Atom uhlíku obsahuje: pouze protony a elektrony pouze protony a neutrony nukleony a elektrony protone, neutrony a elektrony.
Atomy se stejným počtem protonů a rozdílným počtem neutronů se nazývají: izotopy izotypy nuklidy nukleotidy.
Hlavní kvantové číslo n: určuje tvar a energii orbitalu charakterizuje rotační pohyb elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné energetické vrstvě určuje orientaci orbitalu v prostoru.
Vedlejší kvantové číslo l=1 charakterizuje stav nebo také elektrony: f d p s.
Vyberte správné tvrzení: He má ve valenční vrstvě 2 elektrony p-prvky mají valenční elektrony pouze v orbitalech p s-prvky mají valenční elektrony pouze v orbitalech s d-prvky mají valenční elektrony v orbitalech ns a (n-1)d.
Prvek je: volný atom (například He) atom vázaný v molekule (například Cl2) atom přítomný v krystalové struktuře (diamant) žádná odpověď není správná .
Sloučenina je: CO2 Cl2 NaCl H2.
Prostorové uspořádání atomů nebo iontů v molekule je vyjádřeno vzorcem: sumárním geometrickým stechiometrickým konstitučním.
Která z uvedených sloučenin nemůže existovat? PCl3 PCl5 NCl3 NCl5.
Jednotkou hmotnostní koncentrace je: mol.dm(-3)´ mol g.dm(-3)´ kg.m(-3)´.
Avogardova konstanta udává: hmotnost 1 molu jakékoliv látky v gramech počet částic v 1 molu jakékoliv látky počet částic ve 12 g uhlíku 12C náboj jednoho mol elektronů .
Které z uvedených látek mohou existovat za běžných podmínek jako samostatné molekuly? H2 NaSO4 CO2 KCl.
Granule zinku se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za současného vývinu plynu. Tento plyn je: dusík kyslík vodík oxid uhličitý.
Oxid uhličitý: je polární v důsledku velkého rozdílu elektronegativit mezi uhlíkem a kyslíkem je nepolární neboť elektronegativita uhlíku a kyslíku je prakticky stejná je nepolární neboť polarity vazeb mezi uhlíkem a kyslíkem se vektorově ruší je molekulou zároveň polární i nepolární a funguje jako detergent.
Tato struktura: je chemicky nestabilní znázorňuje síran představuje koordinační komplex kyslíku se sírou je příkladem molekulového iontu.
Pro iontové krystaly platí že: elektrostatické síly mezi ionty jsou velké a teploty tání iontových sloučenin jsou vysoké i v pevném skupenství dobře vedou elektrický proud v nich mezi jednotlivými molekulami vznikají kovalentní vazby se skládají z iontů pravidelně uspořádaných v prostoru.
Koordinačně kovalentní vazbu obsahuje např.: H2SO4 NH4(+)´ H3O(+)´ H2S.
Oxidační číslo: nabývá pouze kladných celých čísel od nuly do +VIII se vždy schoduje s vazností atomu s oxidací roste jednojaderných iontů se schoduje s nábojem iontu.
V rovnici AgNO3 + NaCl --> AgCl + NaNO3 náleží atomům stříbra oxidační číslo: stále +I v AgNO3 +II, v AgCl +I z rovnice nelze oxidační číslo zjistit v AgNO3 +II, v AgCl 0.
V reakci O2 + 2H2 --> 2H2O: se kyslík oxiduje na vodu je kyslík oxidační činidlo se vodík redukuje na vodu je voda produkt redukce kyslíku.
Disperzní soustava, která se skládá z kapiček kapaliny rozptýlené v jiné, s ní nemísitelné kapalině, se nazývá: mlha suspenze emulze ikluze.
Vyberte co z následujících tvrzení o rozpuštění látek ve vodě platí: voda rozpouští především nepolární látky rozpustnost plynů s rostoucí teplotou klesá rozpouštěné ionty jsou obklopovány molekulami vody je-li roztok nasycený, dalšího rozpouštění dané látky dosáhneme jen intenzivním mícháním.
Jestliže roztok obsahuje 0,9% (w/v) NaCl, jeho hmotnostní koncentrace v g/l je: 0,9 g/l 9 g/l 15 g/l údaj v procentech nelze snadno přepočítat na g/l.
Objem jednoho molu plynu: závisí na teplotě je pro plyny s dvouatomární molekulou dvakrát větší než pro vzácné plyny při teplotě 0°C je nulový závisí na tlaku.
Kyslíkaté kyseliny: mohou být slabé i silné mohou být jednosytné i vícesytné vytvářejí např. kovy alkalických zemin mohou vznikat reakcí odpovídajících oxidů s vodou.
Chlorid amonný? má ve své molekule čtyři atomy vodíku rozpuštěním ve vodě dává zásaditý roztok uvolňuje po přidání hydroxidu sodného amoniak je silné oxidační činidlo.
Periodický zákon říká, že: vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla prvky všech period mají stejné vlastnosti prvky stejné periody mají stejný počet valenčních elektronů vlastnosti prvků stejné periody jsou totožné.
Označte správné tvrzení o chalkogenech: jsou to prvky, které patří do skupiny VI.B atomy chalkogenů mají ve valenční vrstvě čtyři p-elektrony mezi chalkogeny patří prvky, které mají ve valenční sféře 6 elektronů aby dosáhly stabilní konfigurace vzácného plynu, tak potřebují přijmout dva elektrony.
Prvky vedlejších skupin I-VIII.B: jsou inertní jsou kovy jsou všechny radioaktivní se také označují jako prvky přechodné.
Elektronegativita: je míra schopnosti atomu přitahovat elektrony je schopnost jádra atomu odpuzovat elektrony je vlastnost, kterou pozorujeme pouze u prvků hlavních skupin v periodické tabulce sledujeme trend nárůstu zleva doprava a poklesu shora dolů.
Kolik vvalenčních elektronů mají atomy všech prvků skupiny kovů alkalických zemin: 0 1 2 4.
O reaktivitě prvků platí: prvek je tím reaktivnější, čím více se jeho elektronová konfigurace blíží konfiguraci vzácného plynu mezi nejreaktivnější prvky patří neon a argon nejstabilnější jsou prvky s plně obsazenými elektronovými vrstvami prvky skupiny alkalických kovů jsou velice reaktivní.
O prvcích VIII.B skupiny periodické soustavy prvků platí: pro jejich atomy je charakteristické oxidační číslo VIII jsou uspořádány do tří triád (tj. tvoří 3 sloupce) prvky Os, Ir a Pt patří mezi ušlechtilé kovy a nacházející se ve čtvrté periodě železo, kobalt a nikl tvoří "triádu železa" a nacházející se ve čtvrté periodě.
Mezi d-prvky nepatří: Ti Se S Fe.
Který z následujících prvků má nejvyšší elektronegativitu: Cl F Cs Ne.
Zaškrtněte pravdivá tvrzení o draslíku: atom draslíku je elektronegativnější než chlor je to inertní prvek patří do skupiny alkalických kovů atom draslíku je elektropozitivní, proto se snadno zbavuje elektronu a snadno tvoří kationty K(2+)´.
Prvky I.A skupiny: zahrnují Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra. tvoří soli (kromě vodíku) rozpustné ve vodě při kontaktu s vodou hoří (kromě Li) patří mezi ně s(1)´ prvky.
Prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra: patří mezi s(2)´-prvky patří do skupiny alkalických kovů jejich atomy mají o dva valenční elektrony více než předcházející atom ze skupiny vzácných plynu jsou méně reaktivní než s(1)´-prvky.
O periodické soustavě prvků platí: prvky jsou v periodické tabulce seřazeny tak, že prvky ve skupině mají podobné vlastnosti je rozdělena na 18 skupin a 7 period kovový charakter prvků roste zleva doprava podobné vlastnosti prvků vycházejí z podobné konfigurace valenčních elektronů.
Elektronegativita (označte pravdivé/á tvrzení): roste v periodě zprava doleva klesá v periodě zprava doleva nabývá nejnižší hodnoty ve skupině alkalických kovů je nejvyšší u kyslíku.
Kyslík: nabývá vždy oxidačního stavu 0 nebo -II tvoří dvou a tříatomové molekuly reaguje exotermicky v atomové formě je jedovatý.
Kovy alkalických zemin: v rámci skupiny jejich reaktivnost s atomovým číslem stoupá v přírodě se vyskytují i ryzí s vodíkem tvoří hybridy tvoří barevné sloučeniny.
Vyberte pravdivé/á tvrzení o přechodných prvcích: v poslední sféře mají až 6 valenčních elektronů všechny jsou kovy většinou tvoří amfoterní oxidy spontánně reagují s vodíkem.
Vodík: jako jediný prvek nikdy nemá v atomovém jádře neutron je významné redukční činidlo při vyšších teplotách oxiduje alkalické kovy je to nejrozšířenější prvek na Zemi.
Redoxní potenciál: nabývá pouze kladných hodnot nabývá pouze záporných hodnot nabývá kladných i záporných hodnot za žádných okolností není roven nule.
Termodynamická teplota: nabývá kladných hodnot nabývá kladných i záporných hodnot nabývá pouze kladných hodnot a nuly je exponenciální funkcí tzv. absolutní teploty.
Skleněná elektroda: je typ iontově selektivní elektrody je elektroda určená především pro měření pH je nejběžnější typ referentní elektrody slouží výhradně pro měření koncentrace chloridových iontů.
Tvrzení "energie může existovat nezávisle na hmotě": je zcela správné je správné, ale jen za určitých okolností je nesprávné nelze posoudit.
Energie ultrafialového záření je oproti energii infračerveného záření: větší menší záleží na dalších proměnných systému stejná.
Množství vznikajících finálních produktů v ideální chemické reakci lze zvýšit: přidáváním výchozích látek odebíráním výchozích látek v plynném skupenství zvýšením tlaku, pokud je počet molů vznikající látky menší než počet molů výchozích látek v kapalném a pevném skupenství snížením tlaku, pokud je počet molů vznikající látky větší než počet molů výchozích látek.
Pokud poměr výchozích látek a produktů dosáhl termodynamické rovnováhy, probíhá reakce: zleva doprava zprava doleva neprobíhá žádná reakce probíhá oběma směry stejnou rychlostí.
Pro vyjádření množství plyne se uvádí tzv. "normální podmínky". Rozumí se tím: objem plynu za laboratorní teploty a tlaku v laboratoři objem plynu za teploty 0°C a tlaku 101325 Pa objem plynu za teploty 293,15 K a tlaku 1 MPa objem plynu za teploty 273,15 K a tlaku 1013,25 hPa.
Mezi ušlechtilé (volné) formy energie patří: elektrický proud chemická energie teplo ani jedna z uvedených možností.
Kapalná voda za normálního tlaku (při zanedbání ztrrrrát v důsledku odpařování): zachovává konstantní objem v celém teplotním rozsahu (0-100°C) má nejvyšší hustotu při teplotě 99,9°C má nejvyšší hustotu při teplotě 3,99°C má nejvyšší hustotu při teplotě 2,99°C.
Seřad´te prvky podle jejich vzrůstající hustoty (za normálních podmínek): Fe, Ag, Pb, Hg, Au Ag,Au, Fe, Hg, Pb Ag, Fe, Au, Hg, Pb Fe, Ag, Pb, Au, Hg.
Separační metoda, jež rozděluje kapalné látky na základě rozdílu v bodu varu, se nazývá: destilace difuze osmóza extrakce.
Vyberte pravdivé tvrzení pro rozpustnost fosfolipidů ve vodě za laboratorní teploty: jsou dokonale rozpustné, tvoří pravé roztoky jsou téměř nerozpustné, protože jejich molekula je kompletně hydrofobní rozpouští se omezeně za tvorby micelárních roztoků jsou dokonale rozpustné, protože jejich molekula je kompletně hydrofilní.
Akrivní koeficient při výpočtu pH lze s přijatelnou mírou nepřesnosti zanedbat (považovat za přibližně rovný 1) v případě roztoků: velmi zředěných velmi koncentrovaných nasycených přesycených.
Iontová síla roztoku: je funkcí koncentrace rozpuštěných látek je funkcí náboje rozpuštěných látek se užívá při výpočtu aktivního koeficientu je zanedbatelná v případě všech koncentrovaných roztoků.
Pro reakce vratné platí: výchozí látky reagují za vzniku různých produktů produkt reakce je výchozí látkou pro reakci následující z reaktantů vznikají produkty a současně z produktů zpět reaktanty ani jedna možnost není správná.
|
