Spoj: Interpretativismus interakcionismus.
Vymyslel fenomenologickou soc., zakotvení v typizačních aktech, převzaté z Weberových ideálních typů, každodenní život, příruční balík vědění:.
Spojil soc. psychologii Meada, pragmatickou filosofii a sociologii Thomase:.
Studium procesů zdůvodňování, které se běžně odehrávají v každodenním životě:.
spojuje prvky myšlení, jež se vyskytují v interpretativistické a interakcionistické tradici, dělí se na tři myšlenkové školy - fenomenologickou, antropologickou a sociální konstruktivismus, K. Mannheim:.
Do této myšlenkové školy patří Mannheim (vědění jako funkce světa, z něhož vyvěrá, vztah mezi idejemi a soc. systémem, ideologie a utopie), Berger, Luckmann (každodenní vědění zdravého rozdíl mezi formálním a každodenním věděním):.
Do této myšlenkové školy patří Mannheim (vědění jako funkce světa, z něhož vyvěrá, vztah mezi idejemi a soc. systémem, ideologie a utopie), Berger, Luckmann (každodenní vědění zdravého rozdíl mezi formálním a každodenním věděním): fenomenolofická škola sociologie vědění antropologická sociálně konstruktivistická.
Do této školy patří Durkheim (australské totemické náboženství), Douglasová (společnosti se kategorizují pomocí protikladů - posvátnné profánní je nejzákl. protiklad), Geertz (zhuštělý popis, podrobné zkoumání vztahů sítí a významů, které vytvářejí aktéři v konkrétních kontextech svých interakcí), mezi systémy víry a formami soc. organizace existují vazby antropologická škola soc. vědění fenomenologická škola soc. vědění sociálně konstruktivistická škola soc. vědění.
Vztah teorie validního vědění v přírodních vědách, Popper (falzifikace teorie), Kuhn (struktura vědeckých revolucí, rozvoj přírodních věd utvářen soc. vlivy), Feyerabend (možné je všechno, mělo by se uvažovat o o těch nejméně módních soc. teoriích), Latour (aktér - síť, bordel na stole) sociálně konstruktivistická škola soc. vědění antropologická škola soc. vědění fenomenologická škola soc. vědění.
Spoj, jazyk a hermeneutika, podobnosti chápání textů a lidských procesů: Winch Gadamer Habermas.
Musí být člověk uvnitř, aby porozuměl těm, kteří jsou uvnitř? ano ne.
Spíše než o vnější vědění se zajímá o vnitřní věděním, chce vědět, jaké to je bý soc. aktérem určitého druhu, zajímá se o to, jak tito lidé chápou scou sociální situaci, zajímá se spíše o porozumení než vysvětlení, pojem:.
Americký pragmatismus, vyvinul se z práce Peirce, zajímali se o to, jak rozvíjíme a testujeme své vědění a představy, které si utváříme o věcech tohoto světa: James Dewey.
Založil ji Small, jako první rozvinula kolektivní pojetí soc. výzkumů, orientovala se na etnické a další městské krize, které se objevovaly v Chicagu, etnografické studie místních soc. problémů pozorováním pouličního života:.
"Pokud člověk definuje věci jako reálné, jsou reálné ve svých důsledcích." Autor:.
Zakladatem sociální psychologie, jeho žák byl Blumer, soustředil se na situace sociální interakce, u lidí jsou interakce zprostředkovány symbolicky, člověk reaguje spíš na gesta druhých než jejich chování a pomyslně se staví na jejich místo => přebírání role druhého; rozlišil I (ego jedince) a Me (utvářeno očekáváními jež do mě vkládají), Me se přetváří v soc. interakcích, člověk může mít několik překrývajícíh se Me; významný druhý (matka, otec); autor:.
Ukazuje se, jak mohou být situace utvářeny řadou různých perspektiv, musíme používat rámcová vodítka, abychom uhodli, zda někdo žertuje nebo mluví vážně, pojem, autor:.
Totální instituce, místo, kde bydlí a pracuje větší počet jedinců, jsou na delší dobu odříznuti od společnosti, vedou uzavřený, formálně řízený život, bariéry; pojem, autor:.
Sledoval vývoj am. charakteru na třech po sobě jdoucích ideálních typech: 1) předmoderní tradicí usměrňovaný charakter, 2) vnitřními pravidly usměrňovaný charakter, 3) vnějšími pravidly usměrňovaný charakter, pojem, autor:.
Spřízněnost s Goffmanem, zajímal se o dramatickou strukturu soc. situací ve své studii zkoumá způsoby, jimiž se ponížená oběť dostává do role outsidera, pachatel je definován jako ten, co koná ve veřejném zájmu, procesy zdůvodňování, udržení řádu v mikroskupických situacích, implicitní pravidla, jimiž se řídí soc. interakce, pojem, autor:.
|
