Vnímání rotačního zrychlení zajišťují tři polokruhovité kanálky. ano ne.
Vnímání lineárního zrychlení zajišťují makulární orgány. ano ne.
Cortiho orgán zajišťuje vnímání úhlového zrychlení. ano ne.
Cortiho orgán zajišťuje vnímání lineárního zrychlení. ano ne.
Vnímání rotačního zrychlení zajišťuje proud endolymfy proudící hlemýžděm. ano ne.
Ampuly polokruhovitých kanálků obsahují vláskové buňky, jejichž cillie směřují do kupuly. ano ne.
Endolymfa je produkována buňkami stria vascularis v blanitém hlemýždi. ano ne.
Endolymfa je z vnitřního ucha odváděna Eustachovou trubicí. ano ne.
Endolymfa obsahuje až 145 mmol/l sodných iontů. ano ne.
Makula utrikulu leží vodorovně. ano ne.
Makula utrikulu je kryta kupulou. ano ne.
Makula utrikulu umožňuje vnímání rotačního zrychlení. ano ne.
Makula utrikulu postrádá senzorickou inervaci. ano ne.
Pokud pohyb endolymfy ohýbá stereocilie směrem ke kinocilii, vzniká v kanálkových a makulárních receptorech receptorový potenciál, který má charakter depolarizace. ano ne.
V rosolovité hmotě kupuly kinetického čidla jsou otolity. ano ne.
Na začátku a na konci každého polokruhovitého kanálku je rozšíření zvané ampula. ano ne.
Perilymfa vzniká filtrací plazmy přes stěnu kapilár. ano ne.
Endolymfa vzniká činností stria vaskularis. ano ne.
Stereocilie i kinocilie ampulárního receptoru jsou zanořeny do rosolovité kupuly, která se vychyluje vpravo i vlevo. ano ne.
Generátorový potenciál vláskové buňky makulárního receptoru může mít charakter depolarizace i hyperpolarizace. ano ne.
Pokud se stereocilie ampulárního receptoru ohýbají směrem ke kinocilii má generátorový potenciál charakter depolarizace. ano ne.
Uložení polokruhovitých kanálků ve třech na sebe kolmých rovinách zajišťuje detekci rotačního zrychlení v jakékoliv rovině. ano ne.
Utrikulární a sakulární makula detekují lineární zrychlení hlavy. ano ne.
Otolity jsou krystalky uhličitanů ano ne.
Axony ganglion vestibulare tvoří společně s kochleárním nervem nervus vestibulocochlearis. ano ne.
Axony ganglion vestibulare samostatně vstupují do míchy cestou zadních kořenů míšních. ano ne.
Axony ganglion vestibulare vstupují do prodloužené míchy a ascendentně postupují cestou lemniscus lateralis. ano ne.
Axony ganglion vestibulare směřují do vestibulárních jader. ano ne.
Vestibulární dráha získává informace z makulárních čidel a směřuje k míšním motoneuronům. ano ne.
Vestibulární dráha vede do míchy a tlumí aktivitu motoneuronů posturálních svalů. ano ne.
Vestibulární dráha je propojena s jádry okohybných nervů. ano ne.
Vestibulární dráhy směřují cestou talamokortikální projekce do okcipitálního laloku. ano ne.
Vestibulární dráhy k jádrům okohybných nervů zajišťují zejména optokinetický nystagmus. ano ne.
Vestibulární dráhy k jádrům okohybných nervů vstupují do mozečku a ascendentně postupují ke kontralaterálnímu colliculus inferior. ano ne.
Rychlá složka nystagmu definuje směr nystagmu. ano ne.
Pomalá složka vestibulárního nystagmu vrací oči (osy pohledu) do výchozího postavení. ano ne.
Vláskové buňky vestibulárního aparátu vytvářejí synapse s dendrity bipolárních buněk ganglion vestibulare . ano ne.
Vláskové buňky vestibulárního aparátu jsou inervovány z ganglion spirale n. cochleae. ano ne.
Vláskové buňky vestibulárního aparátu svými axony dosahují Bechtěrevova jádra. ano ne.
Vláskové buňky vestibulárního aparátu jsou přes několik synapsí propojeny do ncl. cochlearis ventralis. ano ne.
Na vláskové buňce makulárních i ampulárních receptorů vzniká generátorový potenciál. ano ne.
Spojení vláskových buněk makulárních i ampulárních receptorů se děje prostřednictvím chemické synapse. ano ne.
Báze vláskových buněk makulárních receptorů jsou opředeny axony buněk lokalizovaných v ggl. vestibulare. ano ne.
Vláskové buňky ampulárních receptorů reagují na lineární zrychlení. ano ne.
Na povrchu každé vláskové buňky ampulárního receptoru je více stereocilií a pouze jedna kinocilie. ano ne.
Vláskové buňky makulárních receptorů jsou zanořeny do rosolovité hmoty, ve které jsou rozptýleny otolity. ano ne.
Merkelovy disky jsou lokalizovány v epidermis a spolu s Meissnerovými tělísky jsou nejvíce lokalizovány na bříškách prstů. ano ne.
Mezi pomalu adaptající taktilní receptory patří Merkelovy disky a Ruffiniho tělíska. ano ne.
Ruffiniho tělíska jsou lokalizována v hlubokých vrstvách koria a řadí se k pomalu adaptujícím taktilním receptorům. ano ne.
Pomalu adaptující taktilní receptory produkují generátorové potenciály po celou dobu působení podnětu. ano ne.
Pomalu adaptující taktilní receptory produkují akční potenciály po celou dobu působení podnětu. ano ne.
Rychle adaptující taktilní receptory reagují spíše na začátek nebo konec působení podnětu. ano ne.
Ruffiniho tělíska optimálně reagují na napínání kůže při pohybu prstů nebo končetiny. ano ne.
Ruffiniho tělíska optimálně reagují na lehký tlak působící na kůži. ano ne.
Ruffiniho tělíska optimálně reagují na teplotu 40-45° C. ano ne.
Ruffiniho tělíska optimálně reagují na vibrace s frekvencí 100-300 Hz. ano ne.
Neadaptujícími receptory jsou Ruffiniho tělíska. ano ne.
Neadaptujícími receptory jsou tyčinky. ano ne.
Neadaptujícími receptory jsou čípky. ano ne.
Vater-Paciniho tělíska jsou uložena nejhlouběji v kůži a extrémně rychle adaptují. ano ne.
Vater-Paciniho tělíska slouží k vnímání teploty. ano ne.
Vater-Paciniho tělíska jsou s CNS spojena prostřednictvím postgangliových autonomních vláken. ano ne.
Vater-Paciniho tělíska jsou součástí systému adaptace na tmu. ano ne.
Somatoviscerální citlivost představuje například propriorecepce. ano ne.
Somatoviscerální citlivost nevyvolává žádné regulační odpovědi. ano ne.
Somatoviscerální citlivost je vždy zajišťována mimo naše vědomí. ano ne.
Termoreceptory umožňují vnímání teplotních změn. ano ne.
Termoreceptory nejsou přítomny v útrobách. ano ne.
Centrální termoreceptory jsou přítomny v hypotalamu či v dutině břišní v blízkosti velkých cév. ano ne.
Periferní termoreceptory jsou inervovány aferentními autonomními vlákny. ano ne.
Pomalu adaptující mechanoreceptory jsou Ruffiniho tělíska. ano ne.
Ruffiniho tělíska umožňují vnímání vibrací. ano ne.
Ruffiniho tělíska slouží k vnímání tlaku a tahu. ano ne.
Ruffiniho tělíska nereagují na tlak. ano ne.
Ruffiniho tělíska jsou představovány Meissnerovými tělísky. ano ne.
V místě iniciálního segmentu neuronu se nachází vzrušivá membrána. ano ne.
Generátorový potenciál receptoru se šíří po dráždivé membráně s dekrementem. ano ne.
Generátorový potenciál taktilních čidel má charakter depolarizace a je způsobený vtokem Na+ a Ca2+ iontů do nitra buňky. ano ne.
Frekvence akčních potenciálů je přímo úměrná amplitudě generátorového potenciálu, jehož velikost závisí na velikosti podnětu. ano ne.
Intenzita mechanického podnětu je kódována frekvencí produkovaných vzruchů. ano ne.
Prostorový práh určujeme například kružítkem. ano ne.
Prostorový práh je stejný jak simultánní, tak sukcesivní. ano ne.
Sukcesivní prostorový práh je větší než simultánní. ano ne.
Simultánní prostorový práh je větší než sukcesivní. ano ne.
Sukcesivní prostorový práh je nižší než simultánní. ano ne.
Simultánní prostorový práh je nižší než sukcesivní. ano ne.
Prostorový práh vyjadřujeme v úhlových jednotkách. ano ne.
Prostorový práh je nejnižší na bříškách prstů. ano ne.
Přenos nociceptivního podnětu přes dentin vysvětluje hydrodynamická teorie. ano ne.
Přenos nociceptivního podnětu přes dentin zajišťují nervová vlákna spojující odontoblasty se sklovinou. ano ne.
Přenos nociceptivního podnětu přes dentin je umožněn vyplavením CGRP ze skloviny a jeho difúzí do dřeně. ano ne.
Přenos nociceptivního podnětu přes dentin zesiluje substanta gelatinosa Rolandi. ano ne.
Centrální spoje dřeňových aferentních nociceptivních vláken prochází zejména prostřednictvím nucleus tractus spinalis n. V. ano ne.
Centrální spoje dřeňových aferentních nociceptivních vláken zajišťuje především retikulární formace mozkového kmene a nespecifická jádra thalamu. ano ne.
Centrální spoje dřeňových aferentních nociceptivních vláken umožňují senzitivní vlákna n.X. ano ne.
Centrální spoje dřeňových aferentních nociceptivních vláken prochází cestou ncl. ventralis posteromedialis thalami. ano ne.
Anterolaterální systém zajišťuje přenos bolesti, tepla a chladu. ano ne.
Anterolaterální systém je u člověka tvořen hlavně dráhou tr. spinotectalis. ano ne.
Anterolaterální systém je organizován tak, že vlákna pro teplo probíhají mediálně, pro bolest laterálně. ano ne.
Anterolaterální systém je charakterizován tím, že jeho vlákna vstupují do somatosenzorické kůry. ano ne.
|
