Centrální nervový systém se skládá z mozku a spinální míchy se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu .
Z neurální lišty se vyvíjejí nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku Schwannovy buňky buňky ependymu buňky ganglií zadních kořenů míšních.
Z nervové trubice se vyvíjejí astrocyty a oligodendrocyty neurony CNS buňky mikroglie postgangliové neurony autonomního nervového systému.
Z nervové trubice vzniká páteř centrální nervová soustava mozkové komory kůra nadledvin.
Neurální ploténka vzniká z ektodermu neurální trubice blastoporu mezodermu.
Morfogen „bone morphogenetic protein“ indukuje tvorbu epidermis z ektodermu tvorbu epidermis z mezodermu zavírání neurálních valů tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.
Sonic hedgehog determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů váže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2 indukuje tvorbu spodinové ploténky.
Z ektodermu vzniká neurální ploténka neurální lišta neurální trubice notochord.
RNA granule obsahují mRNA, histony a transportní proteiny soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu složité komplexy tRNA a mRNA mRNA, ribozomy a některé translační faktory.
Synaptické váčky se podle toho, jaký neuropřenašeč dominantně obsahují, liší velikostí tvarem denzitou způsobem recyklace.
GABAA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména postsynapticky presynapticky jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně jsou jen na tělech neuronů.
Glycinový receptor propouští monovalentní kationty je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu postsynaptické denzity má vysokou afinitu ke strychninu u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.
Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách neuronu poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.
Synaptické váčky jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.
Pro gliové buňky koncového mozku platí, že je jich méně než neuronů se liší velikostí, tvarem i funkcí mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů (např. pulsů a oscilací Ca2+) hrají roli v neuroimunitě.
Gliové buňky zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů komunikují pomocí vápníkových oscilací některé glie vytvářejí myelinové pochvy.
Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů délková konstanta časová konstanta podélný odpor membrány.
Vodivost kanálu pro daný ion závisí na: permeabilitě kanálu pro daný ion jen na koncentračním gradientu iontu na elektrochemickém gradientu jen na membránovém potenciálu.
Co patří mezi druhé posly IP3 PKA cGMP DAG.
Oligodendrocyt CNS obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii je nejmenší gliovou buňkou má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.
K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo oligodendrocyty dochází vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.
Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinové pochvy vykazují fagocytární aktivitu podporují regeneraci poškozených axonů.
Oligodendrocyty se liší od Schwannových buněk tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy kolem několika desítek axonů schopností fagocytózy tvorbou štěrbinových spojů (konexonů) mezi jednotlivými vrstvami myelinové pochvy produkcí látek, které brání růstu a regeneraci axonů po ukončení vývoje nervového systému.
Jaké účinky mohou mít neurotransmitery na různé neuroefektorové buňky? excitační nebo inhibiční vždy pouze excitační vždy pouze inhibiční mohou vyvolat změnu membránového potenciálu.
Plnění váčků neurotransmitery se děje difuzí je nezávislé na přenašečích pro neurotransmitery je závislé na hydrolýze ATP se děje na základě rozdílu koncentrace protonů.
Receptory spřažené s G-proteiny jsou mj. adrenergní receptory mj. acetylcholinové receptory muskarinového typu mj. opsiny fotoreceptorů metabotropní.
G-proteiny zapnuti hydrolyzou GTP na GDP vypnuti hydrolyzou GTP na GDP nazev podle obsahu 40% glycinu cAMP nemuze aktivovat PAK.
Membrány buněk vzrušivých tkání se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.
NMDA receptor je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň jeho otevření je mj. ovládáno ionty Fe2+ nepropouští ionty draslíku jeho agonistou je glutamát.
Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20 mV. Jde o ionotropní receptory acetylcholinové nikotinového typu acetylcholinové muskarinového typu glutamátové NMDA glutamátové non-NMDA.
Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier) je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions) je nepropustná pro glukosu.
Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří tři pleny obalující CNS stěna krevních kapilár v CNS malý objem extracelulárního prostoru v CNS vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony.
Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické bariéry hlavně tím, že regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu krevních kapilár CNS vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony prezentují antigeny lymfocytům.
Astrocyty přispívají k udržování stálého iontového složení extracelulární tekutiny v CNS podporují vznik hematoencefalické bariéry mohou generovat akční potenciály poskytují laktát jako energetický substrát pro aktivní neurony.
Astrocyty zajišťují produkci ATP pro aktivní neurony ve svém okolí strukturální stabilitu (vzájemné prostorové vztahy mezi neurony a jejich výběžky) odstraňování molekul neuropřenašeče ze synaptické štěrbiny odstraňování draslíku z okolí aktivních neuronů.
Astrocyty reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako substrát pro syntézu glutamátu v neuronech mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k excitotoxické smrti neuronu.
Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení) způsoben dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku
dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.
V průběhu akčního potenciálu (AP) se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný
.
Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu) se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty draslíkové kanály jsou uzavřeny sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný draslíkové kanály se postupně uzavírají.
Když se zvýší extracelulární koncentrace Na+, tak dojde k zvýšení klidového membránového potenciálu snížení klidového mambránového potenciálu zvýšení amplitudy akčního potenciálu snížení amplitudy akčního potenciálu.
Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.
Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného
potenciálu pro sodné ionty (asi +50 mV, přešvih AP).
Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály skládají se z pěti podjednotek (3a a 2B) jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX) jsou otevírány hyperpolarizací membrány propouští také ionty vápníku.
Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny mají silně glykosylované všechny tři podjednotky jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.
Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit dobou otevření způsobem zakotvení v membráně citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu) složením podjednotek.
Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů neuropřenašečem alfa podjednotkou trimerního G proteinu cGMP.
Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání je nejvyšší pro ionty sodíku je nejvyšší pro ionty draslíku její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.
Fúze synaptického váčku s plazmatickou membránou je spuštěna zvýšením koncentrace Ca2+ iontů v aktivní zóně presynaptického knoflíku je prvním krokem při recyklaci neurotransmiterů a neuropeptidů závisí na přítomnosti a funkci SNARE proteinů dochází k ní pouze při změně membránového potenciálu.
Rychlý axonální transport probíhá vždy retrográdním směrem jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den je důležitý především pro dopravu mikrotubulů má význam v dopravě recyklovaných materiálů.
Pomalý axonální transport dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí probíhá vždy anterográdním směrem jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.
Neurofilamenta jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem jsou stabilnější než mikrotubuly vyskytují se především v axonech skládají se z a a B podjednotek a jsou polarizovaná.
Mikrotubuly jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech skládají se z a a B podjednotek a jsou polarizované nevyskytují se v dendritech.
Pro délkovou konstantu lambda platí, že její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové konstanty je-li lambda nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s vyšší lambdou nesouvisí s odporem membrány.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota délkové konstanty lambda je úměrná celkové délce axonu udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne O 37 % původní hodnoty udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne NA 37 % původní hodnoty udává vzdálenost mezi synaptickým vstupem a iniciálním segmentem.
Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti) vedou rychlostí až 120 m/s mají průměr okolo 1 um se označují jako Ab vlákna.
Časová konstanta t (tau) představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své maximální hodnoty představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své maximální hodnoty se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu.
Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu vždy stejným počtem podjednotek spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností spontánně se neotevírají vůbec.
Iontový kanál je charakterizován selektivitou permeabilitou počtem a vlastnostmi podjednotek způsobem aktivace (ovládání).
Iontovým kanálem mohou ionty procházet difuzí díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.
Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55 mV, pro draselné ionty -80 mV, a klidový membránový potenciál je -70 mV, pak
v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty než pro ionty sodné.
Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu iont přechází přes membránu po chemickém gradientu čistý tok iontu přes membránu je nulový tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.
Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází zvýšením toku draselných iontů do buňky zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty snížením propustnosti membrány pro draselné ionty zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů.
Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV je postsynaptická membrána vždy depolarizována je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.
Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové ionty, vytváří inhibiční synapse když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické membrány jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována i když se působením GABA potenciál postsynaptické membrány nezmění.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty t (tau) udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů nezávisí na hodnotě kapacity membrány stoupá při zvýšeném odporu membrány hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty τ (tau) je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy na daný podnět udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 63% konečné hodnoty udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty.
Nemyelinizovaný axon o průměru 16 μm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s. Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)? 48 m/s 80 m/s 96 m/s 112 m/s.
Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně myelinové pochvy) přibližně 10 μm 15 μm 16 μm 18 μm.
V endocytóze klatrinových váčků mají důležitou roli mj. tyto proteiny kalmodulin a kalcineurin dynamin některé defosfíny protein dynamitin s GTPázovou aktivitou.
Chemická synapse má presynaptický a postsynaptický element od sebe cca 10x vzdálenější než synapse elektrická funguje zejména na principu výlevu anorganických iontů je v organismu dominantní, častější než elektrická obsahuje vždy jen jeden typ neuropřenašeče.
Mezi nízkomolekulární neuropřenašeče NEpatří dopamin dynorfin acetylcholin melamin .
Mezi tzv. biogenní aminy patří následující neuropřenašeč serotonin dopamin adrenalin melanopsin.
Na synapsích parasympatiku je vylučován adrenalin norepinefrin acetylcholin noradrenalin.
Dopamin nepatří mezi katecholaminy je ze synaptické štěrbiny velmi účinně zpětně vychytáván porucha sekrece dopaminu nesouvisí s parkinsonismem není odbouráván pomocí enzymů monoaminooxidáz (MAO).
Elektrické synapse (gap junctions) byste v dospělém savčím organismu nalezli zejména mezi gliovými buňkami a také mezi vlákny srdeční svaloviny v sítnici mezi vlákny kosterní svaloviny mezi enterocyty.
Ve váčcích připravených k výlevu na synapsi bývá vždy jen jediný neuropřenašeč může být i více různých nueropřenašečů se může nacházet až několik tisíc molekul neuropřenašeče v jednom váčku nebývají peptidové neuropřenašeče, ty se ze synapse vylučují jinou cestou.
Enkefaliny jsou krátké peptidické neuropřenašeče jejich receptory se nazývají opioidní nazývají se také endogenní opiáty v mozku jsou uvolňovány zejména v limbickém systému a bazálních gangliích.
Jako neuropřenašeče působí také puriny anandamid substance P cholin a Zn2+ ionty THC (∆9-tetrahydrokanabinol) .
Vyberte pravdivá tvrzení týkající se y-aminomáselné kyseliny (GABA) v CNS obratlovců je koncentrace GABA větší než koncentrace acetylcholinu a noradrenalinu vzniká dekarboxylací glutamátu je z většiny degradována přímo v synaptické štěrbině primárním prekursorem její biosyntézy je kyselina B-aminomáselná.
Vyberte pravdivá tvrzení týkající se peptidických neuropřenašečů a neuromodulátorů mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory metabotropní mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory ionotropní mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. substance P mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. melanopsin.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy) melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu tropní hormony z adenohypofýzy vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.
Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.
Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu působením hormonů na specifické receptory v hypofýze pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života.
Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů během stresu po aktivaci parasympatiku po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.
Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.
Neokortex je uspořádán do šesti vrstev, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha sloupců, které fungují jako funkční jednotky šesti sloupců, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha vrstev, které fungují jako funkční jednotky tří vrstev, které se liší podle funkce každé části kortexu sloupců, které mění svojí velikost podle aktivity (zvýšené např. tréningem) příslušné části kortexu.
Botulotoxin blokuje vylití acetylcholinu blokuje vychytání katecholaminu degraduje SNARE komplex blokuje acetylcholinové receptory.
Imunitní systém ovlivňuje nejaky systém produkcí ACTH endorfinů prostaglandinů histaminu.
Depolarizací membrány může dojít k ovlivnění proteosyntézy pouze v těle neuronu v dendritech pouze v axonu něco ve smyslu, že nedojde k žádný změně.
Proteosyntéza v axonu a dendritech vůbec neprobíhá probíhá jen při vývoji probíhá po celý život.
Molekulární motory využívají ATP pohyb vždy procesivní transportují RNA, endosomy.
Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor muskarinový acetylcholinový receptor nikotinový acetylcholinový receptor glycin-senzitivní acetylcholinový receptor.
Nikotinový acetylcholinový receptor mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu jsou receptory ionotropní jsou heteropentamery (složeny z pěti různých podjednotek) jsou homopentamery (složeny z pěti stejných podjednotek).
Neuron pracuje jako analogo-digitalní převodník, což znamená, že reaguje odpovědí vše nebo nic (+-, ano ne, 0 1) odpovídá jen na excitační vstupy reaguje jen na inhibiční vstupy odpovídá jen v případě, že integrace excitačních a inhibičních synaptických vstupů dosáhne prahové (spouštěcí), nebo vyšší úrovně depolarizace.
Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní přímo prostřednictvím synaptické inervace lymfoidních tkání nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů) během stresu po aktivaci parasympatiku po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.
Myelizovaný axon o průměru 16 mikronů vede vzruchy rychlostí 96m/s. Jakou rychlostí povede vzruch nemyelizovaný axon o stejném průměru? 12 m/s 8 m/s 4 m/s 2 m/s .
Mezi glie PNS nepatří mikroglie Schwanovy b satelitní buňky spinálních ganglií protoplasmatické astrocyty.
Neuromery vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice jsou udržované Hox geny jsou udržované Delta/Notch signalizací jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.
Hlavové nervy mají jádra v mozečku hypotalamu mozkovém kmeni talamu.
Talamus je zásadní pro koordinaci volních pohybů převod senzorických informací do kortexu ukládání paměti podmiňování.
Na směrování růstového kužele axonu se podílí adhezní molekuly extracelulární matrix repulsivní chemorepelenty aktivita nervosvalové ploténky radiální glie.
Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk období diferenciace nervové trubice období diferenciace zrakové soustavy.
Proteosynteza v neuronu v tele v dendritach v axonu.
Cytokiny Lymfokiny Interleukiny Interferony Leukotrieny.
Synaptické váčky jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.
Maturované ("dospělé") iontové kanály v plasmatické membráně vzrušivých tkání propouští vždy jen jediný typ iontu (teče jimi jen jediný druh proudu, např. sodíkový) jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami (jsou to pentamery) jsou charakterizovány mj. dobou otevření jsou charakterizovány mj. vodivostí .
Kde jsou skladovány neurotransmitery v neuronech v synaptických granulích ve specializovaných endosomech a neurosomech v synaptických váčcích v endoplasmatickém retikulu .
G-proteiny mohou v důsledku své aktivace zvyšovat hladinu cytoplasmatického cAMP regulací otevření/zavření iontových kanálů ovlivňovat toky proudů přes membránu zvyšovat hladinu diacylglycerolu (DAG) způsobovat konformační změny jiných proteinů .
Co aktivují G-proteiny Fosfolipasy Fosfodiesterázy Kanály Adenylát cyklásy.
Efektorovými molekulami G-proteinů jsou cyklázy fosfolipázy fosfodiesterázy iontové kanály .
Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním potenciálu jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály .
Evoluční význam myelinizace spočívá ve zvýšení rychlosti vedení vzruchu ve snížení synaptického zpoždění ve zkrácení doby reflexních reakcí organismu v možnosti vzniku složitějších nervových systémů .
V rámci heterotrimerické molekuly G-proteinu má guaninové vazebné místo β-podjednotka γ-podjednotka α-podjednotka všechny tři podjednotky .
Rychlý axonální transport retrogradni i anterogradni transportuji mitochondrie a dalsi organely nezavisi na ATP rychlost vetsi nez 400 mm/den .
Rychlý retrográdní transport dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci je důležitý pro dopravu endosomů závisí na prostorové orientaci mikrotubulů jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.
Mikrotubuly transport kinesinu retrogradne dimer 2 alfa sroubovic neni polarizovany zavisi na GTP.
Délková konstanta lambda závisí na kapacitě membrány se snižuje s rostoucím odporem membrány se zvyšuje s rostousím průměrem axonu je důležitá pro časovou sumaci.
Iontové kanály „trvale otevřené“ nemají bránu omezující tok iontů spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu .
Klidový potenciál membrány vzrušivé buňky je -75 mV. Rovnovážný potenciál pro chloridové ionty je taky -75 mV. Vylije se GABA a způsobí otevření chloridových kanálů, co můžeme díky uvedeným věcem tvrdit? je to inhibiční synapse je to excitační synapse dojde k hyperpolarizaci membrány potenciál membrány se nezmění.
Rychlost vedení vzruchu axonem klesá při vzrůstu časové konstanty τ (tau) je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný stoupá při vzrůstu odporu membrány .
Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické membráně nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru .
Při zablokování části Na+-K+-ATPasy (např. srdečními glykosidy) dojde následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci nezablokované Na+-K+-ATPasy vyvolané poklesem extracelulární koncentrace K+ poklesem intracelulární koncentrace Na+ vzrůstem intracelulární koncentrace Na+ k žádné hyperpolarizaci nedojde .
Nízkomolekulární látky: jsou syntetizovány přímo na nervovém zakončení jsou obaleny váčkem přímo na nervovém zakončení jsou v těle neuronu obaleny váčky a teprve potom putují k nervovému zakončení putují od těla neurony k zakončení a tam jsou obaleny váčky.
Katecholaminy (vylučované na synapsích sympatiku) štěpí acetylcholinesterasa jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině jsou zcela degradovány v krevní plazmě bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny je degraduje monooxidáza prekurzor je fenylalanin.
Vyberte NEpravdivá tvrzení týkající se γ-aminomáselné kyseliny (GABA) v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin zhruba 25-40% všech nervových zakončení v CNS obratlovců obsahují GABA po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů patří mezi hlavní peptidické neurotrasmitery.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují oxytocin z adenohypofýzy liberiny a statiny z hypotalamu tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy melatonin z epifýzy.
Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP nezmění posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu nelze jednoznačně říct .
GHK rovnice formálně odpovídá Nernstově rovnici zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů má ve jmenovateli intracelulární koncentrace iontu X má v čitateli intracelulární koncentrace iontu X.
Kvantový výlev váčku je závislý na vstupu draslíku do synapse pouze na depolarizaci membrány mj. na ATP mj. na vstupu Ca2+.
Molekulární motory dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů nejpočetnějšími jsou kinesiny největší molek. motor je dynapsin.
K vyliti vacku muze dojit vacek premisten do blizkosti aktivni zony min 100 000 neurotransmiteru ve vacku ve vacku jen 1 typ neurotransmiteru po vyliti Ca 2+.
Purinergni receptor jestli se nachazeji v CNS Jestli jsou inhibovány po navvazani purinu Jestli jsou zavisle na ATP nesjsou metabotropni ani ionotropni .
Bunky schopné fagocytozy schwanovy bunky oligodendrocyty astrocyty mikroglie.
Pro výlev váčku na synapsi jsou podstatné ionty lithia ionty vápníku v-SNARE proteiny m-SNARE proteiny .
Mezi neurotropiny patří netrin Robo semaforin ephrin.
Spemannův organizátor vylučuje proneurální morfogeny je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu vytváří se z něho nervová trubice vytváří se z něho struna hřbetní.
Mozkový kmen mícha přední mozek střední mozek mezimozek varolův most prodloužená mícha koncový mozek mozeček .
Přední mozek mezimozek mozkovy hemisfery prodloužená mícha varolův most mozeček .
Mezimozek epifýza thalamus hypotalamus varolův most prodloužená mícha basalni ganglia hipokampus.
Proteinu PIP2 substrátu pro fosfolipáza C IP3/DAG cGMP.
Napěťově ovládané kanály můžou být taky aktivovány chemicky neuropřenašečem fosforylací Ca2+ ionty.
Klidový membránový potenciál je udržován vtokem vápníku vtokem draslíku výtokem sodíku činností Na+K+ATPázy.
Syntaxin nepatří mezi t-snare vytváří komplex se synaptobrevinem a Snap25 je spražen s G proteiny Protein GTP.
Naváděcí buňky slouží jako přechodné cíle rostoucího axonu buňky podploténky důležité pro vývoj talamo-kortikálního spojení mozkové komisury spojující jednotlivé části mozku gliové buňky pečující o navádění makrofágů k místu infekce v nervové tkáni.
Myelinizace tepelná izolace neuronů šetří ATP potřebné pro obnovení membránového potenciálu po AP zrychlují reflexní reakce zrychluje vedení vzruchu.
Synaptogamin jeho kinázová aktivita nukleuje endocytózu váže se na SNAP a syntaxin je to v-SNARE je to t-SNARE.
Mezi neurotrofiny nepatří neurexiny integriny BDNF Semaforiny.
Heterotrimerické G proteiny Ze 4 podjednotek Ionotropniì Metabotropni.
Ca2+ muze byt skladovan v endoplazmatickem retikulu muze byt metabolisovan mitochondriích jeho intracelularni mnozstvi je nizsi nez intracelularni mnozstvi Na+ reaguje se synaptotagminem a zpusobuje vyliti vacku z presynaptickych zakonceni .
Neurální lišta svaly kosti hlavy škára obličeje a krku melanocyty.
Filopodia v nich filamenta polarizují a depolarizují je to výběžek axonu či dendritu skládají z aktinova filamenta C-domena.
|
