K – zařazení hlásky (více odpovědí) : Úžinové Závěrové Znělé Neznělé.
G – zařazení hlásky (více odpovědí): Úžinové Závěrové Velární Alveolární .
K – zařazení hlásky (více odpovědí): Úžinové Závěrové Velární Alveolární .
Která hláska je pravděpodobná pro naskočení Ř? (více odpovědí) L-R ČŠŽ CSZ TDN .
Co je v populaci nejvíce zastoupeno: artikulační odchylky fonologické opoždění stabilní fonologická porucha nestabilní.
Kam patří paralálie? (1 odpověď) Artikulační porucha Opoždění fonologického rozlišování .
Kontrastní terapie – příklad (1 odpověď) : Cestička, šestka Použití TD TD při vyvozování.
Ustálený způsob artikulace dané hlásky (1 odpověď) Percepčně-motorický vzor Percepční vzor Motorický vzor Motoricko-percepční vzor .
Která hláska je pravděpodobná pro naskočení R? (1 odpověď) L T J D.
Substituční metoda (více možností): C ze šeptaného T Použití rotavibrátoru u R Používání TD, TD… u vyvození R .
České párové souhlásky značíme: OBSTRUENTY SONORY NAZÁLY.
Výrazem SONORY: neznělé hlásky netvoří páry vždy znělé hlásky.
Nazály jsou pouze: M,N, J M, N, Ň M, N.
Hláska H je: vyznělá znělá úžinová poloznělá.
Hláska D je: alveolární úžinová znělá neznělá.
Hláska C je: poloznělá úžinová polozávěrová alveolární.
Hláska Z je: znělé neznělé alveorální závěrové úžinové.
Hláska B je: znělé neznělé závěrové úžinové palatální bilabiální.
Hláska P je: znělá neznělá úžinové závěrové polozávěrové bilabiální velární labiodentální.
Hláska J: znělá neznělé závěrové úžinové palatální alveolární labiodentální.
Hláska V: znělá neznělá úžinová závěrová polozávěrová bilabiální labiodentální.
Hláska F: znělá neznělá závěrová úžinová palatální alveorální labiodentální.
Hláska R: znělá neznělá závěrová užinová alveorální velární laryngální.
Monomorfní dyslálie: Nesprávné tvoření hlásek podle místa tvoření v jednom artikulačním okrsku Nesprávné tvoření hlásek ve více okrscích („=> polymorfní“) Nesprávné tvoření hlásek podle způsobu tvoření v jednom artikulačním okrsku.
Diftongy jsou: Samohlásky (=monoftongy)
Dvojhlásky Slabiky.
Jak se nejlépe nacvičí sykavky: Nejlépe substitucí odezíráním.
Jaký je postup při navození nové hlásky: Stádium připravovací, vyvozovací, fixace, automatizace Stádium vyvozovací, fixace, automatizace Stádium vyvození hlásky a automatizace.
Kdo je autor fonografo-mimické metody: Neveklovský (slouží k rozvoji řeči a nácviku výslovnosti. Neveklovský užíval metodu
kontroly obrázkem. Dítě skládá kartičky s úkoly, po ukončení kartičky obrátí. Jestliže
pracovalo správně, objeví se obrázek. Jestliže dítě nesprávně pracovalo, obrázek bude
sestaven chybně. Pro dítě je důležitá okamžitá zpětná vazba, nenásilná sebekontrola.
(Škodová, Jedlička 2003)
Lechta.
Kdo je autor fonografo-rytmické metody Neveklovský Seeman Lechta.
Jaké jsou latentní příčiny nepostupující reedukace u dyslálie: (latentní = skryté): Nedostatečně rozvinutá obsahová stránka řeči nezralý fonematický sluch špatný řečový vzor Nepoznaná sluchová porucha MR.
Jaká je prevence narušené komunikační schopnosti? Předcházení vzniku poruchy u intaktních dětí
Předcházení zhoršování již vzniklé poruchy Přecházení vzniku poruchy u rizikové populace.
Samohlásky jsou: funkční hlásky nefunkční hlásky.
Kdy má dítě 1000 slov: na konci 3 roku na konci 4. Roku na konci 5 let.
V terapii opožděného vývoje řeči klademe důraz na rozvoj: Formální stránky Obsahové stránky Na jejich vzájemném vztahu nezáleží.
Semiokluzivy: třené závěrové hlásky polozávěrové.
co jsou sonory: souhlásky tónové i šumové jedinečné párové.
co jsou obstruenty : Nevím! souhlásky tónové souhlásky šumové párové jedinečné.
které hlásky patří mezi úžinové DENTÁLNÍ? nejsem si jista CZSČŠŽLRŘ ss.
co je pravda u stabilní fonologické poruchy: odchylka je vývojového i nevývojového charakteru odchylka je jen nevývojového charakteru odchylka je jen vývojového charakteru.
jakých 6 typů hlásek v češtině máme explozivy, frikativy, afrikáty, veláry, nazály, aproximanty explozivy, frikativy, afrikáty, vibranty, nazály, aproximanty explozivy, frikativy, afrikáty, vibranty, nazály, proximanty .
hlásky C a Č : zjistit zda sonory nebo obstrnenty: nevím sonory obstruenty závěrové úžinové .
Hláska ď: závěrová úžinová polozávěrová znělé neznělé palatární velární bilabilární.
Jaká je podstata potíží u dyslálie? artikulace na nesprávném artikulaním místě centrální porucha tvoření plánu slova centrální porucha zvukového zpracování slova.
Jaké odchylky jsou u stabilní fonologické poruchy : konzistentní, stabilní fonologická porucha. Děti produkují nejen odchylky vývojového charakteru, ale i konstantně produkované nevývojové odchylky. nekonzistentní.
Nekonstantní fonologické poruchy : jsou přítomné různé varianty odchylek při opakovaném užití stejných slov. Jde především o nevývojové odchylky, které nejsou shodné s běžným opožděním fonologického rozlišování ss.
foneticko-fonologická metoda u úpravy artikulace: Fonetické-fonologický přístup je efektivní a vhodnou kombinací obou předcházejících přístupů (resp. fonetický [zaměřuje se na motorický aspekt tvorby řeči [motorika orofaciální oblasti -jazyka, rtů, MP, patrohltanového uzávěru]], do které může spadat i cvičení sluchové diferenciace 🡪 vyvozování hlásek; a fonologický [viz. níže – otázka 88] [cílem je pochopit distinkntivní význam hlásky, sluchové rozlišování hlásek]). Jejich cíl je totiž společný – eliminace komunikační bariéry, náprava fonetických a fonologických deficitů. Jedná se také o propojení všech jazykových rovin, jak foneticko-fonologické (hlásky, systém slabik a slov), tak lexikálně-sémantické, morfologicko-syntaktické a pragmatické roviny. Tímto spojením vzniká komplexní přístup.
kontrastní fonologická terapie/fonologicky zaměřená terapie/fonologicky orientovaná kontrastní terapie preferujeme zapojení celé skupiny blízkých zvuků, např. ČŠŽ nebo CSZ zároveň, následně podpoříme fonologickou analýzu uvnitř skupiny. Dítě zde potřebuje rozvoj fonologické diferenciace celé skupiny zvuků (např. ČŠŽ) od zaměňovaných hlásek (např. TD) a teprve následně podpořit jejich vzájemné odlišení Musí být od počátku spojena s realizací intaktní kontrastní polohy mluvidel při realizaci hlásek. Pouze tímto způsobem lze naplňovat foneticko-fonologický terapeutický přístup, který postupuje od fragmentace terapie na omezené jednotlivé metody směrem ke komplexnímu přístupu Je třeba respektovat odlišná artikulační a fonologická obtížnost části artikulačně snadných hlásek; to platí především pro fonologickou diferenciaci hlásek K, G oproti hláskám T, D a neméně u hlásek s měkčením (ďťň) oproti hláskám tdn. Velice fonologicky náročné hlásky jsou ŤĎŇ, v primárním programu čtení jsou zařazené až na konec čítanky. Jejich vliv na dobrý vývoj artikulace je indiferentní a často dochází k jejich dobré fonologické diferenciaci následně ve spojitosti se zlepšením fonologického rozlišování jiných hláskových skupin, především sykavek.
konkrétní příklad fonologicko kontrastní terapie (švestka,cestička, časopisy, měsíček, broučci) 🡪 správné užití složitějších obratů se střídáním obou řad sykavek ve slově, která vyžadují zachování přesných artikulačních postavení jednotlivých sykavek a dlouhodobou kultivaci sluchové sebekontroly. zapojení celé skupiny blízkých zvuků (Č, Š, Ž nebo C, S, Z s následnou podporou fonologickéanalýzy uvnitř skupiny) rozvoj fonologické diferenciace celé skupiny zvuků (např. Č, Š, Ž), zaměňovaných hlásek (např. T, D X K,T) podpora jejich vzájemného odlišení (v souladu se spontánním vývojem artikulace) od počátku nutnost spojení terapie s realizací intaktní kontrastní polohy mluvidel při realizacihlásek.
Úžinové dentální hlásky jsou: nevím SŠ ZŽ RŘ.
Funkcí hlásek se zabývá : fonetika fonologie lingvistika.
Suprasegmentální jevy: přízvuk rytmus ráz melodie řeči tempo.
4 skupiny rysu, na které se zaměřuje hodnoceni fonematickeho sluchu u předškolních děti : kompaktnost/difúznost nosovost/nenosovost kontinuálnost/nekontinuálnost znělost/neznělost.
Jaké hlásky jsou nazální? m n k ň l.
Jaké hlásky jsou palatální? J ď ť ň R m.
Závěrové hlásky jsou: explozivy, (okluzivy) frikativy,(konstriktivy) polozávěrové = afrikáty, semiokluzívy.
Užinové hlásky jsou: explozivy, (okluzivy) frikativy,(konstriktivy) afrikáty, semiokluzívy.
Polozávěrové hlásky jsou: afrikáty, semiokluzívy (C,Č) frikativy,(konstriktivy)
explozivy, (okluzivy).
Vibranty : hlásky R a Ř - při tvorbě vniká vibrace užinové kmitavé závěrové polozávěrové.
Zvuk vzniká spuštěním měkkého patra. čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou, jaké hlásky vznikají Bilabiální PBM Nazály MNŇ Laryngální H.
typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek. Aproximanty (J) Vibranty - hlásky R a Ř Nazální MNŇ.
Co platí o nedbalé artikulaci: je to trvalá artikulační porucha užití neintaktního vzoru i když umí správný přetrvává do dospělosti.
Nepřesná/nedbalá výslovnost je: zafixovaný nesprávný percepčně-motorický vzor narušený původně intaktní p-m vzor odchylky v realizaci již vytvořených intaktních vzorů hlásek, které jsou realizovány nepřesně, nedbale v rámci nářečíních, skupinových, či generačních zvyklostí, které deformují kvalitu mluvního projevu. .
Foneticko-fonologická metoda u úpravy artikulace: artikulace+rozlišování pouze artikulace.
Co znamená procvičování fonematického sluchu: K tréninku fonematického sluchu využíváme dvojice slov lišící se jednou hláskou nebo diakritickým znaménkem. Dítě má rozlišit, zda jsou stejná nebo ne. s.
SCZ : Zuby jsou v přesném postavení hranami proti sobě; rty vytaženy do širokého úsměvu;
odhalují se celé zuby. Takto není výdechový proud nijak oslabován mechanickými
překážkami a nepřesným postavením zubů. Jazyk je hrotem v oblasti dolních řezáků a
jeho boky jsou zvednuty nahoru k patru, aby ve středu jazyka vznikl žlábek. Neměly by
být vidět boky jazyka v mezerách bočních oblouků zubů d.
Co je to substituční vyvozování: metody vyvozování hlásky: využívá se pomocná hláska, která je zvukově vzdálená, ale
artikulačně podobná. Substituční metodu využíváme v případech patologického mechanismu
artikulace hlásky, kde již nelze očekávat možnou úpravu mechanismu nebo nové vyvození
artikulačního vzorce Například: při vyvození hlásky C využijeme pomocnou hlásku T.
Např. R – přes D, Z; Ř – přes R; S – přes C, vyvozování skrze sondu.
Do čeho zařazujeme paralalie? Artikulační poruchy Opožděný vývoj fonologického rozlišování Stabilní fonologické poruchy Nekonstantní fonologické poruchy.
Percepčně motorický vzor hlásky Ustálený způsob artikulace dané hlásky Neustálený.
Co je to paralálie: Nevím Nekonstantní konstantní opožděná fonologická záměna.
České párové souhlásky značíme: obstruenty sonory.
Výrazem sonory se v ČJ označují: souhlásky, které kromě šumu mají i složku tónovou jsou znělé, obvykle nemají neznělé protějšky JRMLN + Ň.
Parartrie: nevím! art. odchylka fonologické opoždění špatná artikulace hlásek/slabik při rychlém tempu, při zpomalení.
Kdo zavedl diakritická znaménka: Jan Hus Viktor Lechta Viktor Chrobok.
Jaký je výraz „čágo-bélo“: Jaký obor zkoumá slang: Sociolingvistika Fonetika Fonologie.
Paralingvistika: Zvuková stránka řeči (tón, hlas, intonace) – nezkoumá ale slova Zkoumá slova a řeč.
Extralingvistika: mimika, gestikulace, pohled očí, postoj, dotyky mimořečové prostředky komunikace, vyjadřují se tělem.
Výraz čágo belo patří do: paralingvistky obecné češtiny, hovorová čeština extralingvistiky.
Co je metalingvistika: Nauka zabývající se analýzou a významy intonace, hlasitosti, rychlosti řeči, pomlk v řeči,
citoslovci a situačním a nonverbálním kontextem verbálního projevu ironie “Roli hrají i metalingvistické faktory: výrok „Vy jste ale chytrej“ pronesený ironicky nebo s úšklebkem zcela mění základní význam tohoto sdělení.”.
Co je metateze: Přesmykování transpozice.
Dyslalie se etiologicky se dělí na: funkční etiologickou získanou.
Zásady reedukace : krátkodobého cvičení
používání pomocných hlásek – zde napsáno, že substituční metody jsou základem
úspěšnosti dané úpravy. užívání sluchové kontroly minimální akce individuálního přístupu vývojovosti názornosti.
Kdy se dělají průpravná motorická cvičení? Před úpravou artikulace V průběhu artikulace Po úpravě artikulace.
Fonomimická metoda: Používá se k výuce čtení J. A. Komenský byl její velký propagátor. K výuce matematiky.
Izotonické cvičení je: Cvičení nevyužívající tlaku, jen se střídají pozice mluvidel Cvičení využívající tlaku (tlak proti nějakému odporu – špátle, prst. Nebo jen delší výdrž v
dané pozic.
Izotonická x izometrická cv: izotonické – stejný tlak, využívá opakující se pohyby pro zvýšení rozsahu pohybu izometrické – stejná délka, pomocí tlaku a tahu se posilují svaly.
Ř: úžinová závěrová polozávěrová alveorální dentální znělá neznělá.
S: znělá neznělá závěrová polozávěrová palatální alveorální úžinová.
Ž: znělá neznělá alveorální bilabiální labiodentální polozávěrová úžinová.
Š: znělá něznělá závěrová neuzávěrová úžinová laryngální alveorální.
ť: neznělá závěrová úžinová nezávěrová palatární velární.
ň: Palatární znělá závěrová úžinová labiodentální bilabiální.
|
