Questions
ayuda
option
My Daypo

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ONČSN 33 2000-6

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
ČSN 33 2000-6

Description:
Elektrické instalace nízkého napětí - REVIZE

Author:
AVATAR

Creation Date:
13/01/2020

Category:
Others

Number of questions: 79
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
Izolační odpor instalace o jmenovitém napětí do 500V včetně ze zkouší napětím o hodnotě 250 V. 500 V. 1000 V.
Izolační odpor instalace jmenovitého napětí nad 500V se zkouší napětím o hodnotě 250 V. 500 V 1000 V.
Izolační odpor instalace obvodů SELV a PELV ze zkouší napětím o hodnotě 250 V. 500 V 1000 V.
Izolační odpor instalace obvodů FELV do jmenovitého napětí 500V se zkouší napětím o hodnotě 250 V. 500 V 1000 V.
V instalacích obvodů SELV a PELV musí minimální hornota izolačního odporu odpovídat ≥ 0,5 MΩ ≥ 1,0 MΩ ≥ 0,2 MΩ ≥ 1,5 MΩ.
V instalacích obvodů se jemenovitým napětím do 500V včetně musí minimální hornota izolačního odporu odpovídat ≥ 0,5 MΩ ≥ 1,0 MΩ ≥ 0,2 MΩ ≥ 1,5 MΩ.
V instalacích obvodů FELV (se jemenovitým napětím do 500V) musí minimální hornota izolačního odporu odpovídat ≥ 0,5 MΩ ≥ 1,0 MΩ ≥ 0,2 MΩ ≥ 1,5 MΩ.
V instalacích obvodů se jemenovitým napětím nad 500V včetně musí minimální hornota izolačního odporu odpovídat ≥ 0,5 MΩ ≥ 1,0 MΩ ≥ 0,2 MΩ ≥ 1,5 MΩ.
Pracovníci provádějící revizi musí mít k dispozici informace požadované v 514.5 v části 5-51 a další informace potřebné k provedení revize. Schémata a dokumenty musí obsahovat především tyto údaje: typ a průřez jader vodičů; délku obvodu; jmenovitý proud nebo nastavení ochranných prvků; určený zkratový proud a zkratovou odolnost ochranných prvků; umístění uzlů se zemněním; specifikaci prostředí ve které je instalace provozována;.
Prohlídka musí být provedena před zkoušením a obvykle se provádí, jestliže je celá instalace bez napětí. být provedena před a po zkoušení a obvykle se provádí, jestliže je celá instalace bez napětí. být provedena před zkoušení. Nemusí se však provést před zkoušením pokud zkoušky provádí jiná znalá osoba, než je osoba provádějící revizi.
Prohlídka musí být provedena aby se potvrdilo, že trvale připojené elektrické předměty: vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení; (O tom je možné se přesvědčit přezkoumáním informací výrobce, značení nebo certifikátů) jsou řádně zvoleny a instalovány v souladu s HD 60364 a s návody výrobců; nejsou viditelně poškozeny do té míry, že by to mohlo ohrozit bezpečnost; vyhovují dalšímu provozu z hlediska bezpečnosti; vyhoví bezpečnému provozu minimálně ve lhůtě pro provedením následující pravidelné revize;.
Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat ověření alespoň těchto náležitostí: způsobu ochrany před úrazem elektrickým proudem (viz. část 4-41); použití protipožárních přepážek a jiných opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky (viz. část 4-42 a článek 527 části 5-52); volba vodičů s ohledem na proudovou zatížitelnost a úbytek napětí (viz. část 4-43 a článek 523 a 525 části 5-52); volba seřízení ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů (viz část 5-53); použití a vhodné umístění vhodných odpojujících a spínacích prvků (viz oddíl 536 části 5-53); volba předmětů, zařízení a ochranných opatření přiměřených k vnějším vlivům (viz oddíl 422 části 4-42, 512.2 části 5-51 a oddílu 522 části 5-52); označení nulových a ochranných vodičů (viz. např. 514.3 části 5-51); zapojení jednopólových spínacích přístrojů ve vodičích vedení (tj. fázových nebo krajních vodičích); vybavení schématy, varovnými nápisy nebo dalšími podobnými informacemi (viz. 514.5 části 5-51); označení obvodů, přístrojů jistících před nadproudy, spínačů, svorek atd. (viz. oddíl 514 části 5-51);.
Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat ověření alespoň těchto náležitostí: odpovídající způsob spojování vodičů (viz. oddíl 526 části 5-52); použití odpovídající parametry ochranných vodičů včetně vodičů ochranného a doplňujícího pospojovánív(viz část 5-54); přístupnosti zařízení z hlediska jeho ovládání, značení a údržby (viz. oddíly 513 a 514 části 5-51); volba seřízení ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů (viz část 5-53); použití a vhodné umístění vhodných odpojujících a spínacích prvků (viz oddíl 536 části 5-53); volba předmětů, zařízení a ochranných opatření přiměřených k vnějším vlivům (viz oddíl 422 části 4-42, 512.2 části 5-51 a oddílu 522 části 5-52); označení nulových a ochranných vodičů (viz. např. 514.3 části 5-51); zapojení jednopólových spínacích přístrojů ve vodičích vedení (tj. fázových nebo krajních vodičích); vybavení schématy, varovnými nápisy nebo dalšími podobnými informacemi (viz. 514.5 části 5-51); označení obvodů, přístrojů jistících před nadproudy, spínačů, svorek atd. (viz. oddíl 514 části 5-51);.
Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat ověření alespoň těchto náležitostí: odpovídající způsob spojování vodičů (viz. oddíl 526 části 5-52); použití odpovídající parametry ochranných vodičů včetně vodičů ochranného a doplňujícího pospojovánív(viz část 5-54); přístupnosti zařízení z hlediska jeho ovládání, značení a údržby (viz. oddíly 513 a 514 části 5-51); volba seřízení ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů (viz část 5-53); použití a vhodné umístění vhodných odpojujících a spínacích prvků (viz oddíl 536 části 5-53); stav všech spotřebičů, které jsou zapojeny do prohlíženého obvodu v době prohlídky (viz. příloha 4-41 NE); označení nulových a ochranných vodičů (viz. např. 514.3 části 5-51); zapojení jednopólových spínacích přístrojů ve vodičích vedení (tj. fázových nebo krajních vodičích); vybavení schématy, varovnými nápisy nebo dalšími podobnými informacemi (viz. 514.5 části 5-51); označení obvodů, přístrojů jistících před nadproudy, spínačů, svorek atd. (viz. oddíl 514 části 5-51);.
Při prohlídce se musí ověřovat veškeré speciální požadavky pro jednoúčelové elektrické instalace nebo jejich umístění ve zvláštních objektech. ověřovat veškeré doklady (např. pohlášení ES o shodě) jež jsou vydány pro jednoúčelové instalace ve zvláštních objektech.
Tam, kde je to z hlediska ověření potřebné, musí se provést dále uvedené zkoušky, a to přednostně v tomto pořadí: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j).
Jestliže je některý výsledek zkoušky nevyhovující, musí se po odstranění zjištěné závady tato zkouška i zkoušky předcházející , ne které mohla mít tato zkouška vliv, opakovat. musí se po odstranění zjištěné závady tato zkouška opakovat. nelze dokončit provedení revize. Po odstranění zjištěné závady se musí před uvedením instalace znovu do provozu provést výchozí revize.
Zkouška spojitosti vodičů se provádí u ochranných vodičů včetně vodičů ochranného a doplňujícího pospojování; fázových vodičů v případě kruhových koncových obvodů; nulových vodičů v případě velmi rozvětených sítí;.
Izolační odpor se musí měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem spojeným se zemničem. Pro účely této zkoušky se mohou pracovní (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit. může měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem spojeným se zemničem. Pro účely této zkoušky se však také mohou pracovní (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit. musí měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem spojeným se zemničem. Pro účely této zkoušky se nesmí pracovní (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit.
Jestliže je pravděpodobné, že výsledky měření mohou být ovlivněny přepěťovými ochrananmi (SPD) nebo jinými přístroji, nebo jestliže takové přístroje mohou být měřením poškozeny, mají se tyto přístroje před měřením odpojit. Pokud však odpojení těchto přístrojů není prakticky proveditelné (např. v případě pevných zásuvek obsahujících přepěťové ochrany), je možno zkušební napětí pro takové obvody snížit na DC 250V . Přitom však izolační odpor musí vykazovat hodnotu minimálně 1 MΩ. je možno zkušební napětí pro takové obvody snížit na DC 230V . Přitom však izolační odpor musí vykazovat hodnotu minimálně 1 MΩ. je možno zkušební napětí pro takové obvody snížit na DC 230V . Izolační odpor v takovém případě musí vykazovat hodnotu minimálně 0,5 MΩ. je nutné ped provedením zkoušky odpojit všechny ochranné přístroje, které by mohly být poškozeny.
Zkouší-li se ochrana SELV musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥0,5 MΩ pi zk. napětí DC 250V. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥ 1 MΩ pi zk. napětí AC 250V. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením úbytku napětí v obvodu. Ten nesmí být větší než 1% jmenovitého napětí zdroje sítě SELV. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením úbytku napětí v obvodu. Ten nesmí být větší než 5% jmenovitého napětí zdroje sítě SELV.
Zkouší-li se ochrana PELV musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥0,5 MΩ pi zk. napětí DC 250V. Pokud je obvod PELV uzemněn, je třeba při měření pamatovat na to, že toto uzemnění musí být přerušeno. Pokud nejsou dodrženy podmínky pro obvody PELV a jsou provedena ochranná opatření pro FELV ověřuje se, zda neživé části jsou řádně spojeny s ochranným vodičem nadřazené sítě, popř. s vodičem pospojování. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥0,5 MΩ pi zk. napětí DC 250V. Pokud je obvod PELV uzemněn, je třeba při měření pamatovat na to, že toto uzemnění může být přerušeno. Pokud nejsou dodrženy podmínky pro obvody PELV a jsou provedena ochranná opatření pro FELV ověřuje se, zda neživé části jsou řádně spojeny s ochranným vodičem nadřazené sítě, popř. s vodičem pospojování. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥0,5 MΩ pi zk. napětí AC 500V. Pokud je obvod PELV uzemněn, je třeba při měření pamatovat na to, že toto uzemnění může být přerušeno. Pokud nejsou dodrženy podmínky pro obvody PELV a jsou provedena ochranná opatření pro FELV ověřuje se, zda neživé části jsou řádně spojeny s ochranným vodičem nadřazené sítě, popř. s vodičem pospojování. musí se ověřit oddělení živých částí od živých části ostatních obvodů a od země a to změřením izolačního odporu. Jeho hodnota musí být ≥1,0 MΩ pi zk. napětí DC 250 V. Pokud je obvod PELV uzemněn, je třeba při měření pamatovat na to, že toto uzemnění musí být přerušeno. Pokud nejsou dodrženy podmínky pro obvody PELV a jsou provedena ochranná opatření pro FELV ověřuje se, zda neživé části jsou řádně spojeny s ochranným vodičem nadřazené sítě, popř. s vodičem pospojování.
V případě elektrického oddělení s více než jedním spotřebičem se, ať už měřením nebo výpočtem, musí ověřit, že v případě dvou současně se vyskytujících poruch se zanedbatelnou impedancí mezi různými vodiči vedení a mezi vodičem ochranného pospojování nebo neživými částmi připojenými k tomuto vodiči, musí být alespoň jeden z obvodů s poruchou odpojen. Doba odpojení musí odpovídat době předepsané pro ochranu (ochranné opatření) automatickým odpojením v síti TN. že v případě poruchy se zanedbatelnou impedancí mezi různými vodiči vedení nebo mezi vodičem ochranného pospojování nebo neživými částmi připojenými k tomuto vodiči, musí být alespoň jeden z obvodů s poruchou odpojen. Doba odpojení musí odpovídat době předepsané pro ochranu (ochranné opatření) automatickým odpojením v síti TN.
Jestliže je nutné vyhovět požadavkům pro ochranné opatření nevodivým okolím, která se uplatňuje pouze, jestliže je provoz instalace řízený osobou znalou nebo je pod jejím dohledem, musí se ve stejném prostoru provést alespoň tři měření. Jedno z těchto měření se provede přibližně 1m od některé přístupné vodivé části v tomto prostoru. Další dvě měření se provedou ve větší vzdálenosti. Výše uvedená tři měření se musí opakovat na každém větším povrchu v danném místě. musí se ve stejném prostoru provést alespoň dvě měření. Jedno z těchto měření se provede přibližně 1m od některé přístupné vodivé části v tomto prostoru. Další měření se provede ve větší vzdálenosti. Výše uvedená měření se musí opakovat na každém větším povrchu v danném místě. musí se ve stejném prostoru provést alespoň tři měření. Jedno z těchto měření se provede přibližně 1,5m od některé přístupné vodivé části v tomto prostoru. Další dvě měření se provedou ve větší vzdálenosti. Výše uvedená tři měření se musí opakovat na každém větším povrchu v danném místě. musí se ve stejném prostoru provést alespoň dvě měření. Jedno z těchto měření se provede přibližně 1,5m od některé přístupné vodivé části v tomto prostoru. Další měření se provede ve větší vzdálenosti. Výše uvedená měření se musí opakovat na každém větším povrchu v danném místě.
Pro ověření požadavků pro ochranné opatření nevodivým okolím, která se uplatňuje pouze, jestliže je provoz instalace řízený osobou znalou nebo je pod jejím dohledem, se provádí měření odporu/impedance podlahy a stěn síťovým napětím proti zemi při jmenovitém kmitočtu sítě. odporu/impedance podlahy a stěn napětím DC 500V proti zemi. úbytku napětí, který nesmí být větší než 1% jmenovitého síťového napětí. odporu/impedance podlahy a stěn napětím AC 500V proti zemi při jmenovitém kmitočtu sítě.
Ověření účinnosti opatření pro ochranu při poruše (ochranu před dotykem neživých částí) automatickým odpojením od zdroje se provede pro sítě TT: změřením impedance poruchové smyčky; ověřením charakteristik a/nebo účinnosti předřazeného ochranného přístroje; změřením odporu Ra neživých částí instalace; ověřením, zda žádný pracovní vodič není přím uzemněn měřením nebo výpočtem proudu Id vzniklého v případě první poruchy na vodiči vedení nebo na nulovém vodiči. ověřením, zda neživé části jsou spojeny s ochranným vodičem (a to jednotlivě, po skuponách nebo všechny společně); změřením impedance poruchové smyčky pouze pokud není možné změřit odpor Ra;.
Ověření účinnosti opatření pro ochranu při poruše (ochranu před dotykem neživých částí) automatickým odpojením od zdroje se provede pro sítě TN: změřením impedance poruchové smyčky; ověřením charakteristik a/nebo účinnosti předřazeného ochranného přístroje; změřením odporu Ra neživých částí instalace; ověřením, zda žádný pracovní vodič není přím uzemněn měřením nebo výpočtem proudu Id vzniklého v případě první poruchy na vodiči vedení nebo na nulovém vodiči. ověřením, zda neživé části jsou spojeny s ochranným vodičem (a to jednotlivě, po skuponách nebo všechny společně);.
Ověření účinnosti opatření pro ochranu při poruše (ochranu před dotykem neživých částí) automatickým odpojením od zdroje se provede pro sítě IT: změřením impedance poruchové smyčky; ověřením charakteristik a/nebo účinnosti předřazeného ochranného přístroje; změřením odporu Ra neživých částí instalace; ověřením, zda žádný pracovní vodič není přím uzemněn; měřením nebo výpočtem proudu Id vzniklého v případě první poruchy na vodiči vedení nebo na nulovém vodiči; ověřením, zda neživé části jsou spojeny s ochranným vodičem (a to jednotlivě, po skuponách nebo všechny společně); ověřením, zda je použit přístroj hlídající stav izolace;.
Před tím, než se provede měření impedance poruchové smyčky je třeba provést zkoušku elektrické spojitosti. je třeba provést zkoušku úbytku napětí.
Lze užít nějakou alternativu k měření poruchové smyčky v instalacích TN? Ano, ale měření impedance poruchové smyčky je přednostní metodou. Alternativní opatření se uplatňuje v případech, kdy je již (při malých impedancích) přesnost měření nedostačující. Ano, pokud je možno provést nebo je proveden výpočet impedance poruchové smyčky nebo odporu ochranných vodičů a pokud uspořádání instalace umožňuje ověření délky a průřezu vodičů, postačuje ověřit spojitost ochranných vodičů. Ne, měření impedance poruchové smyčky nelze nahradit, žádnou alternativní metodou.
Ověření charakteristik a/nebo účinnosti předřazeného ochranného přístroje se musí provést u nadproudových ochranných přístrojů prohlídkou (tj. ověřením nastavení spouští jističů na okamžité nebo velmi rychlé vypnutí a ověřením jmenovitých proudů a pojistek). u proudových chráničů prohlídkou a zouškou. u přepěťových ochranných přístrojů zkouškou přiloženým napětím.
Účinnosti automatického odpojení od zdroje proudovým chráničem se musí ověřit zkušebním zařízením odpovídajícím IEC 61557-6. Požadavky na doby odpojení se musí ověřit v případech znovu použitých proudových chráničů; doplnění nebo změn stávajících instalací, ve kterých se proudové chrániče mají použít jako přístroje pro odpojení; u chráničů, které ještě nebyly nikde použity pro ověření jejich funkce v provozu; u proudových chráničů se kterými bylo v rámci opravy instalace manipulováno, aniž by došlo k podstaným změnám v instalaci;.
V sítích IT by se mělo ověřit, zda: žádný pracovní vodič zařízení není přímo uzemněn; neživé části jsou spojeny s ochranným vodičem (a to jednotlivě, po skupinách nebo všechny společně); je použit přístroj hlídající stav izolace; ochranné a doplňující pospojování je uzemněno; je dodržena doba vypnutí u proudového chrániče;.
V případech, kde je zakázáno zapojovat jednopólové spínací přístroje do nulového vodiče, se musí provést zkouška, aby se ověřilo, zda tyto přístroje jsou zapojeny pouze ve fázovém vodiči (tato zkouška se nazývá: Zkouška zapojení přístrojů). v případě vícefázových obvodů musí ověřit, zda je zachován slad fází (tato zkouška se nazývá: Kontrola sledu fází). musí provést zkouška, aby se ověřilo, že je nulový vodič bezpečně uzemněn. (tato zkouška se nazývá Měření odporu zemniče). musí ověřit zda je mezi nulovým a ochranným vodičem dostatečná izolace (tato zkouška se nazývá Měření impedance poruchové smyčky).
Po dokončení revize nové instalace nebo doplnění nebo změny stávající instalace musí být zpracována zpráva o výchozí revizi. Tento dokument musí obsahovat podrobnosti o rozsahu instalace, kterého se zpráva týká, spolu se záznamem prohlídky a výsledků zkoušek. musí obsahovat schéma části instalace, které se revize týká, záznamy o měřeních s uvedením jejich výsledků a měřících řístrojů, kterými byla měření provedena a prohlášení osoby provádějící revizi o tom, že je revidovaná část instalace bezpečná.
Zpráva o výchozí revizi musí obsahovat (dle ČSN 33 2000-6): záznamy o prohlídkách; záznamy o zkoušených obvodech a výsledků zkoušek; záznamy o vnejších podmínkách při provádění revize; záznamy o použitých měřících metodách a měřidlech;.
V záznamech o obvodech a výsledcích zkoušek musí být identifikován každý obvod s uvedením příslušného ochranného přístroje (přístrojů) a musí v nich být zaznamenány výsledky příslušných zkoušek a měření. musí být identifikován každý ochranný přístroj a musí v nich být zaznamenány výsledky příslušných zkoušek a měření těchto přístrojů a dále musí být uvedeny výsledky zkoušek vodičů, kterými jsou tyto přístoje připojeny do instalace.
Při pravidelné revizi se provádí podrobné přezkoumání instalace. To musí být provedeno bez demontáže nebo, pokud to situace vyžaduje, jenom s částečnou demontáží. Přitom se provádějí příslušné zkoušky a měření podle kapitoly 61, včetně ověření požadavků na dobu odpojení, jak je pro proudové chrániče stanovuje v části 4-41. Další měření se provádějí, aby se: zajistila bezpečnost osob a užitkových zvířat vůči účinkům úrazu a popálení elektrickým proudem, zajistila ochrana před poškozením majetku ohněm nebo teplem vzniklým při poruše instalace; potvrdilo, že instalace není poškozená ani narušená tak, že by to ohrozilo bezpečnost; určili závady v instalaci a odchylky od požadavků této normy, jejichž následkem by mohlo dojít ke vzniku nebezpečí;.
Pokud není k dispozici předchozí revizní zpráva, je třeba provést podrobnější přezkoumání. nelze pravidelnou revizi provést. je třeba provést podrobnější přezkoumání. Tím se rozumí, že pravidelná revize bude provedena v rozsahu výchozí revize, při čemž mohou být zjištěny a ve zrpávě uvedeny nedostatky, které je dle ČSN 33 1500 nutné odstranit.
Podle nového vydání HD 60364-4-41 platí, že maximální doby odpojení by měly být ověřovány při reziduálním proudu 5 * IΔn. při reziduálním proudu IΔn. při reziduálním proudu 2 * IΔn. při reziduálním napětí 5 * UΔn. při reziduálním napětí 2 * UΔn. při reziduálním napětí UΔn.
Musí být provedena taková opatření, aby při pravidelné revizi nedošlo k ohrožení osob nebo užitkových zvířat ani k poškození majetku a zařízení, a to ani v případě, kdyby v ověřovaném obvodu byla porucha. aby instalaci, na které byla při provádění revize zjištěna porucha, nebylo možno uvést do provozu za žádných okolností. Následně je nutné vypracovat zprávu o revizi, kde je uvedeno, že instalace není bezpečná a popsáno místo poruchy, jeejí příčiny pokud jsou známy a doporučený způsob odstranění.
Měřící přístroje a zařízení ke sledování stavu instalace a zkušební metody musí být zvoleny v souladu s příslušnou částí EN 61557. Pokud se použijí jiné měřící přístroje, nesmí být při jejich použití snížen stupeň bezpečnosti a užitých vlastností. musí být možno ověřit jejich měřící schopnosti zařízeními, které jsou v souladu s EN 61557.
Rozsah a výsledky kontrol musí být zaznamenávány. Musí být zaznamenány jakékoliv poškození, zhoršení stavu, závady nebo nebezpečné podmínky. Rovněž se musí zaznamenat významná omezení rozsahu providelné revize, která jsou v souladu s touto normou a rovněž důvody tohoto omezení. podmínky k provedení revize včetně popisu vnějších klimatických podmínek (atmosferická teplota a tlak) je-li to důležité pro vyhodnocení výsledků měření a kontrol instalce. Není-li možné provést pravidelnou revizi na celé instalci, musí se úvest důvody, které kontrolu celé instalace znemožnily.
Lhůta pravidelných revizí může být třeba několik let (např. 4 roky). Výjimkou z tohoto pravidla jsou však následující případy, pro něž se vyžadují kratší lhůty: pracoviště nebo místa s nebezpečím úrazu elektrickým proudem, požáru nebo výbuchu v důsledku chemické degradace; pracoviště nebo místa, kde jsou vedle sebe jak instalace vysokého, tak i nízkého napětí; společná (veřejně přístupná) místa; staveniště; instalace pro bezpečnostní účely (např. nouzové osvětlení); zařízení zvláštního národohospodářského významu; zařízení, která svým charakterem mohou být použita i ve veřejných prostorách, na stavbách a dalších v dalších prostředích, i když jejich současné stanoviště těmto podmínkám neodpovídá;.
V ČR by zpráva o pravidelné revizi měla lhůtu, do kdy je třeba provést následující pravidelnou revizi doporučovat osobě odpovědné za elektrickou instalaci. osobě provádějící pravidelnou revizi doporučovat lhůtu, do kdy je třeba provést následující pravidelnou revizi.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech s vanou nebo sprchou a umívacích prostorech lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech plaveckých bazénů a fontán lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech místností se saunovými kamny lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech staveniště a demolice lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech zemědělských a zahradnických zařízení lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech omezených vodivých prostor lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech zařízení pro zpracování dat lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech parkovacích míst karavanů v kempech lhůtu: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Podle příslušných oddílů části 7 souboru ČSN 33 2000 je možno doporučit pro elektrické instalace v prostorech a objektech venkovního osvětlení: (oddíl 701) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 702) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 703) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 704) - doporučená lhůta 0,5 roku, (oddíl 705) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 706) - doporučená lhůta 3 roky, (oddíl 707) - doporučená lhůta 5 let, (oddíl 708) - doporučená lhůta 1 rok, (oddíl 714) - doporučená lhůta 4 roky,.
Zpráva o pravidelné revizi musí (dle ČSN 33 2000-6) obsahovat podrobnosti o těch částech instalace a vymezení, čeho se revize týkala. K tomu musí být přiložen záznam prohlídky obsahující poškození, zhoršení stavu, závady nebo nebezpečné podmínky a výsledky zkoušek. Zpráva o pravidelné revizi může obsahovat doporučení oprav a vylepšení, jako je uvedení instalace do stavu vyhovujícího současným normám. podrobnosti o těch částech instalace a vymezení, čeho se revize týkala. K tomu může být přiložen schématický výkres instalace, záznam prohlídky obsahující poškození, závady a výsledky zkoušek. Zpráva o pravidelné revizi může obsahovat doporučení oprav a vylepšení, jako je uvedení instalace do stavu vyhovujícího současným normám. podrobnosti o těch částech instalace a vymezení, čeho se revize týkala. K tomu musí být přiložen záznam prohlídky, seznam závad, výsledky zkoušek a měření s uvedením měřících přístrojů. Zpráva o pravidelné revizi musí obsahovat doporučení oprav a vylepšení, jako je uvedení instalace do stavu vyhovujícího současným normám.
Vhodné je uvést do revizní zprávy (z pravidelné revize) i veškeré drobné nápravné úkony, které v průběhu revize povedl samostatný revizní technik. Může se jednat sice o úkony technicky nenáročné (dotažení svorek, odstranění prachové vrstvy při prohlídce), nicméně se jejich provedením může zabránit velkým škodám na majetku. doporučení pro osobu odpovědnou za instalaci, která je vhodné provádět častěji než je lhůta pro pravidelné revize. Přikladem může doporučení dotahovat svorky v případě, že je v instalaci užito hliníkových (Al) vodičů. Pokud nemá majitel nebo provozovatel instalace vytvořen řád preventivní údržby, měla by tato doporučení osoby provádějící revizi být v revizní zprávě obsaženy vždy.
Měření odporu nebo impedance izolačních podlah a stěn se musí provádět síťovým napětím vůči zemi a při jmenovitém kmitočtu sítě nebo nižším napětím stejného jmenovitého kmitočtu kombinovaného s měřením izolačního odporu. se musí provádět síťovým napětím vůči zemi a při jmenovitém kmitočtu sítě nebo vyšším napětím nižšího jmenovitého kmitočtu kombinovaného s měřením izolačního odporu. se musí provádět napětím 500V vůči zemi a při jmenovitém kmitočtu sítě nebo nižším napětím (alespoň 230V) stejného jmenovitého kmitočtu kombinovaného s měřením izolačního odporu. se musí provádět napětím 100V vůči zemi a při jmenovitém kmitočtu sítě nebo nižším napětím (alespoň 500V) stejného jmenovitého kmitočtu kombinovaného s měřením izolačního odporu.
Měření impedance nebo odporu podlahy a stěn je možné provádět například v souladu s následujícími metodami měření ve střídavých sítích: měřením při jmenovitém střídavém napětí; měřením při nižším střídavém napětí (nejméně 25V) a k tomu zkouškou izolace při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 500V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 500V a při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 1000V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 500V. měřením při jmenovitém stejnosměrném napětí; měřením při nižším střídavém napětí (nejméně 50V) a k tomu zkouškou izolace při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 600V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 500V a při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 1000V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 600V. měřením při nižším střídavém napětí (nejméně 12V) a k tomu zkouškou izolace při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 400V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 400V a při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 800V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 400V.
Měření impedance nebo odporu podlahy a stěn je možné provádět například v souladu s následujícími metodami měření ve stejnosměrných sítích: zkouška izolace při použití jmenovitého stejnosměrného napětí 500V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 500V. zkouška izolace při použití jmenovitého stejnosměrného napětí 1000V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 500V. měřením při jmenovitém stejnosměrném napětí; měřením při nižším střídavém napětí (nejméně 50V) a k tomu zkouškou izolace při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 600V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 500V a při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 1000V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 600V. měřením při nižším střídavém napětí (nejméně 12V) a k tomu zkouškou izolace při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 400V pro jmenovité napětí sítě nepřekračující 400V a při použití minimálního stejnosměrného zkušebního napětí 800V pro jmenovité napětí sítě vyšší než 400V.
Pro měření impedance nebo odporu izolačních stěn a podlah při měření ve střídavých sítích je možno použít tyto napěťové zdroje: napětí sítě vůči zemi, které existuje u místa měření; sekundární napětí transformátoru se dvěma vinutími (měřící napětí musí být uzemněno); napětí nezávislého zdroje o jemonivém kmitočtu sítě (měřící napětí musí být uzemněno); napětí nezávislého zdroje o vyšším kmitočtu než je kmitočet sítě. Maximálním kmitočet však smí být trojnásobkem kmitočtu sítě. (měřící napětí musí být uzemněno);.
Pro měření impedance nebo odporu izolačních stěn a podlah při měření ve střídavých sítích pro zajištění bezpečnosti, jestliže se měří napětím nad 50V, musí být maximální výstupní proud omezen na 3,5 mA. jestliže se měří napětím nad 50V, musí být maximální výstupní proud omezen na 2 mA. jestliže se měří napětím nad 25V, musí být maximální výstupní proud omezen na 2 mA. jestliže se měří napětím pod 500V, musí být maximální výstupní proud omezen na 3,5 mA. jestliže se měří napětím nad 48V, musí být maximální výstupní proud omezen na 3 mA.
Proud I je z výstupu napěťového zdroje nebo z fázového vodiče L přiváděn přes ampérmetr na zkušební elektrodu. Napětí Ux ne elektrodě se měří pomocí voltmetru s vnitřním odporem přinejmenším 1MΩ proti vodiči PE. Impedance izolace podlahy potom je: Zx = Ux/I . přinejmenším 2MΩ proti vodiči PE. Impedance izolace podlahy potom je: Zx = Ux/I . přinejmenším 3MΩ proti vodiči PE. Impedance izolace podlahy potom je: Zx = Kb *Ux/I .
Měření pro určení impedance podlah a stěn se musí provádět v tolika náhodně zvolených bodech, v kolika se to zdá být nutné, nejméně však ve třech. provádět minimálně ve třech bodech. provádět minimálně ve dvou bodech.
"Zkušební elektrodou 1" je kovová třínožka, jejíž podstavy spočívající na podlaze tvoří vrcholy rovnostranného trojúhelníka. Každá nosná plocha je opatřena pružnou základnou, která při zatížení zajišťuje těsný kontakt s měřeným povrchem na ploše přibližně 900 mm^2 a představuje odpor menší než 5000 Ω. Každá nosná plocha je opatřena pružnou základnou, která při zatížení zajišťuje těsný kontakt s měřeným povrchem na ploše přibližně 900 mm^2 a představuje odpor menší než 5000 Ω. Předtím než se provedou měření, povrch vyčistí čistící tekutinou. Při měření se na třínožku působí silou přibližně 750 N při měření podlah a 250 N při měření stěn. Každá nosná plocha je opatřena pružnou základnou, která při zatížení zajišťuje těsný kontakt s měřeným povrchem na ploše přibližně 750 mm^2 a představuje odpor menší než 3000 Ω. Předtím než se provedou měření, povrch vyčistí čistící tekutinou. Při měření se na třínožku působí silou přibližně 250 N při měření podlah a 750 N při měření stěn. Každá nosná plocha je opatřena pružnou základno, která při zatížení zajišťuje těsný kontakt s měřeným povrchem na ploše přibližně 800 mm^2 a představuje odpor menší než 2000 Ω. Předtím než se provedou měření, povrch vyčistí čistící tekutinou. Při měření se na třínožku působí silou přibližně 250 N při měření podlah a 250 N při měření stěn.
"Měření odporu zemniče" Střídavý proud neproměnné hodnoty protéká mezi zemničem T a pomocným zemničem T1, který je od zemniče T umístěn v takové vzdálenosti, aby se pásma vlivu těchto zemničů vzájemně nepřekrývala. Druhý pomocný zemnič T2, kterým může být kovový bodec vetknutý do země, je umístěn na poloviční vzdálenost mezi zemniči T a T1. Měří se úbytek napětí mezi T a T2. Odpor zemniče T je pak podíl napětí mezi T a T2 a proudu protékajícího mezi zemniči T a T1. Předpokladem správného výsledku je to, že se pásma vlivu těchto zemničů vzájemně nepřekrývají. Aby se ověřilo, že naměřená hodnota zemniče je správná, provedou se další dvě měření, když se druhý pomocný zemnič T2 umístí nejprve asi o 6m dále od zemniče T a pak asi o 6m od původní polohy zemniče T2 blíže k zemniči T. Jestliže mezi těmito třemi měřeními nejsou podstatné rozdíly, považuje se průměr z naměřených hodnot za odpor zemniče T. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, měření se opakují při zvětšené vzdálenosti mezi zemniči T a T1. Je tvrzení pravdivé? ANO NE.
"Měření odporu zemniče" Střídavý proud neproměnné hodnoty protéká mezi zemničem T a pomocným zemničem T1, který je od zemniče T umístěn v takové vzdálenosti, aby se pásma vlivu těchto zemničů vzájemně nepřekrývala. Druhý pomocný zemnič T2, kterým může být kovový bodec vetknutý do země, je umístěn na poloviční vzdálenost mezi zemniči T a T1. Měří se úbytek napětí mezi T1 a T2. Odpor zemniče T je pak podíl napětí mezi T1 a T2 a proudu protékajícího mezi zemniči T a T2. Předpokladem správného výsledku je to, že se pásma vlivu těchto zemničů vzájemně nepřekrývají. Aby se ověřilo, že naměřená hodnota zemniče je správná, provedou se další dvě měření, když se druhý pomocný zemnič T2 umístí nejprve asi o 5m dále od zemniče T a pak asi o 5m od původní polohy zemniče T2 blíže k zemniči T. Jestliže mezi těmito třemi měřeními nejsou podstatné rozdíly, považuje se průměr z naměřených hodnot za odpor zemniče T. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, měření se opakují při zvětšené vzdálenosti mezi zemniči T a T2. Je tvrzení pravdivé? ANO NE.
"Měření impedance poruchové smyčky" Na obvodě, který má být ověřován, se měří napětí, a to při zatížení zátěžovou rezistencí a bez tohoto zatížení. Impedance poruchové smyčky se vypočítá podle Z = (U1 - U2)/Ir - Z je impedance poruchové smyčky; - U1 je napětí měřené bez připojené zátěžové rezistence; - U2 je napětí měřené s připojenou zátěžovou rezistencí; - Ir je proud procházející zátěžovou rezistencí; Z = (U2 - U1)/Ir - Z je impedance poruchové smyčky; - U1 je napětí měřené bez připojené zátěžové rezistence; - U2 je napětí měřené s připojenou zátěžovou rezistencí; - Ir je proud procházející zátěžovou rezistencí; Z = U2/U1*Zr - Z je impedance poruchové smyčky; - Rz je odpor zátěžové rezistence; - U1 je napětí měřené bez připojené zátěžové rezistence; - U2 je napětí měřené s připojenou zátěžovou rezistencí; Z = U1/U2*Zr - Z je impedance poruchové smyčky; - Rz je odpor zátěžové rezistence; - U1 je napětí měřené bez připojené zátěžové rezistence; - U2 je napětí měřené s připojenou zátěžovou rezistencí;.
"Měření odporu zemní smyčky pomocí proudových kleští" Tuto metoduje možné uplatnit přímo na sítě TN a na propojenou uzemňovací soustavu sloužící pro uzemnění neživých částí v síti TT. V sítích TT, ve kterých je k dispozici pouze neznámé spojení se zemí, může být smyčka uzavřena pouze na krátkou dobu spojením mezi zemničem a nulovým vodičem během měření (vytvoří se kvazi síť TN). Aby se zabránilo možným rizikům, jejichž příčinou by mohly být proudy vzniklé v důsledku rozdílů potenciálů mezi nulovým vodičem a zemí, měla by být síť během připojování a odpojování vypnuta. přímo na sítě TN-S a na propojenou uzemňovací soustavu sloužící pro uzemnění neživých částí v síti TN-C. V sítích TN, ve kterých je k dispozici pouze vodič PEN, může být smyčka uzavřena pouze na krátkou dobu spojením mezi zemničem a nulovým vodičem během měření (vytvoří se kvazi síť TN-S). Aby se zabránilo možným rizikům, jejichž příčinou by mohly být proudy vzniklé v důsledku rozdílů potenciálů mezi nulovým vodičem a zemí, měla by být síť během připojování a odpojování vypnuta. přímo na sítě TN a na propojenou uzemňovací soustavu sloužící pro uzemnění neživých částí v síti TT. V sítích TT, ve kterých je k dispozici pouze neznámé spojení se zemí, může být smyčka uzavřena pouze na krátkou dobu spojením mezi zemničem a nulovým vodičem během měření (vytvoří se kvazi síť TN). Aby se zabránilo možným rizikům, jejichž příčinou by mohly být náhlé změny proudů vzniklé v důsledku vysoké indukce zdrojových kleští, měla by být síť během připojování a odpojování zapnuta.
Měření izolačního odporu elektrické instalace se musí provádět na v instalaci, která je odpojena od zdroje. se může provádět na v instalaci, která je odpojena od zdroje. se nesmí provádět na v instalaci, která je odpojena od zdroje.
Měření izolačního odporu elektrické instalace se obvykle provádí na začátku instalace. se obvykle provádí na konci instalace. je možno provést ve kterémkoli místě instalace.
Jestliže je naměřená hodnota izolačního odporu elektrické instalace nižší než hodnota uvedena v tabulce 6A, může být instalace rozdělena do několika skupin obvodů a pak musí být změřen izolační odpor každé skupiny. Pokud je pak v jedné skupině obvodů naměřená hodnota nižší než hodnota uvedená v tabulce 6A, musí se změřit izolační odpor každého odporu v této jedné skupině. Pravdivé tvrzení? ANO NE.
Jestliže je naměřená hodnota izolačního odporu elektrické instalace vyšší než hodnota uvedena v tabulce 6A, může být instalace rozdělena do několika skupin obvodů a pak musí být změřen izolační odpor každé skupiny. Pokud je pak v jedné skupině obvodů naměřená hodnota vyšší než hodnota uvedená v tabulce 6A, musí se změřit izolační odpor každého odporu v této jedné skupině. Pravdivé tvrzení? ANO NE.
Jestliže jsou některé obvody nebo jejich části odpojeny podpěťovými přístroji (např. stykači), které odpojí všechny pracovní vodiče, měří se izolační odpor těchto obvodů nebo jejich částí samostatně. izolační odpor těchto obvodů nebo jejich částí se v tomto případě neměří. lze měřit izolační odpor těchto obvodů nebo jejich částí až po připojení ovládacího napájení na podpěťové přístroje.
Jestliže jsou připojeny některé spotřebiče, dovoluje se měřit izolační odpor elektrické instalace mezi pracovními vodiči a zemí. Jestliže je v tomto případě naměřená hodnota nižší než ta, která je uvedena v tabulce 6A, musí se tyto spotřebiče odpojit odpojit a měření se musí opakovat. musí se spotřebiče odpojit a až potom lze měřit odpor elektrické instalace mezi pracovními vodiči a zemí. musí se odpojit všechny spotřebiče, u kterých lze přerušit napájení. Spotřebiče, které není možné z důvodu jejich funkce, odpojit od napájení (např. spotřebiče ve zdravotnictví, nebo na dispečerských pracovištích) lze při měření izolačního odporu elektrické instalace ponechat. Všechny ponechané spotřebiče však musí být třídy izolace I.
U instalací venku i v místnostech nebo prostorech, jejichž podlahy, stěny a zařízení jsou z důvodu úklidu ostřikovány, se ověřuje, aby izolační odpor obvodů bez připojených spotřebičů byl alespoň 500Ω na jeden volt jmenovitého napětí. Hodnota izolačního odporu v sítích IT vybavených hlídačem izolačního stavu se udržuje tak, aby neklesala na hodnotu 50Ω na jeden volt jmenovitého napětí. Klesne-li izolační stav pod tuto hodnotu, je nutné, aby to bylo signalizováno a aby byly zahájeny práce na odstranění poruchy. aby izolační odpor obvodů bez připojených spotřebičů byl alespoň 500Ω na jeden volt jmenovitého napětí. Hodnota izolačního odporu v sítích IT vybavených hlídačem izolačního stavu se udržuje tak, aby neklesala na hodnotu 250Ω na jeden volt jmenovitého napětí. Klesne-li izolační stav pod tuto hodnotu, je nutné, aby to bylo signalizováno a aby byly zahájeny práce na odstranění poruchy. aby izolační odpor obvodů bez připojených spotřebičů byl alespoň 1000Ω. Hodnota izolačního odporu v sítích IT vybavených hlídačem izolačního stavu se udržuje tak, aby neklesala na hodnotu 500Ω. Klesne-li izolační stav pod tuto hodnotu, je nutné, aby to bylo signalizováno a aby byly zahájeny práce na odstranění poruchy. aby izolační odpor obvodů bez připojených spotřebičů byl alespoň 500Ω. Hodnota izolačního odporu v sítích IT vybavených hlídačem izolačního stavu se udržuje tak, aby neklesala na hodnotu 50Ω. Klesne-li izolační stav pod tuto hodnotu, je nutné, aby to bylo signalizováno a aby byly zahájeny práce na odstranění poruchy.
U topných prvků v podlahách se ověřuje, zda izolační odpor neklesl pod 250 kΩ pro jemonovité napětí 230V a 0,4 MΩ pro jmenovité napětí 400V. zda izolační odpor neklesl pod 230 kΩ pro jemonovité napětí 230V a 400 kΩ pro jmenovité napětí 400V. zda izolační odpor neklesl pod 0,25 MΩ pro jemonovité napětí 230V a 0,5 MΩ pro jmenovité napětí 400V.
Pořadí zkoušek při ověřování chráničů 1. 2 3. 4. 5.
Postupy zkoušek (měření) proudových chráničů a jejich výsledky generuje se reziduální proud až do IΔn; chránič se zatíží reziduálním proudem o velikosti 20% až 50% IΔn; chránič se zatíží (u chráničů typu S až po prodlevě 30s) reziduálním střídavým proudem sinusového průběhu o velikosti IΔn; využívá se výsledků ověřivání podle předchozích bodů (tyto body není nutné opakovat); u chráničů s IΔn do 100mA včetně (obecného typu i se spožděním G): obvod za chráničem koncového obvodu se zatíží 5násobkem jeho jmenovitého proudu; chránič typu S se zatíží svým IΔn; chrániče typu A i B se zatěžují pulzujícím reziduálním stejnosměrným proudem velikosti (o efektivní hodnotě) 1,4 IΔn; po zkoušce zatěží o efektivní hodnotě se chrániče typu B zatěžují stejnosměrným proudem 2 IΔn;.
Pro znovupoužitá elektrická zařízení, která již byla dříve instalováná, by k datu revize měly být k dispozici dokumenty obsahující alespoň tyto informace: typ znovupoužitého zařízení; výrobce; příslušné podrobnosti k provedené instalace; zkušební přístroje; výsledky prohlídky; provedené zkoušky, včetně ověření doby odpojení pro proudové chrániče a výsledky zkoušek; dokumentace zařízení (návod na obsluhu, návod na údržbu); záznamy o předcházející údržbě zařízení;.
Report abuse Consent Terms of use