Psychopatologie

INFO
STADISTICS
RECORDS
Title of test:
Psychopatologie

Description:
test z pojmíků z psychopatoly

Author:
martinkaaa
(Other tests from this author)

Creation Date:
28/05/2015

Category:
Personality
Click 'LIKE' to follow the bests test of daypo at facebook
Last comments
No comments about this test.
Content:
jsou dány fyziologickými charakteristikami čidel, vznikají opakovaně za určitých podmínek, lze vysvětlit objektivně působícími faktory. Jsou korigiovány racionálním úsudkem. Př. hůl ve vodě se jeví zlomená.
následné barevné kontrasty, jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru (Purkyňovy obrazy). Př. po expozice zeleného obrazce vidíme na prázdné ploše obrazec červeně.
schopnost věrně s živou senzorialitou v představě reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost. Je běžný u dětí do 15 let, u umělců i později.
výraznější a plastičtější než běžná představa. Objevuje se u disponovaných osob, při únavě nebo některých intoxikacích.
asociace a zaměňování vjemů z různých čidel. Vyskytuje se vzácně fyziologicky nebo také u řady chorobných stavů a intoxikací, především halucinogeny. Př. barevné slyšení – slyšení určitého tónu vyvolá pocit určité barvy.
fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů do smysluplných obrazů. Člověk si je vědom své účasti na této produkci. Př. tvary v mracích nebo neurčitých skvrnách.
zkreslené, deformované vjemy vyvolané skutečným reálným podnětem. Pro definici iluze je podstatné, že vnímající jí nevývratně věří, je v tom okamžiku přesvědčen o její reálnosti.
takový patický vjem, při němž si je osoba vědoma, že jde o zkreslený vjem reálného podnětu.
poruchy poznávání, identifikování objektů, poruchy jemnější analýzy předmětů, dějů a jejich rozdílů. Souvisí s poruchou korových analyzátorů při neporušenosti smyslových orgánů.
Obecný název pro poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů, v jejichž důsledku jsou složité vjemy z vnějšího světa i vlastního světa vnímány zkresleně. Od gnostických poruch se odlišují tím, že zde není porušena identifikace a rozpoznávání, je porušená forma vjemu, způsob, jakým se vjem jeví.
porucha citového vnímání, dominuje pocit odcizení, jakoby pro nemocného svět neexistoval.
odcizení vlastních myšlenek.
sleduje vlastní tělo jako cizí.
pocit nereálnosti okolí.
po amputaci končetiny přetrvává pocit, že stále tuto končetinu mají, pohybují s ní, mají různé pocity bolesti či parastezie.
vnímané předměty se zdají být znetvořené a pokřivené. Je často spojena s poruchou vnímání vlastního těla.
poruchy vnímání perspektivy, předměty se zdají být na jiném místě než skutečně jsou.
poruchy vnímání perspektivy, předměty se zdají být zvětšené.
poruchy vnímání perspektivy, předměty se zdají být zmenšené.
poruchy vnímání perspektivy, předměty se zdají být zmnožené.
šalebné vjemy bez jakéhokoliv vnějšího reálného podnětu v dosahu příslušného analyzátoru. Jsou nevývratné a nemocní k nim mají patický postoj, považují je za realitu, vždy svědčí o poruše duševního stavu, až již okamžitého, nebo déle trvajícího.
Halucinace - optické podněty. Př. barvy, blesky, stíny.
Člověk slyší jednotlivé akustické podněty. Př. zvuky, tóny, hlásky. (Jednotlivé slova – fonémy).
Člověk cítí jednoduché podněty z oblasti čichu.
halucinované chuťové podněty.
Člověk cítí jednoduché tělocitné vjemy.
nemocný halucinuje neexistující předměty menší, než jsou ve skutečnosti.
nemocný halucinuje neexistující předměty větší, než jsou ve skutečnosti.
nemocný halucinuje malé zvířátka, většinou při deliriu tremens.
halucinace - vidění jen poloviny zorného pole.
nemocný halucinovaný vjem projikuje mimo dosah svého čidla. Př. postavy vidí za zády, slyší zvuky z Austrálie apod.
vidění sebe sama, většinou před sebou nebo jinde v prostoru. Tělo dvojníka je většinou průhledné a bezbarvé. Vyskytují se též u migrény, epilepsie, při deliriu, schizofrenii a depresi. Většinou jsou organického původu..
vznikají při lézi pedunculus cerebri. Jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a lidských postav, nebo exotických výjevů. Nemocný sám popisuje, že je vidí jako v divadle apod.
zrakové pseudohalucinace, kdy nemocný vidí, jak se bortí stěny, křiví linie předmětů, prostupují se navzájem předměty i lidé. Vznikají při organickém poškození pontu.
častější než elementární akoazmata. Nejčastěji jsou slovní, označované jako hlasy. Buď pacienta chválí, nebo pomlouvají, informují či komentují.
hlasy pacientovi radí.
když se hlasy o pacienta hádají, některé se ho zastávají, jiné mu nadávají (kontrérní).
pokud hlasy přikazují.
nemocný cítí po těle dotyky, píchání, svědění, pohyby hmyzu, působení přístrojů. Sexuální taktilní halucinace mohou být při intoxikaci kokainem nebo při pozdní formě schizofrenie.
pacient vnímá falešně své útroby jako změněné, drásané, zkamenělé, odumřelé. Typicky se vyskytují u některých druhů schizofrenie. Častým je jejich sexuální obsah: pacienti jsou zneužíváni, kastrováni, oploďnováni, prožívají orgasmus.
nemocný halucinuje pohyb. Leží na lůžku a je přesvědčen, že létá, padá, pohybuje končetinami.
nemocný cítí ve svém těle cizí, často nadpřirozené bytosti.
pacient je přesvědčen, že jeho ústy mluví jiná, cizí osoba.
pacient je nevývratně přesvědčen, že někdo jiný píše jeho rukou.
reálný pohled, pacient však halucinuje určitou kvalitu. Př. pohled na jehlu vyvolá bolest.
nemocný halucinuje vjemy jiným než příslušným, odpovídajícím čidlem. Např. čichá nohama, slyší nosem apod.
nemocní popírají existenci některých svých částí těla, jindy je umísťují mimo vlastní organizmus (pod lůžko apod.).
při nich mají pacienti pocit, jako by jim někdo myšlenky odnímal, nebo naopak vnucoval. Nemocný může mít také pocit, že jeho myšlenky jsou ozvučovány, zveřejňovány nebo současně někým jiným komentovány. V počátcích schizofrenie někdy pacienti popisují pocit, jako by vlastní myšlenky slyšeli opakovat nahlas.
na rozdíl od pravých halucinací jsou již při svém vzniku korigovány, pacient ví, že to byl chorobný zážitek a podle toho se k němu staví.
po primární halucinaci následují další. Př. nemocný slyší hlas, že bude otráven a vzápětí cítí čpavé páry.
snížení pozornosti, může být však porušena jen jedna složka. Nachází se u neurotiků, při vyčerpání, u depresantů, při torbidní oligofrenii (utlumení, tupost).
zvýšená koncentrace pozornosti na újmu distribuce, selektivity a vigility. Např. při různých formách hypochondrie je koncentrace pacientů zaměřena na subjektivní potíže a vede ke zvýšenému sebepozorování.
vystupňování hypoprosexie, kdy dochází k poruše pozornosti ve všech složkách a v hluboké intenzitě. Je to úplná neschopnost soustředit se. Např. při těžkých psychózách, mrákotných stavech apod.
vyskytuje se při velkých duševních napětích. Jedná se o přesum pozornosti, dochází k předčasnému reagování nebo naopak opoždění reakce po podnětu následkem vnitřní tenze. Př. při nadměrném očekávání – předčasný start.
patologické oslabení paměti. Je progredující, nezvratné, často organického původu.
je časově ohraničená a získaná ztráta paměti. Může být buď totální na všechny události v určitém časovém úseku, nebo ostrůvkovitá jen na některé zážitky, je většinou způsobena organickým poškozením mozku, zřídka vyvolaná psychogenně.
jde o nepřesné, zkreslené a falešné vzpomínky, jejichž nesprávnosti si nemusí být člověk vědom. Zkreslení zapamatovaných obrazů.
vzpomínková představa bez původního zážitku. Nemocný tyto nepravé vzpomínky s nevývratným přesvědčením označuje za pravé a prožité. Např. scény z filmů považuje člověk za své zážitky.
vyplnění chybějících vzpomínek falešnými. Pacient je přesvědčen o pravdivosti konfabulace a věří jí, není to však vědomá lež. Na rozdíl od bludů nemocný nesetrvává na stejném obsahu, ale při opakování produkuje nové obsahy. Dělíme je na provokované (nevědomé překlenutí defektů paměti nepravdivými smyšlenkami) a spontánní (vznikají z neschopnosti roztřídit vzpomínky v čase). Např. Korsakův syndrom u chronických alkoholiků.
jde o vědomé fantazijní smyšlenky a nejedná se tedy o primární poruchu paměti. Pacient se vžije do svých lží, že si nakonec nepamatuje co byla smyšlenka a co realita. Synonymem je bájivá lhavost, Münchhausenův syndrom – nemocný chce být ve středu pozornosti. Př. u poruch histriónského typu.
vzpomínky z minulosti jsou nepřiměřeně a falešně vnímány jako známé, osobní a současné. Člověk může časem určitou vzpomínku považovat za svou vlastní, problém s plagiátorstvím.
specifická porucha lokalizace (posun) prožitků v čase. Např. minulost se jeví jako přítomnost v hypnóze.
selektivní zvýšení jednotlivých funkcí paměti (často se jedná o nerelevantní údaje). Např. při mánii se urychluje výbavnost paměti, ale na úkor její přesnosti.
zeslabení, snížení paměti.
když jsou současně s útlumem myšlení zpomaleny i ostatní psychické funkce. Projevuje se zpomalenou řečí s typickými dlouhými pauzami. Extrémní formou je tzv. záraz (blok) myšlení.
pokud se zrychlené myšlení odrazí i v jiných psychických funkcí. Vystupňovaná forma je myšlenkový trysk.
odraz myšlenkového trysku v řeči. Může vyústit v pseudoinkoherenci.
neschopnost přiměřeně verbalizovat zrychlený myšlenkový proces. Vyskytuje se především v mánii, či při alkoholové ebrietě.
hlavní myšlenkový směr je přerušován a doplňován vedlejšími, nepodstatnými myšlenkami. Řeč je obšírná, se zbytečnými podrobnostmi. Vyskytuje se u dětí, ve stáří, při organickém poškození CNS.
nemocný setrvává na jedné myšlence. V řeči se vrací stále ke stejnému tématu, byť i v různých formulacích.
při této poruše nemocný setrvává na jedné představě nebo pojmu. V řečové produkci se perseverace projeví opakováním stejného výrazu při různých otázkách. Vyskytuje se při únavě, snížené vigilitě, organickém poškození mozku.
charakteristické je rozvolnění logických a asociačních vazeb. Dochází k narušení struktury i obsahu myšlení. (V řeči se projeví slovní salát.).
snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Náplň myšlení tvoří subjektivní prožitky, fantazie, chorobné obsahy. Verbální produkce bývá minimální, okolí se nemocný jeví jako netečný. Méně patologická forma se nazývá introvertované myšlení, což znamená ponoření se do vnitřního světa při zachování kontaktu s realitou.
podvřené myšlenky.
myšlení zkreslené emotivitou. Nápady a asociacee jsou pod vlivem špatné nebo nadnesené nálady, která tím pozměňuje vnitřní prostor člověka. Bývá u poruch osobnosti, adaptačních poruch a typicky u mánií a depresí.
u postižených opakovaně a po delší dobu vystupuje určitá převládavá myšlenka. Může být emočně nabitá a ovlivňuje všechny myšlenkové procesy a jednání.
představuje narušení logické vazby myšlení. Myšlenky na sebe navazují podle povrchních souvislostí a náhodných asociací. Stránka formální a logická nemusí být narušena.
vytváření individuální symboliky, která je okolí nesrozumitelná, vztahuje se na zásah nadpřirozených sil. Typické pro schizofrenní poruchy.
doslovná představa symbolů. Př. stál tam jako solný sloup.
je charakterizováno myšlenkami, které se neodbytně vnucují. Bývají zpravidla bezvýznamné, postižený si uvědomuje jejich nesmyslnost, nedokáže je však vůlí potlačit. Př. u obsedantně-kompulzivní poruchy, psychózy afektivního a schizofrenního okruhu a u poruchy osobnosti.
myšlenky, co mají chorobný vznik, jsou nepravdivé, nevyvratitelné, mají vliv na jednání a jsou individuálním, soukromým útvarem.
přesvědčení o mimořádném nadání, vlastních schopnostech přesahujících lidské schopnosti. Př. svítící oči.
chorobné přesvědčení o zvláštním významu vlastní osobnosti.
bludy, které jsou charakteristické podceňováním vlastní osoby, svých schopností, možností, významu a jsou doprovázeny sebeobviňováním.
nemocný věří, že trpí těžkou, většinou nevyléčitelnou chorobou. Př.: v mezích možnosti třeba AIDS nebo bizarní jako plesnivá játra, kamenné srdce apod.
bludná sebeoviňování za různá neštěstí, za války a hladomory ve světě.
nemocný se cítí tak špatný a nehodný, že popírá existenci vlastní nebo někoho z rodiny.
přesvědčení o naprosté neschopnosti.
chorobná přesvědčení, že se přihodí katastrofa.
přesvědčení o totálním úpadku, zchudnutí.
Pseudomegaloanické bludy: strach, že nemocný svou činností nebo existencí přivodí katastrofu.
Pseudomegalomanické bludy: přesvědčení o nutnosti věčně trpět za své hříchy, ‚smrt by byla vykoupením‘.
postižený připisuje věcem a situacím kolem sebe význam ve vztahu k vlastní osobě. Základem je chorobná vztahovačnost.
přesvědčení o pronásledování a ohrožení. Vyskytuje se často s paranoidním bludem.
pod vlivem chorobného přesvědčení o perzekuci si nemocný stěžuje na policii, dává žaloby a odvolává se k nejvyšším místům.
žárlivost, přesvědčení o nevěře partnera.
přesvědčení o neodolatelnosti pro druhé pohlaví, což často velmi kontrastuje se skutečností. Tzv. Clerambaultův syndrom.
vznikají u závislého blízkého člověka, který žije ve společné domácnosti s nemocným s psychózou. Při vzniku hraje důležitou roli emoční vztah. Induktor je dominantní a indukovaná osoba je víceméně izolovaná. Při separaci blud zaniká.
projevení persevarace opakováním části slov, hlásek, tónu, zvuku. Při ulpínavém myšlení..
jednoduchá slova bez souvislostí. Slova a věty stojí neskloubené vedle sebe. Projev inkoherentního myšlení.
vyplnění zaváhání, hledání správného výrazu, slovní tik, vycpávka neplynulé řeči. Př. ‚vole‘; ‚boží‘; ‚brutální‘.
slovo k odreagování tenze, zlosti, zaklení.
projev aglutinujícího myšlení, vytváření nových pojmů na základě spojení k sobě nepatřících pojmů a představ. Vznikají nové, nesrozumitelné pojmové útvary. Typické pro schizofrenní poruchy.
používání sprostých slov u chronických alkoholiků, organiků; obscénní vyprávění určitých situací.
dětská, mazlivá řeč.
utlumení řečové produkce.
způsobena nedostatečným rozvojem intelektu, ať už vrozený, nebo vzniklý v časném věku po narození. (Dřívější název byl mentální retardace).
dochází ke snížení až ztrátě dříve dosažené úrovně intelektu. Základní příznaky – poruchy intelektu, paměti, orientace a myšlení, narušená schopnost myšlení a poruchy úsudku. Vedlejší příznaky – citová plochost, nestálost, patické nálady, snížení etických a morálních norem (defekt vyšších citů), zmenšená schopnost samostatného rozhodování.
předstírá demenci.
Do myšlení zasahuje cizí element.
odmítání jídla, strach z jídla -spojován s bludy otravovanosti.
Jí výkaly.
jí nehty.
jí vlasy.
jí lidi.
apatie, nereaguje na nebezpeční.
sebevražedný pokus.
nedostatek sexuální touhy.
• Absence pocitového vyvrcholení • Může být i selektivní – jenom s někým.
křeč perivaginálních svalů, znemožňuje penatraci.
bolest při styku.
Má orgasmus ale neprožívá to.
Předčasná ejakulace.
chorobné zesílení pohlav pudu obecně, muž, žena.
bolestivá, neustupující erekce.
• Identifikace s opačným pohlavím, touží po jeho změně.
• Převlékání se, pocit uspokojení po chvíli, co je v obleku druhého pohlaví , není sex. vzrušení.
• Nespokojenost se svým pohlavím, dělá to co opačné pohlaví, hraje si tak, oblíká se tak – často vymizí v pubertě.
Sexuálním objektem jsou malí chlapci.
Preferuje pubescenty.
vzrušuje ho vlastní osoba.
vzrušují ho sochy.
pozorování cizích nahých lidí - voyeurství jinak.
vzrušuje ho psaní oplzlých textů.
obscénní telefonování.
porucha sdružovacího pudu - málo se sdružuje.
porucha sdružovacího pudu - moc se sdružuje.
Krátkodobá porucha psychického stavu. Neobyčejně prudký afekt – až mrákotný stav, obvykle končí spánkem, vyčerpáním.
Přesunutí afektu z jednoho objektu na druhý.
agresivní reakce, spojena s úzkostí.
Při živelných katastrofách, válka Emoční reakce se dostaví až později.
není schopen řeči ani pohybu, spojen s afektem.
zúžení emocí, citová lhostejnost – schizofrenie, organické poruchy a deprese.
citová nestabilita, organicky podmíněna.
emoce neodpovídají charakteru podnětů.
výdrž emoci, dlouhé přetrvávání citů.
emoce zkreslují vnímání a myšlení.
nálada spokojená, zvýšená aktivita – často u intoxikací.
veselá, spojená se smíchem, zvýšená aktivita a sebevědomí, zrychlené tempo myšlení a řeči.
zvýšené sebevědomí, musí stále něco dělat.
pocit štěstí, spojena s náboženskými nebo sexuálními prožitky.
veselá nálada, vtipy, vulgarismy.
náchylnost k zlostným a nepřátelským reakcím, podrážděnost, nevlídnost.
vyšší pohotovost k emocím vzteku, agresivní reakce, výbušnost.
nevrlá, zlostná, depresivní a zlostné reakce.
v popředí smutek, reaktivita snížena, sebevědomí sníženo, tichá, pomalá, smutek, skleslost.
lhostejnost, nedostatek emočního prožívání a zájmu o prožívané, snížená vůle.
nemůže zažívat radost ani štěstí, nemá zájem o zábavu, práci.
strach, nejistota, neklid, budoucnost v obavách, neurčité ohrožení, psychomotorická aktivita zvýšena – agitovanost, dezorganizace chování, poškozování pacienta i okolí.
otupení soc. citů, snížená schopnost navazovat kontakt.
krajní egocentrismus, bezcitnost, bezohlednost.
nerozvinutí vyšších citů nebo jejich zánik= nedostatek soucitu, vřelosti, pochopení- protispolečenské jednání.
odpadnutí etických a morálních zábran.
celkový úpadech vyšších citů.
snížená vůle, nerozhodnost (ambivalence, buridanismus), bezradnost, které subjekt prožívá negativně.
úplné vymizení vůle a schopnosti dojít k rozhodnutí, cokoliv chtít a usilovat o to.
zvýšená až úporná rozhodnost, patologická aktivita, spontaneita, enormní energie = u poruch osobnosti a u bludů.
Lehká mentální retardace (IQ ROZSAH).
Střední mentální retardace rozsah.
Těžká MR.
Hluboká MR (méně než).
snížená aktivita, zpomalené pohyby, snížená spontaneita. objevuje se u únavy, intoxikace, schizofrenie, vyčerpání, deprese.
výšená aktivita, pohyby jsou často neúčelové= není zvýšená výkonnost. U poruch nálad, mánie.
neklidné, bezcílné, zmatené, nevýkonné, nekoordinované pohyby, chorobné jednání. .
 Strnulost, úplný útlum pohybu nemocného, setrvává v jedné poloze, neodpovídá na otázky  Schizofrenie, deprese .
 Nemocný setrvává v nástavách, nepřirozené pozice, pružný odpor končetin.
 Přerušení pohybu související se zástavou myšlenkové a řečové činnost, trvá několik minut  schizofrenie .
 Odpor vůči výzvám a rozkazům, buď neuposlechne rozkaz (pasivní), nebo udělá opak (aktivní).
 Funguje jenom na základě rozkazů, jako stroj.
 Opakované pohyby = ceremoniály u jídla atd.
 Zvýšená pohybová aktivita, pohyby neužitečné a beze smyslu (chodí sem a tam).
 Automaticky opakuje vnímané pohyby (echopraxie), mimiku (echomimika), slova a zvuky (echolalie).
 Nutkavé jednání, které lze vůlí potlačit jen těžko  Pokus o potlačení je spojen s vnitřní tenzí, kterou člověk redukuje realizací daného nutkavého jednání  Vzniká díky nutkavých a vtíravých myšlenek  Nemocný si je sám vědom neúčelnosti jednání .
 Náhlé agresivní chování, vyplývající z nesnesitelné úzkosti- vůči okolí i sobě  Schizofrenie, těžká deprese .
 Bezprostřední reakce bez jakéhokoliv uvážení  Čin nebere ohled na etické normy a je většinou neúměrný k příčině  Dosažení cíle nejjednodušší cestou, zbrklé, často doprovázené emocí: leknutí .
 Neúčelné, nutkavé, chorobně navyklé pohyby, kterým nedokážeme zabránit  Dají se potlačit, při oslabení pozornosti se opět objevují  Mizí ve spánku, zesilují v tenzi .
 Bezúčelové neuvědomované jednání, připomíná stereotypii, dají se potlačit  Při nudě, napětí  U demence- řečové automatismy, u retardace- přešlapy, pokyvování .
chorobné toulání.
chorobné nakupování.
chorobné zakládání ohňů.
nadměrné dávky alkoholu v periodách.
chorobné hraní her a automatů.
nezřízené vyhledávání sexu :).
chorobné krádeže.
 psychogenní forma mrákotného stavu  pacient odpovídá na otázky formálně správně, ale obsahově nesmyslně  bývá u vězňů .
 nevědomé unikání do dětského věku= žvatlá, chce se mazlit.
 pestré halucinace všech smyslů, nehorázné bludy  podvědomá ochrana proti věznění = vzniká při dlouhodobější izolaci .
 účelově se chová jako blázen, šašek.
 vznikají v situacích životního ohrožení.
 produkce spousty bezcílných, únikových projevů v katastrofických situacích.
 útlum všech pohybů, vědomí je zachováno.
 útěk do nemoci, instinktivní podvědomá reakce, předstírá tělesnou nebo duševní nemoc.
 slon řešit situaci primitivním stenickým způsobem, jehož smysl je zničit, zahnat nebo zastrašit podnět  přímá a nepřímá ( výsměch) .
 nahrazování neschvalovaných cílů, činů přijatelnými.
 nepřijatelné motivy najdou svůj obraz v sociálně schválených aktivitách  převedení pudových tendencí do společností ceněného konání .
 snaha nahradit nedostačující schopnost nějakou jinou  jiná oblast než ta, ve které selhává .
 změna duševního procesu, konfliktu v tělesném příznaku, odvedení duševního napětí do sféry tělesného dění.
 přisuzování vlastních rysů atd jiným osobám.
 útěk od reality do denního snění, fantazie.
 dramatická, afektovaná reprodukce a odreagování těžkého zážitku  přehnané vyjadřování, mělké emoce .
 obrácená, neodpovídá situace, šibeniční humor.
 předstírání úmyslu dosáhnout cíl, který neodpovídá skutečnému chtění.
 neschopnost se rozhodnout.
 dodatečné odůvodňování původně impulzivního jednání  často snaha ospravedlňovat své činy prosociálními motivy  bagatelizace činu  reakce kyselých hroznů a sladkých citrónů .
 žádoucí vlastnosti jiných lidí přisuzujeme sobě.
 návrat k projevům již prodělaného dřívějšího vývojového stupně • retrogresivní: skutečným návratem k dřívějším formám adaptace • primitivizace: reprodukce jen některých prvků .
 přeskočení vývojového stupně.
 reakce ustrnuly na nižší vývojové úrovni  zastavení vývoje .
 pasivní, lhostejný a apatický vztah k zátěži , přítomny pocity bezmoci  většinou se objevuje, když víme, že nic se situací nezmůžeme .
 Vystupňovaná forma úniku  Od distance až po úplnou ztrátu kontaktu s okolním světem .
 Útěk do zapomnění. Potlačujeme myšlenky, tendence, představy, které jsou v rozporu s uznávanými hodnotami a vlastním svědomím  Popření – nevědomé .
 Afekt spojený s myšlenkou je potlačen.
 zesílení odporu vůči potlačené tendenci  potlačení sexuality vede k verbálnímu odporu vůči sexualitě .
 narušení jednoty vnitřního života a vnějšího jednání.
 předstíraní stavu, který neexistuje (u nemocného).
 účelové zveličování skutečného stavu.
 zastíraní existujícího stavu u nemocného.
 snížená bdělost, pozornost, čilost . zvýšená ospalost, lze však probudit  reaguje na vnější podněty  při samostatnosti znovu upadá do spánku  myšlení zpomalené, nezájem, pomalé reakce .
 reaguje pouze na bolestivé podněty, jinak znovu ztrácí vědomí.  Není schopen kontaktu, řeč je nesrozumitelná  Snižuje se krevní tlak, zpomalené dýchání  Úrazy hlavy .
 vyhasínají fyziologické reflexy  všechno sníženo (tlak, dech,…), zornice nereagují na světlo, nereaguje na bolest  nelze ho přivést k vědomí  úrazy hlavy, elektroléčba, mozková mrtvice, .
 krátkodobé bezvědomí  příčinou je nedokrvení mozku – dlouhé stání ve frontě .
 Organická duševní porucha – zvýšená aktivita, četné iluze a halucinace (optické), sekundární bludy  Motorický neklid, nepoznává své okolí  Vnímání je zkreslené, často s děsivým obsahem, snové stavy  Nedovede stav myšlenky atd rozeznat od skutečnosti  Vznik náhle a bouřlivý průběh, trvání krátké  Na dobu deliria je amnézie  Onemocnění, horečky, abstinence .
 Mírnější než delirium, ale může trvat i několik týdnů  Vnímání je porušeno, dezorientace ve všech směrech (místo, čas, osoba)  Iluze, halucinace, prouchy myšlení  Psychomotorika živá .
 Přeludy smyslů, na než je bouřlivá emoční reakce  Zvýšená afektivita, poruch koncentrace, úzkost, neklid, zvýšená motorika  Poruchy vědomí s amnézií – v tropech amok  Opilost, náboženská extáze .
 Nenápadný průběh, chování spořádané, přiměřené  Není ale zcela orientován v tom co dělá, roztržitý, bez zájmu, chování je nesmyslné  Chová se ale jinak, než když je zdravý- může se projevit ve formě fugy, kdy nemocný najednou odcestuje ze svého domova .
 Podobný ostatním formám stuporu  Pohyby vymizelé, nekomunikuje, nepije, nejí .
 Nespavost – mnoho příčin: bolest, atmosférické vlivy, hlad ,hluk, chlad, vyčerpání, psychogenní příčiny.
 Náhle probuzený jedinec se nemůže chvíli pohnout.
 Po probuzení zmatenost. Jedná se o neúplné probuzení, vědomí se vrací mnohem pomaleji – hrubá porucha vědomí.
náměsíčnictví : bloudění ve spánku. stav porušeného vědomí- kombinace bdění a spánku. vzniká vlivem nedostatečného útlumu. Na stav je amnézie.
 Epizoda extrémního děsu – spojeno s křikem, vegetativní příznaky . sen o ohrožení života. Se spícím nelze navázat kontakt, pak usíná. amnézie.
 Opakující se sen o ohrožení života,… ihned se probouzí, vzpomínka je zachována.
 Děsivé sny po psychických traumatech , nebo na organickém podkladu.
 Mluvení ze spaní.
 Záchvatovitý spánek. Náhlý začátek a konec . přichází v jakékoliv příležitosti – řízení auta.
- Porucha vnímání a pociťování prostředí a situace. Odcizení vnějšího prostředí a svého vztahu k němu.
celý citový, myšlenkový i volní život nemocného je hluboce alterován, nemocný si neuvědomuje změny, které nastaly v jeho duševních funkcích. Může mít různou hloubku.
- Trpění nedostatkem zejména emočních podnětů, hlavně v dětském věku.
- Ztráta identity. Tvrdí, že je někdo jiný než dříve,ignoruje svou vlastní osobnost a cítí se být druhým tvorem (ne jen člověkem). Někdy vyžaduje, aby se k němu lidé chovali tak, jako by byl ta druhá bytost.
- Mnohočetná osobnost. V jednu chvíli se cítí jednou osobou, pak se vrátí do sebe a pak zase do té první. Osoba, kterou právě není, tak na tu je amnézie.
- Blízké depersonalizace. Obě části osobnosti existují společně a současně. Chovají se často protikladně. Tento stav si uvědomuje a chová k němu kritický postoj.
- Převádí své pocity a zážitky na někoho jiného. Třeba že jeho bolest trápí někoho jiného.
- Opak tranzit. Prožívá cizí stavy.
- Ponechává si svou vlastní identitu, přidá k ní však část cizí osobnosti nebo některé její vlastnosti.
Report abuse Terms of use
We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.