Questions
ayuda
option
My Daypo

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ONVývojová psychologie

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Vývojová psychologie

Description:
Vývojovka

Author:
AVATAR

Creation Date:
24/05/2019

Category:
Others

Number of questions: 66
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
Mezi základní metody vývojové psychologie jako oboru NEpatří: Dlouhodobý (longitudinální výzkum) Průřezový (cross-section) výzkum Krátkodobá psychoterapie Pozorování.
Kterého vývojového období se týká Freudovo orální stádium Kojenec Adolescent Batole Předškolák.
Senzitivní fáze vývoje je: Období zvýšené vnímavosti pro podněty významné k rozvoji určité vlastnosti nebo schopnosti Období prvního roku života dítěte, kdy dochází k vyhasínání novorozeneckých reflexů Období nástupu do školy Fáze, kdy matka přestává dítě kojit.
Který (byť) nekompletní seznam obsahuje charakteristiky konfliktů typických pro jednotlivé vývojové fáze ve správném pořadí? Intimita proti osamělosti, iniciativa proti pocitům viny, integrita proti zoufalství Důvěra proti nedůvěře, identita proti zmatení rolí, iniciativa proti pocitům viny Snaživost proti méněcennosti, iniciativa proti pocitům viny, identita proti zmatení rolí Důvěra proti nedůvěře, autonomie proti studu a pochybám, iniciativa proti pocitům viny .
Který (byť) nekompletní seznam obsahuje charakteristiky konfliktů typických pro jednotlivé vývojové fáze ve správném pořadí? Důvěra proti nedůvěře, autonomie proti studu a pochybám, identita proti zmatení rolí Důvěra proti nedůvěře, integrita proti zoufalství, iniciativa proti pocitům viny Snaživost proti méněcennosti, iniciativa proti pocitům viny, identita proti zmatení rolí Integrita proti zoufalství, iniciativa proti pocitům viny, intimita proti osamělosti.
Který typ citové vazby (attachment) označuje následující ukázka: Tyto děti jeví při odloučení od matky známky znepokojení, protestují a matku hledají, po jejím návratu ji radostně a aktivně vítají. Mají potřebu vyhledávat a udržovat kontakt s matkou, protože je pro ně zdrojem útěchy a pocitu bezpečí…v jiné otázce už dál nepokračuje- Ať se jedná o děti klidnější nebo živé, působí dojmem, že se dovedou těšit ze života a jeho výzev. Nebojí se zkoušet nové věci, ale jsou i schopné říct si o pomoc, když ji potřebují Jistá vazba vazba ambivalentní – odmítavá vazba nejistá – vyhýbavá vazba dezorganizovaná .
Kteří autoři se zabývají především vývojem a typologií citové vazby (attachment): J. Bowlby a M. Ainsworthová J. Prekopová a J. Linhart Amala a Kamala Piaget a L. Kohlberg.
Jak charakterizuje J. Piaget myšlení žáka v mladším školním věku (od 7 let-někde není)? Jedná se o: Stádium konkrétních logických operací Myšlení mískoncepční a fantazijní Stádium senzomotorické inteligence Myšlení závislé na autoritě dospělého .
Jak bychom podle Piageta charakterizovali kojenecké období? Stádium konkrétních logických operací Stádium senzomotorické inteligence Myšlení závislé na autoritě dospělého Myšlení mískoncepční a fantazijní .
Předoperační stádium (Piaget) je typické: od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení) od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství a hmotnosti) 12 let a více (dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech) od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů).
Senzomotorické stádium (Piaget) je typické: od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů) od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení) od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství a hmotnosti) 12 let a více (dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech).
Stadium konkrétních operací (Piaget): od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství a hmotnosti) od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů) od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení) 12 let a více (dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech).
Stadium formálních operací (Piaget): od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů) od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení) od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství a hmotnosti) 12 let a více (dokáže logicky myslet o abstraktních pojmech).
Orientace na univerzální etické principy (spravedlnost, důstojnost, rovnost…) je podle L. Kohlberga znakem: Postkonvenční morálky Předkonvenční morálky Předmorálního stádia Konvenční morálky.
Orientace na trest, orientace na odměnu dle Kohlberga: předkonvenční úroveň morálky konvenční úroveň morálky postkonvenční úroveň morálky.
Orientace na to být hodným dítětem, orientace na řád a zákon (Kohlberg): předkonvenční úroveň morálky konvenční úroveň morálky postkonvenční úroveň morálky.
Psychická deprivace v dětství: vzniká tehdy, nejsou-li uspokojovány všechny potřeby dítěte vzniká na podkladě dlouhodobého neuspokojení (frustrace) základních (především citových a sociálních) potřeb dítěte je formou vrozené poruchy, která je podobná jiným specifickým duševním poruchám popisuje mechanismus učení, kdy např. housata po vylíhnutí začnou považovat za matku to, co je poblíž – nejen husu, ale i lampu, ošetřovatele apod.
Snaha po pozornosti a navázání kontaktu se u těchto dětí projevuje rušivým nebo násilným způsobem vůči vychovatelům, často agresí vůči druhým dětem (jako konkurentům); mohou se jevit jako vzdorovité, „neovladatelné“, ale o samotě s vychovatelem mohou působit „jako vyměněné“ – hodné až přítulné. S touto charakteristikou se můžeme setkat u dětí: Deprivovaných – typ sociálně provokativní Hyperkinetických s vysokou mírou podílu dědičné složky chování Deprivovaných – typ rezignovaný Retardovaných – typ s narušeným vývojem exekutivních funkcí Deprivovaných – typ zdánlivě dobře přizpůsobivý.
Kteří čeští autoři se zabývali tématem psychické deprivace v dětství? * pozn. Harlow - deprivace mláďat Matějček a Langmeier Seďová Švaříček .
Orientace na hedonistické důsledky (odměnu a trest) je podle L. Kohlberga znakem: Konvenční morálky Postkonvenční morálky Předkonvenční morálky Předmorálního stádia.
Jak bývá nazývána hra, při které si děti v předškolním věku hrají „na něco“? Schematická, strukturovaná hra Konstruktivní hra Spontánní hra Tematická, námětová hra.
Pro pátou fázi psychosociálního vývoje (dospívání, adolescence) je dle E. H. Eriksona charakteristický konflikt: Důvěra proti nedůvěře Snaživost proti méněcennosti Identita proti zmatení rolí Autonomie proti studu a pochybám.
K autorům teorie citového připoutání (attachment) patří: S. Freud a C. G. Jung L. Kohlberg a C. Gilliganová Z. Matějček a J. Langmeier J. Bowlby a M. Ainsworthová.
Co je podle současné vývojová psychologie „citová vazba“ (attachment)? Kdy vzniká? Po narození V období adolescence V dospělosti Ve stáří .
Jak dělíme citovou vazbu? Na jistou a nejistou Na obecnou a konkrétní Na specifickou a nespecifickou .
Který typ nejisté citové vazby nespadá do současné vývojové psychologie? dezorganizovaná ambivalentní (úzkostná) vyhýbavá organizovaná.
Která odpověď popisuje dobré zvládnutí vzdorovité reakce batolete? Odpoutání pozornosti jinou zajímavou činností či podnětem Odmítnutí přízně a kritika odsuzující jeho zlobivou osobu Automatické vyhovění jeho požadavku Ostrá kritika odsuzující jeho chování a obnovení mocenské převahy.
Označte NEsprávné tvrzení o kojenci: Dokáže dospělé zaujmout, směřovat jejich pozornost Ke konci kojeneckého období obvykle říká první slova Dokáže předstírat emoce, které ve skutečnosti neprožívá Rozvíjí vědomí vlastních potřeb, komunikuje o nich.
Mezi známá jména českých psychologů, kteří publikovali učebnice z vývojové psychologie, NEpatří: V. Smékal M. Vágnerová J. Langmeier D. Krejčířová.
Vyberte NEsprávné tvrzení o tom, co obvykle zvládá tříleté dítě: Krátkodobé odloučení od pečující osoby Náležitosti symbolického a předpojmového myšlení Prvky oblékání a svlékání Udržení pozornosti na úkolu nad 20 minut.
Vyberte správné tvrzení – čerstvý novorozenec: Projevuje tzv. „strach z cizince“ Dovede zaostřovat zrak stejně tak dobře jako dospělý Má několik specifických reflexů, které později vyhasínají Je pouze pasivně závislý a nemohoucí.
Specifické komunikační vzorce, např. odlišný slovník, hlučnost, gestikulace apod. ve vrstevnické skupině pubescentů jsou znakem: Bezohlednosti vůči okolí Generační příslušnosti Patologické odchylky od konformity Nezvládnutí vývojového úkolu.
Potřeba bezpečných či přechodových objektů (Winnicott) se ve vývoji typicky objevuje: V pubertě, souvisí s platonickým milostným vzplanutím (oblíbený zpěvák, herec) Když dítě začne samo chodit, jsou to objekty, které nevyvolávají strach, tak jako například ostré hrany nábytku, a dá se jich přidržovat Ve školním dětství, jsou to předměty, k nimž se dítě fixuje zejména ve stavech frustrace spojených se zahájením školní docházky V batolecím období, jsou to předměty, k nimž dítě fixuje zejména ve stavech separace, smutku nebo frustrace.
Výzkum, kdy se současně zkoumá více skupin osob rozdělených podle věku, probíhá prostřednictvím: Kvalitativní studie Průřezové studie Longitudinální studie Kvantitativní studie.
Tzv. „filipínská míra“ je: Vzdálenost, na kterou se dobře separované batole vzdaluje od matky Délka předčasně narozeného dítěte, která předpovídá jeho životaschopnost Fyziologická hranice pro otravu alkoholem u staršího pubescenta Ukazatel tělesného rozvoje dítěte ověřovaný před vstupem do školy.
K typickým rysům prožívání v adolescenci NEpatří: Rozpor mezi ideálem a skutečností Pocit svobody Značná emocionální stabilita Tendence k vyhledávání prožitků.
Jak označuje J. Piaget fázi kognitivního vývoje typickou pro předškolní děti (4 – 7 let)? Fáze senzomotorické inteligence Fáze konkrétních logických operací Fáze formálních logických operací Fáze názorného, intuitivního myšlení.
V době nástupu do školy dítě ještě zpravidla NEumí: Udržet soustředěnou pozornost po celou vyučovací hodinu (45 minut) Vyjmenovat číselnou řadu do deseti až dvaceti Lépe než předškolák kontrolovat své emoce Odlišit práci od hry a fantazii od reality.
Přibližně mezi šesti měsíci a rokem věku dítěte u něj při odloučení od primární pečující osoby vzniká Separační fóbie Kojenecká anxieta Separační úzkost Antropomorfní úzkost.
Pro první fázi psychosociálního vývoje (kojenecký věk, období orálně senzorické) je dle E. H. Eriksona charakteristický konflikt: Důvěra proti nedůvěře Identita proti zmatení rolí Iniciativa proti pocitům viny Snaživost proti méněcennosti.
Pro druhou fázi psychosociálního vývoje (věk batolete, svalově anální období) je dle E. H. Eriksona charakteristický konflikt: Autonomie proti studu a pochybám Iniciativa proti vině Snaživost proti méněcennosti Identita proti zmatení rolí.
Pro třetí fázi psychosociálního vývoje (věk batolete, svalově anální období) je dle E. H. Eriksona charakteristický konflikt: Iniciativa proti vině Autonomie proti studu a pochybám Snaživost proti méněcennosti Identita proti zmatení rolí.
Stádium konkrétních logických operací se v myšlení dětí podle J. Piageta objevuje: Mezi 4. a 5. rokem Mezi 6. a 7. rokem Mezi 2. a 3. rokem Mezi 11. a 12. rokem.
Pojem „psychosociální moratorium“ (J. Marcia) se v kontextu vývojové psychologie vztahuje k období: Stáří Školního dětství Adolescence Raného dětství.
Které období ve vývoji je charakteristické „střízlivým realismem“ ve vztahu ke světu? Předškolní věk Adolescence Mladší školní věk Dospělost.
Dítě od svého nejranějšího vývoje preferuje obvykle především podněty: Logicky uspořádané Složité Sociální povahy Vyvolávající závrať .
Který z autorů periodizace životní dráhy člověka hovoří o jednotlivých stádiích jako o „školách“? J. A. Komenský E. H. Erikson L. Kohlberg J. Piaget.
Konfabulace neboli nepravé lži se objevují nejčastěji v období: Předškolním Školním Batolecím Dospívání.
O předčasném ukončení procesu utváření identity (J. Marcia) vypovídá: Difúzní identita Přejatá identita Moratorium Zralá identita.
Pro čtvrtou fázi psychosociálního vývoje (školní věk) je dle E. H. Eriksona charakteristický konflikt: Autonomie proti studu a pochybám Důvěra proti nedůvěře Snaživost proti méněcennosti Identita proti zmatení rolí .
Pojem attachment se týká především: Rozvoje vztahů dítěte s vrstevníky Rozvoje vztahů mezi matkou a dítětem Přechodu mezi kojeneckým a dětským věkem Vlivu vrozených dispozic na vývoj dítěte.
Dětský vzdor, který se objevuje v batolecím věku, je: Běžný výchovný problém, který je však potřeba odstraňovat všemi výchovnými prostředky Běžný výchovný problém, který vzniká při střetu potřeby autonomie s vnějšími překážkami Závažný výchovný problém, který je třeba řešit přísným usměrňováním dítěte Závažný výchovný problém, který většinou poukazuje na výchovu stylem „laissez faire“ (nechte činit, nechte plynout - liberalismus).
Ve kterém z uvedených období věku dítěte nám kresba nejvíce napoví o jeho vývoji? Na konci puberty Na konci kojeneckého období Na konci batolecího období V předškolním věku.
Dlouhodobé zkoumání vývoje jedné konkrétní skupiny jedinců probíhá prostřednictvím: Kvantitativní studie Longitudinální studie Kvalitativní studie Průřezové studie.
Kohlbergovo pojetí morálního vývoje z feministických pozic kritizoval/a: Gilliganová Ainsworthová Freire Erikson.
V rámci celkově podnětově chudého prostředí se snaží dosáhnout maximálního přísunu sociálních podnětů, upoutat pozornost. Neznají ale stálost kontaktu, citovou vázanost, sociální zájem je spíše chaoticky rozptýlený, komunikace a sociální chování zůstává na nižší úrovni. S touto charakteristikou se můžeme setkat u dětí: Hyperkinetických, s vysokou mírou podílu dědičné složky chování Retardovaných- typ s narušeným vývojem exekutivních funkcí Deprivovaných- typ zdánlivě dobře přizpůsobený Deprivovaných – typ sociálně hyperaktivní.
Který typ citové vazby (attachment) označuje následující ukázka: Tyto děti jsou během separace zdánlivě adaptované. S matkou po návratu neudržují blízký kontakt a jsou odtažité nebo se kontaktu s matkou prostě vyhýbají, jejich chování je poznamenáno nedůvěrou. Vazba nejistá – vyhýbavá Vazba ambivalentní – odmítavá Vazba dezorganizovaná Jistá vazba.
Dítě často týrané, zneužívané, různé druhy postižení - jaká vazba? Nejistá vazba- dezorganizovaná Vazba ambivalentní Vazba- nejistá vyhýbavá .
Pokud nejsou reakce matky konzistentní, dítě se poté drží stranou, nevyžaduje sociální kontakt - jaká vazba? Nejistá vazba- dezorganizovaná Vazba ambivalentní Vazba nejistá vyhýbavá Jistá vazba.
Vyvoláno nevšímající si matkou, dítě často pláče, nedává najevo své negativní emoce - jaká vazba? Nejistá vazba- dezorganizovaná Vazba ambivalentní Vazba nejistá vyhýbavá Jistá vazba.
Čím je charakteristické dítě s přímým zvýšením intenzity nenasycených potřeb (typ deprivace) ? agresivita, výbuchy nepřizpůsobivé chování v oblasti dané potřeby dobré přizpůsobení může selhat při příchodu do nových podmínek útlumový typ – skupina symptomů regresivní povahy, tiché, ustrašené dítě.
Čím je charakteristické dítě se substitutivním zvýšením intenzity jiných tendencí (typ deprivace)? agresivita, výbuchy nepřizpůsobivé chování v oblasti dané potřeby dobré přizpůsobení může selhat při příchodu do nových podmínek útlumový typ – skupina symptomů regresivní povahy, tiché, ustrašené dítě.
Relativně kladně přizpůsobivý typ (typ deprivace): dobré přizpůsobení může selhat při příchodu do nových podmínek skupina symptomů regresivní povahy, tiché, ustrašené dítě chudé podnětové prostředí, sociální zájem je chaotický, citová vázanost agresivita, výbuchy.
Pasivní typ deprivovaného dítěte: útlumový typ – skupina symptomů regresivní povahy, tiché, ustrašené dítě chudé podnětové prostředí, sociální zájem je chaotický, citová vázanost agresivita, výbuchy nepřizpůsobivé chování v oblasti dané potřeby .
Sociálně hyperaktivní deprivovaný typ dítěte: chudé podnětové prostředí, sociální zájem je chaotický, citová vázanost útlumový typ – skupina symptomů regresivní povahy, tiché, ustrašené dítě nepřizpůsobivé chování v oblasti dané potřeby agresivita, výbuchy.
Která část vývoje je hlavním těžištěm zájmu vývojové psychologie? fylogeneze ontogeneze kulturní geneze antropogeneze.
Report abuse Consent Terms of use