Fyziologie živočichů

INFO
STADISTICS
RECORDS
Title of test:
Fyziologie živočichů

Description:
760 testových otázek - GIT

Author:
Koala460
(Other tests from this author)

Creation Date:
09/06/2019

Category:
Science
Click 'LIKE' to follow the bests test of daypo at facebook
Last comments
No comments about this test.
Content:
600. GIT: masožravci zpracovávají potravu mechanicky nedokonale a býložravci důkladně mechanicky důkladně a býložravci nedokonale procesem, obecně zvaným cyklosa m.j. v cardii, fundusu a pyloru.
601. GIT: v průběhu cyklosy se pH nemění se mění pH ze zásaditého na kyselé čili oběhu trávicí vakuoly se mění pH z kyselého na zásadité se mění pravotočivá forma posunu potravy u škrtičů na levotočivou.
603. GIT: sliny jsou hojné u vodních savců (tuleni,velryby) jsou hojné u savců přijímajících suchou potravu (skot, kozy aj.) mohou být husté s hlenem (mucus) nebo řídké (serosní) žlázy slinné jsou inervovány především motoricky a parasympaticky.
602. GIT: je pravda, že v rámci srovnání trávení obratlovců (O) a bezobratlých (B) nejsou v zažívací soustavě B výrazně odděleny okrsky resorbující od secernujících u B není enzym podobný pepsinu, který tráví proteiny v kyselém prostředí a štěpení bílkovin probíhá při neutrálním pH? u B je také enzym podobný pepsinu, který tráví proteiny v kyselém prostředí a štěpení bílkovin probíhá při kyselém pH? u O i B je v trávicí trubici dvojí druh inervace, homologní pleteni Meisnerově submukosní a Auerbachově myenterické?.
604. GIT:sliny jsou hojné u vodních savců (tuleni,velryby) jsou hojné u savců přijímajících suchou potravu (skot, kozy aj.) mohou být husté s hlenem (mucus) nebo řídké (serosní) žlázy slinné jsou inervovány především motoricky a parasympaticky.
605. GIT: k předžaludkům u přežvýkavců nepatří abomasus (sléz) rumen (bachor) kniha (omasus) čepec (reticulum).
606. GIT:normální (doporučené) hodnoty lipidů HDL cholesterol: muži = nebo větší než 1,2 mmol/l HDL cholesterol: ženy = nebo větší než 1,4 mmol/l triglyceridy = nebo větší než 2,3 mmol/l triglyceridy = nebo menší než 2,3 mmol/l.
607. GIT:cholesterol v krvi normální hladina celkového ch. je mezi 7,1 - 9,5 mmol/l doporučená hodnota "špatného" LDL cholesterolu = nebo menší než 4,1 mmol/l je vázán na a) low density lipoproteins (LDL, přenos z míst vsrřebávání a tvorby v játrech ke tkáním), což je nebezpečná forma pro vznik aterosklerózy a b) high density lipoproteins (HDL), na nichž je vázaný cholesterol dopravován z tkání do jater je vázán na a) very low density lipoproteins (VLDL) kde je spolu s triacylglyceroly transportován z tkání do jater a na b) LDL přenášející cholesterol z tkání do jater, kde se přeměňuje na žlučové kyseliny.
608. GIT:k transportu krví volných mastných kyselin slouží krevní albuminy tuků slouží lipoproteiny, kde jsou nepolární molekuly triacylglycerolů a esterů cholesterolu umístěny v jejich jádrech a polární složky (bílkoviny, fosfolipidy a neesterifikovaný cholesterol) jsou v jejich vnějších částech tuků slouží mj. nejmenší lipoproteinové částice zvané chylomikrony tuků slouží několik druhů lipoproteinů (největší jsou chylomikrony), jejichž hustota (density) je přímo úměrná množství bílkoviny v nich obsažených (VLDL, LDL, HDL).
609. Imunologie: antigen (Ag) je (jsou) látka, kterou tělo není schopno rozeznat jako cizí a která mate imunitní systém při transplantacích látka(y), společná(é) všem organismům stejného druhu látka, kterou je tělo schopno rozeznat na základě její struktury jako cizí a proti níž jsou humorální imunitou vytvářeny protilátky např. mikroorganismy, cizorodé bílkoviny, cizí krevní skupiny, cizí orgány aj.
610. Imunologie: úplně stejné antigeny mají jednovaječná dvojčata mají klonovaní jedinci mají monoklonálně deprivovaní jedinci má dítě a matka, jestliže se neliší v Rh faktoru.
611. GIT: na řízení činnosti GIT se podílí převážně vlastní nervový a hormonální systém také vlastní nervové pleteně ovlivňované především sympatikem systémy nervové a humorální, spolu s mechanickým a chemickým působením obsahu též vlastní, převážně parasympatikem ovlivňované nervové pleteně.
612. GIT: sliznice trávicího traktu neobsahuje svalovinu je vystlána vícevrstevným dlaždicovitým epitelem obsahuje na rozhraní se submucosou vrstvičku hladké svaloviny (lamina muscularis mucosae) je charakteristická cylindrickým epitelem.
613. GIT: slizniční nervová pleteň Meissnerova je uložena mezi podélnou svalovinou a serózou v submucose v mucose mezi cirkulární a longitudiální vrstvou tunicae muscularis externae.
614. GIT: plexus myentericus Auerbachi se nachází ve stěně trávicí trubice blíže serose nežli plexus submucosus Meissneri se nazývá perienterální pleteň sympatiku je lokalizován v submucose je uložen ve vazivové vrstvičce oddělující cirkulárně a longitudiálně uspořádanou svalovinu v tunica muscularis externa stěny trávicí trubice.
615. GIT: propulsivní pohyb trávicí trubice je identický se všemi pohyby peristaltickými totožný s pohybem segmentačním pohyb posunujíci součástí pohybů peristaltických.
616. GIT: interdigestivní pohyby se s periodou 1,5 - 2 hodiny objevují v době, kdy je žaludek i tenké střevo prázdné mají coby spouštěcí signál přítomnost potravy v žaludku vznikají na podkladu tzv. interdigestivního myoelektrického motorického komplexu jsou ovlivňovány (ve smyslu geneze a řízení) také hormonem motilinem.
617. GIT: tvorba slizničních řas a kývavé pohyby klků jsou zajištěny smíšenou svalovinou muscularis mucosae hladkou svalovinou muscularis mucosae podélně uspořádanou svalovinou subserosní cirkulárně uspořádanou subserosní svalovinou.
618. GIT: v žaludku, tenkém střevu a střevu tlustém až k rektu se nalézá svalovina pouze hladká smíšená řízená pouze sympatikem také příčně pruhovaná.
619. GIT: o klidovém membránovém potenciálu buněk hladké svaloviny GITu se dá říci, že je vždy konstantní má hodnotu 40 až 70 mV (vnitřek buňky minus) spontánně kolísá je modulován nervovými, humorálními i mechanickými vlivy, především u boxerů.
620. GIT: svalovinu smíšeného typu lze najít v jícnu, žaludku a rectu rektu a jícnu i v ileu v jícnu.
621. GIT: o hladké svalovině GITu neplatí že její vřetenité buňky jsou vícejaderné funkčnost jejího soubuní je garantována kontakty svalových buněk (gap junctions), které umožňují přenos depolarizace může být spontánně aktivní že žádné ze svalových buněk nemají povrchové receptory.
622. GIT: určete platné tvrzení o činnosti hladké svaloviny GITu pro dynamiku kontrakce je podstatná hydrolýza ATP, je ale pomalejší než u svalů příčně pruhovaných hladký sval je schopen relaxace jak ve zkráceném, tak i v protaženém stavu při kontrakci nevznikají příčné můstky silnější pasivní protažení vyvolává kontrakce.
623. GIT: tzv. bazální elektrický rytmus (dále BER) svaloviny GITu je závislý na lokálních nervových pleteních je schopnost rytmicky měnit transmembránový potenciál nezávisle na hormonech a nervových pleteních je striktně myogenní vzniká se stejnou frekvencí ve všech oddílech GITu.
624. GIT: ohledně bazálního elektrického rytmu (BER) hladké svaloviny GITu platí amplituda vln BER (depolarizace) má při klidovém membránovém potenciálu -65 mV hodnotu okolo 10 - 15 mV depolarizaci na prahovou úroveň s následným vznikem akčních potenciálů lze modelovat aplikací acetylcholinu hyperpolarizaci s následným útlumem vzniku akčních potenciálů lze modelovat pomocí adrenalinu frekvence vzniku vln BER je v žaludku až 10 x vyšší než v duodenu.
625. GIT: stahy kruhové svaloviny GIT se posunují rychlostí cca 20 - 30 cm za sekundu jsou odpovědné za posun trávení (propulse) nesouvisí s vlnami BER posunují se aborálně rychlostí 2 - 3 cm za sekundu.
626. GIT: v průběhu vláken nervového systému GITu se tvoří ztluštěniny zvané varikosity nazývané pyknity vyplněné synaptickými váčky z nichž se uvolňují různé mediátory.
627. GIT: hladká svalovina GITu má vyšší maximální rychlost kontrakce než kosterní svaly nemá sarkoplazmatické retikulum je při kontrakci nezávislá na přísunu extracelulárního vápníku umožňuje blokovat její kontrakce kobaltem (inhibice Ca kanálů v membráně za nepřítomnosti srkpl.retikula).
628. GIT: z funkčního hlediska dělíme hladkou svalovinu GITu na dva typy - tonický a dynamický fázický a izotonický tonický a fázický dynamický a fázický.
629. GIT: tonický typ hladké svaloviny GITu se vyskytuje v orgánech fungujících jako zásobníky má v křivce akčního potenciálu fázi plató způsobenou prostupem iontů Ca2+, podobně jako v srdci odpovídá kontrakcemi především na acetylcholin nervových zakončení se nevyskytuje v tračníku.
630. GIT: fázický typ hladké svaloviny se nachází ve většině oddílů GITu nemá svůj vlastní bazální elektrický rytmus (BER) cholinergní dráždění jej tlumí, adrenergní aktivuje je většinou spontánně myogenně aktivní (má vždy vlastní BER).
631. GIT: motilita GITu je řízena zejména zevně sekretorickými buňkami epitelu nervovými plexy jeho stěn klasickým autonomním (vegetativním) nervovým systémem vnitřně sekretorickými buňkami.
632. GIT: parasympatická inervace GITu přichází také vagovými vlákny z části kraniální je částečně přiváděna z lumbální míchy má postgangliové neurony v plexus myentericus nepochází ani z části ze sakrálního oddílu parasympatiku.
633. GIT: parasympatikus (většinou zprostředkovaně) svalstvo GITu excituje, až na tři podstatné vyjímky, excitované sympatikem (viz event. odpověď d) inhibuje, bez vyjímky v poměru k sympatiku ovlivňuje jen z několika málo procent d) excituje pouze ileocekální svěrač, m. sphincter ani internus a vlákna muscularis mucosae.
634. GIT: sympatikus (většinou zprostředkovaně) svalstvo GITu excituje, až na tři podstatné vyjímky, excitované sympatikem (viz event. odpověď d) inhibuje s výjimkami podle odpovědi d neovlivňuje d) excituje ileocekální svěrač, m. sphincter ani internus a vlákna muscularis mucosae.
635. GIT: v následující nabídce možností budou tři z nich identické se třemi klasifikačními skupinami membránových receptorů na povrchu nervových i efektorových buněk GITu. Určete možnost čtvrtou, chybnou. receptory pro tzv. "gastrointestinální hormony" podobně jako v CNS (VIP, substance P, enkefaliny, endorfiny a somatostatin) receptory pro lokálně aktivní látky receptory pro "splanchnoenterální hormony" receptory pro neuromediátory.
636. GIT: myenterický reflex je nezávislý na zevní (extramurální) inervaci nepatří mezi místní reflexy je vlastně kontrakce coby odpověď na místní distenzi zažívací trubice je možné vyvolat v celém GITu.
637. GIT: reflex peristaltický (peristaltická vlna) spočívá v místní kontrakci cirkulární svaloviny následované stahem svalové vrstvy podélné směřuje obvykle aborálně (análně) se dá tlumit opiáty nepatří mezi místní reflexy.
638. GIT: mezi reflexy tvořené krátkým obloukem střevo/prevertebrální ganglia sympatiku/střevo se řadí reflex gastrokolický (po naplnění žaludku tendence k defekaci) reflex kolonoileální (náplň colonu tlumí vyprazdňování ilea) reflex defekační (rána pod pás vede k defekaci) reflex enterogastrický (tlumení motility žaludku).
639. GIT: najděte správný údaj portální oběh tvoří čtyři kapilární sítě v sérii ze žaludku a střev pochází 30 % portální krve stěna slizničních kapilár je mnohem více fenestrována oproti stěnám kapilár svalů signály pro autoregulační systémy (průtoku krve GITem) rozdělujeme na metabolické a myogenní.
640. GIT: z předložených funkčních souvislostí (ohledně kapilár GITu) je jedna chybná. Určete která kontrakce arteriol zvýší filtrační tlak kontrakce prekapilárních svěračů sníží počet perfundovaných kapilár snížení arteriálního tlaku relaxuje prekapilární svěrače snížení arteriálního tlaku vede v důsledku ke zvýšení počtu perfundovaných kapilár.
641. GIT: vazodilataci ve sliznici působí a) gastrin b) vazoaktivní intestinální peptid c) kininy ( kallidin a bradykinin) d) a ani b není správně.
642. GIT: k fenoménu zvanému "autoregulační únik" lze říci jedná se o parasympatikem stimulovanou vazokonstrikci jde o vazodilataci, která následuje po několika minutách sympatikem navozené konstrikce je zapříčiněn převážně parasympatikem je odpovědí na konstrikcí vyvolanou hypoxii.
643. GIT: hlad coby fyziologický stav lze definovat jako stav, který vede k příjmu potravy v množství začasté značně přesahujícím adekvátní energetický výdej stav, který vede k příjmu potravy v množstvích odpovídajících energetickému výdeji c) spojení složek chuti, pocitů hladu a alimentární motivace alternativa c) by platila pro hlad ve smyslu senzorickém.
644. GIT: v regulaci příjmu potravy se uplatňují některé oblasti hypothalamu je nezastupitelná hlavně hypofýza se jako centrum sytosti označují ventromediální jádra hypothalamu jsou laterální hypothalamická jádra nazývána centrum hladu.
645. GIT: glukostatická teorie vyjadřuje etiologii diabetu vysvětluje princip glukoneogeneze operuje s pojmy : glukoreceptory, diencefalon, centrum hladu, centrum sytosti, rozdíl mezi arteriální a žilní glykémií..... je součástí představ o řízení příjmu potravy.
646. GIT: z hlediska dlouhodobé regulace příjmu potravy byly formulovány teorie lipostatická termostatická glukostatická dynamicko-kalorická.
647. GIT: roli ve vytváření pocitu nasycení hrají bombesinu podobné peptidy epifyzární regulační proteiny 2-metylanorexin cholecystokinin a glukagon.
648. GIT: imunokompetentní elementy či tkáně GITu dělíme do čtyř skupin. Patří mezi ně intermuskulární lymfocyty Peyerovy plaky lymfocyty a plazmatické buňky v lamina propria Waldeyerův mízní okruh.
649. GIT: plazmatické buňky v lamina propria mucosae produkují interleukiny tvoří sekreční IgA tvoří plazmatický IgA vytváří především IgE.
650. GIT: bakteriální kolonizace GITu je od žaludku aborálně vzrůstající velmi silná v ústech a jícnu málo intenzivní v jícnu a žaludku téměř nulová v tračníku.
651. GIT: imunitní systém GITu nezahrnuje Peyerovy plaky a intraepiteliální lymfocyty bursa Fabricii a vasoaktivní T buňky Waldeyerův mízní okruh (první bariéra proti infekci, tonsily jedna patrová, párové lingualis, při Eustach. trubici, hltanové mandle) drenážní systém lymfy a portální krve, lymfatické uzliny v okruží ((mezenteriu, což je zdvojená vrstva pobřišnice (peritonea) připevňující střevo k zadní stěně dutiny břišní)).
652. GIT: Peyerovy plaky (fr.plaque, ř. plax deska) jsou bakteriálním pokryv žubů, zvláště třecích a třetích jsou tvořeny lymfatickými folikly, do nich se dostávají ze střeva antigeny, přes specializované M buňky jsou kožní kolagenové deformace při lepře jsou aterosklerotické ztlušteniny ve vena portae.
653. GIT: pro GIT jsou typické žlázy tubulózní tuboalveolární alveolární ani jedny z uvedených.
654. GIT: pro šťávy zažívací trubice platí: v dutině ústní jsou tvořeny velkými párovými žlázami ale i velkým počtem drobných žlázek jsou v tenkém střevě slabě kyselé v tlustém střevě se téměř netvoří v žaludku klesá hodnota jejich pH maximálně na 3.
655. GIT: působení látek (z hlediska žláz GITu) lze dělit na pouze endokrinní a parakrinní pouze endokrinní a exokrinní pouze monokrinní a neurokrinní neurokrinní, endokrinní, parakrinní a přímé působení látek z tráveniny.
656. GIT: cefalická, gastrická a intestinální fáze řízení exokrinní sekrece se uvádí pro žaludek, pankreas a zčásti i tenké střevo žaludek, jícen a játra tenké i tlusté střevo žaludek a tenké i tlusté střevo.
657. GIT: sekretin je antagonista cholecystokininu zprostředkovává sekreci pankreatické šťávy v odpověď na kyselý chymus je agonista cholecystokininu je ve své sekreci v duodenu ovlivňován lokálními reflexy tenkého střeva, vyvolanými kontaktem s chymem.
658. GIT: žaludeční sekrece je stimulována roztažením duodena a působením chymu na jeho sliznici nervově (mediátor histamin) převážně sekretinem hlavně cholecystokininem.
659. GIT: sekreci pankreatické šťávy tlumí vysoký obsah tuků v duodenu vyvolává zásaditý obsah duodena prostřednictvím sekretinu zprostředkovává sekretin navozuje kyselý duodenální obsah – čím?.
660. GIT: pro žvýkání (mastikaci) je charakteristické, že ani zdánlivě stereotypní žvýkání nepatří mezi tzv. rytmické automatismy je ovlivňováno frontální a temporální mozkovou kůrou začíná reflexním poklesem tonu žvýkacího svalstva žvýkací reflex se opakuje v 0,6 - 0,8 s trvajících cyklech.
661. GIT: síla žvýkacích svalů činí asi: na řezácích 100 N na stoličkách 300 N na řezácích 50 N na stoličkách maximálně 1500 N.
662. GIT: sliny se tvoří průběžně (bazální sekrece) v množství asi 0,5 ml za minutu obsahují při bazální sekreci mnohem méně draslíku a fosforu jsou tvořeny tuboalveolárními žlázami při vyvolané tvorbě podléhají dvěma regulačním mechanismům - sekrečnímu (který se unavuje při dlouhodob. sekreci) a filtračnímu (zvýšení prokrvení slinných žláz).
663. GIT: sekrece slin je ovlivněna inhibičně proudem vápenatých iontů do buněk žlázy cholinergně, alfa-adrenergně a peptidergně pouze cholinergně pouze adrenergně.
664. GIT: najděte nepravdivý údaj o polykání polykací centrum se nachází na spodině čtvrté komory rozlišujeme fázi ústní, hltanovou a jícnovou peristaltika hladké svaloviny jícnu je řízena n. vagem sekundární peristaltická vlna jícnu je obvykle vyvolána zastavením pasáže sousta v některé z anatomických zúženin.
665. GIT: v oblasti vyústění jícnu do žaludku je jícen uzavřen mechanismem, na němž se podílejí venózní polštář (podobně jako v anální ampule) zkroucení svaloviny jícnu dráždění parasympatiku tlak v dutině břišní.
666. GIT: receptivní relaxací (akomodačním reflexem) rozumíme ochabnutí stěny jícnu ochabnutí stěny distálního žaludku ochabnutí stěny proximálního žaludku zastavení propulzních pohybů duodena.
667. GIT: o plnění žaludku je pravda, že jeho součástí je tzv. adaptivní relaxace se při něm může zvětšit žaludeční objem až na 1,5 l probíhá za spolupráce vagových vláken jednou z jeho fází je adaptivní kontrakce.
668. GIT: žaludeční peristaltika je řízena prostřednictvím depolarizačních vln BER (bas.el.rytmus), jež se zde chovají jako pacemaker má vzhledem k lepšímu promísení potravy i složku retropulsní nastupuje nejpozději do 15 minut po naplnění žaludku spolupůsobí na zmenšení částic chymu až pod 1 mm.
669. GIT: mezi základní funkce pyloru (vrátníku) patří díky poddajné svalovině zvyšovat žaludeční kapacitu produkovat většinu HCl řízení vyprazdňování žaludku znemožnění refluxu obsahu duodena zpět do žaludku.
670. GIT: zpomalení vyprazdňování žaludku napomáhá zvýšený obsah tuků v duodenu snížení hladiny mono- a diacylglycerolů zvýšené množství aminokyselin v tenkém střevu alkalická duodenální reakce pH.
671. GIT: žaludeční pohyby tlumí cholecystokinin gastrin glukagon i GIP (gastric inhibitory peptide, tlumící uvolňování gastrinu v reakci na volné dlouhé mastné kyseliny) somatostatin i VIP.
672. GIT: jeden z údajů o zvracení je nesprávný. Zaškrtněte tři správné centrum zvracení se nachází v retikulární formaci mezi olivou a tractus solitarius v prodloužené míše ke zvracení dochází (po předcházející nausee) za součinnosti v nádechové poloze fixované bránice, břišního lisu a současné kontrakce dvanáctníku je (zvracení) typickým ochranným reflexem všech savců při protrahovaném zvracení hrozí nebezpečí metabolické alkalózy (ztráta H+) a hypokalémie.
673. GIT: pro žaludeční šťávu je charakteristický denně vytvořený objem max. 0,5 l vznik v tubulárních žlázách žaludeční sliznice denně vytvořený objem 2 - 3 l nízký až nulový obsah mucinu.
674. GIT: mezi kompetence HCl v žaludku patří zajišťovat optimální pH pro činnost pepsinů konvertovat pepsiny na pepsinogeny a tím je inaktivovat zajišťovat kyselé pH na ochranu některých vitamínů (C) převádět CaCO3 na rozpustný CaCl2.
675. GIT: co nespadá do sféry aktivit žaludeční HCl? hubení bakterií a redukce Fe3+ na lépe vstřebatelný Fe2+ oxidace Fe2+na Fe3+ depolymerace kolagenu (boptnání vaziva, např gulášové kližky) narušování prostorové konfigurace bílkovin (koagulace), což usnadní jejich enzymatický rozklad.
676. GIT: o iontech žaludeční šťávy platí koncentrace K+ je vždy vyšší než v plazmě koncentrace K+ je vždy nižší než v plazmě jejich poměr závisí na rychlosti sekrece ž. šťávy, podobně jako u slin.Při vysoké rychlosti sekrece je hodně HCl, v klidu spíše Na pro sekreci HCl i dalších iontů je důležitý elektrochemický gradient napříč celou žaludeční stěnou (až -80 mV vzhledem k serózní straně, klesá při zvýšené sekreci) a další elch. gradienty.
677. GIT: přímým působením na povrchové receptory parietálních buněk zvyšuje sekreci HCl gastrin acetylcholin epinefrin histamin.
678. GIT: pro dva typy mechanismů umožňujících přestup K+ iontovými kanály do kanalikulů parietálních buněk žaludku platí jeden z nich je metabotropní (reaguje na zvýšení cAMP fosforylací a otevřením K kanálu) oba reagují na intercelulární zvýšení Ca2+ jeden z nich reaguje na intracelulární zvýšení Ca2+ (otevrou se Ca dependentní K kanály) oba typy kanálů se nalézají na bazolaterální straně buněk.
679. GIT: H+,K+-ATPáza v membráně parietálních buněk je energeticky závislá na ATP tvořeném extrémním množstvím mitochondrií par. buněk slouží k přenosu H+iontů do extracelulárního prostoru transportuje zpět do buňky do kanalikulů uniknuvší K+ slouží k přenosu K+do extracelulárního prostoru.
680. GIT: v souvislosti s H+secernovanými do kanalikulů lze tvrdit že venózní krev odcházející ze žaludku je kyselejší než vstupující krev arteriální že vznikají štěpením vody že vznikají za pomoci NADH+ že venózní krev odcházející ze žaludku je zásaditější než vstupující krev arteriální.
681. GIT: hlavní aniont žaludeční šťávy snáze přestupuje do kanalikulů díky hyperpolarizaci způsobené zvýšeným transportem K+ do extracelulárního prostoru je vždy chloridový není chloridový pouze po dlouhodobém hladovění je HCO3-.
682. GIT: mezi buňky tubulární žaludeční žlázy nepatří parietální mucinózní Hensenovy (kam patří, kdyby nepatřily sem?) hlavní.
683. GIT: vnitřní (intrinsic) faktor žaludeční pro vstřebávání B12 je tvořen parietálními buňkami je to známý lipoprotein lipofuscin tvoří komplexy s vitaminem B12 a ty jsou vstřebávány, internalizovány do buněk může chybět, což vede ke vzniku perniciózní anémie (zhoubné chudokrevnosti) u dlouhodobých silných pijáků s atrofovanou sliznicí žaloudku.
684. GIT: pepsiny mají pH optimum 4 - 6 mohou rozložit přibližně 20 % proteinů běžné potravy jsou tvořené a secernované hlavními buňkami ve formě pepsinogenů mají pro svou funkci optimální pH 1,8 - 3,5.
685. GIT: v tenkém střevě jsou rytmické kontrakce vyvolané vlnami BER nejrychlejší v duodenu snižuje excitabilitu parasympatikus se převážná část trávicích a resorpčních pochodů odehrává v ileu se uplatňují tyto reflexy: intestino-intestinální, ileo-gastrický a gastro-ileální (vysvětlete, jestli je to pravda).
686. GIT: pro sekreci hlenu a roztoku elektrolytů s vysokým obsahem HCO3- uskutečňovanou v proximální části duodena platí, že je stimulována sympatikem jí zajišťují Brunnerovy žlázy je vyvolávána i mechanickou stimulací duodena jí vagem zprostředkované cholinergní dráždění inhibuje .
687. GIT: která z charakteristik pankreatické šťávy je chybná? je bezbarvá a izotonická s krevní plazmou je čirá a alkalická je čirá, mírně kyselá, bezbarvá je alkalická a izotonická s plazmou.
688. GIT: o řízení tvorby pankreatické šťávy lze tvrdit, že část jeho nervové složky reprezentovaná parasympatikem působí via acetylcholin, M-receptor, G-protein, cAMP, fosforylace.... po stimulaci vagu dochází ke zvýšení sekrece enzymů po stimulaci vagu dochází ke snížení sekrece enzymů sekreci exokrinní části pankreatu stimuluje sympatikus.
689. GIT: hormonální část tvorby trávicí šťávy pankreatu je zastoupena v účinku na extralobulární vývody hlavně cholecystokininem sekretinem, který aktivuje obohacování šťávy o vodu a HCO3- cholecystokininem, gastrinem a sekretinem cholecystokininem zmnožujícím obsah enzymů ve šťávě.
690. GIT: pankreatická lipáza štěpí triacylglyceroly na monoacylglyceroly a volné mastné kyseliny je ve svém účinku závislá na působením trypsinu vzniklé protokolipáze tvoří s kolipázou komplex velmi aktivně štěpící triacylglyceroly je nejdůležitějším tuky štěpícím enzymem.
691. GIT: mezi proteolytické enzymy pankreatické šťávy patří trypsin a karboxypeptidáza A a B trypsin chymotrypsin a pepsin karbonylpeptidáza A a B.
692. GIT: je produkována v množství 0,7 - 1,2 litru za den, její sekrece z vývodů je izotonická, obsahuje IgG, je hlavním prostředkem k vyloučení cholesterolu z organismu. Jedná se o pankreatickou šťávu žluč duodenální sekret Brunnerových žláz produkt tvořený buňkami jaterních lalůčků, za účasti tzv. jaterní trias.
693. GIT: kde v organismu naleznete Heringovy kanály? v pankretu ve slezině v Lieberkünových kryptách v játrech.
694. GIT: zdroje žlučových kyselin jsou tři 1. syntéza v játrech z cholestrolu a 2. enterohepatálním oběhem se navrátivší kyseliny po střevní resorpci dva cholestrol a dioxycholát.
695. GIT: kyseliny: cholová, chenodeoxycholová, deoxycholová a lithocholová se řadí mezi žlučové kyseliny s výjimkou lithocholové sekundární (první dvě v pořadí, vznikající vlivem mikroorganismů) a primární (třetí a čtvrtá) žlučové kyseliny primární (první dvě) a sekundární (třetí a čtvrtá) žlučové kyseliny kyseliny tvořící až 65 % suché váhy žluči.
696. GIT: riziko rakoviny colon zvyšuje zácpa, protože mikroflora mění primární žlučové kyseliny na nebezpečné sekundární průjem, protože se odplavují lymfocyty ze sliznice zácpa, protože vláknina mechanicky dráždí sliznici průjem, protože převládnou ve floře kancerogenní plísně (enterokandidosa).
697. GIT: tvrzení platná o žlučových kyselinách jsou jejich molekuly agregují do micel jsou vylučovány konjugované s albuminem jejich soli jsou při pH 7 ve vodě nerozpustné jsou obvykle vylučovány konjugované s glycinem či s taurinem.
698. GIT: o vylučování žlučových kyselin lze prohlásit jimi tvořené micely slouží jako transportní forma pro lecitin a cholesterol pro vznik micel je nevyhnutelné snížení pH pro vznik micel je nezbytné zvýšení pH polární lecitin zvětšuje kapacitu micel pro nepolární cholesterol .
699. GIT: bilirubin se do jater dostává jako tzv. přímý, ve vodě rozpustný je produktem degradace hemoglobinu se v hepatocytech konjuguje se dvěma molekulami kyseliny glukuronové je jako nepřímý, ve vodě nerozpustný secernován do žluči.
700. GIT: odvádění žluči do duodena je závislé na relaxaci Oddiho svěrače sekreci gastrinu a sekretinu sekreci gastrinu a cholecystokininu vagové aktivitě (částečně).
701. GIT: vyber správný údaj o anatomii tlustého střeva v proximální části colon je patrná longitudinální svalovina redukovaná na tři cca 8 mm široké svazky - tenie tenie a kruhová svalovina se podílejí na vzniku hauster sliznice vytváří bohaté klky buňky sliznice jsou obdařeny kartáčovým lemem.
702. GIT: v colon je působení parasympatiku inhibiční (co se motility týče) vždy zprostředkováno nervovými pleteněmi stěny GIT i sympatiku tonické na motilitu stimulační, na rozdíl od tlumivé aktivity adrenergních sympatických vláken.
703. GIT: mezi pohyby kolon řadíme krátké, 1 - 3 x denně se objevující tzv. velké (Holtzknechtovy) pohyby pohyby segmentační haustrace, hlavní míchací pohyby kolon - tvoří až 50 % všech pohybů kolon haustrace, které tvoří téměř 90 % pohybů kolon.
704. GIT: bakterie tlustého střeva mohou tvořit až 5 % suché hmotnosti stolice se zasluhují o vznik některých vitamínů metabolizují především tzv.rozpustnou rostlinnou vlákninu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem produkují plyny a zvyšují pH tračníku.
705. GIT: jeden údaj o iontové bilanci kolon je chybný, označte jej koncentrační spád (140 mmol/l lumen x 14 mmol/l intracelulární tekutiny) umožňuje snadnou difuzi natria do buněk, tj. resorpci ionty kalia se dostávají do lumen přes tigh junctions draslík je ve stolici v nižší koncentraci než sodík sodík je ve stolici v nižší koncentraci než draslík.
706. GIT: za normálních okolností stolice obsahuje 75 % vody 20 - 30 % bílkovin asi 30 % mrtvých bakterií 10 - 20 % tuků.
707. GIT: co nenastává při defekaci ? roztažení rekta vyvolá myenterický reflex tlak v rektu vyvolá sympatický defekační reflex dojde ke zvýšení intraabdominálního tlaku otevře se glotis (po hlubokém nádechu).
708. GIT: ze sacharidů je obvykle v potravě nejvíce zastoupen sacharóza glukóza celulóza amylopektin a amylóza.
709. GIT: z cukrů se v trávicím traktu vstřebávají téměř výhradně glukóza, galaktóza a fruktóza monosacharidy disacharidy maltóza a maltotrióza.
710. GIT: pro vstřebávání monosacharidů je charakteristické, že se nevstřebávají jinak než pinocytosou glukóza má společný transportní systém s galaktózou glukóza má společný transportní systém s fruktózou nejintenzivněji probíhá v duodenu a proximálním jejunu.
711. GIT: v membráně kartáčového lemu enterocytů se nacházejí enzymy aminooligopeptidáza karboxypeptidázy dipeptidylaminopeptidáza neuplatňující se při trávení peptidů.
712. GIT: "chemická" emulgace tuků začíná již v žaludku je pro efektivní trávení tuků nezbytná probíhá až v duodenu je podporována kyselým prostředím.
713. GIT: v žaludku se nevyskytuje žádná z lipáz uskutečňuje štěpení triacylglycerolů preduodenálními lipázami s pH optimem v kyselé oblasti uplatňují např. linguální lipáza Ebnerových žláz či lipáza žlázek fundu neštěpí triacylglyceroly.
714. GIT: micely jsou v tenkém střevu obohacovány produkty trávení tuků jsou téměř bez vyjímky vylučovány stolicí v oblasti nižšího pH u kartáčového lemu uvolňují liposolubilní látky se po obohacení tukovými metabolity nazývají smíšené (micely).
715. GIT: o resorpci tuků a látek v nich rozpustných platí údaj(e) tuky jsou téměř kompletně resorbovány již v jejunu vitaminy A, D a K3 se resorbují bez závislosti na micelách žlučové kyseliny jsou resorbovány již v duodenu vitaminy E, K1 a K2 musí být transportovány v micelách.
716. GIT: urči pravdivé údaje fosfolipidy se v enterocytech mění na lyzofosfolipidy triacylglyceroly se v enterocytech esterifikují na monoacylglyceroly produkty trávení tuků se enzymaticky zpracovávají v endoplazmatickém retikulu (hladkém) enterocytů chylomikrony obsahující některé vitamíny a apolipoproteiny jsou od enterocytů odváděny s lymfou .
717. GIT: resorpce vody v GITu se denně pohybuje okolo 15 litrů probíhá až za duodenem, ve kterém se naopak díky hyperosmolaritě žaludečního chymu objem tekutiny zvětšuje se denně pohybuje okolo 9 litrů je největší v duodenu.
718. GIT: ohledně vstřebávání iontů v GITu je pravda, že vstřebávání Na+ probíhá pouze v duodenu Cl- a HCO3- jsou intenzivně resorbovány v ileu vstřebávání Na+ se uskutečňuje po celé délce střev Na+ se dostává na luminální straně do buněk třemi způsoby: 1. difúzí, 2. na nosiči (při aktivních transportech jiných látek), 3. výměnou za H+.
719. GIT: Ca2+ je v GITu vstřebáván aktivně především v duodenu a jejunu z lumen střevního do nitra buňky proti koncentračnímu gradientu za potencujícího účinku vitamínu D za (méně intenzivní) podpory parathormonu.
720. GIT: vstřebávání železa v GITu a) facilituje kyselina askorbová, která redukuje hůře vstřebatelné Fe3+ na lépe vstřebatelné Fe2+ probíhá jen v jeho rozpustné formě facilituje kyselina chlorovodíková (ze stejného prinpicu jako a bodě a) probíhá mechanismem internalizace komplexu membránový receptor/ feritin s navázanými 2 molekulami železa do buněk sliznice).
721. GIT: z vazby na proteiny potravy se uvolňuje v žaludku, váže se na R-proteiny ze slin a žaludeční šťávy, z této neužitečné vazby se uvolňuje působením proteáz a naváže se před resorbcí na vnitřní faktor. Jde o pyridoxin vitamín B12 thiamin kobalamin.
747. GIT: denní doporučená dávka askorbátu se nyní zvyšuje z 10 mg na 150 mg z 0.6 mg na 0.150 mg z 1 mg na 50 mg z 60 mg na 200 mg.
748. GIT: Vitaminy rozpustné v tucích (Z) ADEK se také resorbují jen v přítomnosti tuků v tucích (především skupina B) se resorbují jen v colon ve vodě se těžko uvolňují z potravin, ale lehce se vstřebávají ve vodě se snadno uvolňují z potravin a lehce se vstřebávají.
749. GIT: vitaminy - je pravda, že nadbytek vit.A (retinolu) nad 1 g/den (u pacientů s kožnímí chorobami) může vyvolat hypervitaminosu, ale jeho provitaminy beta karoteny jako antioxidans jsou bez rizika thiamin (B1) je koenzym karboxyláz a může sloužit k prevenci alkoholického poškození srdce vit.B5 (kyselina panthotenová) je součást acetylkoenzymu A B6, pyridoxin se neúčastní metabolismu aminokyselin a fosforylací v hladkém svalu.
750. GIT: v tukových buňkách jsou mastné kyseliny absorbovány do komplexu s glykogenem, který neprochází membránou lipocytů spojeny s glycerolfosfátem, který vzniká glykolýzou glukózy, respektive s glycerolem a uloženy jako nový tuk konjugovány s lecitinem (fosfatidyl inositolem) a uncoupling proteinem v mitochondriích převedeny do nitra lipocytů za pomoci lipoproteinové lipázy a uvnitř reesterifikovány na triacylglyceroly .
Report abuse Terms of use
We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.