1622, první anglické periodium, drželi se německých vzorů, Anglie.
1665, inspirace francouzským vzorem, cenzurovaný, postupně jediné legální noviny v Londýně.
1702, první anglický deník.
moralistní tisk z počátku 18. století, přetrval do 20. století, Anglie, vydával ho Richard Steel a Joseph Addison, nahradil ho posléze The Spectator.
1731, opoziční list, publikoval zprávy z parlamentu (1738), spor mezi tiskem a parlamentem, v různých podobách přetrval do počátku 20. století, Anglie. Dr. Johnson - vědec a literát - psal jako první za peníze a to právě o parlamentních debatách.
1769, vůdčí list období po nástupu The Times, postupně oslabený, vydavatel James Perry, spolehlivost, přesnost, Anglie.
1785, John Walter, původně The Daily Universal Register, politicky neutrální, založeny jako byznys, prestižní, stávají se jedničkou na trhu, mají velký vliv, v roce 1861 náklad 65 000, novinář Russel, válečný zpravodaj, později kupuje, Anglie.
Dělnický titul první poloviny devatenáctého století, neplacen kolek=riziko, Anglie.
Největší nekolkovaný dělnický titul, náklad až 40 000 kusů, Anglie.
1837, dělnický titul, náklad 50 000, rozsáhlé zpravodajství, mnoho přespěvovatelů, populární mezi nižšími vrstvami, Anglie, vydával irský právník a tribun lidu Feargus O´Connor v Ledsu.
1855, Joseph Mosses Levy, masový šestákový tisk, dramatický styl, masový čtenář, inspirace Bennetem a jeho NYHeraldem, vydáván dodnes, Anglie.
1821, jeden z prvních provinčních tisků, vychází dodnes, Anglie.
1846, Charles Dickens, liberální, Anglie.
konzervativní, snaha stát se konkurencí The Times, od 1857 raníkem, vydavatel lord Salisbury (později ministerský předseda), později pohlcen, Anglie.
1865, elitářský, psaný gentlemany pro gentlemany, Anglie.
1896, lord Nordcliff, nízká cena, financován především inzercí, určen masám, nová grafická úprava, náklas 980 000 kusů na začátku 20. století, 1922 přebírá impérium bratr lord Rothemere, v roce 1933 náklad okolo 2 milionů kusů, Anglie.
1903, lord Nordcliff, později lord Rothemere, tabloidní noviny, přetrval dodnes, Anglie.
1888, ekonomické a byznys noviny, později koupeny bratry Berryovými (Allied Newspapers), Anglie.
1900, mezi válkami nejprodávanější raník, v roce 1910 jej kupuje lord Beaverbrook, bulvarizace dle amerického stylu, 1939 náklad 2,5 milionu kusů, vychází dodnes, nedělník Sunday Express, Anglie.
1911, levicový deník, tiskový orgán labouristické strany, v roce 1930 získává 51 procent akcií Julius Salter Elias (Odhams Press), zavádá nové marketingové postupy, zvyšuje náklad, v roce 1933 2 miliony kusů, nejprodávanější noviny v Anglii, v roce 1964 přejmenován na The Sun, Anglie.
1631, Jean Martini, Louis Vendosme, Francie.
1631-1914, Theoprast Renaudot, podporované kardinálem Richelieu, monopol na zahraniční zprávy až do revoluce, od 1762 patří ministerstvu zahraničí, později Gazette nationale de France, přežívá období Napoleona, roajalistické, probourbonský, zaniká až během 1. světové války, Francie.
1665, první vědecký časopis na světě, Denis de Sallo, Francie.
1771-1840, první pařížský deník, přežívá revoluci Napoleona, konformní.
1789-1793, Jean Paul Marat, radikální, revoluční.
1789-1791, Mirabeau, (novinář-poslanec), revoluční noviny.
období Napoleona, oficiální noviny, jedny z mála, co tehdy vycházely, Francie.
1789-1944, v 1. polovině 19. století provládní deník, přežívá až do meziválečného období, ale nepříliš úspěšný, Francie.
1830-1851, republikánský, opoziční, zastaven Napoleonem III. Francie.
1836, Émile de Girardin, masový šestákový tisk, provládní.
založen v 1. třetině 19. století, levicový, masový, šestákový, Francie.
důležitý deník 2. etapy liberálního císařství, založen 1826, od roku 1854 vydává Hippolyte de Villemessant (podobně významný jako Girardin), deník od roku 1866 (v té době měl nejvyšší náklad, elitní tisk, spíše pravicový, vydáván dodnes.
1869, založil Rochefort - kritik 2. císařství, posléze komunard, v období třetí republiky poslanec, Francie.
1863-1944, masový, nepolitický, pomohl prosadit volný prodej, okolo roku 1880 náklad 1 milion výtisků, po 1. světové válce ztrácí čtenáře, v roce 1939 jen 175 000 kusů, Francie.
1876-1944, zpočátku radikální, na počátku 80. let nový majitel, úspěšný titul, soustředil se na lokální zprávy a dění v departmánech, po 1. světové válce náklady před 1,5 milionu, od 1930 klesá vinou Paris-Soir.
1862, chtěl převzít čtenáře klíčovým titulům, krátké zprávy, milionové náklady před válkou, později přechází do opozice, postuoně ztrácí čtenáře, 1939 jen 300 000 kusů, vydáván dodneška, Francie.
během války klesal náklad ze slibných 500 000 kusů v roce 1914, noviny pro vojenské kruhy, měšťáky, Francie.
založeny v poslední třetině 19. století, elitní, provládní, konformní, později noviny středu, nepříliš úspěšné, Francie.
1880, úspěšné katolické noviny, pravicově orientované, Francie.
1904, list socialistického hnutí, založil humanistický novinář Jean Jaures, později vlajková loď komunistické strany - mezi válkami. 1939 zakázán, Francie.
socialistický meziválečník, velmi úspšný, Francie.
1930, pravicový deník, fašistický, nacionalistický, od 1940 kolaborace s Němci, Francie.
1930, Jean Provost, přehledná sazba, pouzavé titulky, senzace, kvalitní reportáže, inspirace v americké žurnalistice, 1939 má náklad 1,8 milion kusů, Francie.
1597, Samuel Dillbaum, Augšpurk, první měsíčník, Německo.
1609, Johann Carolus, Štrasburg, jeden z prvních týdeníků, Německo.
1609, Julius Adolphus von Sohne, Wolfenbuttel, jeden z prvních týdeníků, Německo.
1620, Aloraham Verhoeven, Antverpy, založeny 1605, jeden z prvních týdeníků, Německo.
1650, Lipsko, první deník na světě, Timotheus Ritzsch, Německo.
založen už koncem 17. století, Hamburk, na konci 18. století náklad 300 000 kusů, Hamburk - svobodné město bez cenzuty, poté pokles, Německo.
založeny 1724, kořeny sahají až do 17. století, Berlín, za vlády Bedřicha II nástorj pro manipulaci během Sedmileté války, během frakfurtského sněmu jeho tiskový orgán, ve 40. ketech 19. století vysoký náklad 20 000 kusů, v druhé polovině 19. století liberálně orientovány, Německo.
významný tisk 18. století, od 19. století deník, v druhé polovině 19. století liberálně orientovaný, Německo.
1798-1929 Lohann Friedrich Cotta, od 1808 deník, jedny z nejvýznamnějších novin 1. poloviny 19.stzol, částečně liberální, dokázaly proplouvat cenzurou, Německo.
1810-1811, von Kleist, Prusko, protinapoleonovské, Německo.
noviny, kterými Metternich bojoval proti Napoleonovi, Německo.
1814-1816, von Gorres, Prusko, protiberlínský, Gorres dobře chápal noviny jako nástroj pro utváření veřejného mínění, Německo.
1840-1939, orgán německé konzervativní strany, oficiální název Neue Preussische Zeitung, problematický vztah s Bismarckem, Německo.
1856, liberální ekonomický titul, světově proslulý, podporují Německou demokratickou stranu, v roce 1943 zakázány.
1871, Mosse, stal se jedním z nejelitnějších titulů (Wolff), důraz na inzerci, náklad 70 000 kusů kolem roku 1800, v meziválečném období protinacistický, Německo.
1870-1938, katolický tisk, ústřední list, Německo.
tiskový orgán sociálních demokratů, vysoký náklad, Německo.
1878 kupuje Ullstein, žádá ústavní svobodu, spíše politický, Německo.
1898, Ullstein, reakce na Scherlův úspěch, nadstranický, v roce 1914 náklad 400 000 kusů, senzace, v roce 1959 přechází na Axela Springera, Německo.
1883, Scherl, masový tisk, napětí, senzace, romány na pokračování, od 1885 deník, v roce 1899 náklad 290 000 kusů, Německo.
1816-1945, ústřední a oficiální listy, Německo.
1918, tiskový orgán komunistické strany v meziválečném období, Německo.
tiskový orgán NSDAP, nacistický, Německo.
propagandistický nacistický deník, Goebbels, Německo.
1750, Benjamin Franklin, období boje za nezávislost, USA.
tisk z období boje za nezávislost, za revoluce enormní náklad, USA.
1719-1798, zakladatel James Franklin, tisk z období boje za nezávislost, za revoluce enormní náklad, USA.
1833, Benjamin Day, levný penny papers, obsah pro masy, 1868 přebírá titul Charles Dana, 1916 pohlcen impériem Munseyeho, který ho spojil s dalším titulem, USA.
1835, Bennet, ne tak bulvární jako NY Sun, stal se motorem zpravodajského stylu. Jméno dělá zprávu a spor zvyšuje její zajímavost, každý den jedna senzace!, v roce 1924 sloučen s NY Tribunem => The New York Herald Tribune, Munsey, USA.
1841, stejně jako NY Herald důraz na kvalitu a rychlost zpráv, vedle NY Sunu a NY Heraldu třetí největší list doby, jako samostatný titul končí 1824 => New York Herald Tribune, USA.
významný tisk z období občanské války, náklad až 100 000 kusů, největší v té době, USA.
založen 1860, 1883 ho kupuje Pulitzer, snižuje cenu, zvyšuje náklad, nová žurnalistika, senzace, investigace, Frank I. Cobb, Nellie Bly, 1930 převzat Scripps, sloučen s NYTelegramem, USA.
18958 koupen Hearstem, konkurence pro NY World, přetahuje lidi (Outcault - kreslíř Yellow Kida), náklady jdou do milionů, horizontální monopolizace, USA.
1851, seriózní, přesto úspěšné noviny, 1893 koupeny Ochsem, nesoupeří s NY Worldem ani NY Journalem, zaměření na seriózní žurnalistiku, jsou vydávány dodnes, USA.
vzniká 1924 sloučením titulů NY Herald, NYTribune, Munsey v zisku až ve třicátých letech, USA.
1927, Scripps-Howard Newspapers, v roce 1931 sloučen s NY World, vzniká pak NY World-Telegram, USA.
1919, první úspěšný moderní tabloid, důraz na obrázky a bulvární obsah, USA.
1921, další tabloidní nedělník, v roce 1925 rekordní náklad mezi nedělníky - 1 234 000 kusů, USA.
V Německu cca 6 milionů výtisků, komerční úspěch v šestnáctém století, vyšší městské vrstvy.
Jejich bankovní operace obepínaly celou Evropu, věcné ověřené zprávy, důraz na přesnost, vydávají bratři Fuggerové.
Jde o poštovské noviny, závislé na dodávkách informací poštou - mohly vzniknout jen díkiy přísunu informací ze vzdálených krajin, zajišťovaly soukromou korespondenci, kterou státní pošta nezajišťovala.
Abglie v 17. století podléhá kouzlu nizozemských týdeníků, vycházejí nepravidelně a cenzura vedla k tomu, že se soustředily jen na zahraniční zpravodajství, později je nahradily newsbooks.
Vůbec první anglický deník, vyšel v roce 1702.
V roce 1762 vydávaný coby reakce na vládní Briton, tvrdě a jmenovitě se opřel do vlády, redaktor Wilkes napadl i krále a byl uvězněn, nakonec se stal poslancem.
Byly typické pro německou oblast v 18. století, šlo o informační letáky, oznamovací věštníky, poprvé vznikl 1722 ve Frankfurtu.
Zábavné noviny v Německu v 18. století Erlanger Real Zeitung Wandbecker Zeitung.
Historicko-politické noviny v 18. století v Německu na pomezí novin a časopisů Deutsche Chronik Das Felleisen.
Nástroj Bedřicha II, pochopil úlohu tisku, manipuloval s ním a využíval k vlastním cílům, na obsazených územích zakládal sobě nakloněné deníky.
od roku 1672 navazoval na ročenku Merkure, vydává Donneau de Visel, čtvrtletník, posléze měsíčník.
Do občanské války v USA se utváří velmi oblíbený levný tisk, určený lidovému čtenáři na východním pobřeží USA.
VFR, 1789; , Napoleonská periodika; restaurace za Bourbonů revoluční pediodika roajalistická periodika vládní periodika restaurační pediodika Napoleonská - zbyly jen ty, co mu šly na ruku Politický tisk Masový tisk.
20., 30.-40. léta Německo, 19. stol. nové periodické deníky politický titul, Mnichov, Wirth politický titul, Kolín nad Rýnem, Marx liberální tisk konformní tisk Poctivě konzervativní.
Satirické listy v době revoluce v roce 1848, karikují Ludvíka Orleánského, v tom roce je Paříž plná letáků a pamfletů.
Jedno z nových periodik ve 2., liberálním, etapě císařství, jde o katolický deník, v první etapě zakázaný.
Francouzský tisk za III. republiky (od roku 1880 do 1.sv.v.) masová média elitní tisk názorotvorná (politická) média.
Politický tisk, Německo mezi lety 1848-1914, nástup stranicko-politických novin Kreuzzeitung Die Post Alldeutsche Blatter Kolnische Zeitung National Zeitung Frankfurter zeitung Vossiche zeitung Berliner tagblatt (Mosse) Vorwarts Germania, Kolnische Volkszeitung.
Typ novin, nestranické noviny - 1848, 1914 - Německo, hlavní oznamovatelé, apolitické, zpočátku především inzerce, orientace na nižší vrstvy, později opory režimu.
Moderní obchodní tisk v Německu, 1848-1914.
Levný masový tisk v Německu, 70.-80. léta 19. století Mosse Ullstein Scherl.
Patřil mu Westminster Press, hlavně venkovské impérium.
Patří mu Inveresk Company, celostátní deník Sunday News, do koupě novin s nimi neměl nic společného.
|
