Fyziologie živočichů

INFO
STADISTICS
RECORDS
Title of test:
Fyziologie živočichů

Description:
760 testových otázek - CNS

Author:
Koala460
(Other tests from this author)

Creation Date:
23/05/2019

Category:
Science
Click 'LIKE' to follow the bests test of daypo at facebook
Last comments
No comments about this test.
Content:
CNS: prosencephalon (přední mozek) vytváří telencefalon (koncový,velký mozek) a diencephalon (mezimozek) vytváří diencefalon (koncový, velký mozek) a telencefalon (mezimozek) vytváří m.j. mezimozek (diencefalon), složený z epitalamu s II. mozkovým nervem, talamu a hypotalamu se skládá z pravé a levé hemisféry a basálních ganglií.
489. CNS: střední mozek se skládá z mozkového kmene, prodloužené míchy a metencefalonu dorsální části (tectum), které tvoří čtverohrbolí a ventrálnější části (tegmentům) obsahující jádra třetího a čtvrtého mozkového nervu hypofýzy, epifýzy a corpus callosum mj.corpora quadrigemina a tegmenta.
490. CNS: mícha má přední rohy šedé hmoty se sensorickými dostředivými neurony a zadní rohy s motoneurony vyplňuje u člověka celý míšní kanál má v každém segmentu 4 kořeny (zadní senzitivní, přední eferentní, motorický) nemá žádná nervová jádra a je tvořena pouze neurony a provazci.
491. CNS: na příčném průřezu míchy rozeznáváme centrální šedou hmotu motýlovitého tvaru a periferní okrajové části, tvořené bílými provazci mj.přední rohy šedé hmoty s motoneurony a interneurony mj.podélnou rýhu na ventrální straně a míšní kanálek paraventrikulární ganglia s afferentními senzitivními neurony.
492. CNS: mícha má umístěny sensorické odstředivé neboli afferentní neurony mimo míchu v předních ventrálních kořenech má umístěny sensorické dostředivé afferentní neurony v tzv. spinálních gangliích v zadních kořenech má umístěny motorické afferentní neurony v zadních dorsálních provazcích má míšní nervy smíšené, dělí se před míchou na zadní dorsální kořeny (sensitivní afferentní) a na přední ventrální(s vlákny efferentními, vedoucí vzruchy především ke kosterním svalům).
493. CNS: zadní míšní provazce sprostředkovávají především vzestupné tlakové dotykové a propriocerpční informace do talamu sensorické podněty a v oblasti nucleus gracilis a cuneatus prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu sestupné dráhy z vyšších motorických center (na př.spinotalamické dráhy) přímé dráhy sensorické i motorické vedoucí do retikulární formace.
494. CNS: primární vzestupné dráhy(zadní míšní provazce) v oblasti prodloužené míchy navazují přímo na sestupné motorické dráhy v oblasti jader prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu, kde na ně navazují sekundární buňky do thalamu a terciální buňky zajišťující spojení mezi thalamem a mozkovou korou v oblasti thalamu se napojují na pyramidové dráhy ze IV.oblasti mozkové kůry sprostřdkovávají krátké intersegmentální reflexy.
495. CNS: sensitivní nervové buňky spinálních ganglií se v míše napojují na retikulární formaci a tvoří cortikospinální dráhy přepujují na primární a sekundární neurony, směřující do Meynertova jádra na bázi mozku přepojují na sekundární neurony,jejichž neuryty překřižují míchu a pak procházejí vzhůru na boční straně míchy ve formě spinothalamické dráhy . přepojují na sekundární neurony, které na opačné straně míchy vedou informace o bolesti a teplotě do thalamu a z něj terciálními neurony do mozkové kůry.
496. CNS: dvě hlavní smyslové míšní dráhy jsou dráhy zadních míšních provazců a dráhy spinothalamické jsou pyramidová a extrapyramidová dráha jsou rubrospinální a retikulospinální dráha na sebe přímo navazují na úrovni krční míchy a vytvářejí společnou spinokortikální dráhu.
497. CNS: odstředivý výkonný přenos vzruchů je zajištěn drahami spinothalamickými a pyramidovými mj. pyramidovými drahami, které vycházejí ze IV. oblasti (Brodman) mozkové kůry a přecházejí přes mozkový kmen do míchy. mj.extrapyramidovými drahami ze VI.oblasti mozkové kůry,přecházejí v n.ruber (v červeném jádře)na druhou stranu mozkového kmene a vstupují do míchy jako rubrospinální dráhy mj.extrapyramidovými drahami, jejichž část se přepojuje poblíž červeného jádra, ale vstupuje do míchy na stejné straně mozkového kmene (dráhy retikulospinální) .
498. CNS: nepřekřížené pyramidové dráhy přecházejí do míchy jako ventrální, přední kortikospuinální dráhy jako postranní boční kortikospinální dráhy vedou smyslové podněty a tvoří spinothalamické dráhy na úrovni míchy spolu s překřiženými pyramidovými drahami realisují volní pohybovou činnost.Výsledná informace konverguje na předních míšních rozích, t.j. na motoneuronech.
499. CNS: prodloužená mícha neboli medula prolongatisima je hlavní centrum rytmické aktivity a střevní peristaltiky má dvě základní jádra supraoptické a paraventrikulární má centrální kanálek rozšířený ve IV. mozkovou komoru, na jejimž dně je šedá hmota nervových buněk vychází z ní VIII - XII. mozkový nerv a je centrem jednoduchých reflexů (slinný, rohovkový aj.) i složitých reflexů autonomních (dýchání,cévní a srdeční).
500. CNS: z prodloužené míchy vycházejí nerv trojklanný (V),lícní (VII), a odtahovací (VI) mj. nervus trigeminus (V), jehož 3 senzitivní větve vycházejí z oblasti očnic, horní a dolní čelisti mj. nervus statoacusticus (VIII), který má 2 větve z vnitřního ucha a vestibulárního aparátu nervus vagus (X) bloudivý, se složkou sensorickou (oběh a dýchání) a motorickou, vedoucí k vnitřním orgánům (GIT,játra, pankreas,ledviny, nadledviny, slezina, plíce a srdce).
501. CNS: mozkové nervy IX.,X., XI. a IX. vycházejí z mezimozku z středního mozku mozečku z prodloužené míchy.
502. CNS: mozeček nemá Purkyňovy buňky a není přímo spojen s neokortexem se funkčně skládá z vestibulárního oddílu pro udržení rovnováhy, spinálního oddílu-postojové reakce, svalový tonus a neocerebella, pro koordinaci volních pohybů má neocerebellum u vyšších savců a člověka nejmenší se skládá morfologicky ze středního laloku (vermes) a dvou rýhovaných hemisfér se šedou hmotou nervových těl.
503. CNS: pro udržování rovnováhy a postoje není nutný mozeček, jádra mozkového kmene, a bazální ganglia mozková kůra a bazální ganglia limbický systém mozeček a retikulární formace.
504. CNS: diencefalon se skládá z mezimozku a pallia obklopuje III.mozkovou komoru mj.obsahuje thalamus, což je integrační a přepojující centrum drah do mozkové kůry mj.obsahuje hypothalamus, ústředí koordinace autonomních (vegetativních)reflexů, příjmu vodz, potravy a řízení tělesné teploty.
505. CNS:hypothalamus se nachází na spodině III. mozkové komory a přechází infundibulem do hypofýzy obsahuje tektum a tegmentum, které tvoří most (pons Varoli) vycházejí z něj vlákna k parasympatickým jádrům prodloužené míchy a ke gangliím sympatickým je centrem dávicího, kašlacího a erekčního reflexu.
506. CNS: střední mozek (messencefalon) má dvě hemisféry a je centrem dýchacího reflexu vycházejí z něj míšní nervy zrakové a čichové jeho část tegmentum tvoří pons Varolí a obsahuje jádra okohybného a kladkového nervu (III-ocullomotorius, IV-trochlearis), které motoricky inervují oční svaly jeho část tegmentum obsahuje reticulární jádro (substancia reticularis), kde se u vyšších obratlovců přepojují vzestupné dráhy zadních míšních provazců a sestupné extrapyramidové dráhy z mozkové kůry do míchy a mozečku .
507. CNS: IX. nerv mozkový (glosspharyngicus) neslouží k k inervaci svalových vřetének k vylučování slin a slz k přenosu vzruchů od chuťových receptorů jazyka k přenosu informací z tlakových a chemických receptorů karotického sinu (větev zvaná Heringův nerv) a motoricky k hltanovým svalům a glandula parotis (sliny).
508. CNS: telencefalon má mj.čichové laloky s I.mozkovým nervem dvě mozkové hemisféry s postranními mozkovými komoram má jádra III. a IV. mozkového nervu má mj. dvě polokoule, skládající se z mozkového pláště(pallium) a bazálních ganglií.
509. Vzrušivé tkáně: nejnovější odhad počtu neuronů v kůře předního mozku člověka (je Mickroscop 157:285,1989 ) 16 miliard 27,4 miliard 7,5 milard 23 miliard.
510. CNS: šedá hmota mozkové kůry má všude pět vrstev nervových buněk má v čichové a chuťové oblasti dvě resp. jednu vrstvu neuronů a v ostatních oblastech (neokortex) šest vrstev má okrsky sensorické, parasensorické,motorické a psychotronní má oblasti hybné (motorické),smyslové (sensorické) a nejrozsáhlejší oblasti asociační (čelní lalok,poscentrální nebo parietoocipitální oblast).
511. CNS: z kůry před centrální Rolandovou brázdou vycházejí smyslové dráhy čichové a chuťové asociační dráhy pro emoce a motivaci dráhy k vnitřním orgánům, především genitáliím a rectu hybné motorické dráhy, především pyramidové a extrapyramidové (podle Brodmanovy mapy neocortexu z oblasti IV a VI).
512. CNS: kůra za sulcus centralis Rolandi je motorická a asociační je sensorická a motorická současně je sensorická (sensorický homunculus) je projekční oblastí sluchovou a zrakovou.
513. CNS: limbický systém t.j.corpus callolsum a fornix, slouží ke střídání dvou fází spánku je anatomicky dispersní oblast s korovými systémy (jako je hippocampus, bulbus olfactorius) a systémy podkorovými (septum, amygdala, části thalamu a hypothalamu ) a hippocampus slouží k regulaci chování vedoucího k zachování jedince a rodu,emoce,motivace má význam pro pudy a instinkty, strach, hněv, paměť a učení. označuje se též jako viscenální mozek.
514. CNS: z hlavových nervů obsahuje nejvíce parasympatických vláken (75%) oculomotorius ( III ) facialis (VII) vagus (X) glossopharyngeus (XI).
515. CNS:autonomní (vegetativní nervová soustava) nemá centrální část, pouze dvouneuronové eferentní dráhy má jednoneuronovou aferentní dráhu, centrální systémy a jednoneuronovou eferentní dráhu, končící sympatickým gangliem. Přenašeč vždy acetylcholin má podobně jako somatický systém složku periferní a centrální periferní složku tvoří senzitivní aferentní vlákna z receptorů vnitřních orgánů, centrální složkou jsou nervová jádra v medula oblongata a v hypothalamu, eferentní dvouneuronovou dráhu k svalu či žláze.
516. CNS:eferentní část autonomního vegetativního nervstva vede z centra bez přerušení k výkonnému orgánu, u parasympatiku mediátor acetylcholin, u sympatiku adrenalin má v případě sympatiku mediátor acetylcholin a u parasympatiku noradrenalin je dvouneuronová, s vmezeřeným sympatickým gangliem mimo C.N.S. lze podle mediátoru na zakončení p o s t g a n g l i o v ý c h vláken dělit na adrenergní (noradrenalin u sympatiku), cholinergní (acetylcholin u parasympatiku) a střevní nervový systém, který pracuje autonomně a je modulován sympatikem a parasympatikem (Auerbach a Meisner).
517. CNS:rami communicans jsou spojky mezi pravou a levou hemisférou neokortexu nervové spojky mezi míšními nervy a paravertebrálním autonomním gangliem jiný název pro spojky mezi hypothalamem a neurohypofýzou jsou parapsychologická "okna" pro mimosmyslové vnímání.
518. CNS:pacemakerem cirkadiánního rytmu je hypothalamický ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve tmě) vysílá signály do epifýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivace N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve dne) vysílá signály do hypofýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivaci N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu ncl.suprachiasmaticus o několika tisíci neuronech, jehož zničení vede k absolutní ztrátě cirkadiánního rytmu ncl.suprachiasmaticus, které je pomocí tractus retinohypothalamicus spojeno s gangliovými buňkami sítnice.
519. CNS:mediátorem vegetativního nervstva je mj.acetylcholin, který se uvolňuje na všech pregangliových zakončeních, na postgangliových zakončeních parasympatiku a některých vláknech anatomického sympatiku (vazodilatační vlákna cév kosterních svalů, neurony potních žláz) mj.noradrenalin na postgangliových zakončeních neuronů sympatiku histamin, který má presynaptické receptory na zakončeních sympatiku adrenalin, který prostřednictvím alfa jedna receptorů aktivuje fosfolipázu C na pregangliovém zakončení.
520. CNS:receptory pro acetylcholin nikotinového typu jsou ve vegetativních gangliích, v kosterních svalech a v mozku vazba na nikotinový receptor vede k depolarizaci (vstup Na a Ca, výstup K), vazba na muskarinový receptor typu M2 v srdečních síních při stimulaci vagu vede k hyperpolarizaci (otevírají se K kanály) a v hladkém svalstvu k depolarizaci (otevírají se Ca a Na kanály) nikotinového typu v sympatických gangliích jsou spojeny s G-proteiny a jejich aktivace způsobuje hyperpolarizaci M typu v mozku vedou při aktivaci k depolarizaci uzavíráním K kanálů.
521. CNS: je pravda, že při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus anabolicky působícího parasympatiku při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus katabolicky působícího sympatiku při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus anabolicky působícího sympatiku při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus katabolicky působícího sympatiku.
522. CNS: je pravda, že se u většiny vnitřních orgánů připojení vegetativního vlákna na efektor realizuje až ve stěně inervovaného orgánu se postgangliové autonomní vlákno v inervovaném orgánu větví na preterminální a pak terminální vlákna, která tvoří mnohočetnými anastomózami pleteň pojmem tonus autonomního nervstva neoznačujeme tvorbu vzruchů v jeho neuronech pod vlivem hormonů a vyšších etáží CNS tonus sympatiku zvyšují hormony dřeně nadledvin (dopamin, adrenalin a NA), tonus parasympatiku insulin.
523. CNS:vegetativní reflexy mohou být snadno ovládány vůlí (stop defekaci či mikci) visceroviscerální mají jak aferentní, tak eferentní složku autonomní, čili vegetativní visceromotorické mají část vegetativní a část somatickou a mají diagnostický význam (při zánětu vnitř. orgánů je lokální kontrakce břišního svalstva, např.prknovité břicho při apendicitidě) mají kratší reflexní dobu a kratší účinek než reflexy somatické, např. svalové.
722. Integrace CNS: chování zvířat má povahu jednak adaptační, jednak homeostatickou studuje nauka zvaná etnologie má charakter individuální a sociální studuje psychologie zvířat a etologie .
723. Integrace CNS: nepodmíněné reflexy nejsou stereotypní vznikají na základě opakovaného či dlouhodobého vystavení organismu určitým zvláštním podmínkám (nácvik) jsou vrozené reakce nervového systému na určité smyslové podněty s centry v mozkovém kmeni a v míše se uskutečňují na morfologicky přesně vymezených strukturách, vzniklých spojením určitých aferentních neuronů, interneuronů a eferentních neuronů (reflexní oblouk).
724. Integrace CNS: základní jednotkou vrozené nervové činnosti podle klasické neurofyziologie je nepodmíněný reflex schopnost redukce smyslových podnětů na ty nejdůležitější senzorická recepce motorická jednotka.
726. Integrace CNS: motorická odpověď zprostředkovaná míchou je většinou monosynaptickým reflexem zahrnuje integrační činnost motoneuronů zadních kořenů míšních bývá výsledkem integrace informace z receptorů a signálů z vyšších center se vždy realizuje pouze v jedné (pravé či levé) polovině míchy.
727. Integrace CNS: hypothalamus je nejvyšším integračním a řídícím centrem autonomního nervového systému, funkčně spojen m.j. s limbickým systémem disponuje informacemi pouze z receptorů vnitřních orgánů je napojen na limbický systém, mozkový kmen a páteřní míchu, nemá však spojení s mozkovou kůrou a je proto vůlí neovladatelný jako zdroj informací využívá i některých senzorických systémů, ba i vlastních, v něm lokalizovaných receptorů (glukoreceptory,osmo- a termoreceptory, hormony "cítící" rcptry).
728. Integrace CNS: je důležitým mezičlánkem senzorických drah před jejich vstupem do mozkové kůry, uplatňuje se při řízení EEG aktivity, úrovně bdělosti, pozornosti a vědomí, ale i při vzniku emocí a některá jeho jádra se účastní i řízení motorických funkcí. Tvoří jej skupina diencefalických jader. Jedná se o hypothalamus hippocampus thalamus difuzní útvar zvaný retikulární formace.
729. Integrace CNS: neurony retikulární formace prochází celým mozkovým kmenem a mezimozkem integrují vzruchy přicházející z různých oblastí mozku jsou necitlivé na humorální signály podle funkce tvoří dva systémy: descendentní a ascendentní.
730. Integrace CNS: sestupný systém retikulární formace zprostředkovává tzv. probouzecí reakci se uplatňuje při řízení svalového tonu ovlivňuje činnost páteřní míchy nemá zakončení nervových vláken v oblasti předních míšních kořenů.
731. Integrace CNS: ascendentní facilitační systém retikulární formace vytváří rozsáhlé obousměrné spojení s celou mozkovou kůrou udržuje stav bdělosti nebo zprostředkovává probouzecí reakci má význam pro udržení vzpřímeného postoje je bezvýznamný pro řízení pozornosti.
734. Integrace CNS: limbický systém, který se podílí na emocích, učení a paměti je napojen na efferentní dráhy autonomního nervstva afferentní dráhy autonomního nervstva části mozkové kůry (hypotalamus, amygdala, septum) části mozkové kůry (hippokampus, orbitofrontální oblast, gyrus pyriformis aj), podkoří (septum, amygdala, hypothalamus).
735. Integrace CNS: limbický systém, který se podílí na emocích, učení a paměti je morfologiky a anatomicky totožný s mozkovým kmenem a mezimozkem má tři rozhodující navzájem propojené části: hippocampus (bývalá část čich. analyzátoru, dlouhodobá paměť spolu se septem), amygdala (emoce, sex, agrese, vegetat. systém) a hypotalamus (mimo zákl.těl. funkcí i emoční doprovod, libost, ukájení, odměna a trest) neobsahuje tyto části podkoří: hypotalamus, amygdala, septum) neobsahuje mj. tyto části mozkové kůry: hippokampus, orbitofrontální oblast, gyrus pyriformis.
736. Integrace CNS: EEG je pravda, že existuje alfa rytmus v klidném bdělém stavu se zavřenýma očima alfa rytmus o amplitudě 30-50 mV v bdělém stavu po otevření očí, beta rytmus o nižší amplitudě ve tmě velmi pomalý delta v hlubokém spánku a u kojenců, "dětský" theta rytmus evokovaný potenciál při dráždění aferentů, např. záblesk, pííp.
737. Integrace CNS: EEG je pravda, že existuje možnost diagnostiky epilepsie podle výskytu tzv. epileptického vřeténka a charakteristické skupinky hrot/vlna možnost diagnostikovat nádor podle poruch EEG na určitých svodech možnost počítačovou analýzou rozšifrovat z EEG stav agresivity nebo deprese možnost z latence (zpoždění) a průběhu evokovaného potenciálu posoudit stav příslušného sensorického vstupu.
738. Integrace CNS: bdělý stav je udržován především aktivitou kůry mozečku komplexem humorálních a neuronálních mechanismů (např. cyklus tvorby melatoninu, sensorickými podněty, nocicepcí, bolestí aj.) mj.ascendentním (vzestupným) facilitačním systémem formatio reticularis- locus coeruleus vrozeným cirkadiálním rytmem, jehož pacemaker je umístěn v septu.
739. Integrace CNS:pomalý spánek (Non-REM) je označován takto díky velmi pomalému nástupu a zpomalení motorických reakcí je nástupní fází spánku a název má podle pomalých vln EEG neboli estivace je typický pro letní spáče v pouštích je charakterizován poklesem KT, srdeční a dechové frekvence, zúžením zornic (mióza), metabolickou rekreací a v mládí růstem (růstový hormon).
740. Integrace CNS: fáze REM přítomen na EEG beta rytmus, podobný bdělému stavu nikdy nejsou přítomny sny v ranních hodinách REM spánek převládá, zdají se sny,organizují se paměťové stopy se nazývá podle recuperation of emotions and memory.
741. Integrace CNS: mezi mechanizmy řídící chování na základě vrozených informací nepatří habituace a senzitizace motivace, emoce a instinkty nepodmíněné reflexy a programy chování spouštěné nedostatkem či přebytkem (málo glukozy, pocit hladu - drive za potravou) pozitivní posilování.
742. Integrace CNS: habituace patří mezi neasociativní učení je snižování odpovědi na opakující se nevýznamný podnět (šnečku vystrč růžky) je zvyšování odpovědi na opakovaný významný podnět jiný název pro podmíněný reflex.
743. Integrace CNS: senzitizace patří mezi neasociativní učení je snižování odpovědi na opakující se nevýznamný podnět (šnečku vystrč růžky) je zvyšování odpovědi na opakovaný významný podnět jiný název pro podmíněný reflex.
744. Integrace CNS: mezi asociativní učení patří mj. nepodmíněný reflex a napodobování mj. hra, učení vhledem (inteligence a zvídavost) a vtištění mj. habituace a senzitizace (co je to u živočichů?) mj. napodobování a hra .
745. Integrace CNS: do paměti (ukládání, uchovávání a vybavování) nepatří krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá paměť paměť deklarativní (jména, děje, rozpoznání) a nedeklarativní (mimovolní, motorická, vegetativní a percepční - řazení rychlostí, defekační vlna a čtení) long term potentiation (LTP) na úrovni jednotlivých neuronů rychlost utilizace a tvorby ATP vztažená na spotřebu glukózy v šedé kůře předního mozku a měřená pozitronovou emisní tomografií.
746. Integrace CNS: nezdolnost a psychická síla při onemocnění je přímo úměrná rychlosti a kvalitě uzdravování nemá žádný vliv ani na imunitu ani na průběh jiných onemocnění se projeví u dětí tím, že nezbedové stůňou lépe a kratčeji než zakřiknuté a tiché děti vede k přímé aktivaci produkce lymfocytů@LH 6.
Report abuse Terms of use
We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.