Dřeviny s akrotonií mají: mezotonie a akrotonie nemá vliv na stáří zpravidla kratší existenci větví než dřeviny s mezotonií zpravidla delší existenci větví než dřeviny s mezotonií. Mezi fanerofyty patří keře stromy letničky. typickým příkladem mezotonie je: Forsythia intermedia Corylus avellana Rosa canina. Pěstební opatření „celkové regenerace koruny“ u stromu využívá přirozených regeneračních schopností jedince znamená téměř vždy významné (dočasné) poškození jedince musí být prováděná s důrazným ohledem na druhově typický habitus a na fyziologické potřeby. Úplné zmlazování keřů Má být co nejhlubší má být takové, že výška pařezu nemá přesáhnout 20cm má být takové, aby nebyla poškozena primární struktura keře. Podmienkou pre zmladenie krov je jejich dobrá regenerační chopnost restituční schopnost schopnost reiterace. Kdy se řeže Budleja Davidi. každoroční letní řez jarní řez dvouletého dřeva letní zakrácení terminálu. Řezem udržovacím především sledujeme: dlouhodobě vysokou funkčnost VP omezení negativního působení VP na okolí pěstební tvar u tvarovaných živých plotů. Udržovací řez prakticky nevyžaduje : Aralia elata Rhus typhina Hamamelis. Hlavový řez jednou v intervalech 1-3 roky za vegetační období dvakrát za rok třikrát za život. Cílem srovnávacího řezu je (rez stromu pri výsadbe): úprava nadzemní a podzemní části srovnání velikosti letorostu srovnání přírustu u tvarovaného živého plotu. Řez u záhonových růží provádíme (multiflora, polyanta apod.) každoročně dle potřeby v jarních měsících. Udržovací řez letní u růží a. sleduje dosažení opakovaného kvetení (remontantní odrůdy zamezení oslabení keřů tvorbou semen neprovádíme. U jednou kvetoucích popínavých růží tzv. ramblery odstraňujeme přestárlé výhony neuvažujeme s pěstováním, nejsou u nás mrazuvzdorné odstraňujeme přestárlé výhony v následujícím roce po odkvětu provádíme uniformní řez cca 15cm nad místem očkování. Pro tvarové živé ploty vylišujeme: Řez zmlazovací – provádění zpravidla ve vegetačním období řez zmlazovací – prováděný mimo vegetační období Řez výchovný Řez tvarovací – provádění zpravidla mimo vegetační období řez tvarovací. Řez zmlazovací u živých plotů: je prováděn mimo vegetační období je prováděný ve vegetačním období je prováděný zpravidla mimo vegetační období. Tvarovací řez u živých plotů slouží k udržení cílového pěstebního tvaru slouží k dosažení cílového pěstebního tvaru slouží k obnově pěstebního tvaru. Základní agrotechnický termín pro tvarovací řez živého plotu: po období prodlužovacího růstu dřeviny období krátce po ukončení prodlužovacího růstu září srpen období vegetačního klidu. Při provádění řezu dřevin je nutno dbát: na druhové zvláštnosti na přirozené růstové formy rostlin na charakteristické vlastnosti kultivaru. Na starších stromech by se řezná opatření: měla provádět pouze při plné vitalitě stromů měla provádět pouze v odůvodněných případech měla provádět pouze při lepším zdravotním stavu (st.2) dle vizuálního hodnocení. Prostředky k ošetřování ran (pěstebním opatřením u dřevin) musí svými vlastnostmi zaručit plnou účinnost nejméně po dobu dokončovací péče nejméně po dobu jednoho roku nejméně po dobu rozvojové péče. Druhy se silným jarním mízotokem (Acer, Betula, Juglans, Carpinus, Corylus) by se měli řezat: V době nejsilnějšího toku mízy Pokud možno v době olistění Kdykoliv protože se rány vždy zahojí. Řezná opatření u dřevin zanechávají nejmenší následky: provádějí-li se během vegetačního období pokud teplota je vyšší než -5°C pokud teplota je nižší než -5°C provádějí-li se mimo vegetační období. Ošetření řezných rán u dřevin: penetračné nátěry překryvné nátěry umělé pryskyřice. Řez starých stromů ovlivňuje zvláštnosti taxonu kultivar stromu stáří. Za přesazování vzrostlých stromů se považuje přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce 1m přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce 1,3m přesadba stromů s obvodem kmene nad 30cm ve výšce kořenového krčku. Mezi snadno přesaditelné stromy (s ohledem na typ kořen. systému) patří : Robinia pseudoaccacia Aesculus h. Corylus colurna (?? Není jisté). Ošetrenie koreňov pri presádzaní ak sú väčšie ako 30mm: hladké zarezanie poškodených koreňov zatretie ochranými látkami obalenie do geotextílie. Při přípravě stromů k přesázení: Zapěstujeme fyziologicky aktivní kořenový systém v zemním balu Snížíme počet větví – zmenšíme asimilační plochu Použijeme dávku 200g plného hnojiva /1cm v průměru kmínku. Mezi opatření k zajištění stromu po přesázení patŕí: statické zajištění snížení výparu opravný řez. K zajištění stromu při výsadbě ve stižených podmínkách patří zlepšení stanovištních podmínek odpovídající požadavkům taxonu kotvení ochrana proti mechanickému poškození kmene. Školkařské výpěstky jsou : veget. a generativně množené části rostlin za účelem dalšího pěstování v produkční školce vegetativně množené za účelem dalšího pěstování v produkční školce generatovně množené za účelem dalšího pěstování v produkční školce. Při popisu výpěstků okrasných rostlin u vícekmenných dřevin se udává výška nasazení kmínku je jako minimálni výška výpěstku stanoveno 150cm musí být dřeviny na každé třídící jednotce opatřeny trvanlivou jmenovkou. Mezi výpěstky používané v Zaka patří: a) Kmenné tvary stromů Pyramidy Keřové tvary stromů (KTS). Co to je pyramida? použití v egyptě jejich min výška je 1,5 m udává se celkový obvod všech kmínků. Vysokokmeny jsou tvary stromovitých dřevin a. s kmenem a korunou s kmenem a zapěstovaným zemním balem – koruna není podmínkou bez koruny pouze s obrostem. Výpěstek s jedním či více kmeny, které se rozvětvují na kořenovém krčku či bezprostředně nad ním s se nazývá: pyramida špičák nemá specifické označení. „Podřezaní“, termín používaný při přípravě výpěstku a. znamená přerušení kořenů od okolní půdy a ponechání rostliny na místě nahrazuje přesazení znamená přerušení kořenů od okolní půdy, vyjmutí rostliny a její přesazení do větší výsadbové jámy. Co podle normy musí být na jmenovce : a. jakostní třída země původu pětební tvar. Dřeviny v nádobě do objemu do 1,5 l se označují jako: kontejnerované s balem neprodejné. Obvod kmínku se měří ve školce v 1m 3m pod korunkou. Orientační velikost balu při přesazování vzrostlého stromu se stanoví jako: 7-10 násobek průměru kmene v 1,3m 7-10 násobek obvodu kmene v 1 m minimálně osminásobek průměru kmene ve výšce 1 m. Velikost zemního balu je dána 7-10 x obvod kmene v 1 m 7-10 x obvod kmene v 1,3 m 7- 10 x průměr kmene v 1m. Kořenová zóna u Populus nigra cv.Italica je dána : plochou půdy pod korunou stromu 7-10 násobkem průměru kmene plochou půdy pod korunou stromu zvětšenou o 1,5 m. Kořenová zóna u Populus nigra 5 m za okapovou linií 1 m za okapvou linií. Rostliny bez balů (prostokořenné) se nesmí vysazovat za mrazu se nesmí vysazovat na jaře se nesmí vysazovat na podzim. Dřeviny prostokořenné vysazujeme v období: • celoročně, pokud je zajištěna závlaha • pouze v letním období, vzhledem k typu výpěstku • pouze v době vegetačního klidu a bez mrazu. Prostokořenné stromy musí být vysázeny: a. co nejdříve od své expedice z okrasné školky vždy na jaře (s ohledem na zásobení vodou) zpravidla na jaře (s ohledem na stav živin v půdě). Při manipulaci se vzrostlými stromy s nimi manipulujeme pouze Za kmen Za kmen a kosterní větve Za kořenový bal. Při vysazování dřevin platí: • hloubka výsadby se řídí druhem rostliny, zpravidla vysazujeme stejně hluboko jak na předchozím stanovišti rozprostřeme kořeny dřeviny do přirozené polohy, nerozložitelné obaly vždy odstraníme provádíme tzv. zpětný řez kořenú, kdy odstraníme 1/2 až 2/3 kořenů, zásah má zajistit dobré ujmutí prostokořenných dřevin. Záhonová výsadba dřevin je jestliže: a. příprava vegetační nosné vrstvy (přípravná opatření, základní zpracování půdy a následné zajištění výsadby) se provádí plošně egetační nosná vrstva je připravena „pouze“ v prostoru výsadbové jámy příprava vegetační nosné vrstvy přípravná opatření, základní zpracování půdy a následné zajištění výsadby) se provádí v profilu rýhy určené pro výsadbu. U tzv. volné záhonové výsadby dřevin a. dřeviny jsou vysazovány na cílovou vzdálenost se předpokládá probírka se předpokládá pročístka. Při výsadbě se rostliny s baly nebo kontejnerech • zpravidla nezakracují., je-li třeba, múže se provést prosvětlení zakracují tak, aby byl sjednán poměr mezi kořeny a nadzemní častí zakracují - především u tvarových kultivarú. Jamky a rýhy pro výsadbu dřevin je nutné vyhloubit a. v šířce odpovídající 1,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu v šířce odpovídající 2,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu v hloubce odpovídající 1,5 násobnému kořenovému balu. Rýhy pro výsadbu dřevin je nutné vyhloubit v šířce odpovídající a. 1,5 násobnému průměru kořenového systému 1,5 násobnému průměru kořenového balu minimálně osminásobku průměru kmene. Stromy by se neměly vysazovat: a. v době rašení a v době opadu listů za extrémně nízkých teplot za suchého a teplého větrného počasí. Jehličnany a stálezelené dřeviny vysazujeme a. s balem kontejnerované bez balu. Stálezelené dřeviny se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou rašení letorostů se mohou vysazovat s baly pouze v jarním období, s výjímkou doby rašení letorostů se mohou vysazovat s baly po celý rok, rašení letorostů možnost výsadby. Projekt stavby musí obsahovat vyznačení: a. kořenové zóny stromu všech inženýrských sítí jiných překážek pod zemí, na povrchu a nad zemí. Zemními prácemi a) se vytváří zemní konstrukce provádí jen stavební firma (možno áno, možno nie..) upravuje se povrch území se zabývají i firmy podnikající v oboru ZAKA. Před zahájením zemním prací musí dodavatel stavebních prací: a. ověřit na staveništi (pracovišti) inženýrské sítě ověřit podzemní prostory prověřit majetkové vztahy. Za prieskum pozemku pred zahájením prací je zopovedný : dodavatel stavebných prací projektant stavebný dozor zadávateľ stavby. Do přípravy stanoviště kromě jiného patří a. příprava výsadbové jámy (napr. při výsadbě stromu) úprava půdního profilu trhání pařezu zlepšování půdy opatření proti zamokření. Činnosti prípravy stanovišťa: a. zriadenie vegetačnej a nosnej vrstvy tvorba výsadbovej jamy budovanie zemných telies ?. Výkopové práce v ochrannému pásmu telekomunikačního vedení a. je možno provádět pouze se souhlasem správce je možno provádět pouze ve vzdálenosti 2,5 m od osy vedení je možno provádět pouze na základě výjimky provozovatele. Stanoviště je plocha sloužící po dobu stavební a montážní činnosti dodavateli stavby pro ? a. vlastní montážní a stavební práce pro zařízení staveniště v oboru ZAKA nemůže sloužit pro umístění zakládky výpěstků (ochrana školkaře). Zařízení stanoviště jsou objekty a zařízení, které v době realizace stavby slouží a. provozním účelům účastníků výstavby státnímu stavebnímu dozoru pro výkon činnosti sociálnímu a výrobnímu účelu účastníků výstavby. Zařízení staveniště je nutné k tomu, aby: a. stavba mohla být vybudována, avšak není potřebné při jejím provozu stavba mohla být vybudována a současně sloužila při jejím provozu byly zajištěny odpovídající sociální podmínky pro naplnění rozvojové péče. Elektřina vedená nad zemí : vegetace do 3 m b. vegetace do 5 m vegetace do 1,3 m. Vzdálenost mezi výkopem a okrajem kmene má činit čtyřnásobek obvodu kmene ve výšce 1m, minimálně však 2,5m osminásobek obvodu kmene ve výšce 1m, minimálně však 1,5m čtyřnásobek obvodu kmene ve výšce 1,3m, minimálně však 1,5m. Ve výjimečných případech může být veden otevřený příkop v kořenovém prostoru stromů: 2,5m od paty stromů Jestliže je proveden ručně tak 1,5m od paty stromů 2,5m od okapové linie stromů. Pěstební opatření je možno prakticky realizovat u vegetačního prvků : a) po ukončení rozvojové péče v průběhu celé jeho existence po ukončení udržovací péče. Předpokladem kvalitní diagnózy jako podkladu pro pěstební opatření je dostatečný průzkum vitality dostatečný průzkum chybného vývoje koruny dostatečný průzkum případného napadení houbami. Co je předpokladem pro pěstební opatření: a. dendroprůzkum a vyhodnocení výsledků odbornost a schopnosti toho kdo to provádí pěstební cíl. Příprava území pro založení vegetačních prvků obsahuje: Vždy odstranění nevhodných dřevin včetně pařezů Zpravidla odstranění dřevin včetně zbytků po těžbě Vždy odstranění nadzemních částí dřevin s ponecháním pařezů. Predpríprava stanovišťa u záhonov letničky a. aplikácia tekutého hnojiva aplikácia minerálneho hnojiva aplikácia kompostu. Technologie založení VP je popis postupu při zakládání konkrétního veg. prvku: který závazně specifikuje pracovní operace který závazně specifikuje druh a množství výpěstků, zlepšujících a pomocných materiálů který je v souladu s územně plánovací dokumentací. Technologii zakládání trvalkových záhonů určuje (determinuje) a) Kompoziční záměr typ záhonu Použitý sortiment rostlin. Záhonová výsadba (příprava půdy) probíhá plošně v rýhách v jámách. Do technologie založení záhonů dvouletek výsadbou a) Patří jarní dosadba za uhynulé rostliny b) Patří letní dosadba za uhynulé rostliny c) Patří letní i jarní dosadba za uhynulé rostliny d) hnojení kompostem e) zálivka f) fakultativně (příležitostně) přikrytí výsadby. U krátkodobého květinového záhonu výsadba trvá maximálně jednu vegetační dobu výsadba trvá jednu, popř. ještě část následující vegetační periody (dvouletky) výsadba trvá vždy jednu a část následující vegetační periody. Zpravidla se rostliny sázejí a. tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti hlouběji než rostliny na předchozím stanovišti 1/3 délky kořenového krčku hlouběji než na předchozím stanovišti. Dokončovací péče a) Je součástí založení vegetačního prvku Je součástí udržovací péče Je součástí popisu technologie založení vegetačního prvku předchází rozvojové péči zahrnuje všechny činnosti, které jsou nutné k dosažení stavu umožňujícího převzetí stavu. Operace u keřových záhonů v rámci dokončovací péče ? zálivka hnojení vertikutace. Při pěstování rostlin v nádobách je nutno: • chránit vždy kořenový prostor před promrznutím • podle stanovištních podmínek a sortimentu chránit kořenový prostor před promrznutím • chránit vždy kořenový prostor před hlodavci. Pěstební profil pro VP v nádobách tvoří a. filtrační vrstva b. drenážní vrstva mulčovací vrstva. Mezi pracovní operace v udržovací péči o záhon tulipánů patří : odstraňování virózních rostlin odstraňování semeníků jarní vylepšení půdy kompostem podzimní vylepšení půdy kompostem. Péči o trvalkové záhony určuje (determinuje) : • podíl pěstitelských typú trvalek zastoupených v záhonu • kompoziční záměr • typ záhonu. V trvalkovém záhoně odstraňujeme odkvetlá květenství z důvodu : a. možného zaplevelení agresivním taxonem b. z důvodu žádoucího opakovaného květenství c. z důvodu možného oslabení rostlin. Do technologie péče o letničkové záhony může patřit tvarování rostlin patří okopávka a odplevelení zálivka nemůže patřit tvarování rostlin může patřit tvarování rostlin pouze tehdy, jestliže jsou …. Růže a jiné keře štěpované v krčku se musí nakopčit tak : • aby nebyla zakryta žádná očka (vyhnívání oček) • aby byla zakryta nejméně tři očka • aby byla zakryta všechna očka, která v příštím roce přinesou letorosty s květy. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby: bylo místo štěpování zakryto zeminou bylo místo štěpování cca 4 cm nad zemou bylo možno odstranit podrůstající podnož. Klasifikační systém větví pro účely pěstebních opatření zahrnuje větve: a. drobné, slabé, silné tenké, ještě tenčí, nejtenčí Slabé, silnější, silné. Při ošetření dutin u stromů lze dosáhnout: zastavení hniloby zpomalení rozvoje hniloby )oddálení ztráty statické stability. Při rozsáhlém napadení hnilobou (kmen stromu) je třeba přezkoumat : • zda je i nadále zaručena stabilita a statická bezpečnost stromu • zda je i nadále zaručena dlouhověkost stromu zda je i nadále zaručena udržovací péče o základní plochu, kde je strom přítomen. Vegetační koš v pěstebním systému se spodní zálivkou: a) Je určen pro naplnění pěstebním substrátem Je určen pro zásobu vody Určuje vzhled nádoby. Jaká je závlahová dávka : a. min 25mm na m2 min 25 l na m2 max 25 l na m2. Zásobní vana v pěstebním systému se spodní závlahou slouží k zásobě zálivkové vody je vyplněna pěstebním substrátem izoluje systém proti promrznutí. Vertikální provzdušňovací zařízení (sondy) u stromů : • tvoří zpravidla otvory o průměru min. 5 cm vyplněné propustným materiálem • tvoří zpravidla otvory o hloubce 50-100cm vyplněné propustným materiálem • tvoří zpravidla otvory o hloubce 150-180cm vyplněné propustným materiálem • priemer vrtu minimálne 150 mm. Rozpustná minerální hnojiva se vyrábí jako plná NPK jednosložková dvousložková. Pomocné přípravky s obsahem živin: a. zvyšují vodní kapacitu zvyšují obsah přijatelných živin v půdě působí kromě jiného herbicidně. Při volbě vhodného hnojiva je nutné zohlednit a. fyziologický dopad na reakci půdy zatížení půdy solemi pěstební cíl (možno aj toto je správně) d. antagonismus při nerovnováze živin. Jak se liší překryvný substrát od vegetační vrstvy: a. větší pórovitost b. nižší objemová hmotnost. Cílem použití zlepšujících materiálů při přípravě vegetační vrstvy je zlepšení strukturálních a mechanických vlastností půdy je vždy úprava chemických vlastností půdy je zlepšení fyzikálních a chemických půd. vyberte správné tvrzení: v rostl. výrobě se bentonit využívá při kompostování a zúrodňování příliš propustných (písčitých půd) struktura zeolitové mřížky dovoluje jejich využití jako tzv. molekulární síta zeolity se uplatňují jako změkčovadla vody, dále při výměně iontů, v zemědělství aj. Čím se dají nahradit zeolity? bentonit škvára rašelina. Struska-jako složky škváry má: Má vysokou pórovitost (42-60%) Je neporézní Má nízkou pórovitost (do 15%) má střední pórovitost (10 %) má střední pórovitost (35 – 42 %). Čistý křemičitý písek: je inertní nemá vliv na fyziologii rostlin mění fyz. vlastnosti půdy. Písčitá půda obsahuje (metodika dle nováka) do 10 % jílnatých častíc nad 20 % jílnatých častíc nulový podíl jílnatých častíc. Jemný štěrk má větší koeficient propustnosti než:
hrubý písek hrubý štěrk bentonit. Hrubý štěrk má větší koeficient propustnosti než: hrubý písek spraš bentonit. Přidáním hrubší zrnitostní frakce se mění: propustnost půdy pH půdy mechanické vlastnosti. Podle průběhu zrnitostní křivky lze při přípravě objektu odhadnou stlačitelnost a sedání rozložení pórů propustnost pro vodu. Pro správnou úpravu půdy pro výsadbová stanoviště dřevin jsou z vegetačně-pedologického hlediska prioritní tyto cíle: dobrá prokořenitelnost celého prostoru strukturální stabilita půdy a substrátu vysoký podíl vzdušných pórů. Pro správnou úpravu vlastností vegetační vrstvy jsou prioritní tyto cíle: • vysoký podíl vzdušných pórů • dobrá prokořenitelnost celého prostoru • fyziologická snášenlivost rostlin. Pro zvýšení vodní kapacity organické látky s otevřenými póry a jejich zvýšenou kapacitou polystyren. Jako opatření k úpravě vododržnosti půd lze použít: přidání org. hmoty (napr. rašelina, organické substráty, a i.) přidání jílu zásaditá hnojiva – napr. Thomasovu moučku. Mezi opatření ke zlepšení půdní struktury zvýšením biologické aktivity půdy patří: podpora půdní fauny přikrytí vhodným umlčovacím materiálem meliorační výsevy. Mezi zlepšení fyzikálních vlastností půdy patří: Mikrobiální injekce Úprava zrnitostního složení Zvětšení využitelného kořenového prostoru zlepšení půdní struktury regulace půdní reakce (hodnoty pH) změnu zrnitostní křivky půd. Mezi zlepšující materiály syntetické patří: Granulovaný expandovaný polystyrén Pěnová formaldehyd močovina Pěnový polyuretan. Mezi zlepšující materiály ze skupiny „minerální materiály bez organických látek“ patří: zeminy zeolit bentonit. Rašelina jako zlepšující materiál: přispívá ke kyprosti ´těžkých substrátů zvyšuje vzdušnost snižuje výhřevnost a vodní jímavost. Jako možné poškození půdy při použití zlepšujících materiálů lze uvést: tvorbu nerozpustných horizontů změnu chemických parametrů půdy poškození půdní struktury. Vyberte správné tvrzení neutrální reakci odpovídá pH 7, s klesajícím pH stoupá zásaditost roztoku neutrální reakci odpovídá pH 7, s klesajícím pH stoupá kyselost roztoku neutrální reakci odpovídá pH 7, se stoupajícím pH stoupá zásaditost roztoku neutrální reakci odpovídá pH 7, se stoupajícím pH klesá zásaditost roztoku. Drenážní vrstva: • vertikálním vedením vody zajišťuje funkčnost vegetační vrstvy • může také sloužit k zadržování a hromadění vody • je součástí prokořenitelné struktury vrstev. Pro zřízení drenážní vrstvy použijete následující materiál: kamenivo frakce 0-4 mm škvára kamenivo 16 -32 mm bentonit. Drenážní vrstva jako hydraulicky působící vrstva: Plní požadavek průběžného horizontálního odvodu vody Je konstruována z materiálů s vysokým koeficientem propustnosti umožňuje zásobování živinami Vertikálním vedením vody zajišťuje funkčnost vegetační vrstvy. Pro zhotovení drenážní vrstvy při pěstování rostlin v nádobách lze použít: geotextilii jíl kačírek agroperlit. Pozitivní působení mulče je dáno především: vhodným materiálem množstvím (mocností vrstvy) strukturou mulč. materiálu velkost častíc mulču. Mezi organické materiály používané pro mulčování patří štěpka drcená kůra sopečná láva. Mulčování a) stabilnější teplota proti zaplevelení a erozi zlepšení vodní bilance. Je-li nutno provést mulčování, musí se materiál a síla 0e přizpůsobit: stanovišti typu výsadby ročnímu období. Nevhodná vrstva používaného mulče způsobuje: vyšší náklady pro založení VP pošk. lýka špatnou propustnost pro vodu a vzduch. Kotvení dřevin můžeme obecně rozdělit na: nadzemní kotvení podzemní kotvení bezkotevní kotvící systémy. Pro kotvení stromů můžeme použít: Kotvící systém Platipus Kotvící systém Kotvos Kotvení pomocí dřevěných kůlů.
