Celkový objem krve se může měnit v souvislosti s dlouhodobou tělesnou námahou. pravda nepravda.
Celkový objem krve není ovlivněn pitným režimem. pravda nepravda.
Celkový objem krve je u ženy srovnatelný s objemem tekutiny uvnitř všech buněk těla. pravda nepravda.
U lidí žijících dlouhodobě ve vyšší nadmořské výšce je celkový objem krve vyšší. pravda nepravda.
U dospělého jedince činí celkový objem krve přibližně 7 % tělesné hmotnosti. pravda nepravda.
Žena má ve srovnání s mužem o stejné hmotnosti vždy větší množství krve. pravda nepravda.
Akutní průjmové onemocnění může v organismu způsobit hypervolémii. pravda nepravda.
Pokročilé těhotenství bývá obvykle spojeno s vzestupem celkového objemu krve. pravda nepravda.
Hodnota pH arteriální krve může fyziologicky činit 7,37. pravda nepravda.
Izotonie označuje stav v organismu, kdy je hodnota pH v normě. pravda nepravda.
Alkalóza je spojená s poklesem hodnoty pH. pravda nepravda.
Hodnota pH arteriální krve 7,34 je neslučitelná se životem. pravda nepravda.
Hodnota pH arteriální krve je fyziologicky vyšší než hodnota pH venózní krve. pravda nepravda.
Alkalémie je situace v organismu, kdy hodnota pH venózní krve poklesla pod 7,0. pravda nepravda.
Stav, kdy hodnota pH arteriální krve klesne pod fyziologickou hranici, označujeme acidémie. pravda nepravda.
Pokles hodnoty pH arteriální krve pod 6,8 je neslučitelné se životem. pravda nepravda.
Hodnota pH arteriální krve se fyziologicky pohybuje v rozmezí 7,2-7,6. pravda nepravda.
Mechanismy chránící organismus před vykrvácením se souhrnně nazývají jako homeostatické. pravda nepravda.
Udržování stálého iontového složení krve se označuje jako isohydrie. pravda nepravda.
O krevní plazmě platí, že je z více než 90 % tvořena vodou. pravda nepravda.
U zdravého dospělého muže o hmotnosti 70 kg činí objem krevní plazmy přibližně 2 litry. pravda nepravda.
Necelých 10 % krevní plazmy je tvořeno rozpuštěnými látkami. pravda nepravda.
Osmolarita plazmy je určena celkovým množstvím osmoticky aktivních částic rozpuštěných v jednom litru. pravda nepravda.
Na hodnotě osmolarity plazmy se podílejí především plazmatické proteiny. pravda nepravda.
Hyperosmolarita plazmy může nastat při dehydrataci. pravda nepravda.
Osmolalitu plazmy významným způsobem ovlivňuje glukóza. pravda nepravda.
Hypoosmolarita plazmy může být způsobena průjmovým onemocněním. pravda nepravda.
Krevní sérum se svým složením podobá plazmě s vyjímkou obsahu tuků. pravda nepravda.
Krevní sérum neobsahuje žádné proteiny. pravda nepravda.
Koncentrace srážecích faktorů je vyšší v plazmě než v séru. pravda nepravda.
Celkový osmotický tlak krevní plazmy je určován nejvíce přítomností NaCl. pravda nepravda.
Krevní plazma obsahuje bílkoviny v nižší koncentraci než intersticiální tekutina. pravda nepravda.
Podíl červených krvinek je v celkovém objemu krve méně než jedna polovina. pravda nepravda.
Podíl erytrocytů v celkovém objemu krve nevykazuje pohlavní rozdíly. pravda nepravda.
Při anémii se podíl erytrocytů v celkovém množství krve zvyšuje. pravda nepravda.
Hematokrit je stejný u žen a novorozenců. pravda nepravda.
Hematokrit je u novorozence vyšší než u muže. pravda nepravda.
Polycytémie je obvykle spojena s vyšší hodnotou hematokritu. pravda nepravda.
Hodnota hematokritu je závislá na stavu hydratace organismu. pravda nepravda.
Hodnota hematokritu se v průběhu postnatálního vývoje zvyšuje. pravda nepravda.
Delší pobyt ve vyšší nadmořské výšce obvykle vyvolá vzestup hematokritu. pravda nepravda.
Hodnota hematokritu vypovídá o schopnosti jedince tvořit koagulum. pravda nepravda.
Hematokrit udává podíl krve na celkovém objemu tělesných tekutin. pravda nepravda.
Hematokrit se vždy udává v procentech. pravda nepravda.
Hodnota hematokritu závisí na velikosti erytrocytů. pravda nepravda.
Hodnota hematokritu se používá při výpočtu středního objemu erytrocytu. pravda nepravda.
Hodnota viskozity krve je nejvíce závislá na hodnotě hematokritu. pravda nepravda.
Viskozita krve se udává v relativních jednotkách. pravda nepravda.
Hodnota viskozity plazmy činí fyziologicky asi 3. pravda nepravda.
Hodnota viskozity krve je závislá mimo jiné na mechanických vlastnostech erytrocytů. pravda nepravda.
Závislost viskozity plné krve na hematokritu je lineární. pravda nepravda.
Hodnota viskozity krve se v průběhu života nemění. pravda nepravda.
Viskozita plazmy se při zánětlivém onemocnění nemění. pravda nepravda.
Hodnota viskozity plazmy významně závisí na obsahu plazmatických bílkovin. pravda nepravda.
Viskozita krve je u mužů a žen přibližně stejná. pravda nepravda.
U jedinců s polycytémií je hodnota viskozity krve obvykle nižší než u jedinců s fyziologickým počtem erytrocytů. pravda nepravda.
Při poklesu tělesné teploty dochází k vzestupu viskozity krve. pravda nepravda.
Podstatou Fahraeusova-Lindquistova efektu je kumulace erytrocytů v centrální části cévy. pravda nepravda.
Krevní destičky hodnotu hematokritu krve významně neovlivňují. pravda nepravda.
Hodnota sedimentace erytrocytů může být ovlivněna koncentrací bílkovin v plazmě. pravda nepravda.
V těhotenství se hodnota sedimentace erytrocytů obvykle snižuje. pravda nepravda.
Muži mají fyziologicky vyšší hodnotu sedimentace erytrocytů než ženy. pravda nepravda.
Počet erytrocytů v krvi ovlivňuje rychlost sedimentace. pravda nepravda.
U jedinců s vyšším obsahem erytrocytů v krvi je rychlost sedimentace vyšší než u jedinců s anémií. pravda nepravda.
Rychlost sedimentace erytrocytů se udává v mm/h. pravda nepravda.
Tvar či velikost erytrocytů rychlost sedimentace neovlivňují. pravda nepravda.
Zvýšená koncentrace albuminu v krvi může způsobit pokles rychlosti sedimentace erytrocytů. pravda nepravda.
Za fyziologických okolností se rychlost sedimentace u jedince nemění. pravda nepravda.
Draslík je nezbytný pro nervosvalovou dráždivost. pravda nepravda.
Draslík ovlivňuje elektrochemické děje na membráně. pravda nepravda.
Fyziologická koncentrace draslíku v plazmě je 2,25 mmol/l. pravda nepravda.
Draslík je nezbytný při syntéze hormonů štítné žlázy. pravda nepravda.
Draslík je důležitý pro správnou činnost srdce. pravda nepravda.
Pokud je draslík v plazmě v množství vyšším než fyziologickém, pak mluvíme o hyperkalémii. pravda nepravda.
Hypokalémie je stav, kdy je v plazmě nižší koncentrace vápníku, než udává norma. pravda nepravda.
Hyperkalémie může být způsobena nadměrnou ztrátou draslíku močí. pravda nepravda.
Hyperkalémie se může vyskytnout u jedinců s oligoúrií. pravda nepravda.
Draslík je v krvi přítomen v difuzibilní i nedifuzibilní formě. pravda nepravda.
Hořčík pomáhá udržovat stabilní srdeční rytmus. pravda nepravda.
Normální plazmatická hladina hořčíku je přibližně 2,25 mmol/l. pravda nepravda.
Hořčík je nezbytný pro metabolismus vápníku. pravda nepravda.
Hořčík je nezbytný pro metabolismus draslíku. pravda nepravda.
V plazmě se hořčík vyskytuje výhradně volně. pravda nepravda.
Zvýšená hladina hořčíku může vést k srdeční zástavě. pravda nepravda.
Jednou z funkcí hořčíku v buňkách je ovlivnění aktivity enzymů proteosyntézy. pravda nepravda.
Hořčík zvyšuje svalovou dráždivost. pravda nepravda.
Ztráta sodíku z organismu je obvykle spojena se ztrátou vody. pravda nepravda.
Zadržování sodíku v organismu vede ke zvýšenému vylučování vody z organismu. pravda nepravda.
Sodík je nejvíce zastoupeným kationtem v intracelulární tekutině. pravda nepravda.
Příjem sodíku do organismu převyšující jeho výdej má za následek vznik hypernatrémie. pravda nepravda.
Normální plazmatická hladina sodíku činí přibližně 140 mmol/l. pravda nepravda.
Masivní zvracení může být provázeno hyponatrémií. pravda nepravda.
Nedifuzibilní vápník může volně prostupovat stěnou kapilár v CNS, avšak nikoliv v játrech. pravda nepravda.
Difuzibilní frakce plazmatického vápníku tvoří přibližně dvě třetiny celkového vápníku v plazmě. pravda nepravda.
Difuzibilní forma vápníku zahrnuje i nedisociované komplexy vápníku s anionty uhličitanů. pravda nepravda.
Poměr ionizované a neionizované formy vápníku v plazmě závisí mimo jiné na hodnotě pH plazmy. pravda nepravda.
Pokles plasmatické koncentrace albuminu může vést k vzestupu frakce difuzibilního vápníku. pravda nepravda.
Při hypokalcémii se snižuje nervosvalová dráždivost. pravda nepravda.
Přítomnost vápníku je nezbytná pro svalovou kontrakci. pravda nepravda.
Hypokalcémie je spojena s nadměrným ukládáním solí vápníku v těle. pravda nepravda.
Přibližně jedna čtvrtina celkového vápníku v plazmě je tvořena difuzibilní frakcí. pravda nepravda.
Měď se v organismu uplatňuje při regulaci metabolismu železa. pravda nepravda.
Měď je nezbytná pro správnou tvorbu kostí. pravda nepravda.
Nedostatek mědi je obvykle spojen s poruchou hemokoagulační kaskády. pravda nepravda.
Měď je v plazmě přítomna pouze ve vazbě na albumin. pravda nepravda.
Chloridy mají za fyziologické situace vyšší plazmatickou hladinu než bikarbonáty. pravda nepravda.
Chloridy se zásadním způsobem podílí na tvorbě onkotického tlaku. pravda nepravda.
Na zahájení kontrakce myokardu se významným způsobem podílí chloridy. pravda nepravda.
Chloridy jsou důležité pro udržování stálého osmotického tlaku. pravda nepravda.
Při hyperchlorémii hrozí porucha tvorby žaludeční šťávy z nedostatku chloru. pravda nepravda.
V krevní plazmě zdravého člověka nalačno je více bílkovin než tuků. pravda nepravda.
V krevní plazmě zdravého dospělého člověka je obsaženo přibližně 200 g bílkovin. pravda nepravda.
Přibližně polovina všech plazmatických proteinů je za fyziologické situace tvořena v játrech. pravda nepravda.
V krevní plazmě zdravého člověka je více globulinů než albuminu. pravda nepravda.
Některé bílkoviny krevní plazmy se podílí na hemokoagulaci. pravda nepravda.
Bílkoviny krevní plazmy jsou tvořeny výhradně v játrech. pravda nepravda.
Fyziologická koncentrace bílkovin v plazmě je 200 g/l. pravda nepravda.
Bílkoviny krevní plazmy rozdělujeme do několika frakcí, přičemž nejvíce zastoupenou frakcí jsou globuliny. pravda nepravda.
Jednou z hlavních funkcí albuminu je transport látek. pravda nepravda.
Při transportu látek se z plazmatických bílkovin uplatňuje výhradně albumin. pravda nepravda.
Albumin slouží mimo jiné jako rezervní bílkovina. pravda nepravda.
Zvýšená plazmatická koncentrace fibrinogenu může být způsobená přítomností zánětu. pravda nepravda.
Za fyziologické situace se v játrech v průběhu jednoho dne vytvoří přibližně dvojnásobně větší množství globulinů než albuminu. pravda nepravda.
Albumino-globulinový kvocient je poměr albuminu či globulinů vůči celkové bílkovině v plazmě. pravda nepravda.
Hodnota albumino-globulinového kvocientu se obvykle zvyšuje při jaterních onemocněních. pravda nepravda.
Albumino-globulinový kvocient se snižuje při některých infekčních onemocněních. pravda nepravda.
Albumino-globulinový kvocient může mít za fyziologické situace hodnotu 2. pravda nepravda.
Poměr proteinů a lipidů v plazmě udává albumino-globulinový kvocient. pravda nepravda.
Zmnožení gama-globulinů v plazmě může být známkou infekčního onemocnění. pravda nepravda.
Onkotický tlak krevní plazmy je odpovědný za nasávání vody z intersticia do kapilár. pravda nepravda.
Onkotický tlak krevní plazmy vzniká působením anorganických složek plazmy. pravda nepravda.
Fyziologická hodnota onkotického tlaku plazmy činí přibližně 690 kPa. pravda nepravda.
Hodnota onkotického tlaku plazmy je závislá na plazmatické koncentraci bílkovin. pravda nepravda.
Při poklesu plazmatické koncentrace bílkovin se snižuje pohotovost ke krvácení. pravda nepravda.
Pokles plazmatické koncentrace bílkovin je spojen s vyšším rizikem vzniku trombů. pravda nepravda.
Pokles plazmatické koncentrace bílkovin může mít za následek vznik otoků. pravda nepravda.
Plazmatické bílkoviny se chovají jako slabé kyseliny. pravda nepravda.
Nebílkovinný dusík plazmy je tvořen zejména bilirubinem. pravda nepravda.
Z celkového dusíku v plazmě připadá největší část na bílkovinný dusík. pravda nepravda.
Hodnota plazmatické koncentrace glukózy měřené nalačno je fyziologicky asi 6-8 mmol/l. pravda nepravda.
Pokles plazmatické hladiny glukózy může způsobit křeče či poruchy vědomí. pravda nepravda.
Hyperglykémie může být vyvolána podáním nadměrné dávky inzulinu. pravda nepravda.
V souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou může dojít k přechodnému zvýšení plazmatické hladiny laktátu. pravda nepravda.
Lipémie je obsah tuků v plazmě a udává se v mmol/l. pravda nepravda.
Volné mastné kyseliny se v plazmě transportují ve formě lipoproteinů. pravda nepravda.
Normolipémie je fyziologický obsah tuků v plazmě. pravda nepravda.
Chylomikrony v porovnání s HDL obsahují více proteinů. pravda nepravda.
HDL transportují cholesterol do jater. pravda nepravda.
LDL jsou tvořeny převážně tuky. pravda nepravda.
Normocyt je erytrocyt o fyziologickém průměru. pravda nepravda.
Erytrocyt o průměru 6,9 mikrometru se v periferní krvi dospělého člověka nevyskytuje. pravda nepravda.
Červená krvinka o průměru 7,5 mikrometru není schopna projít slezinnými sinusy. pravda nepravda.
V periferní krvi adolescenta se může fyziologicky vyskytnout červená krvinka o průměru 8,1 mikrometru. pravda nepravda.
Erytrocyt o průměru 8 mikrometrů není schopen transportovat kyslík. pravda nepravda.
Červená krvinka o průměru 6,8 mikrometru se v krvi dospělé ženy vyskytuje fyziologicky. pravda nepravda.
Makrocyt je erytrocyt o průměru větším než 7,7 mikrometru. pravda nepravda.
Fyziologická anizocytóza je jev, kdy v periferní krvi jedince jsou přítomny i makrocyty a mikrocyty. pravda nepravda.
Velikost erytrocytů se u zdravého jedince pohybuje výhradně v rozmezí 6,7-7,7 mikrometrů. pravda nepravda.
Zvýšený výskyt makrocytů v periferní krvi je známkou přítomnosti hemolytické anémie. pravda nepravda.
Průměrná velikost i objem erytrocytů se u jedince s perniciózní anémií zvyšují. pravda nepravda.
Klinický obraz sideropenické anémie zahrnuje i vyšší zastoupení erytrocytů s menším průměrem v periferní krvi. pravda nepravda.
Za fyziologické situace jsou erytrocyty v krvi méně početně zastoupeny než leukocyty. pravda nepravda.
Bikonkávní tvar erytrocytu nemá žádný funkční význam. pravda nepravda.
Díky bikonkávnímu tvaru má erytrocyt nižší deformabilitu než by měl, pokud by jeho tvar byl kulový. pravda nepravda.
Plocha povrchu normálního erytrocytu je přibližně o 30 % větší než má kulovitá buňka o stejném objemu. pravda nepravda.
Specifický tvar erytrocytům umožňuje projít i kapilárami o menším průsvitu než je jejich vlastní. pravda nepravda.
Poikilocyty jsou erytrocyty o normálním tvaru, ale menším průměru než je norma. pravda nepravda.
Počet erytrocytů v jednom litru krve je u žen vyšší než u novorozenců. pravda nepravda.
Počet červených krvinek v jednom litru krve u ročního dítěte je přibližně stejné jako u dospělého muže. pravda nepravda.
Polycytémie vzniká následkem nerovnováhy mezi erytropoezou a destrukcí erytrocytů. pravda nepravda.
Polyglobulie je u člověka vždy spojena s přítomností patologického procesu. pravda nepravda.
Zdravá dospělá žena má v jednom litru krve přibližně 4 x 10(12) erytrocytů. pravda nepravda.
Akutní nadměrná ztráta tekutin z organismu může vést ke vzniku erytrocytopénie. pravda nepravda.
Dlouhodobý pobyt ve vysoké nadmořské výšce může vést k utlumení erytropoezy. pravda nepravda.
Počet erytrocytů v jednom litru krve je spolehlivým ukazatelem při diagnóze anémie. pravda nepravda.
Jedinec žijící ve vysoké nadmořské výšce může mít fyziologicky zvýšený počet erytrocytů v jednom litru krve. pravda nepravda.
Průvodním jevem hypererytrocytózy bývá obvykle zvýšení koncentrace hemoglobinu v krvi. pravda nepravda.
Nižší koncentrace hemoglobinu v krvi je vždy provázena erytrocytopénií. pravda nepravda.
Koncentrace hemoglobinu v krvi významně závisí na objemu plazmy. pravda nepravda.
Priceova-Jonesova křivka znázorňuje rozložení velikosti erytrocytů. pravda nepravda.
Hemoglobin je lipoprotein. pravda nepravda.
Hemoglobin je tetramer obsahující dvě dvojice různých polypeptidů. pravda nepravda.
Hemoglobin ve své molekule obsahuje i lipidovou složku. pravda nepravda.
Syntéza hemoglobinu je regulována již vytvořeným hemem. pravda nepravda.
Množství hemoglobinu v krvi ovlivňuje její transportní kapacitu pro kyslík. pravda nepravda.
V průběhu života se množství hemoglobinu v litru krve nemění. pravda nepravda.
Koncentrace hemoglobinu v krvi je u novorozence vyšší než u ženy, ale nižší než u muže. pravda nepravda.
Převážná část hmotnosti molekuly hemoglobinu je tvořena globinem. pravda nepravda.
Tvorba hemu je závislá na přítomnosti železa. pravda nepravda.
Hemoglobin je tvořen čtyřmi hemy a čtyřmi globiny. pravda nepravda.
Barevná hodnota erytrocytu udává obsah hemoglobinu v jednom erytrocytu. pravda nepravda.
Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu se může udávat v procentech nebo g/l. pravda nepravda.
Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu je fyziologicky u dospělého jedince přibližně 150 g/l. pravda nepravda.
Barevná hodnota erytrocytu činí fyziologicky přibližně 30 %. pravda nepravda.
Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu není závislá na dostupnosti jednotlivých stavebních látek potřebných při erytropoeze. pravda nepravda.
Alosterický efekt je jev popisující prostorovou změnu molekuly hemoglobinu, ke které dojde po navázání jedné molekuly kyslíku. pravda nepravda.
Vazba první molekuly kyslíku na hemoglobin je nejrychlejší, další se pak vážou pomaleji. pravda nepravda.
Afinita hemoglobinu ke kyslíku je závislá na intenzitě metabolismu ve tkáních. pravda nepravda.
Při acidóze se afinita hemoglobinu ke kyslíku snižuje. pravda nepravda.
Afinita hemoglobinu ke kyslíku udává schopnost bílkovinné části hemoglobinu vázat kyslík. pravda nepravda.
Vazebná křivka kyslíku na hemoglobin má sigmoidální tvar. pravda nepravda.
Vyšší parciální tlak oxidu uhličitého zvyšuje afinitu kyslíku k hemoglobinu. pravda nepravda.
Vyšší teplota, vyšší koncentrace 2,3-DPG a nižší koncentrace oxidu uhličitého odpovídá situaci v plicích, za které je afinita hemoglobinu ke kyslíku vyšší. pravda nepravda.
Jeden litr arteriální krve může při plném nasycení obsahovat přibližně 200 ml kyslíku. pravda nepravda.
Jeden gram hemoglobinu je schopen navázat až 3,14 ml kyslíku. pravda nepravda.
Novorozenec může mít fyziologicky vyšší koncentraci hemoglobinu v jednom litru krve než dospělý muž. pravda nepravda.
Nižší afinita hemoglobinu ke kyslíku znamená, že kyslík se snadněji váže na hem. pravda nepravda.
Karbaminohemoglobin obsahuje železo ve dvojmocné formě. pravda nepravda.
Karbaminohemoglobin se v krvi fyziologicky nevyskytuje. pravda nepravda.
Sloučenina hemoglobinu s CO se nazývá karbaminohemoglobin. pravda nepravda.
Karbaminohemoglobin vzniká působením oxidačních činidel na hemoglobin. pravda nepravda.
Hemoglobin s oxidem uhličitým navázaným na bílkovinné složce se nazývá karbaminohemoglobin. pravda nepravda.
Karbaminohemoglobin má centrální atom železa ve ferro-formě. pravda nepravda.
Oxid uhličitý se v hemoglobinu váže na centrální atom železa za vzniku karbaminohemoglobinu. pravda nepravda.
Oxyhemoglobin je hemoglobin s navázaným kyslíkem na centrální atom železa. pravda nepravda.
Oxyhemoglobin je hemoglobin s centrálním atomem železa v dvojmocné podobě. pravda nepravda.
Oxyhemoglobin je hemoglobin s oxidem uhelnatým navázaným na bílkovinné složce. pravda nepravda.
Kyslík se váže na centrální atom železa v hemoglobinu procesem oxidace, přičemž mocenství železa zůstává stejné. pravda nepravda.
Při reakci oxidu uhelnatého s hemoglobinem vzniká karboxyhemoglobin. pravda nepravda.
Následkem reakce oxidu uhelnatého s hemoglobinem je pokles transportní kapacity krve pro oxid uhličitý. pravda nepravda.
Oxid uhelnatý je v krvi transportován ve vazbě na bílkovinnou složku hemoglobinu. pravda nepravda.
V krvi kuřáků může být přítomen oxid uhličitý. pravda nepravda.
Oxid uhelnatý má vyšší afinitu k centrálnímu atomu železa než kyslík. pravda nepravda.
Methemoglobin se v organismu vyskytuje fyziologicky. pravda nepravda.
Methemoglobin vzniká následkem vazby oxidu uhelnatého na centrální atom železa hemoglobinu. pravda nepravda.
Hemoglobin s centrálním atomem železa ve trojmocné podobě se označuje jako methemoglobin. pravda nepravda.
Hemoglobin obsahující alespoň jeden atom železa v trojmocné podobě má vyšší afinitu ke kyslíku než hemoglobin se všemi atomy železa ve dvojmocné podobě. pravda nepravda.
Za fyziologické situace se denně asi 3% hemoglobinu přemění na methemoglobin. pravda nepravda.
Přeměna hemoglobinu na methemoglobin je reakce nevratná. pravda nepravda.
Methemoglobin vždy obsahuje všechny atomy železa ve trojmocné podobě. pravda nepravda.
Vznik methemoglobinu vede k okamžitému rozpadu erytrocytu v němž je obsažen. pravda nepravda.
Některé léky mohou v organismu vyvolat tvorbu methemoglobinu. pravda nepravda.
Erytrocyty hemolyzují působením některých bakteriálních toxinů. pravda nepravda.
Erytrocyty hemolyzují vždy při průchodu kapilárou menší než je jejich průměr. pravda nepravda.
Každý hypotonický roztok vyvolá hemolýzu všech erytrocytů do něho přenesených. pravda nepravda.
Osmotická rezistence je schopnost erytrocytů odolávat do jisté míry hypotonickému prostředí. pravda nepravda.
Fyziologický roztok je roztok izotonický. pravda nepravda.
Hodnota maximální osmotické rezistence je přibližně 0,35% roztok NaCl. pravda nepravda.
Koncentrace solného roztoku, v němž dojde k rozpadu všech erytrocytů, se označuje jako minimální osmotická rezistence. pravda nepravda.
Schopnost erytrocytu odolávat hypotonickému prostředí se v průběhu jeho života nemění. pravda nepravda.
Fragilita červených krvinek je určena funkčností jejich cytoskeletu. pravda nepravda.
Funkčnost cytoskeletu erytrocytu je nezávislá na energetické situaci buňky. pravda nepravda.
Fragilitu erytrocytů jsme na praktických cvičeních stanovovali za pomoci sady hypertonických roztoků o různé koncentraci NaCl. pravda nepravda.
Osmotická hemolýza nastává nejdříve u starších erytrocytů. pravda nepravda.
Působení tukových rozpouštědel na povrchovou membránu erytrocytů vyvolá jejich rozpad a v takovém případě hovoříme o osmotické hemolýze. pravda nepravda.
Osmotická hemolýza je způsobena zduřením krvinek a následným poškozením jejich povrchové membrány v hypertonickém roztoku. pravda nepravda.
V hypertonickém prostředí erytrocyty uvolňují vodu a následkem toho dochází k jejich svraštění. pravda nepravda.
Při vysoké teplotě může dojít k rozpadu erytrocytů, v takovém případě se jedná o fyzikální hemolýzu. pravda nepravda.
Fyzikální hemolýza spočívá v účinku hadích jedů na povrchovou membránu erytrocytů. pravda nepravda.
Fyzikální hemolýza je způsobena svraštěním krvinek a následným poškozením jejich povrchové membrány v hypotonickém roztoku. pravda nepravda.
Toxická hemolýza může vzniknout působením bakteriálních toxinů. pravda nepravda.
Toxická hemolýza je obvykle způsobena vzestupem osmotického tlaku extracelulární tekutiny. pravda nepravda.
Následkem transfuze inkompatibilní krve obvykle bývá vznik imunologické hemolýzy. pravda nepravda.
Působení silných kyselin či zásad na červené krvinky obvykle vyvolá jejich rozpad a v takovém případě se jedná o chemickou hemolýzu. pravda nepravda.
V souvislosti s fetální erytroblastózou může u plodu vzniknout imunologická hemolýza. pravda nepravda.
Imunologická hemolýza nastane v případě, že jsou v krvi přítomny protilátky proti aglutininům přítomným na povrchu erytrocytů. pravda nepravda.
Masivní hemolýza může vést k úbytku erytrocytů a s ním spojeným vzestupem transportní kapacity krve pro kyslík. pravda nepravda.
Po transfuzi krve inkompatibilní v AB0 systému masivní hemolýza obvykle nenastává. pravda nepravda.
Masivní hemolýza může vést ke vzniku prehepatálního ikteru. pravda nepravda.
Masivní hemolýza může mít za následek poškození ledvin. pravda nepravda.
Periferní membránové proteiny jsou pevně zabudovány do lipidové dvojvrstvy. pravda nepravda.
Glykoforiny jsou integrální proteiny. pravda nepravda.
Součástí lipidové dvojvrstvy membrány erytrocytů je i cholesterol. pravda nepravda.
Fyziologicky se v periferní krvi nacházejí výhradně červené krevní buňky bez jádra. pravda nepravda.
Průměrná doba života červených krvinek činí přibližně 3 měsíce. pravda nepravda.
Zvýšený počet retikulocytů v periferní krvi je známkou vystupňované erytropoezy. pravda nepravda.
Krvetvorná tkáň obsahuje ostrůvky nediferencovaných kmenových buněk. pravda nepravda.
V červené kostní dřeni se tvoří pouze erytrocyty a trombocyty. pravda nepravda.
Retikulocyty obsahují jádro. pravda nepravda.
V periferní krvi je za fyziologické situace přítomno asi jedno procento retikulocytů. pravda nepravda.
Retikulocyty jsou buňky bílé krevní řady. pravda nepravda.
Syntéza hemoglobinu probíhá pouze v prenatálním období. pravda nepravda.
Syntéza hemoglobinu je ukončena ve stádiu retikulocytu. pravda nepravda.
Kmenové buňky kostní dřeně mají schopnost sebeobnovy. pravda nepravda.
U zdravého dospělého jedince se kmenové buňky nevyskytují. pravda nepravda.
Kmenové buňky jsou výchozími buňkami pro všechny formované krevní elementy s výjimkou erytroidní řady. pravda nepravda.
Při vystupňované erytropoeze se mohou v periferní krvi fyziologicky vyskytovat normoblasty. pravda nepravda.
Kmenová buňka erytroidní řady prodělá v průběhu svého zrání přibližně dvacet dělení. pravda nepravda.
Z jedné kmenové buňky může vzniknout až půl milionu erytrocytů. pravda nepravda.
Erytroblast je předchůdce erytrocytu, který má jádro a obsahuje již i hemoglobin. pravda nepravda.
Dřeňový retikulocyt obsahuje jádro. pravda nepravda.
Ve stádiu dřeňového retikulocytu se v buňce vytvoří přibližně čtvrtina veškerého hemoglobinu. pravda nepravda.
Dřeňový retikulocyt již neobsahuje žádné buněčné organely. pravda nepravda.
V případě potřeby se může erytropoéza zvýšit až sedmkrát. pravda nepravda.
V nátěru kostní dřeně převládají prekurzory červených krvinek. pravda nepravda.
Kostní dřeň vytváří více leukocytů než erytrocytů. pravda nepravda.
Definitivní tvar získává červená krvinka ve stádiu erytroblastu. pravda nepravda.
Červené krvinky mají srovnatelnou dobu života s leukocyty. pravda nepravda.
Obvykle počet nově vytvořených erytrocytů odpovídá počtu erytrocytů rozpadlých, avšak i za fyziologické situace může počet nově vzniklých erytrocytů převyšovat počet rozpadlých. pravda nepravda.
Průvodním jevem vystupňované erytropoezy je i retikulocytóza. pravda nepravda.
Červená kostní dřeň produkuje pouze erytrocyty. pravda nepravda.
Erytropoeza u zdravého dospělého jedince probíhá v kostní dřeni a slezině. pravda nepravda.
U dospělého muže se erytrocyty fyziologicky tvoří v kostní dřeni a játrech. pravda nepravda.
U zdravého dospělého jedince se krvetvorná tkáň nachází výhradně v kostní dřeni. pravda nepravda.
Extramedulární erytropoeza je označení jevu, kdy se lymfocyty tvoří ve slezině. pravda nepravda.
Přeměna červené kostní dřeně na žlutou se označuje jako extramedulární erytropoeza. pravda nepravda.
U dospělých jedinců se za určitých okolností může objevit extramedulární erytropoeza. pravda nepravda.
Krvetvorba začíná u lidského zárodku ve třetím týdnu intrauterinního vývoje. pravda nepravda.
Hepatolienální perioda tvorby erytrocytů probíhá ve dvanáctém týdnu prenatálního vývoje. pravda nepravda.
Krvetvorba v játrech u plodu začíná přibližně ve 20. týdnu prenatálního vývoje. pravda nepravda.
V kostní dřeni plodu se erytrocyty začínají tvořit těsně před narozením. pravda nepravda.
V prenatálním období je krvetvorba soustředěna výhradně do jater a sleziny. pravda nepravda.
V prenatálním období mohou červené krvinky obsahovat embryonální typ hemoglobinu. pravda nepravda.
Záměna fetálního typu hemoglobinu za adultní je zahájena již před narozením. pravda nepravda.
V prenatálním období se v cirkulaci plodu mohou vyskytovat i červené krvinky obsahující adultní typ hemoglobinu. pravda nepravda.
U novorozence je v erytrocytech zastoupen i fetální typ hemoglobinu. pravda nepravda.
Krátce po narození u dítěte ještě fyziologicky přetrvává extramedulární erytropoeza. pravda nepravda.
Přeměna červené kostní dřeně na žlutou začíná u jedince obvykle v období puberty. pravda nepravda.
U ročního dítěte probíhá krvetvorba ve dřeni všech kostí. pravda nepravda.
Fetální typ hemoglobinu obsahuje ve své molekule čtyři polypeptidové řetězce. pravda nepravda.
Fetální typ hemoglobinu obsahuje ve své molekule jeden atom železa. pravda nepravda.
Fetální typ hemoglobinu má vyšší afinitu ke kyslíku než adultní typ hemoglobinu. pravda nepravda.
V těle plodu se fetální typ hemoglobinu začíná vytvářet od 35. týdne prenatálního vývoje. pravda nepravda.
V krvi dospělého jedince je fyziologicky přítomno malé množství hemoglobinu fetálního typu. pravda nepravda.
Fetální typ hemoglobinu ve své molekule obsahuje dva polypeptidové řetězce typu beta. pravda nepravda.
Adultní typ hemoglobinu se od fetálního typu odlišuje strukturou hemové části molekuly. pravda nepravda.
V krvi dítěte je při narození přítomno větší množství fetálního typu hemoglobinu než adultního typu hemoglobinu. pravda nepravda.
Adultní typ hemoglobinu snadněji váže kyslík než fetální typ hemoglobinu. pravda nepravda.
Výměna erytrocytů obsahujících fetální typ hemoglobinu za erytrocyty s adultním typem hemoglobinu je u dítěte dokončena přibližně v jeho šestém měsíci života. pravda nepravda.
Adultní typ hemoglobinu ve své molekule neobsahuje řetězce typu gama. pravda nepravda.
Fetální typ hemoglobinu vykazuje nižší afinitu ke kyslíku než adultní typ hemoglobinu. pravda nepravda.
V těle dospělého člověka je asi 10 gramů železa. pravda nepravda.
V organismu se železo vyskytuje výhradně ve ferro-formě. pravda nepravda.
Z celkového množství železa v těle činí zásobní železo přibližně jednu čtvrtinu. pravda nepravda.
Více než 60 % železa obsaženého v těle je součástí hemu. pravda nepravda.
U dospělého muže se železo z organismu ztrácí především deskvamací buněk trávicího traktu. pravda nepravda.
Průměrná denní ztráta železa činí u dospělé ženy přibližně 10 mg. pravda nepravda.
Celkový denní přísun železa potravou je průměrně 20 mg. pravda nepravda.
Ve střevě se u dospělého muže za fyziologické situace vstřebá přibližně třetina železa obsaženého ve stravě. pravda nepravda.
Deficit železa z nedostatečného přísunu potravou vzniká u lidí s běžnou stravou vzácně. pravda nepravda.
Funkční železo je mimo jiné železo navázané na apoferitin. pravda nepravda.
Železo z potravy se vstřebává především v proximální části tenkého střeva. pravda nepravda.
Železo je v žaludku navázáno na vnitřní faktor a vzniklý komplex se vstřebává v duodenu pinocytózou. pravda nepravda.
V enterocytu se vstřebané železo váže na apoferitin. pravda nepravda.
Železo se z organismu ztrácí ve větším množství u žen než u mužů. pravda nepravda.
Nehemové železo ve srovnání s hemovým železem vykazuje v organismu vyšší vstřebatelnost. pravda nepravda.
Živočišná strava může obsahovat obě formy železa, hemové i nehemové. pravda nepravda.
Obě formy železa přítomné ve stravě se vstřebávají stejným mechanismem. pravda nepravda.
Vitamín C usnadňuje vstřebávání železa. pravda nepravda.
Železo navázané na apotransferin je ve ferro-formě. pravda nepravda.
Hepcidin je plazmatický protein produkovaný v játrech. pravda nepravda.
Při nadbytku železa v organismu klesá koncentrace transferinu a stoupá jeho saturace. pravda nepravda.
Za fyziologické situace je vazebná kapacita transferinu využita pouze ze dvou třetin. pravda nepravda.
Při nedostatku železa v organismu se v játrech zvyšuje produkce hepcidinu. pravda nepravda.
Jedna molekula feritinu může obsahovat několik tisíc atomů železa. pravda nepravda.
Množství feritinu v plazmě je za fyziologické situace přímo úměrné jeho množství ve tkáních. pravda nepravda.
V plazmě je železo přítomné výhradně ve vazbě na transferin. pravda nepravda.
Nedostatek železa může v organismu vyvolat vznik aplastické anémie. pravda nepravda.
Pro anémii z nedostatku železa je typická přítomnost erytrocytů s nižším obsahem hemoglobinu. pravda nepravda.
Přítomnost vitamínu B12 je v organismu nezbytná především pro správný průběh hemokoagulace. pravda nepravda.
Nedostatek vitamínu B12 v organismu vede k tvorbě abnormálně velkých erytrocytů. pravda nepravda.
Zdrojem vitamínu B12 jsou především potraviny živočišného původu. pravda nepravda.
Vitamín B12 je v lidském organismu produkován v dostatečném množství střevními bakteriemi. pravda nepravda.
Resorpce vitamínu B12 je vázána na přítomnost vnitřního faktoru, který je tvořen především enterocyty. pravda nepravda.
Nedostatek vitamínu B12 může být způsoben poruchou funkce žaludeční sliznice. pravda nepravda.
K nedostatku vitamínu B12 v organismu může dojít následkem poruchy vstřebávání tuků. pravda nepravda.
Za fyziologické situace jsou v organismu zásoby vitamínu B12 na několik let. pravda nepravda.
Vnitřní faktor je glykoprotein, jehož přítomnost je nezbytná pro správné vstřebávání kyseliny listové. pravda nepravda.
Vnitřní faktor je součástí žaludeční šťávy. pravda nepravda.
Erytropoetin se produkuje ve vyšším množství při hypoxii. pravda nepravda.
Tvorba erytropoetinu probíhá především v játrech. pravda nepravda.
Erytropoetin je vitamín označovaný jako E, který získáváme především z rostlinné stravy. pravda nepravda.
Přítomnost erytropoetinu je nezbytná pro vstřebávání vitamínu B12 v duodenu. pravda nepravda.
Produkce erytropoetinu je závislá na pohlaví. pravda nepravda.
Při selhávání ledvin se může produkce erytropoetinu snižovat. pravda nepravda.
Erytropoetin stimuluje proliferaci nezralých buněk červené krevní řady. pravda nepravda.
Pro správný průběh erytropoezy je přítomnost erytropoetinu nezbytná. pravda nepravda.
Erytropoetin je steroidní hormon syntetizovaný především v kůře ledvin. pravda nepravda.
Produkce erytropoetinu závisí výhradně na stupni saturace krve kyslíkem. pravda nepravda.
Produkce erytrocytů je ovlivněna více než jedním hormonem. pravda nepravda.
Estrogeny působí stimulačně na erytropoezu. pravda nepravda.
Erytropoetin je růstový faktor erytroidní linie. pravda nepravda.
Erytropoetin řadíme mezi srážecí plazmatické faktory. pravda nepravda.
Syntéza erytropoetinu probíhá především v plicních makrofázích. pravda nepravda.
Nedostatečná tvorba erytropoetinu může vyvolat polycytémii. pravda nepravda.
Hormony štítné žlázy mají stimulační účinek na produkci červených krvinek. pravda nepravda.
Erytropoeza může být ovlivněna působením katecholaminů na erytroidní buňky. pravda nepravda.
Při poškození červené kostní dřeně je obvykle snížená zejména tvorba erytrocytů, tvorba ostatních buněčných elementů krve postižena není. pravda nepravda.
Útlum kostní dřeně může být způsoben například virovou infekcí. pravda nepravda.
Proces stárnutí erytrocytů je provázen omezenou funkcí membránového skeletu. pravda nepravda.
V průběhu života erytrocytu se jeho deformabilita zvyšuje. pravda nepravda.
Proces stárnutí erytrocytů je spojen se zvýšenou produkcí hemoglobinu v buňce. pravda nepravda.
Funkce membránového skeletu je u starších erytrocytů zhoršena. pravda nepravda.
Hemoglobin uvolněný z erytrocytů, které se rozpadly přímo v krevním oběhu, se váže na haptoglobin. pravda nepravda.
Makrofágy rozpoznávají staré erytrocyty na základě změněných antigenních vlastností erytrocytární membrány. pravda nepravda.
Převážná většina starých erytrocytů se rozpadá v jaterních sinusech a uvolněný hemoglobin následně přestupuje do hepatocytů, kde je degradován. pravda nepravda.
Hem je rozkládán v buňkách retikuloendotelového systému za vzniku bilirubinu, železa a jednotlivých aminokyselin. pravda nepravda.
Mezi degradační produkty hemu patří i aminokyseliny. pravda nepravda.
V kostní dřeni může probíhat vznik i zánik erytrocytů. pravda nepravda.
Hemoglobin je prostřednictvím proteolytických enzymů rozštěpen na globin a bilirubin. pravda nepravda.
Jedním z finálních produktů štěpení hemoglobinu v makrofázích je žlutý bilirubin. pravda nepravda.
Po rozpadu hemoglobinu probíhajícím v buňkách retikuloendotelového systému je hem navázán na bílkovinný nosič a transportován do kostní dřeně. pravda nepravda.
Po rozpadu hemoglobinu přestupuje globin z makrofágu do krevní plazmy, kde se stává součástí plazmatických proteinů. pravda nepravda.
Hem je za pomoci enzymu hemoxygenázy štěpen na biliverdin. pravda nepravda.
Nekonjugovaný bilirubin vzniká z biliverdinu. pravda nepravda.
Železo uvolněné při rozpadu hemoglobinu je transportováno do jater, kde přestupuje do žluči a následně je z organismu vyloučeno se stolicí. pravda nepravda.
Nekonjugovaný bilirubin je látka ve vodě nerozpustná. pravda nepravda.
Konjugovaný bilirubin je v plazmě transportován ve vazbě na albumin. pravda nepravda.
Volný nekonjugovaný bilirubin se fyziologicky v plazmě nevyskytuje. pravda nepravda.
Konjugovaný bilirubin se v plazmě fyziologicky nevyskytuje. pravda nepravda.
Konjugovaný bilirubin je z organismu vylučován zejména stolicí. pravda nepravda.
Nekonjugovaný bilirubin je v krvi obsažen ve větším množství než konjugovaný bilirubin. pravda nepravda.
Nekonjugovaný bilirubin vzniká jako odpadní produkt degradace globinu.
pravda nepravda.
Bilirubin je bílkovina obsažená v plazmě. pravda nepravda.
Konjugovaný bilirubin vzniká za pomoci enzymu glukuronyltransferázy. pravda nepravda.
Urobilin může být fyziologicky přítomen v krvi. pravda nepravda.
Konjugovaný bilirubin se také někdy označuje jako přímý bilirubin. pravda nepravda.
Dekonjugace je proces, při němž dochází k rozpadu hemoglobinu na hem a globin. pravda nepravda.
Za fyziologických okolností se v organismu se zvýšenou hladinou bilirubinu nesetkáme. pravda nepravda.
Fyziologická žloutenka novorozence se obvykle projeví až několik dnů po narození. pravda nepravda.
Trombocyty jsou jaderné elementy o průměru kolem 4 mikrometrů. pravda nepravda.
Trombocyty mají menší objem než erytrocyty. pravda nepravda.
Délka života trombocytů je významně kratší než délka života erytrocytů. pravda nepravda.
Více než polovina všech trombocytů se fyziologicky nachází ve slezině. pravda nepravda.
Trombocytóza je stav, kdy je počet trombocytů v jednom litru krve vyšší než 150 x 109. pravda nepravda.
Trombocyty jsou základní buňky imunitního systému. pravda nepravda.
Trombocyty ve své cytoplazmě mají některé buněčné organely. pravda nepravda.
Z jednoho megakaryocytu se může vytvořit několik tisíc destiček. pravda nepravda.
Trombocyty nemají buněčný cytoskelet. pravda nepravda.
Počet trombocytů v jednom litru krve je u muže v porovnání s ženou vyšší. pravda nepravda.
Střední délka života trombocytů činí přibližně 10 dnů. pravda nepravda.
Počet trombocytů v periferní krvi je řádově srovnatelný s počtem leukocytů. pravda nepravda.
Trombocyty obsahují několik typů granul. pravda nepravda.
Alfa granula jsou nejpočetnější granula trombocytů. pravda nepravda.
Alfa granula obsahují především proteiny. pravda nepravda.
Trombocyty jsou schopny absorbovat a následně skladovat některé plazmatické srážecí faktory. pravda nepravda.
Denzní granula trombocytů obsahují mimo jiné destičkový růstový faktor. pravda nepravda.
Trombocyty jsou hlavním místem syntézy srážecích faktorů. pravda nepravda.
Adheze destiček k poškozenému povrchu cév je inhibována von Willebrandovým faktorem. pravda nepravda.
Aktivované destičky uvolňují látky, které následně stimulují další destičky. pravda nepravda.
Při aktivaci destiček dochází ke změně struktury buněčné membrány. pravda nepravda.
Při změně tvaru destiček dochází i k výraznému zvětšení jejich objemu. pravda nepravda.
Při agregaci trombocytů se uplatňuje fibrinogen. pravda nepravda.
Trombocyty syntetizují tromboxan A2, který má antiagregační účinky. pravda nepravda.
Sekundární agregace je nevratný proces. pravda nepravda.
Proces degranulace je součástí sekundární agregace. pravda nepravda.
Tromboxan A2 je tvořen v trombocytech z kyseliny acetylsalicylové. pravda nepravda.
Trombocyty neovlivňují průběh hemokoagulace. pravda nepravda.
Trombocytopenie je stav, kdy je počet trombocytů v jednom litru krve nižší než 150 x 109. pravda nepravda.
Trombocyty vznikají za fyziologické situace ve slezině. pravda nepravda.
Trombopeza je proces, při němž zanikají krevní destičky. pravda nepravda.
Megakaryocyt je prekurzorová buňka trombocytu. pravda nepravda.
Buněčná membrána trombocytů obsahuje mimo jiné glykoproteiny. pravda nepravda.
Primární hemostáza je proces, při kterém se uplatňují především trombocyty. pravda nepravda.
Krevní destičky nemají schopnost fagocytózy. pravda nepravda.
Trombocyty se podílejí na obnově poškozeného endotelu. pravda nepravda.
Funkce trombocytů při hemostatických procesech spočívá výhradně v tvorbě destičkové zátky. pravda nepravda.
Vasokonstrikce cévy v místě poranění může být způsobena myogenní reakcí hladké svaloviny v její stěně. pravda nepravda.
Vasokonstrikce cévy v místě poranění se uplatňuje jako hemostatický mechanismus u kapilár. pravda nepravda.
Vasokonstrikce cévy v místě poranění může být vyvolána oxidem dusnatým uvolněným z poškozených endotelových buněk. pravda nepravda.
Trombocyty mohou tvořit a uvolňovat látky s vasokonstrikčním účinkem. pravda nepravda.
Serotonin je látka s vasokonstrikčním účinkem uvolňovaná z trombocytů. pravda nepravda.
Syntéza protrombinu v játrech je závislá na přítomnosti vitaminu K. pravda nepravda.
Fibrinogen patří do skupiny srážecích faktorů jejichž syntéza v játrech probíhá pouze za přítomnosti vitaminu K. pravda nepravda.
XII. srážecí faktor stojí na počátku kaskády srážení ve vnitřním systému. pravda nepravda.
XI. srážecí faktor je aktivátorem plazminogenu. pravda nepravda.
Koagulační faktory bílkovinné povahy jsou tvořeny plazmatickými buňkami. pravda nepravda.
Mezi koagulační faktory bílkovinné povahy přítomné v plazmě patří tromboplastin. pravda nepravda.
Pro aktivaci X. srážecího faktoru v zevním systému je nezbytná přítomnost vápenatých iontů. pravda nepravda.
Pro aktivaci X. srážecího faktoru ve vnitřním systému je nezbytná přítomnost XII. srážecího faktoru. pravda nepravda.
Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému je zahájena kontaktem destiček s obnaženým kolagenem. pravda nepravda.
Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému je rychlejší než ve vnitřním systému. pravda nepravda.
Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému nevyžaduje přítomnost vápenatých iontů. pravda nepravda.
Přeměna fibrinogenu na fibrin proběhne pouze za přítomnosti protrombinu. pravda nepravda.
Pro přeměnu fibrinogenu na fibrin je nezbytná přítomnost trombinu. pravda nepravda.
Při srážení krve vypuštěné do zkumavky se aktivátor protrombinu tvoří ve vnitřním systému. pravda nepravda.
Při srážení krve vypuštěné do zkumavky dochází k aglutinaci erytrocytů. pravda nepravda.
Při srážení krve vypuštěné do zkumavky není nezbytná přítomnost vápenatých iontů. pravda nepravda.
Lidský organismus není závislý na přísunu vitaminu K potravou. pravda nepravda.
Všechny srážecí faktory bílkovinné povahy jsou tvořeny v játrech. pravda nepravda.
Za fyziologické situace v plazmě převažují antikoagulační mechanismy. pravda nepravda.
Některé srážecí faktory se v aktivní formě chovají jako proteolytické enzymy. pravda nepravda.
Deficience vitaminu K je u zdravého člověka s vyváženou stravou vzácná. pravda nepravda.
Stanovení protrombinového času slouží ke kontrole účinosti léčby kumarinovými deriváty. pravda nepravda.
Hodnota INR se vypočítá jako rozdíl protrombinového času naměřeného u sledovaného pacienta a protrombinového času kontroly. pravda nepravda.
U jedince s INR=2 se plazma sráží dvakrát rychleji než u kontrolního jedince. pravda nepravda.
Tkáňový faktor je za fyziologické situace produkován především trombocyty. pravda nepravda.
Tkáňový faktor se nachází v membránách různých buněk lokalizovaných v okolí cév. pravda nepravda.
Endotelové buňky se podílejí na regulaci aktivity tkáňového faktoru. pravda nepravda.
Všechny srážecí faktory přítomné v plazmě jsou bílkovinné povahy. pravda nepravda.
Jednou z možností, jak ovlivnit rychlost srážení "in vivo" je regulace plazmatické koncentrace vápníku. pravda nepravda.
Vnitřní a zevní systém srážení mohou fungovat odděleně. pravda nepravda.
Zevní systém srážení je za fyziologické situace aktivován kontaktem krve s buňkami nesoucími na svém povrchu tkáňový faktor. pravda nepravda.
Tvorba aktivátoru protrombinu v zevním systému trvá řádově desítky sekund. pravda nepravda.
Zevní systém srážení je primárně aktivován za situace, kdy je poškozena nesmáčivá endotelová výstelka cév, avšak krev neopouští cévní řečiště. pravda nepravda.
Za situace, kdy se krev dostane do kontaktu s tkáňovým faktorem, dochází k výlučné aktivaci vnitřní kaskády srážení. pravda nepravda.
Některé reakce srážecí kaskády probíhají na povrchu trombocytů. pravda nepravda.
Retrakce koagula je mimo jiné funkcí destiček. pravda nepravda.
Retrakce koagula je jiné označení pro vasokonstrikci při poranění cévy. pravda nepravda.
V průběhu retrakce koagula se z něho vytlačí tekutina mající stejné složení jako plazma. pravda nepravda.
Na retrakci koagula se významným způsobem podílí cytoskelet trombocytů. pravda nepravda.
Pro zdárný průběh retrakce koagula je potřebné ADP. pravda nepravda.
Pokud není v koagulu přítomen dostatečný počet erytrocytů, nemůže dojít k jeho retrakci. pravda nepravda.
Složení séra se od složení plazmy odlišuje zejména v obsahu lipidů. pravda nepravda.
Heparin má antitrombinový efekt. pravda nepravda.
Jedním z plazmatických koagulačních faktorů je heparin. pravda nepravda.
V lidském organismu se heparin fyziologicky nevyskytuje. pravda nepravda.
Antitrombin je významně aktivnější v komplexu s heparinem. pravda nepravda.
Antitrombin je srážecí faktor, jehož syntéza v játrech není závislá na přítomnosti vitaminu K. pravda nepravda.
Aktivátor plazminogenu je důležitý v procesu fibrinolýzy. pravda nepravda.
Aktivátor plazminogenu se uvolňuje z poškozené tkáně okamžitě po vzniku poranění. pravda nepravda.
Fibrinolýza je proces vedoucí k odstranění krevní sraženiny. pravda nepravda.
Proces fibrinolýzy není za fyziologických okolností v organismu ničím inhibován. pravda nepravda.
Quickův test se používá ke sledování účinnosti léčby kumarinovými deriváty. pravda nepravda.
Quickův test je modelem srážení v zevním systému. pravda nepravda.
Pomocí Qiuckova testu lze stanovit dobu, za kterou se v séru vytvoří první fibrinová vlákna. pravda nepravda.
K dekalcifikačním činidlům patří šťavelan amonný. pravda nepravda.
Mezi dekalcifikační činidla se řadí heparin. pravda nepravda.
Dekalcifikace krevní plazmy zabrání srážení krve. pravda nepravda.
Dekalcifikaci krevní plazmy lze docílit přidáním proteinu C. pravda nepravda.
Citrát sodný patří k protisrážlivým prostředkům, které lze použít výhradně "in vitro". pravda nepravda.
Na povrchu endotelových buněk se nacházejí mimo jiné receptory pro látky uvolňované trombocyty. pravda nepravda.
Glykokalyx je negativně nabitá síť, která se nachází na bazální straně endotelových buněk. pravda nepravda.
Endotelové buňky jsou schopny produkovat řadu látek ovlivňujících hemokoagulaci. pravda nepravda.
Endotelové buňky produkují mimo jiné oxid dusnatý, který patří do skupiny látek se silným vasokonstrikčním účinkem. pravda nepravda.
Za fyziologické situace je buněčná membrána endotelových buněk v přímém kontaktu s krví. pravda nepravda.
Glykokalyx přispívá k tromborezistentní povaze endotelových buněk. pravda nepravda.
Při fibrinolýze se uplatňuje také endotel. pravda nepravda.
Na membráně erytrocytu jsou přítomny aglutinogeny. pravda nepravda.
V membráně erytrocytů jsou zabudovány aglutininy. pravda nepravda.
Protilátky proti erytrocytárním antigenům přítomné v plazmě jsou z hlediska chemické struktury
imunoglobuliny pravda nepravda.
V plazmě jsou přítomny protilátky proti erytrocytárním antigenům, které jsou výhradně třídy IgD. pravda nepravda.
Protilátky proti erytrocytárním antigenům se v organismu začínají vytvářet již v průběhu prenatálního vývoje. pravda nepravda.
Aglutinogeny jsou antigeny v buněčné membráně erytrocytů. pravda nepravda.
Příslušnost ke konkrétní krevní skupině je určována antigeny na povrchu leukocytů. pravda nepravda.
Některé antigeny na povrchu erytrocytů mohou vykazovat enzymatickou aktivitu. pravda nepravda.
Klinický význam jednotlivých antigenů závisí na jejich schopnosti vyvolat tvorbu protilátek. pravda nepravda.
Přirozené aglutininy jsou protilátky třídy IgG. pravda nepravda.
Existence přirozených aglutininů je typická především pro krevní systém AB0. pravda nepravda.
Imunitní aglutininy se od přirozených aglutininů odlišují mechanismem vzniku. pravda nepravda.
Imunitní aglutininy patří mezi imunoglobuliny třídy IgM. pravda nepravda.
Přirozené aglutininy jsou schopny procházet přes placentární bariéru. pravda nepravda.
Přirozené aglutininy se v séru za fyziologické situace nikdy nevyskytují. pravda nepravda.
Aglutininy se mohou vytvářet při styku organismu s cizorodým antigenem. pravda nepravda.
Aglutinace je reakce protilátky s aglutininem. pravda nepravda.
Tvorba protilátek proti erytrocytárním antigenům se označuje jako aglutinace. pravda nepravda.
Aglutinace je označení pro imunitní reakci, při níž dochází ke shlukování erytrocytů. pravda nepravda.
Důsledkem aglutinace proběhlé v cirkulaci může být hemolýza. pravda nepravda.
Landsteinerovo pravidlo říká, že jedinec může mít na povrchu erytrocytů maximálně 300 různých typů antigenů. pravda nepravda.
Aglutinogeny AB0 systému jsou z biochemického hlediska oligosacharidy navázané na lipid či protein membrány erytrocytu. pravda nepravda.
Aglutinogen H slouží jako mateřská molekula pro aglutinogen B. pravda nepravda.
Aglutinogen H může být na povrchu erytrocytů krve skupiny A. pravda nepravda.
Jedinec produkující B-transferázu má vždy krevní skupinu B či AB. pravda nepravda.
Antigenicita jedince s krevní skupinou A6 je významně vyšší než antigenicita jedince s krevní skupinou A1. pravda nepravda.
Krev skupiny AB neobsahuje žádné aglutinogeny. pravda nepravda.
Aglutinogen H se vyskytuje výhradně na povrchu erytrocytů krevní skupiny 0. pravda nepravda.
Aglutininy jsou produkovány plazmatickými buňkami. pravda nepravda.
Dospělý jedinec má v porovnání s desetiletým dítětem v plazmě menší množství aglutininů. pravda nepravda.
Jedinec s krevní skupinou B má v plazmě přirozeně přítomný aglutinin anti-A třídy IgG. pravda nepravda.
Jedinec s krví skupiny B se v české populaci vyskytuje méně často než jedinec s krví skupiny A. pravda nepravda.
Krev skupiny A vždy shlukuje erytrocyty skupiny 0. pravda nepravda.
Jedinec RhD-negativní vytvoří protilátky anti-D v případě, že se do jeho oběhu dostanou RhD- negativní krvinky. pravda nepravda.
RhD-negativní jedinec vytváří protilátky anti-D třídy IgG. pravda nepravda.
Anti-D aglutininy se u jedinců RhD-negativních začínají přirozeně vytvářet až několik měsíců po narození. pravda nepravda.
Krevní systém Rh zahrnuje několik desítek antigenů. pravda nepravda.
Aglutinogeny Rh systému jsou transmembránové proteiny. pravda nepravda.
Krevní systémy AB0 i Rh jsou typické tím, že proti jejich aglutinogenům v organismu vytváří přirozené protilátky. pravda nepravda.
K imunizaci RhD-pozitivního jedince může dojít podáním RhD-negativní krve při transfuzi. pravda nepravda.
V naší populaci převládají jedinci RhD-pozitivní. pravda nepravda.
RhD-pozitivní jedinec může začít krátce po narození vytvářet anti-D protilátky třídy IgG v případě, že je jeho matka RhD-negativní. pravda nepravda.
U RhD-negativního plodu v těle RhD-pozitivní matky se může vytvořit fetální erytroblastóza. pravda nepravda.
Anti-D aglutininy se mohou objevit u lidí RhD-negativních po transfuzi RhD-pozitivní krve. pravda nepravda.
Proces imunizace je v organismu nastartován po podání RhD-pozitivní krve jedinci s RhD-negativní krví. pravda nepravda.
Imunizace je proces nastartovaný stykem organismu s cizorodým aglutinogenem, jehož výsledkem je tvorba přirozených aglutininů. pravda nepravda.
Imunizace nastane u RhD-negativní matky po porodu RhD-pozitivního dítěte. pravda nepravda.
Imunizace je proces na jehož konci je produkce aglutininů třídy IgM. pravda nepravda.
Proces imunizace je spojen s tvorbou paměťových buněk. pravda nepravda.
Proces imunizace nastane při podání krve skupiny A3 jedinci s krevní skupinou A4. pravda nepravda.
Protilátky anti-D jsou klinicky významné. pravda nepravda.
Proces imunizace mohou u těhotné ženy vyvolat erytrocyty plodu, které se fyziologicky dostávají do její cirkulace. pravda nepravda.
Bilirubin vykazuje neurotoxické účinky na CNS. pravda nepravda.
Fetální erytroblastóza může být vyvolána pouze inkompatibilitou v Rh systému. pravda nepravda.
Významnou potransfuzní reakci může způsobit inkompatibilita v Kell systému. pravda nepravda.
Trombocyty na svém povrchu antigeny nemají. pravda nepravda.
Po transfuzi se mohou v organismu vytvářet protilátky anti-MHC, které mají potenciál vyvolat potransfuzní reakci. pravda nepravda.
Aglutinát je shluk červených krvinek pospojovaných navzájem specifickými protilátkami. pravda nepravda.
Kompletní protilátky jsou protilátky typu IgG. pravda nepravda.
Test kompatibility se provádí smícháním krvinek dárce a séra příjemce. pravda nepravda.
Univerzální dárce je jedinec s krevní skupinou 0 RhD+. pravda nepravda.
Plasma dárce krevní skupiny AB může být podána jedinci s krevní skupinou B. pravda nepravda.
Při krevní transfuzi je nezbytné respektovat krevní skupinu v systému AB0, na ostatní krevní systémy není třeba brát na zřetel. pravda nepravda.
Leukocyty se účastní procesů nespecifické imunity. pravda nepravda.
Leukocyty jsou buňky, jejichž počet v periferní krvi se za žádných okolností nemění. pravda nepravda.
Počet leukocytů v krvi se může v souvislosti s intenzivní svalovou prací zvýšit. pravda nepravda.
Leukocyty nemají jádro. pravda nepravda.
Hynkovo jaderné číslo může být vyšší u jedinců s nedostatkem kyseliny listové. pravda nepravda.
Hynkovo jaderné číslo udává počet jader neutrofilů. pravda nepravda.
V souvislosti s akutním infekčním onemocněním se Hynkovo jaderné číslo zvyšuje. pravda nepravda.
Hynkovo jaderné číslo udává počet erytroblastů na 1 000 červených krvinek v periferní krvi. pravda nepravda.
Mezi schopnosti neutrofilů patří marginace, diapedéza a chemotaxe. pravda nepravda.
Neutrofily jsou schopné tranformace v supresorové buňky. pravda nepravda.
Eozinofily produkují cytotoxické proteiny. pravda nepravda.
Přibližně 9 % všech bílých krvinek v krvi je tvořeno bazofily. pravda nepravda.
Eozinofily plní své funkce výhradně v lymfatické tkáni. pravda nepravda.
Bazofilní granulocyty uvolňují histamin. pravda nepravda.
Bazofily nejsou schopny fagocytovat komplexy antigen-protilátka. pravda nepravda.
Monocyty se ve tkáních účastní specifických imunitních reakcí tím, že prezentují antigen lymfocytům. pravda nepravda.
Monocyty mají ve své cytoplazmě granula obsahující histamin. pravda nepravda.
Lymfocyty jsou nejpočetnějším typem leukocytů. pravda nepravda.
Přeměna monocytu na makrofág je součástí nespecifické imunity. pravda nepravda.
Přeměna monocytu na makrofág probíhá výhradně v krvi. pravda nepravda.
NK buňky obsahují v cytoplazmě granula s perforiny. pravda nepravda.
Na povrchu NK buněk se nacházejí antigenně specifické receptory. pravda nepravda.
Neutrofily jsou schopné přestupovat z krve do tkání. pravda nepravda.
V cytoplazmě neutrofilů jsou přítomna granula. pravda nepravda.
Neutrofily se také jinak nazývají nulové buňky. pravda nepravda.
Nespecifická imunita je přirozená odolnost. pravda nepravda.
Nespecifická imunita není závislá na předchozím kontaktu s antigenem. pravda nepravda.
Interleukiny patří mezi interferony. pravda nepravda.
Interleukiny mohou mít prozánětlivý i protizánětlivý účinek. pravda nepravda.
V boji organismu s virovou infekcí jsou stěžejní interleukiny. pravda nepravda.
Interleukin-1 patří mezi cytokiny. pravda nepravda.
Inteleukin-1 je jedním ze srážecích faktorů. pravda nepravda.
Plazmatické buňky vznikají z B-lymfocytů. pravda nepravda.
Výkonným orgánem buněčné imunity jsou plazmatické buňky. pravda nepravda.
Z plazmatických buněk následně vznikají paměťové buňky. pravda nepravda.
Plazmatické buňky nejsou schopné fagocytovat cizorodé částice. pravda nepravda.
Součástí procesů specifické imunity jsou také plazmatické buňky. pravda nepravda.
Imunoglobuliny působí cytotoxicky přímo na cizorodé buňky. pravda nepravda.
Imunoglobuliny jsou součástí plazmatických proteinů. pravda nepravda.
Přibližně jedna čtvrtina všech plazmatických proteinů je tvořena imunoglobuliny. pravda nepravda.
C-reaktivní protein podporuje migraci leukocytů. pravda nepravda.
Přítomnost C-reaktivního proteinu ukazuje na chronický zánět. pravda nepravda.
C-reaktivní protein se nachází výhradně ve tkáních, kde probíhá zánět. pravda nepravda.
C-reaktivní protein se tvoří v játrech. pravda nepravda.
Komplement stimuluje vyplavování buněk nespecifické imunity z kostní dřeně. pravda nepravda.
Na vypuzení cizího štěpu se podílí především T-lymfocyty. pravda nepravda.
Komplement se uplatňuje výhradně při produkci antivirových látek. pravda nepravda.
Pomocné T-lymfocyty stimulují přeměnu makrofágů. pravda nepravda.
Jednou z funkcí pomocných T-lymfocytů je potlačení funkce cytotoxických T-lymfocytů. pravda nepravda.
Pomocné T-lymfocyty ničí nádorové buňky. pravda nepravda.
Ve specifické imunitní reakci se uplatňují paměťové buňky. pravda nepravda.
Ve specifické imunitní reakci se neuplatňují perforiny ani chemotaxiny. pravda nepravda.
Pomocné T-lymfocyty jsou důležité zejména při ukončení imunitní reakce. pravda nepravda.
T a B-lymfocyty se formují ze stejných prekurzorů jako NK buňky. pravda nepravda.
Vývoj B-lymfocytů se dokončuje v sekundárních lymfatických orgánech. pravda nepravda.
T a B-lymfocyty se účastní první i druhé linie obrany organismu. pravda nepravda.
|
