnost: a) Bezvýznamné b) Využitelné pro vymezení okruhu objektů, které by mohly vytvořit příslšnou kriminalisticko technickou stopu c) Podstatné pro modus operandi systém d) Důležité pro vytvoření psychologického portrétu pachatele.
233. Identifikace systému v kriminalistice tvoří základ v systémech: a) AFIS b) AFIS, TRASIS, EBIS, CODIS c) AFIS, LUCIA EBIS d) AFIS, LUCIA, DMU, GPS.
234. Forenzní biomechanika je a) Věda zabývající se chemickým a biologickým zkoumáním kriminalistických stop, které vznikly v mechanické interakci osoby s okolímn b) Interdisciplinární věda, zabývající se především studiem mechanické struktury a mechanického chování živých systémů a jejich interakcí s okolím, a to takových, které mají charakter kstopy c) Vědní obor, který aplikuje biomechaniku a biomechanické metody na zkoumání kstop s biomechanickým obsahem a dekódování informace z kriminalisticky relevantní události, která vznikla v důsledku pohybové činnosti člověka, která souvisí s objasňovanou událostí d) Vědním oborem, který zkoumíá a využívá skupinu kstop, které obsahují biomechanický obsah, tedy poskytují info o pohybovém aparátu pachatele nebo jeho pohybovém chování.
|
