Co může způsobit tzv. mělké (povrchní dýchání) při používání DP u nositele? Omezení průtočnosti dýchacího plynu z tlakové zásobní láhve /např. zamrznutí průchodového otvoru/. Dýchací krizi. Nadměrný ohřev nádechových plynů a tím zvýšení tělesné teploty nositele (přehřívání těla).
Co způsobuje dýchání CO (oxidu uhelnatého) u člověka? Navázání CO na červené krevní barvivo (hemoglobin) a zabránění navázání kyslíku na hemoglobin. CO se na hemoglobin navazuje až 250x rychleji než kyslík. Zvýšenou oxidaci buněk u člověka a tím zvýšenou spotřebu kyslíku pro buňky. Zvýšenou oxidaci červeného krevního barviva (hemoglobinu) a tím k snižování tohoto barviva - snížení množství.
Frekvenci dýchání v těle člověka reguluje: koncentrace Oxyhemoglobinu v krvi člověka koncentrace CO2 a kyslíku v krvi koncentrace karboxyhemoglobinu v krvi člověka - COHb.
Při dýchání člověk vydechuje : CO /oxid uhelnatý/ CO2 /oxid uhličitý/ karboxyhemoglobin /HbCO/.
Co je to vnitřní dýchání? Dýchání v izolačním dýchacím přístroji. Rozvod kyslíku krví k buňkám a zpět přívod oxidu uhličitého do plic /alveol/. Nádech části vzdušnin, které zůstaly po výdechu v ochranné masce - polomasce.
Při spalování O2 s C v těle člověka vzniká exotermická reakce. Důsledkem toho: vzniká tělesná teplota vzniká karboxihemoglobin v těle, který se následně usazuje dochází k nádechu.
Dlouhodobé dýchání vysoké koncentrace kyslíku má za následek mimo jiné: Zvýšené tvoření CO2 /oxidu uhličitého/ při reakci s kyslíkem a tím vzniká možnost otravy CO2 - nenáváže se kyslík. Zvýšení dráždění centrálního nervového systému a útlum reflexů u člověka. K nadměrnému tvoření CO2 a tím k nasycení krvi plynem CO2 a postupnému dušení osoby - tzv.kyslíkový hlad.
V dýchacích přístrojích dýcháme: rytmicky a zhluboka reflexivně a pasivně - zajišťuje dostatečnou výměnu dýchacího plynu přetlakově a podtlakově - dle druhu dýchacího přístroje.
Složení ovzduší: 78 % kyslíku, 21 % dusíku, 1 % vodní páry, vzácné plyny, CO2 78 % kyslíku, 21 % dusíku, 1 % vodní páry, vzácné plyny, CO 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 1 % vzácné plyny, CO2 a vodní páry.
Vnějšími cestami dýchacími nazýváme: Ústní a nosní dutinu Nosní dutinu a povrch kůže hrudníku Ústní dutinu a povrch kůže po celém těle.
Mrtvý prostor dýchacích cest je: Prostor mezi vnějšími cestami dýchacími a plicními sklípky Oblast mezi srdcem a mozkem Prostor mezi kůží hrudníku a plicními sklípky.
Při vnitřním tkáňovém dýchání jde: O výměnu plynů mezi krví a tkáněmi /krev odevzdává kyslík a přijímá oxid uhličitý/ O vazbu CO na hemoglobin O výměnu plynů mezikrví a plicními sklípky.
Kolik kyslíku spotřebuje člověk při jednom nádechu? přibližně 4 % obsažená ve vzduchu přibližně 21 % obsažených ve vzduchu přibližně 78 % obsažených ve vzduchu.
Nebezpečná koncentrace kyslíku při zásahu JPO (kritická hranice pro dýchatelnost) v okolní atmosféře je? pod 17% pod 10% 78%.
Co je to respirace? Výměna vzduchu za klidu. Nucený usilovný výdech. Zůstatek plynu v plicích při nuceném výdechu.
Na základě KEMLER kódu 268 provedete vytyčení nebezpečené zóny ve vzdálenosti minimálně: 5 m 15 m 50 m.
Na základě KEMLER kódu X423 by mohlo jít o následující látku: sodík čpavek (amoniak) kyselina sírová.
Na základě KEMLER kódu 268 by mohlo jít o následující látku: sodík čpavek (amoniak) kyselina sírová.
Na základě KEMLER kódu 80 by mohlo jít o následující látku: sodík propan - butan kyselina sírová.
Na základě KEMLER kódu 26 provedete vytyčení nebezpečené zóny ve vzdálenosti minimálně: 5 m 15 m 30 m.
Jak budete postupovat při zásahu na látku, která je označená tímto značením? zabránění iniciačním zdrojům, příprava pěny jako hasiva, nejvyšší stupeň ochrany zabránění iniciačním zdrojům, příprava vodní clony jako hasiva, nejvyšší stupeň ochrany zabránění iniciačním zdrojům, příprava pěny jako hasiva, ochrana dýchacích cest pomocí IDP.
Jaký stupeň ochrany použijete při zásahu na látku, která je označena tímto HAZCHEM kódem? použití nejvyššího stupně ochrany (OPCH 90 PO, IDP) postačuje použití pouze dýchacího přístroje postačuje zásahový oděv bez dýchacího přístroje.
Jaký stupeň ochrany použijete při zásahu na látku, která je označena tímto HAZCHEM kódem? použití nejvyššího stupně ochrany (OPCH 90 PO, IDP) postačuje použití pouze dýchacího přístroje postačuje zásahový oděv bez dýchacího přístroje.
Jak budete postupovat při jímání látky, která je označena tímto HAZCHEM kódem? látku je nutné ohradit a jímat látku není nutné ohradit a jímat, musíme provést její zředění nemusíme uvažovat její vliv na životní prostředí, látka není škodlivá.
Jak budete postupovat při jímání látky, která je označena tímto HAZCHEM kódem? látku je nutné ohradit a jímat látku je vhodné zředit a po uvážení a konzultaci je možné ji spláchnout do kanalizace nemusíme uvažovat její vliv na životní prostředí, látka není škodlivá.
Co je to TRINS? transportní a informační nehodový systém terénní a informační server k získávání dopravních informací technický a regulační systém k zajištění bezpečné přepravy nebezpečných látek.
Co vyjadřuje pojem LD50? Jedná se o určitou koncetraci plynu a par, při které dojde k 50% mortalitě (úmrtí) těch, kteří přišli s látkou do styku. Jedná se o určitou dávku pevné látky, při které dojde k 50% mortalitě (úmrtí) těch, kteří přišli s látkou do styku. Jedná se o množství dekontaminačního roztoku, který je zapotřebí k provedení dekontaminace.
Co vyjadřuje pojem LC50? Jedná se o určitou koncetraci plynu a par, při které dojde k 50% mortalitě (úmrtí) těch, kteří přišli s látkou do styku. Jedná se o určitou dávku pevné látky, při které dojde k 50% mortalitě (úmrtí) těch, kteří přišli s látkou do styku. Jedná se o množství dekontaminačního roztoku, který je zapotřebí k provedení dekontaminace.
Jaké vlastnosti jsou typické pro methan? toxicita extrémní hořlavost oxidující účinky.
Jaké vlastnosti jsou typické pro kyselinu chlorovodíkovou (HCl, chlorovodík, kyselina solná)? toxicita, žíravost hořlavost, žíravost výbušnost, toxicita.
Jaké vlastnosti jsou typické pro kyselinu dusičnou (HNO3)? žíravost, oxidační účinky hořlavost, výbušnost oxidační účinky, dráždivost.
Jaké vlastnosti jsou typické pro kyselinu sírovou (H2SO4)? žíravost hořlavost extrémní hořlavost.
Jaké vlastnosti jsou typické pro chlor? toxicita, nebezpečí pro životní prostředí hořlavost a výbušnost toxicita (jedovatost) a hořlavost.
Jaké vlastnosti jsou typické pro benzín? extrémní hořlavost, zdraví škodlivost, toxicita extrémní hořlavost, žíravost a výbušnost vysoká hořlavost, zdraví škodlivost.
Jaké vlastnosti jsou typické pro čpavek? toxicita extrémní hořlavost vysoká hořlavost a žíravost.
Jaké vlastnosti jsou typické pro oxid uhelnatý (CO)? toxicita a extrémní hořlavost žíravost oxidující účinky.
Jaké vlastnosti jsou typické pro sirovodík (H2S)? vysoká toxicita, extrémní hořlavost a nebezpečí pro životní prostředí žíravost a oxidační účinky schopnost emitovat ionizující záření.
Jaké vlastnosti jsou typické pro peroxid vodíku? toxicita extrémní hořlavost oxidující účinky.
Jaké vlastnosti jsou typické pro motorovou naftu? hořlavost, toxicita a nebezpečí pro životní prostředí extrémní hořlavost a toxicita oxidující účinky.
Jaké vlastnosti jsou typické pro kyanovodík (HCN)? vysoká toxicita a nebezpečí pro životní prostředí extrémní hořlavost oxidující účinky.
Číslice 4 KEMLER kódu znamená? plyn pod tlakem, plynná látka hořlavá kapalina hořlavá tuhá látka.
Číslice 2 KEMLER kódu znamená? plyn pod tlakem, plynná látka hořlavá kapalina hořlavá tuhá látka.
Písmeno X před číslicemi v KEMLER kódu znamená? látka nesmí přijít do styku s vodou vhodným hasivem v případě požáru je voda jedná se o látku, kterou je v případě úniku nutné zředit vodou.
Číslice 3 KEMLER kódu znamená? plyn pod tlakem, plynná látka hořlavá kapalina hořlavá tuhá látka.
Číslice 5 KEMLER kódu znamená? látka, podporující hoření žíravá látka jedovatá (toxická) látka.
Číslice 6 KEMLER kódu znamená? látka, podporující hoření žíravá látka jedovatá (toxická) látka.
Číslice 7 KEMLER kódu znamená? radioaktivní látka žíravá látka jedovatá (toxická) látka.
Číslice 8 KEMLER kódu znamená? radioaktivní látka žíravá látka jedovatá (toxická) látka.
Číslice 9 KEMLER kódu znamená? vyjadřuje jiné nebezpečí, případně označuje nebezpečí samovolné neočekávané reakce žíravá látka jedovatá (toxická) látka.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? vysoce jedovatou (vysoce toxickou) nebezpečnou při životní prostředí jedovatou (toxickou).
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? žíravou oxidující (podporující hoření) jedovatou (toxickou).
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? hořlavou oxidující (podporující hoření) jedovatou (toxickou).
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? hořlavou extrémně hořlavou vysoce hořlavou.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? hořlavou extrémně hořlavou vysoce hořlavou.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? hořlavou radioaktivní výbušnou.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? zdraví škodlivou nebezpečnou při životní prostředí jedovatou (toxickou).
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? zdraví škodlivou nebezpečnou při životní prostředí dráždivou.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? vysoce jedovatou (vysoce toxickou) nebezpečnou při životní prostředí jedovatou (toxickou).
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? zdraví škodlivou nebezpečnou při životní prostředí dráždivou.
Jakou látku označuje tento symbol nebezpečnosti? zdraví škodlivou. nebezpečnou při životní prostředí dráždivou.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 86, tak se jedná o: jedovatou, žíravou látku jedovatý plyn, který podporuje hoření žíravý plyn, který podporuje hoření.
Co je to KEMLER kód? identifikační číslo konkrétní látky číslo vyjadřující nebezpečné vlastnosti látky číslo produktu stanovené výrobcem.
Co je to UN kód? identifikační číslo látky nebo skupiny látek se stejnými nebo podobnými vlastnostmi číslo vyjadřující nebezpečné vlastnosti látky číslo produktu stanovené výrobcem.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 23, tak se jedná o: hořlavý plyn jedovatý plyn hořlavou kapalinu.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 323, tak se jedná o: hořlavý plyn hořlavou, jedovatou kapalinu hořlavou kapalinu, která může reagovat s vodou za vzniku hořlavého plynu.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 30, tak se jedná o: hořlavý plyn hořlavou kapalinu hořlavou tuhou látku.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 33, tak se jedná o: lehce hořlavý plyn lehce hořlavou kapalinu lehce hořlavou tuhou látku.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 333, tak se jedná o: extrémně hořlavý plyn samozápalnou látku výbušnou látku.
Obsahuje-li KEMLER kód písmeno a číslice X333, tak se jedná o: samozápalnou kapalinu, nebezpečně reagující s vodou extrémně hořlavou látku výbušnou látku.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 336, tak se jedná o: samozápalnou kapalinu, nebezpečně reagující s vodou lehce hořlavou kapalinu, která je jedovatá lehce hořlavou kapalinu, která je žíravá.
Obsahuje-li KEMLER kód číslice 623, tak se jedná o: jedovatou kapalinu, vyvíjející hořlavé plyny jedovatou látku, vyvíjející žíravé plyny hořlavý plyn, který je jedovatý a žíravý.
H - věta vyjadřuje: povahu nebezpečnosti dané látky specifické pokyny a doporučená opatření pro minimalizaci nepříznivých účinků látky systém klasifikace látky při zařazení do příslušné kategorie nebezpečnosti.
R - věta vyjadřuje: specifickou rizikovost látky specifický pokyn pro bezpečné nakládání s látkou systém klasifikace látky při zařazení do příslušné kategorie nebezpečnosti.
S - věta vyjadřuje: specifickou rizikovost látky specifický pokyn pro bezpečné nakládání s látkou systém klasifikace látky při zařazení do příslušné kategorie nebezpečnosti.
P - věta vyjadřuje: povahu nebezpečnosti dané látky specifické pokyny a doporučená opatření pro minimalizaci nepříznivých účinků látky systém klasifikace látky při zařazení do příslušné kategorie nebezpečnosti.
Červené pole v systému DIAMANT, při označování nebezpečných látek značí: míru rizika poškození zdraví míru rizika vzniku spontánní reakce míru rizika vzniku vzniku požáru.
Modré pole v systému DIAMANT, při označování nebezpečných látek značí: míru rizika poškození zdraví míru rizika vzniku spontánní reakce míru rizika vzniku vzniku požáru.
Žluté pole v systému DIAMANT, při označování nebezpečných látek značí: míru rizika poškození zdraví míru rizika vzniku spontánní reakce míru rizika vzniku vzniku požáru.
Jakou hasební látku použijete v případě vzniku požáru látky, která je takto označená? suchá hasiva (prášek, oxid uhličitý, ...) vodu pěnu.
Jakým způsobem se budete chránit proti látce, která je takto označená? nejvyšší stupeň ochrany (OPCH 90 - PO, IDP) postačí použití jednorázového oděvu a dýchacího přístroje látka se nevyznačuje zvýšením rizikem poškození zdraví, postačí zásahový oděv.
Jak je nebezpečná uvedená látka z hlediska míry rizika poškození zdraví? extrémně nebezpečná málo nebezpečná bez nebezpečí poškození zdraví.
Jak je nebezpečná uvedená látka z hlediska míry rizika vzniku požáru? extrémně nebezpečná málo nebezpečná látka není hořlavá.
Jakým způsobem se budete chránit proti látce, která je takto označená? nejvyšší stupeň ochrany (OPCH 90 - PO, IDP) postačí použití jednorázového oděvu a dýchacího přístroje postačí použití dýchacího přístroje.
Písmeno E v HAZCHEM kódu znamená: použití typu hasiva stanoví typ ochrany informaci pro velitele zásahu ke zvážení evakuace.
Číslice v HAZCHEM kódu znamená: použití typu hasiva stanoví typ ochrany identifikuje konkrétní látku.
Číslice 3 v HAZCHEM kódu znamená: použití vody jako hasiva použití pěny jako hasiva stanoví nejvyšší stupeň ochrany v místě zásahu.
Číslice 2 v HAZCHEM kódu znamená: použití vody jako hasiva za určitých podmínek (použití vodní mlhy) použití pěny jako hasiva za určitých podmínek (použití lehké pěny) stanoví nejvyšší stupeň ochrany v místě zásahu.
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? výbušnost hořlavost oxidační účinky.
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? výbušnost hořlavost žíravost.
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? nebezpečí pro zdraví nebezpečí pro životní prostředí a vodní organismy toxicitu (jedovatost).
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? výbušnost hořlavost oxidační účinky.
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? žíravost dráždivost oxidační účinky.
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? žíravost dráždivost toxicitu (jedovatost).
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? výskyt plynů pod tlakem a jiná podobná nebezpečí dráždivost toxicitu (jedovatost).
Co vyjadřuje tento piktogram nebezpečnosti? nebezpečí pro zdraví dráždivost toxicitu (jedovatost).
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: dráždivé látky žíravé látky radioaktivní látky.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: výbušné hořlavé oxidující.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: hořlavé plyny hořlavé kapaliny oxidující.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: stlačené a zkapalněné hořlavé plyny nehořlavé a nejedovaté plyny výbušné látky.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: jedovaté (toxické) nebo infekční látky nehořlavé a nejedovaté plyny jedovaté plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: hořlavé plyny hořlavé kapaliny jedovaté plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: hořlavé plyny hořlavé kapaliny hořlavé tuhé látky.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: samozápalné látky oxidující látky hořlavé tuhé látky.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: samozápalné látky oxidující látky látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: samozápalné látky oxidující látky látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: jedovaté (toxické) látky infekční látky jedovaté plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: jedovaté (toxické) látky infekční látky jedovaté plyny.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: jedovaté (toxické) látky žíravé látky oxidující látky.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: hořlavé látky žíravé látky látky, které při přepravě představují jiné nebezpečí a nejsou specifikována v jiné třídě podle ADR.
Tímto symbolem podle ADR jsou značeny: látky znečišťující životní prostředí látky ohrožující životy obyvatel látky způsobující karcinogenitu, příp. mutagenitu.
Tímto symbolem nebezpečnosti podle ADR jsou značeny: dráždivé látky žíravé látky radioaktivní látky.
Tento symbol podle ADR znamená: jedná se o křehké zboží jsou přepravovány sklenice vozidlo obsahuje restaurační vůz.
Tímto symbolem podle ADR jsou značeny: vozidla přepravující neinfekční odpad vozidla přepravující infekční odpad vozidla přepravující radioaktivní látky.
Tento symbol podle ADR znamená: opatrně přesunujte pozor, jiné nebezpečí dej přednost v jízdě tomuto vozidlu, převáží nebezpečné látky.
Tento symbol podle ADR znamená: chraňte látku nebo přepravované věci proti vlhku zabraňte styku látky a předmětů se sluncem přikryjte látku deštníkem.
Červeně označený vrchlík tlakové lahve jsou lahve, které obsahují: hořlavý plyn zvýšený tlak (nad 300 Bar) horkou kapalinu.
Zeleně označený vrchlík tlakové lahve jsou lahve, které zpravidla obsahují: inertní plyn podchlazený plyn oxidující látky (látky podporující hoření).
Takto označená tlaková lahev obsahuje (kaštanová barva): acetylen kyslík vodík.
Takto označená tlaková lahev obsahuje: jedovatý plyn medicinální kyslík vzduch.
Takto označená tlaková lahev obsahuje (červená barva): kyslík vodík acetylen.
Takto označená tlaková lahev obsahuje: kyslík vodík vzduch.
Složení vzduchu je: 78% dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatní plyny (argon, oxid uhličitý, vodní pára, ...) 78% kyslíku, 21% dusíku, 1% ostatní plyny (argon, oxid uhličitý, vodní pára, ...) 78% vodíku, 21% kyslíku, 1% ostatní plyny (argon, oxid uhličitý, vodní pára, ...).
Kolik kyslíku spotřebuje člověk při jednom nádechu? přibližně 4% obsažená ve vzduchu přibližně 21% obsažených ve vzduchu přibližně 78% obsažených ve vzduchu.
Nebezpečná koncentrace kyslíku při zásahu JPO (kritická hranice pro dýchatelnost) v okolní atmosféře je? pod 17 % pod 10 % 78 %.
Nesprávné dýchání (krátké a rychlé) v dýchacím přístroji může vést k: dýchací krizi zamrznutí pneumatické části dýchacího přístroje k přehřátí organismu.
V dýchacím přístroji je nutné: dýchat rytmicky a zhluboka dýchat rychle a krátce dýchat dle rozkazu velitele zásahu.
Jaká je zásoba vzduchu v dýchacím přístroji s tlakovou lahví o objemu V=7 litrů plněnou na 20 MPa? 1 400 litrů 180 litrů 140 litrů.
Jaká je zásoba vzduchu v dýchacím přístroji s tlakovou lahví o objemu V=6 litrů plněnou na 300 Bar? 1 800 litrů 1 400 litrů 2 400 litrů.
Jak dlouho Vám vydrží vzduch v dýchacím přístroji s tlakovou lahví o objemu V=7 litrů plněnou na maximální přetlak 20 MPa s aktuálním tlakem 10 MPa a spotřebou vzduchu 70 l.min-1? 10 minut 20 minut 2 minuty.
Jak dlouho Vám vydrží vzduch v dýchacím přístroji s tlakovou lahví o objemu V=6 litrů plněnou na maximální přetlak 30 MPa s aktuálním tlakem 15 MPa a spotřebou vzduchu 90 l.min-1? 10 minut 20 minut 5 minut.
Který z uvedených plynů, se kterým se můžeme setkat při zásahu, je nejvíce toxický? oxid uhelnatý oxid uhličitý kyslík.
Při dýchání člověk vydechuje: oxid uhličitý převážně oxid uhelnatý karboxyhemoglobin.
Co je to respirátor? jednoduchý druh filtračního prostředku, který se používá k ochraně proti částicímurčité velikosti detekční prostředek opatřený filtremna výstupu filtrační prostředek opatřený speciální neprodyšnou fólií zamezující vniknutí vzduchu z okolního prostředí.
Autonomní dýchací přístroj je: dýchací přístroj, u něhož má uživatel zásobu vzduchu s sebou a sám si řídí zásobování dýchací směsí dýchací přístroj pro amatérské použití dýchací přístroj určený pro strojníky ve vozidle.
Dýchací přístroj SATURN S7 používáme s tlakovou lahví o provozním tlaku: 30 MPa 20 MPa 10 MPa.
Dýchací přístroj je po použití u zásahu (resp. po jeho skončení) nutné: předat osobě odpovědné, která provede jeho provozní kontrolu (technik chemické služby, servis) přístroj očistit, aby mohl být znovu použitý u jiného zásahu označit cedulkou - "Použitý přístroj" a předat veliteli zásahu, aby zajistil jeho kontrolu.
Dýchací přístroj Dräger PA90 Plus používáme s tlakovou lahví o provozním tlaku: 30 MPa 20 MPa 10 MPa.
Ochrannou masku po použití ošetříme (při použití z uživatele na uživatele): dezinfekcí firemním roztokem(např. 1% Incidur) a otřeme ubrouskem tak, že opláchneme masku vodou a necháme vysušit u zásahu není zapotřebí masku dezinfikovat.
Před použitím dýchacího přístroje je nutné: provést uživatelskou kontrolu ve stanoveném rozsahu, vč. ochranné masky provést revizi přístroje a zkontrolovat jeho funkčnost s dokumentací nahlásit veliteli typ přístroje, který mám na výběr, aby rozhodl o vhodnosti jeho použití.
Použít dýchací přístroj v rámci odborné přípravy (pokud nebyl přístroj použit přímo u zásahu) musí nositel použít nejméně: 1x za 3 měsíce 1x za rok 1x za měsíc.
Uživatel dýchací techniky musí: znát svoji průměrnou spotřebu vzduchu v přístroji, který jednotka používá používat dýchací přístroj vždy nejméně 1x za rok střídat jednotlivé vývody přístroje při použití, pokud je jimi přístroj vybaven.
Uživatel dýchací techniky musí: při zásahu sledovat čerpání zásoby dýchacího média u svého izolačního dýchacího přístroje pravidelně sledovat aktuální čas a hlásit ho veliteli zásahu mít alespoň stejné množství vzduchu, které spotřeboval cestou k místu určení i pro cestu zpět.
Uživatel dýchací techniky musí: být zdravotně způsobilý být bezúhonný před použitím přístroje požít alkoholický nápoj.
Uživatel dýchací techniky nesmí před použitím dýchacího přístroje: požívat alkoholické nápoje, psychotropní a omamné látky absolvovat fyzickou zátěž provádět uživatelskou kontrolu.
Po výměně tlakové lahve u dýchacího přístroje během dlouhotrvajícího zásahu musí uživatel: opětovně provést uživatelskou kontrolu přístroje výměna lahve se nesmí provádět provést zápis o výměně tlakové lahve do dokumentace.
Pokud se nositel dýchací techniky necítí subjektivně dobře (bolest hlavy, nevolnost): musí tuto skutečnost nahlásit veliteli jednotky absolvovat krátký zátěžový test a pak může přístroj použít může použít dýchací techniku bez omezení.
Nositel dýchací techniky je povinen podle předpisů: prokázat odborné znalosti a dovednosti pro používání dýchací techniky pravidelně absolvovat výcvik v dýchací technice nejméně 1x za 6 měsíců, pokud ho uživatel nepoužil u zásahu na žádost velitele zásahu se prokázat zdravotní způsobilostí.
K dekontaminaci biologických látek použijeme : Vodu s přídavkem detergentu Vodný roztok Persterilu Vodný roztok chlorečnanu sodného.
Dekontaminace je : Soubor metod, postupů, organizačního zabezpečení a prostředků k účinnému odstranění nebezpečné látky Zjištění úrovně ionizujícího záření Zjištění nebezpečných chemických látek.
Biologická agens jsou : živé choroboplodné mikroorganismy chemicky toxické látky biologická dekontaminační činidla.
Pro dekontaminaci bojových chemických látek se jako univerzální činidlo používá : Chlornan sodný Persteril kyselina citrónová.
Nejúčinější dekontaminace je : Suchou metodou Mokrou metodou Kombinovanou metodou.
Pro dekontaminaci biologických látek se jako univerzální činidlo používá : Persteril Chlornan vápenatý Detergent alfa.
Dekontaminace pro zasahující hasiče musí být : Zabezpečena nejpozději se vstupem prvních hasičů do nebezpečné zóny Zajištěna nejméně dvoučlennou obsluhou Provedena nejpozději do 10 minut po ukončení činnosti v nebezpečné zóně.
Zjednodušená dekontaminace je : Prováděna běžnými věcnými prostředky ve vybavení družstva a CAS Prováděna speciálními prostředky určenými k provádění dekontaminace Prováděna v případě zásahu na kapalnou NL.
Základní dekontaminace je : Prováděna speciálními prostředky určenými pro provedení dekontaminace /dekont. sprcha, záchyt. vana.../ s obsluhou Prováděna základními prostředky které jsou ve výbavě družstva a CAS Prováděna pracovníky chem. služby po návratu na základnu.
Podle druhu odstraňovaných látek dekontaminaci dělíme na : Detoxikaci, dezaktivaci, dezinfekci, ostatní způsoby(ředění) Odmořování, dezinsekci, dezaktivaci Detoxikaci, dezinsekci, dezaktivaci.
Dekontaminace se provádí : Shora směrem dolů Zdola směrem nahoru Zprava doleva.
Podle rozsahu a důkladnosti dekontaminaci dělíme na : Částečnou a úplnou Osob, techniky, prostředí Hromadnou a individuální.
Doba činnosti na dekontaminačním stanovišti, pokud je obsluha v části nanášení dekontaminačního činidla je : 5 - 10 minut 3 - 5 minut 10 - 15 minut.
Doba činnosti na dekontaminačním stanovišti, pokud není obsluha v části nanášení dekontaminačního činidla a hasiči tuto činnost provádějí vzájemně je : 9 - 12 minut 5 - 10 minut 10 - 15 minut.
Kontrolní detekce pro zjištění míry účinnosti dekontaminace se musí provádět : U radioaktivních a bojových chemických látek U biologických a chemických látek U biologických, chemických a radioaktivních látek.
Z hlediska ohrožení zdraví a života osob je nejnebezpečnější kontaminace : Vnitřní Vnější Povrchu těla.
Oplach detergentu se provádí: nejméně 60 sekund nejméně 10 sekund nejméně 30 sekund.
Mezi fyzikální metodu dekontaminace nepatří: odsávání sorpce odpařování.
Mezi mechanickou metodu dekontaminace nepatří: odsávání otírání ředění.
Prostředek pro snížení povrchového napětí vody je základnímdetergentem pro dekontaminaci: biologických látek bojových chemických látek radioaktivních látek.
K dezinfekčnímu prostředku Persteril 36 % přistupujeme při výpočtech jako: ke 36 % roztoku ke 100 % roztoku ke 0% roztoku.
V dekontaminačním prostoru musí být obsluha na místě: odkládání kontaminovaných věcných prostředků nanášení dekontaminačního prostředku odkládání osobních ochranných prostředků.
Doporučené aplikační množství vody na 1 metr čtvereční při oplachu vodou při radioaktivní látce je: 50 litrů 1 litr 10 litrů.
Doporučené aplikační množství dekontaminačního roztoku na 1 metr čtvereční při nanášení roztoku sprchou je: 0,5 litru 1 litr 10 litrů.
Zavlečená kontaminace je: kontaminace způsobená původním zdrojem nebezpečné látky kontaminace, která není způsobená původním zdrojem nebezpečné látky, ale vlivem kontaktu s například se zasahujícími hasiči kontaminace způsobená při čištění cisterny.
Detoxikace je odstranění: látky chemické látky biologické látky radioaktivní.
Protichemický oděv - typ 3 je: Kapalinotěsný Prachotěsný Plynotěsný protichemický oděv, rovnotlaký.
Protichemický oděv - typ 1a je: Plynotěsný protichemický oděv, přetlakový, autonomní Kapalinotěsný Oděv těsný proti postřiku.
Protichemický oděv - typ 1b je: Plynotěsný protichemický oděv, rovnotlaký Kapalinotěsný Plynotěsný protichemický oděv, přetlakový.
Protichemický oděv - typ 1c je: Plynotěsný protichemický oděv, přetlakový, neautonomní Kapalinotěsný Plynotěsný protichemický oděv, rovnotlaký.
Protichemický oděv OPCH 90 PO je oděv: Typ 1a Typ 1b Typ 1c.
Součástí uživatelské kontroly protichemického oděvu je: kontrola nepoškozenosti zorníku kontrola těsnosti přetlakem kontrola expozičních limitů.
Dýchací přístroj u oděvu typu 1c se nosí: uvnitř oděvu na oděvu přívod vzduchu je zabezpečen dálkovým přívodem vzduchu hadicí.
Dýchací přístroj u oděvu typu 1a se nosí: uvnitř oděvu na oděvu přívod vzduchu je zabezpečen dálkovým přívodem vzduchu hadicí.
Dýchací přístroj u oděvu typu 1b se nosí: uvnitř oděvu na oděvu přívod vzduchu je zabezpečen dálkovým přívodem vzduchu hadicí.
Po provedení kontroly těsnosti protichemického oděvu - typ 1a, technik CHS oděv: vyklouzkuje a ošetří zip silikonovou tyčinkou vydesinfikuje a provede úplnou dekontaminaci provede kontrolu změny barvy.
Pokud došlo při zásahu k překročení povolené doby expozice na danou látku podle návodu výrobce musí technik CHS: provést vyřazení oděvu provést kontrolu těsnosti provést důkladnou dekontaminaci oděvu.
Při kontrole protichemického oděvu - typ 1a, po formování a odpuštění přetlaku na měřící hodnotu následuje: měření těsnosti desinfekce kontrola změny barvy.
Při zjištění čpavku u zásahu, kde je čpavek v uzavřeném prostoru se jako ochrana použije: filtrační dýchací přístroj ochranný protichemický oděv - typ 1a žádná ochrana, postačuje zásahový oděv.
Při zásahu s výskytem kyanovodíku (HCN) se jako ochrana použije: izolační dýchací přístroj ochranný protichemický oděv - typ 1a žádná ochrana, postačuje zásahový oděv.
Při zjištění chloru u zásahu se jako ochrana použije: izolační dýchací přístroj ochranný protichemický oděv - typ 1a žádná ochrana, postačuje zásahový oděv.
Při zásahu s výskytem oxidu uhelnatého se jako ochrana použije: izolační dýchací přístroj ochranný protichemický oděv - typ 1a žádná ochrana, postačuje zásahový oděv.
Na detekční trubičce je údaj - 5 x. Co to značí: Počet nasátí nasavače. Trubičku je možno použít celkem 5 x pro měření stejných plynů a par Vyčkávací dobu pro reakci reagenčních vrstev.
V jakých hodnotách měří detekční trubička pokud není označena měřícím údajem: ppm. procentech váhových nebo objemových jednotkách.
Netěsnost nasavače Universál má za následek : Prodloužení doby měření přístrojem Značné zkreslení výsledků měření a vyhodnocení situace. Usazování nečistot , poškozování přístroje usazováním nečistot.
Detekční trubička označená chemickým vzorcem NO + NO2 je určena na měření : Nitrozních plynů. Nitrokyselin a vodíkových sloučenin Kyselin dusnatých.
Detekční trubička označená chemickým vzorcem H2S je určena na měření: Sirovodíku. Sirníků vodných Hydrogen síranů vodných.
Detekční trubička na CO ukázala naměřenou hodnotu 550 ppm. Jaká opatření je nutno stanovit: Opatření není nutno provádět, koncentrace je bezpečná pro pobyt osob v tomto prostředí Zasahující hasiči se musí chránit I. stupněm ochrany t.j. masky s filtrem Nasadit a používat ochranné izolační dýchací přístroje při pobytu osob v daném prostředí.
Detekční trubičky mohou měřit v jednotkách : Procenta, ppm, gramy, rady, sievrty Procenta, litry, gramy, ppm,sievrty Procenta, ppm ,mg/m3, mg/l.
Po ukončení měření nasavačem Universál provedeme: Nasunutí kompletní trubičky do výtlačné části nasavače,aby nedocházelo k průniku nežádoucích látek do nasavače Universál Opláchnutí ,desinfekci přístroje a demontáž nasávacího ventilu Proplach nasavače v čistém ovzduší.
Těsnost nasavače Universál se provádí: Podtlakem po dobu 10 vteřin a přetlakem po dobu 30 vteřin Podtlakem po dobu 30 vteřin. Přetlakem a podtlakem o hodnotě 800 Pa.
Jeden zdvih nasavače Universál má objem nasátí : 250 cm3 t.j. 250 ml 1000 cm3 100 cm3 t.j. 100 ml.
Nasavač Universal před vlastním měřením: Odzkoušíme funkčnost pojišťovacího ventilu a těsnost přetlakem Odzkoušíme na těsnost přetlakem a podtlakem Odzkoušíme na těsnost podtlakem.
S detekční trubičkou na CO s dvěma stupnicemi/1 a 10 nasátí/ postupujeme následovně: Provedeme 10 nasátí, vyčkáme 5 sekund a pokud se detekční trubička nezabarví provedeme ještě 1 nasátí a po 5 sekundách odečteme a vyhodnotíme naměření hodnot Provedeme 1 nasátí, vyčkáme 5 sekund a pokud se detekční trubička nezabarví provedeme dalších 9 nasátí a po 5 sekunách vyhodnotíme. Provedeme 1 nasátí, vyčkáme 5 sekund a pokud se detekční trubička nezabarví provedeme dalších 10 nasátí a po 5 sekundách vyhodnotíme naměření hodnot.
Reakční doba detekční trubičky po ukončení posledního prosátí je: 5 vteřin. Při měření hořlavých plynných látel je 1 vteřinu a při měření nehořlavých plynných látek je 3 vteřiny Stanovena dle druhu látky, hořlavé látky mají reagenční dobu dvojnásobnou než látky nehořlavé.
Z údajů na detekční trubičce délkové je mimo jiné : Počet nasátí a povolený nasávací tlak Směrová šipka a počet nasátí. Směrová šipka, počet nasátí, chemický vzorec náplně v detekční trubičce a porovnávací etalon.
Jeden z údajů na detekční trubičce délkové je mimo jiné : Chemický vzorec měřeného plynu. Chemický vzorec reagenčních vrstev Číslo porovnávací etalonu.
Na délkové detekční trubičce jsou tyto údaje: Chem. vzorec měřeného plynu, počet nasátí, odečítací stupnice , směrová šipka, jednotky v jakých je vyhodnocováno měření. Chemický vzorec měřeného plynu, počet nasátí ,odečítací stupnice, směrová šipka, životnost měřících trubiček a chemické složení reagenční vrstvy Chemický vzorec měřeného plynu, počet nasátí, odečítací stupnice, směrová šipka, jednotky v jakých trubička měří, číslo porovnávacího etalonu.
Pro měření výbušné koncentrace plynů a par použijete : AIM 3000 CO. Oldham MX 21, Gadet P, Oxycom, Gadet Z Oldham MX 21, AIM 3000 CO, GADET Z, Oxycom DC 3 A,B Oldham MX 21, Gadet P, PAC EX, AIM 3000 CO.
Pro okamžité vyhodnocování hořlavých plynů a par používáme detekční trubičky: Předřadné Délkové. Sběrné.
Rozdělení měřících přístrojů podle charakteru měření koncetrací plynů a par: Oxymetry, toximetry , explozimetry. Rotametry,toximetry,explozimetry,varometry Oxymetry, rotametry,explozimetry,variometry.
Měření koncentrace plynů a par u zásahu provádíme: Analýzou a syntézou přímo v daném prostředí nebo spalováním nad volným plamenem Odebíráním vzorků a vyhodnocením v laboratoři(složité,přesné) nebo analýzou a detekcí přímo v daném prostředí u zásahu. Analýzou, syntézou a desorbčním účinkem.
Pro měření detekcí plynů a par u přístrojů s čidly je nutno : Znát druh plynu, který máme měřit, případně přepočtovou tabulku , pro vyhodnocení plynu měřeného s kalibrovaným vyhodnocovacím čidlem. Znát dobu měření, po kterou musí přístroj měřit danou chemikálii Vždy přístroj před měřením nechat nakalibrovat na měřený plyn, jinak je měření asi o 50 % rozdílné.
Multidetektor Oldham MX 21 může najednou měřit : 4 druhy plynů. 3 druhy výbušných plynů a par a 5 druhů nevýbušných plynů a par 5 druhů výbušných plynů a par a 3 druhy nevýbušných plynů a par.
Při zjišťování druhu plynné NL v laboratoři použijete/vzdálené místo/ : Délkovou detekční trubičku Akční trubičku Sběrnou trubičku.
Na detekční trubičce je nečitelný údaj názvu chemické látky, pro kterou je určena. Technik s danou trubičkou nemůže měřit u zásahu. Technik po odměření naměřenou hodnotu sníží o 50 % a tak zjistí správně naměřený údaj Technik provede o 5 zdvihů navíc, čímž docílí naměření větší koncentrace.
Obličejové masky musí: splňovat podmínky dechových odporů být označeny symbolem určující maximální tepelné zatížení být označeny symbolem pro připojení obličejové masky k ochranné přilbě.
Obličejová maska musí: splňovat požadavky normy ČSN EN 136 splňovat požadavky normy ČSN EN 137 splňovat požadavky normy ČSN EN 12021.
K čemu slouží průzvučná membrána u obličejové masky? K přímému dorozumívání při nasazené masce. K zachytávání vlhkosti, což omezuje i zamlžování zorníku. K odvětrávání zplodin, které by mohly vniknout pod masku.
Jak rozdělujeme obličejové masky z hlediska tlaku pod maskou? Přetlakové a rovnotlaké. Rovnotlaké a podtlakové. Nízkotlaké a vysokotlaké.
Obličejová maska se po nasazení na hlavu nositele utahuje (utěsňuje): vždy od spodních upínacích pásků a postupuje se směrem nahoru vždy od horních upínacích pásků a postupuje se směrem dolů na způsobu dotažení upínacích pásků nezáleží.
Obličejová maska se po nasazení na hlavu nositele utahuje (utěsňuje) tak, aby: maska těsnila a nedocházelo ke škrcení krevního oběhu bylo provedeno utažení pásků na maximální tah, čím je zaručena maximální těsnost mezi těsnícím lemem a hlavou nositele nedocházelo k úniku vzduchu většímu než 5 l za minutu, podle EN 136.
K otevření směrových (řídících) ventilků u polomasky obličejové masky, určené pro vzduchové dýchací přístroje, dochází vždy: při nádechu uživatele při výdechu uživatele při nádechu i výdechu uživatele.
Vnitřní polomaska u obličejové masky slouží především ke: snížení tzv. mrtvého prostoru v masce zvýšení těsnosti ochranné obličejové masky snížení výdechového odporu a snížení možnosti průniku nežádoucích látek pod masku nositele.
Dechová připojení rozdělujeme na: masky, polomasky, ústenky a kukly masky, polomasky, respirátory, ústenky a kukly vzduchové, kyslíkové, resuscitační a únikové.
Jaká je maximální životnost obličejové masky (pokud není mechanicky poškozena a jsou dodrženy podmínky ke skladování)? Doba je stanovená výrobcem. 15 let od data výroby. 10 let od data prvního použití.
Při nasazení obličejové masky je zvýšený výdechový odpor. Závada může být z důvodu: přilepeného výdechového ventilku přilepeného směrového (řídícího) ventilku v nádechové komoře poškozené průzvučné membrány nebo pružiny ve výdechové komoře u přetlakových masek.
Tzv. suchý způsob očisty obličejové masky se použije: např. u zásahu nebo při výcviku, když je nedostatek masek (tj. při použití z uživatele na uživatele) před uplynutím doby použitelnosti masky (hrozí, že některé části masky jsou už narušené a mohlo by dojít ke zrezivění kovových částí masky) tento způsob je možné použít pouze při prvním použití masky nebo před jejím zařazením do pohotovosti.
Provozní kontrolu obličejové masky musí technik CHS provést: nejméně 1x za 6 měsíců nejméně 1x za 12 měsíců 1x za 6 měsíců u masek, které jsou v pohotovosti a běžném užívání a 1x za 12 měsíců u masek ve skladu.
Provozní kontrolu obličejové masky musí technik CHS provést: vždy po každém použití pravidelně 1x za 12 měsíců po zařazení masky do pohotovosti.
U obličejové masky je nutné: vést záznamy o provozní kontrole, záznam o provozu a revizi se vést nemusí vést záznamy o provozní kontrole a záznam o provozu, záznam o revizi se vést nemusí vést záznamy o provozní kontrole, záznam o provozu a záznam o revizi.
Při opravě obličejové masky (výměna ventilků, zorníku) musí technik CHS: provést zkoušku masky na těsnost a výsledek zapsat do karty prostředku odeslat masku na revizi k výrobci provést desinfekci a uživatelskou kontorolu masky a výsledek zapsat do karty prostředku.
Jakou hodnotou tlaku se zkouší těsnost obličejové masky, podle EN 136? Zkouška se provádí přetlakem +0,8 kPa a podtlakem -0,8 kPa. Zkouška se provádí přetlakem +0,8 Bar a podtlakem -0,8 Bar. Zkouška se provádí přetlakem +0,8 MPa a podtlakem-0,8 MPa.
Průzvučnou membránu u obličejové masky vyčistíme: oplachem vlažné vody nebo vyfouknutím předmětů a nečistot proudem vzduchu vyškrábnutím předmětů a nečistot jehlou za pomoci chemického rozpouštědla k uvolnění nečistot.
Na obličejové masce s rychloupínacím systémem typu kandahár je oslabena pružina jednoho z kandahárů. Technik CHS provede: výměnu pružin obou kandahárů opravu oslabené pružiny jejím napnutím pokud nejde pružina napnout, pak provede její výměnu.
Obličejovou masku technik vyřadí, pokud zjistí, že: maska má na povrchu lícnice vytvrdlá místa, lepivý povrch nebo pokud lícnice změnila barvu maska je z hlediska připojení na IDP nevhodná pro jiný typ připojení maska má nesprávnou velikost pro uživatele.
Při nasazení obličejové masky pro potlakové systémy IDP je zvýšený nádechový odpor. Závada může být z důvodu: přilepeného směrového (řídícího) ventilku na polomasce přilepeného výdechového ventilku chybějící průzvučné membrány.
Určete správný vztah: 10 bar = 1 MPa = 10 atm 100 bar = 10 MPa = 10 atm 100 bar = 10 MPa = 1 atm.
Manometry jsou zařízení sloužící k měření: tlaku plynů, par a kapalin množství plynů, par a kapalin rychlosti proudění plynů, par a kapalin.
ČSN EN 136 je norma, která se zabývá: Obličejovými maskami Autonomními dýchacími přístroji na tlakový vzduch s uzavřeným okruhem dýchání Autonomními dýchacími přístroji na tlakový vzduch s otevřeným okruhem dýchání.
Měřící zařízení TESTER S 03 /K+V/ slouží: k měření těsnosti přetlakových protichemických ochranných obleků ke zjišťování kvality vzduchu v dýchacích přístrojích a vysokotlakých kompresor k seřízení rozsahu varovných signálů u vzduchových dýchacích přístrojů.
Měřící zařízení TESTER S 03 /K+V/ slouží: měření těsnosti dýchacích přístrojů přetlakem a podtlakem měření těsnosti rovnotlakých a přetlakových protichemických ochranných obleků ke zjišťování kvality vzduchu v dýchacích přístrojích a vysokotlakých kompresorech.
ČSN EN 137 je norma, která se zabývá: Autonomními dýchacími přístroji na tlakový vzduch s otevřeným okruhem dýchání Autonomními dýchacími přístroji na tlakový vzduch s uzavřeným okruhem dýchání Ochrannými obličejovými maskami.
Kontrolní měřící skříňkou MEDI lze provést: měření dýchacích přístrojů těsnosti podtlakem a přetlakem, spínání plicní automatiky měření těsnosti dýchacích přístrojů podtlakem a přetlakem, tlaku v tlakové lahvi měření těsnosti dýchacích přístrojů podtlakem a přetlakem, měření průtočnosti plicní automatiky.
Před měřením na měřící skříňce MEDI, musí technik CHS provést: kontrolu skříňky na těsnost proplach skříňky vzduchem kontrolu kvality vzduchu (vlhkost) v okolí.
Zkoušku těsnosti ochranné obličejové masky lze nouzově provést tak, že: masku ponoříme pod vodu do hloubky 8 cm (8 cm = 800 Pa) masku ponoříme pod vodu do hloubky 80 cm (80 cm = 800 Pa) masku ponoříme pod vodu do hloubky 0,8 cm (0,8 cm = 800 Pa).
Zkouška těsnosti u vzduchového dýchacího přístroje SATURN S7/89 se dle návodu výrobce provádí: Podtlakem/přetlakem -800 Pa/+800 Pa po dobu 1 minuty, povolený nárůst/pokles tlaku je max. 50 Pa Podtlakem/přetlakem -800 kPa/+800 kPa po dobu 1 minuty, povolený nárůst/pokles tlaku je max. 50 Pa Podtlakem/přetlakem -800 Pa/+800 kPa po dobu 1 minuty, povolený nárůst/pokles tlaku je max. 200 Pa.
Spínací podtlak plicní automatiky u vzduchového dýchacího přístroje SATURN S71/89 se pohybuje v rozmezí: -50 Pa až -250 Pa 0 Pa až -250 Pa 50 až 250 Pa.
Varovný signál u vzduchového dýchacího přístroje SATURN S51/89 musí sepnout při: 4,0 až 5,0 MPa 4,5 +/- 0,5 MPa 5 až 6 MPa.
Při srovnávací zkoušce manometru dýchacího přístroje jsou povolené následující odchylky: při tlaku 30 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 20 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 10 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 7 MPa +/- 0,5 MPa při tlaku 30 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 20 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 10 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 7 MPa +/- 1 MPa při tlaku 30 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 20 MPa +/- 1 MPa
při tlaku 10 MPa +/- 0,5 MPa
při tlaku 7 MPa +/- 0,5 MPa.
U přetlakových dýchacích přístrojů se při provozní kontrole technikem CHS nezjišťuje: hodnota spínacího podtlaku plicní automatiky plicní automatiky pod ochrannou obličejovou maskou hodnota statického přetlaku plicní automatiky pod ochrannou obličejovou maskou těsnost plicní automatiky na přetlak.
U podtlakových dýchacích přístrojů se při provozní kontrole technikem CHS nezjišťuje: hodnota statického přetlaku plicní automatiky pod ochrannou obličejovou maskou hodnota spínacího podtlaku plicní automatiky těsnost plicní automatiky na přetlak.
Hodnoty středotlaku u dvoustupňových dýchacích přístrojů se na kontrolním manometru musí pohybovat přibližně v rozmezí: 6 - 14 Bar 50 - 60 Bar 100 - 200 Bar.
Pokud technik CHS při provozní kontrole dýchacího přístroje zjistí, že hodnota středotlaku je mimo hodnoty udávané výrobcem, tak: závada je v redukčním ventilu - prostředek dá mimo provoz, patřičně ho označí a zajistí jeho opravu závada je v plicní automatice - prostředek dá mimo provoz, patřičně ho označí a zajistí jeho opravu tlak v tlakové lahvi je nízký, což způsobuje, že redukční ventil je stále otevřený - technik provede doplnění tlakové lahve.
Při zkoušce vnitřní těsnosti podtlakového dýchacího přístroje (např. SATURN S7/89) dochází k nárustu tlaku, závada může být: vadná kuželka plicní automatiky nebo vadný varovný signál vadná kuželka plicní automatiky nebo je poškozená membrána plicní automatiky vadná kuželka plicní automatiky nebo vadný redukční ventil.
Při zkoušce vnější těsnosti podtlakového dýchacího přístroje (např. SATURN S7/89) přetlakem dochází k poklesu tlaku, závada může být: prasklá vrapová hadice nebo protržená membrána v plicní automatice prasklá vrapová hadice nebo vadný redukční ventil jedinná možná závada je prasklá vrapová hadice.
Varovný signál u dýchacího přístroje je ovládán: vysokým tlakem středotlakem nízkotlakem.
Redukční ventil u IDP vzduchového slouží k úpravě tlaku vzduchu k přisávání kyslíku do okruhu dýchacího přístroje ke zvýšení tlaku vduchu v tlakové lahvi.
Při uživatelské kontrole se u IDP vzduchového se provádí kontrola redukovaného tlaku kontrola hodnoty přetlaku kontrola spínání varovného signálu.
Všechna demontovatelná spojení musí být lehce spojitelná, pomocí speciálního nářadí lehce spojitelná a zajistitelná a to pokud možno rukou spojena na pevno a to pomocí běžného nářadí.
Vysokotlaká, středotlaká a nízkotlaká spojení u dýchacích přístrojů: mohou být zaměnitelná neměla by být zaměnitelná nesmí být zaměnitelná.
Nosné popruhy: musí umožnit uživateli jednoduše, rychle a bez cizí pomoci nasadit přístroj, musí být seřiditelné a nesmí neúmyslně prokluzovat. musí umožnit uživateli jednoduše, rychle a bez cizí pomoci nasadit přístroj, nemusí být seřiditelné a nesmí neúmyslně prokluzovat. musí být v černém provedení aby se nešpinily.
Tlakoměr musí být konstruován tak aby uživatel mohl určit hodnoty tlaku s přesností na 10 MPa 1 Bar 1 MPa.
Výstražné zařízení musí být uvedeno v činnost při tlaku 5,5 ± 0,5 MPa 5 ± 1 MPa 5,5 ± 0,5 Bar.
Všechny části IDP vzduchového vyžadující manipulaci uživatelem musí být Barevně opticky rozlišitelné i za snížené viditelnosti označeny rokem výroby a stanovenou dobou životnosti snadno přístupné.
Urči ochrannou dobu IDP vzduchového přetlakového při spotřebě 60 l/min-1 s tlakovou lahví o objemu 6 litrů a při tlaku 30 MPa 30 minut 26 minut 48 minut.
V rámci uživatelské kontroly IDP vzduchového rovnotlakového je před použitím nutno zkontrolovat zkouška těsnosti vysokotlaké a středotlaké části funkce redukčního ventilu funkce plícní automatiky a varovného signálu.
V rámci uživatelské kontroly IDP vzduchového přetlakového je bezprostředně před použitím nutno zkontrolovat těsnost vysokotlaké a nízkotlaké části značení na tlakové lahvi ražením hodnotu tlaku za redukčním ventilem.
V rámci kontroly IDP po použití musí technik CHS zkontrolovat: hodnotu spínacího přetlaku plicní automatiky a životnost zádového nosiče výrobní číslo tlakoměru hodnotu středotlaku u přetlakových IDP vzduchových.
Sorbenty dělíme na : Vlhké a suché Sypké a textilní Těžké a lehké.
Co jsou to hydrofilní sorbenty : Jsou určené k zachytávání pevných látek plovoucích v kapalinách Jsou určeny pro zachytávání všech kapalin včetně agresivních chemikálií Jsou určeny pro zachytávání látek obsahujících vodu.
Co jsou to hydrofóbní sorbenty: Jsou určeny k zachytávání nepolárních kapalin především ropných produktů Jsou určeny k zachytávání znečištěné vody Jsou určeny k zachytávání všech kapalin včetně agresivních chemikálií.
Pokud je sorbent barevně označen modře tak : Se používá na zachycení kyselin Se používá na zachycení zásad Se používá na zachycení olejových produktů.
Pokud je sorbent označen barevně červeně tak : Se používá na zachycení kyselin Se používá na zachycení zásad Se používá na zachycení olejových produktů.
Vodou se nesmí hasit : Hořlavé látky typu " A " Látky reagující s vodou Látky typu " B ".
Největší hasební účinek vody je : Ochlazovací Inhibiční Izolační.
Pěnu rozdělujeme na : Suchou a mokrou Těžkou,střední a lehkou Porézní a neporézní.
Hasební prášky označené A jsou vhodné pro hašení : Pevných hořlavých látek Zařízení pod napětím Plynných a kapalných látek.
Pěnou se nesmí hasit : Zařízení pod napětím Hořící ropné látky Hořící látky typu " A ".
K výrobě vzduchomechanické pěny určené k hašení je potřeba : Voda,pěnidlo a vzduch Voda,pěnidlo a stlačený kyslík Voda,vzduch a speciální prášky.
Na jakém principu hasí prášky : Zpomalování chemické reakce Ochlazovacím účinku Zřeďovacím účinku.
Pěna s číslem napěnění do 20 je : Pěna těžká Pěna lehká Pěna střední.
Pěna s číslem napěnění 180 je : Pěna těžká Pěna lehká Pěna střední.
Největší hasební účinek pěny je : Inhibiční Izolační Ochlazovací.
Při hašení inertním plynem je potřeba zajistit, aby : Zasahující hasiči měli dýchací přístroj Zasahující hasiči měli ochranný oblek Zasahující hasiči měli u sebe svítilnu do výbušného prostředí.
Mezi inertní plyny používané k hašení patří : Oxid uhličitý Oxid uhelnatý Vodík.
Inertní plyn jako hasivo je především vhodný k hašení : Zařízení pod napětím K hašení uhelného prachu K hašení jemných dřevěných pilin.
Voda se nesmí použít k hašení : Žhnoucího uhlí Hořícího papíru Hořící polární kapalině.
Nevýhodou práškových sorbentů je jejich : Špatná skladovatelnost Velká prašnost Malý účinek.
Pěna s číslem napěnění 528 je pěna : Těžká Střední Lehká.
Hasební prášky označené " M " ( ABCD) slouží k hašení : Hořících lehkých kovů K hašení látek pod napětím Současně s vodou.
Co jsou to polární kapaliny : Kapalina s vysokým chladícím účinkem Kapalina mísitelné s vodou Kapaliny nemísitelné s vodou.
Co je to poločas rozpadu pěny : Doba,za kterou hasivo uhasí polovinu plochy požáru Doba,za kterou se spotřebuje polovina zásoby pěnidla Doba,za kterou se objem vzniklé pěny rozpadne na polovinu.
K hašení pevných hořlavých látek se používá přenosný has.přístroj označený : BC C ABC.
Hasící prášky jsou: elektricky vodivé elektricky nevodivé nevhodné pro hašení požáru třídy "E".
Smáčedla se používají: při hašení ropných produktů při hašení polárních kapalin pro snížení povrchového napětí vody.
Hasební koncentrace oxidu uhličitého je: nebezpečná vždy smrtelná není nebezpečná.
Termokamera pracuje na principu měření: ultrafialového záření infračerveného záření okem viditelného spektra záření.
Termokamera se využívá pro měření: koncentrace látky koncentrace kyslíku teploty.
Výsledkem měření bezdotykového teploměru je: termoobraz teplota termogram.
Termokamera se používá ke zjišťování: skrytých ohnisek požárů, přítomnosti nebezpečných látek koncentrace splodin hoření určování polohy uživatele.
Co je to sorpce? Schopnost látky pojmout látku jinou. Schopnost látky zreagovat a přeměnit se na látku neutrální. Schopnost látky oxidovat nebo redukovat jinou látku.
Jaký je rozdíl mezi absorpcí a adsorpcí? Absorpce je pojmutí látky do vnitř látky - adsorpce je pojomutí látky na povrch jiné látky. Adsorpce je pojmutí látky do vnitř látky - absorpce je pojomutí látky na povrch jiné látky. Absorpce je chemická přeměna látky v látku jinou - adsorpce je jev, při kterém se látka pomalu vypařuje.
Proveďte převod: 15 MPa = ... kPa 15 000 . .
Proveďte převod: 8 MPa = ... Bar 80 . .
Proveďte převod: 1,8 kPa = ... Pa 1800 . .
Proveďte převod: 120 Bar = ... MPa 12 . .
Proveďte převod: 5 MPa = ... atm 50 . .
Proveďte převod: 30 mBar = ... Bar 0,03 . .
Proveďte převod: 3,5 mBar = ... Pa 350 . .
Proveďte převod: 12 %obj. = ... ppm 120 000 . .
Proveďte převod: 100 ml = ... l (litry) 0,1 . .
Proveďte převod: 180 Bar = ... kPa 18 000 . .
Proveďte převod: 570 Pa = ... mBar 5,7 . .
Proveďte převod: 200 ppm = ... %obj. 0,02 . .
Proveďte převod: 0,01 MPa = ... Pa 10 000 . .
Proveďte převod: 800 Pa = ... mm v. sl. 80 . .
Proveďte převod: 7 atm = ... MPa 0,7 . .
Proveďte převod: 5 %obj. = ... ppm 50 000 . .
Proveďte převod: 245 Bar = ... MPa 24,5 . .
Proveďte převod: 15 kPa = ... Bar 0,15 . .
Jaký je dolet záření beta v pevných látkách: metry milimetry. centimetry.
Jaké zóny vytyčujeme při zásahu na RAL. Zóna omezeného pohyby, zóna rozpadu radioaktivních látek a zóna stínění Zóna stínění a zóna izolace Bezpečnostní a nebezpečná zóna.
Proti záření gama se chráníme, mimo jiné : Časem Jodovými tabletami Vodní clonou.
Proti záření gama slouží jako vhodná ochrana : Vhodné ochranné oblečení Vodní clona s detergentem/saponátem/ Betonová zeď.
Proti záření gama se chráníme : Vodní clonou Jakýmkoliv oblečením Stíněním.
Přístroje pro měření RAL se nazývají. Gamametry Gamabetametry Radiometry.
Jaké znáte RAL záření : Sluneční. přírodní a uranové Alfa, beta a gama. Iontové, verové a jadrové.
Záření dělíme na : Neutronové a přírodní Protonové a kosmické Pronikavé a nepronikavé.
Převody 1 Gy je : 100 mGy 10 mGy 1000 mGy.
1 cm olova je polovrstva pro záření gama. Znamená to, že : Se sníží hodnota záření 2 x Se sníží hodnota záření na polovinu. Se sníží hodnota záření 1 x.
Jak dlouho můžete pobývat v prostoru kde bylo naměřeno 0,01 mikroGy/h, abyste obdrželi 1 mGy. 100 000 hod 10 hod. 1000 hod.
Dolet částic alfa ve vzduchu dosahuje : km cm m.
V jakých jednotkách měří plošnou aktivitu: Rentgeny/cm2 Grey/cm2 Becquerel/cm2.
Které záření je nejnebezpečnější při vnějším ozáření : Záření gama. Záření alfa Záření beta.
Které záření je nejnebezpečnější při vnitřním ozáření : Záření gama Záření alfa. Záření beta.
Které záření je nejnebezpečnější při povrchovém ozáření : Záření gama. Záření alfa Záření beta.
Co jsou to somatické následky ozáření: Následky, které se projevují přímo u ozářeného jedince. Následky , které se projevují na dalších generacích Následky, které se nikdy neprojeví u ozářeného jedince.
Co jsou to genetické následky ozáření : Následky, které se projeví okamžitě na ozářeném jedinci Následky, které se projevují až v dalších generacích. Následky, které se projeví okamžitě na ozářeném jedinci a na jeho potomcích výjímečně až po letech.
V jakých jednotkách měříme dávku: Gallony Grey. Becquerel.
Co jsou to pozdní následky ozáření : Projevují se u ozářeného jedince až ve večerním období /nechutenství,nízká pohlavní aktivita....../ Chemoterapeutickým léčením dojde k vyléčení ozářeného jedince až v pozdním věku života Následky, které se projevují až po létach po ozáření jedince.
Kdy vznikají determistické následky ozáření : Až při překročení určité prahové dávky. Vždy při ozařování zářením gama í nad 1 hodinu Vždy při záření na nechráněnou pokožku.
Co jsou to stochastické následky ozáření: Následky, mající vliv poškození na plicních orgánech Nahodilé,pravděpodobnostní. Následky, kdy lze pomocí měřícího zařízení na ozářené osobě měřením zjistit přesnou hodnotu davky, kterou obdržel.
V jakých jednotkách měříme dávkový příkon: Rajmetry/hod. Grey/hod Becquerel/den.
Co je to poločas rozpadu: Určuje dobu, za kterou se zářič mechanicky rozpadne na dvě části Určuje energii, která se uvolní za 1/2 roku Určuje dobu, za kterou klesne aktivita zářiče na polovinu hodnoty.
Co je to radiologická zbraň/špinavá bomba/ Radioaktivní látka rozptýlená pomocí, vybušniny,rozprašovačů apd. Atmová bomba, která při výbuchu rozptýlí do atmosféry znečisťující látky/prach,hlínu.../ Zařízení emitující záření infekční povahy.
Vypnuty RTG. přístroj je zářič : Uzavřený Otevřený Není zářič.
Jaká je přípustná dávky příslušníka HZS nebo obyvatele ČR: 1 mSv/rok. 10 Gy/cm2 10 remů.
Vnější zóna se vytyčuje při zásahu na RA látky : Minimálně 50 m od předpokládaného zářiče. Jen při zásahu na otevřený zářič Jen při zásahu na uzavřený zářič.
Vypnutý RTG. přístroj : Není zářič. Je radionuklidový zářič Je iontový zářič.
Ochranné prostředky DP a OO mají význam před zásahem: Kde je pronikavé záření Kde hrozí povrchová nebo vnitřní kontaminace. Kde je účinek neutronového záření.
Ke sledování obdržených dávek u osob se používají: Toximetry RA idikátory Diagnostické dozimetry/nelze u nich přímo odečíst obdrženou dávku/.
Co je to idikátor RA látek: Přístroj, který indikuje neustále záření gama. Přístroj, který neustále načítá dávkový příkon Měřič kontaminace.
Co jsou to radiometry: Přístroje zjišťující dávku a dávkový příkon. Přístroje kumulující záření gama Přístroje kumulující záření gama,neutronové a rentgenové.
Co je bezpečnostní zóna: Prostor , kde je nutno zavést režimové opatření. Prostor, kde se nachází otevřený zářič Místo soustředění SaP.
Osoby jsou kontaminovány radioaktivní látkou jestliže dozimetrická kontrola prokáže hodnotu plošné aktivity větší než: 3 Bq/cm2 30 Bq/cm2 3 kBq/cm2.
Pracovní skupina u zásahu je z hlediska BOZP: Nedělitelná Skupina, která pokud nesplní zadaný prvotní úkol nesmí přijímat další úkoly pro plnění Skupina, která může provádět pracovní činnost, která hrubě porušuje BOZP, ale kterou se urychlí likvidace požáru.
Kontrola ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Před použitím, po použití a periodicky 1 x za rok Před použitím, po použití a periodicky 1 x za rok Po použití a periodicky 1 x za 6 měsíců.
Při kontrole ochranných protichemických oděvů přetlakových odb. pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje :/řád CHS/ Těsnost oděvu podtlakem Těsnost oděvu přetlakem Těsnost oděvu přetlakem a podtlakem.
Při zkoušce ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje : / řád CHS/ Hmotnost oděvu, chemická odolnost oděvu Hmotnost oděvu, stav a chemická odolnost oděvu nebo materiálu, z něhož je oděv vyroben Porovnání povolené expozice NL s tabulkami odolnosti stanovené výrobcem ochranného oděvu případně materiálu z něhož je vyroben.
Při zkoušce ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: / řád CHS/ Funkčnost součástí, stav švů, hmotnost celého ochranného oděvu a chemickou odolnost Stav švů a celého oděvu, úbytek hmotnosti oděvu a čistotu vnitřní části, těsnost na přetlak Funkčnost součástí, stav základního materiálu, švů a celého ochranného oděvu.
Nositel bezprostředně před použitím kontroluje u obličejové masky mimo jiné: /řád CHS/ Těsnost masky, velikost tzv. mrtvého prostoru a u OM přetlakových hodnotu statického přetlaku OM Těsnost masky Těsnost masky a vnitřní objem.
Při kontrole obličejové masky odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Těsnost masky a stav pryžových a plastových součástí Těsnost masky, stav pryžových a plastových součástí, měření velikosti masky /velikost je značena číselným údajem/ Těsnost masky, stav pryžových a plastových součástí, měření tzv. mrtvého prostoru OM.
Kontrola obličejové masky odborným pracovníkem CHS se mimo jiné provádí: /řád CHS/ Po použití a periodicky 1 x za 6 měsíců Před použitím, po použití, po výjezdu a periodicky kyslíkové masky 1 x za 12 měsíců a vzduchové 1 x za 6 měsíců Před použitím, po použití, před výjezdem a periodicky 1 x za 3 měsíce.
Kontrola křísícího přístroje s TL se odborným pracovníkem CHS provádí /termín a činnost kontroly /: / řád CHS/ Před použitím, po použití a 1 x za rok kontroluje tlak v TL, kompletnost všech součástí a zkouška red. ventilu na těsnost Před použitím, po použití a 1 x za 12 měsíců kontroluje tlakv TL, kompletnost součástí a zkoušku red. ventilu na těsnost Po použití a 1 x za 6 měsíců kontroluje tlak v TL, funkci a kompletnost všech součástí, stav pryžových a plastových částí.
Kontrola křísícího přístroje odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Před použitím a po použití, periodicky 1 x za 5 let Před použitím a po použití, periodicky 1 x za rok Po použití a periodicky 1 x za 6 měsíců.
Při kontrole křísícího přístroje s TL odborným pracovníkem CHTS se mimo jiné kontroluje : /řád CHS/ Tlak v tlakové láhvi, funkci ,kompletnost všech součástí. Tlak v tlakové láhvi a tlak redukčního ventilu - redukovaný tlak Tlak v redukčním ventilu a těsnost masky,polomasky,ústenky/dechového připojení/.
Vystoupí- li skupina/hasiči/ z prostředí u zásahu musí mimo jiné provést z hlediska BOZP : Sundání ochranných prostředků / dých. techniky, ochr.obleků,aby nebyl organismus dále zatěžován. Odhlášení se u velitele zásahu , případně u osoby pověřené velitelem zásahu pro tuto činnost/evidence na kontrol.bodě/ Provést uživatelskou kontrolů použitých prostředků a nahlásit jejich stav/množství plynu v TL,hodnotu spínání var.sig.
Nositel dýchacího přístroje musí bezprostředně před použitím DP zkontrolovat mimo jiné : /řád CHS/ U přetlakového dýchacího přístroje přetlak pod obličejovou maskou. Přetlak v ochranné masce u přetlakového DP,rezonančnost průzvučné membrány OM Dotažení spojů,těsnost redukčního ventilu DP.
Nositel dýchací přístroje musí bezprostředně před použitím DP zkontrolovat mimo jiné : /řád CHS/ Dotažení spojů,otevírací podtlak plicní automatiky, těsnost nízkotlaké části, těsnost redukčního ventilu DP Funkci plicní automatiky, funkci varovného signálu, těsnost nízkotlaké části. Tlak v tlakové láhvi, dotažení spojů, těsnost redukčního ventilu DP.
Nositel dýchacího přístroje musí bezprostředně před použitím DP zkontrolovat mimo jiné : /řád CHS/ Dotažení spojů, tlak v TL, funkci plicní automatiky, těsnost redukčního ventilu, těsnost nízkotlaké části DP Dotažení spojů, těsnost nízkotlaké části, funkci plicní automatiky, tlak v TL, zkoušku těsnosti tl. láhve na únik Dotažení spojů, těsnost nízkotlaké části, tlak v TL, funkci plicní automatiky, funkci varovného signálu.
Nositel dýchací techniky musí bezprostředně před použitím DP zkontrolovat mimo jiné : /řád CHS/ Funkci varovného signálu, tlak v tlakové láhvi, otevírací přetlak plicní automatiky DP Funkci varovného signálu, tlak v tlakové láhvi, spínání redukčního ventilu /připouštění/, funkci plicní automatiky DP Funkci varovného signálu, tlak v tlakové láhvi, funkci plicní automatiky.
Nositel dýchací techniky musí bezprostředně před použitím DP zkontrolovat mimo jiné: /řád CHS/ Dotažení spojů a těsnost nízkotlaké části Dotažení spojů, statický přetlak redukčního ventilu a těsnost nízkotlaké části DP Dotažení spojů, podtlak redukčního ventilu - spínání RV.
Při kontrole VDP odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Funkce a spínání var. signálu, spínání redukčního ventilu přetlakem, stav pryžových součástí, statický přetlak Funkce a spínání podtlakem var. signálu, tlak v TL, otevírací přetlak plicní automatiky, těsnost tlakové láhve podtlakem Funkce varovného signálu, tlak v TL, stav pryžových částí, otevírací podtlak PA, těsnost plicní automatiky.
Při kontrole VDP - P odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Statický podtlak PA, těsnost vysokotlaké a středotlaké části, funkci varovného signálu, spínání red. ventilu podtlakem Statický podtlak PA,těsnost vysokotlaké a středotlaké části, stav pryžových součástí, těsnost tlakové láhve podtlakem Statický přetlak PA, těsnost vysokotlaké a středotlaké části, stav pryžových součástí, tlak v tlakové láhvi.
Při kontrole VDP odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Otevírací podtlak PA, spínací podtlak var. signálu, stav pryžových částí, těsnost PA podtlakem a přetlakem, tlak v TL Otevírací podtlak PA, funkce var.signálu, stav pryžových částí těsnost PA podtlakem a přetlakem, tlak v tlakové láhvi Uzavírací podtlak PA, těsnost PA podtlakem a přetlakem, stav pryžových částí, těsnost tlakové láhve podtlakem.
Při kontrole VDP přetlakového odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Funkce varovného signálu, stav pryžových částí a statický přetlak plicní automatiky Stav pryžových částí, těsnost plicní automatiky podtlakem a přetlakem, spínání redučního ventilu /podtlakem/ Spínací podtlak varovného signálu, statický přetlak plicní automatiky, těsnost plicní automatiky podtlakem a přetlakem.
Při kontrole VDP - P odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Statický podtlak PA, těsnost vysokotlaké a středotlaké části, funkci varovného signálu, spínání red. ventilu podtlakem Statický podtlak PA, těsnost vysokotlaké a středotlaké části, stav pryžových součástí, těsnost tlakové láhve podtlakem Statický přetlak PA, těsnost vysokotlaké a středotlaké části, stav pryžových součástí, tlak v tlakové láhvi.
Skupina odcházející plnit pracovní činnost u zásahu musí mít: Určenou osobu /hasiče/ jako vedoucího skupiny Náhradní TL s příslušných médiem pro dýchací přístroje pro případ výměny za prázdnou TL Vždy hasivo /vodu/ na proudnici pro případ okamžitého zásahu.
Při kontrole VDP odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHTS/ Otevírací podtlak PA, spínací podtlak var. signálu, stav pryžových částí, těsnost PA podtlakem a přetlakem, tlak v TL Otevírací podtlak PA, funkce var.signálu, stav pryžových částí těsnost PA podtlakem a přetlakem, tlak v tlakové láhvi Uzavírací podtlak PA, těsnost PA podtlakem a přetlakem, stav pryžových částí, těsnost tlakové láhve podtlakem.
Při kontrole VDP přetlakového odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Funkce varovného signálu, stav pryžových částí a statický přetlak plicní automatiky Stav pryžových částí, těsnost plicní automatiky podtlakem a přetlakem, spínání redučního ventilu podtlakem Spínací podtlak varovného signálu, statický přetlak plicní automatiky, těsnost plicní automatiky podtlakem a přetlakem.
Při kontrole VDP odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Otevírací přetlak plicní automatiky, těsnost vysokotlaké částti a středotlaké části, spínací podtlak varovného signálu Otevírací přetlak plicní automatiky, spínací podtlak varovného signálu a těsnost plicní automatiky podtlakem Otevírací podtlak plicní automatiky, těsnost vysokotlaké části DP, stav pryžových částí.
Při kontrole VDP odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Těsnost plicní automatiky na podtlak a přetlak, těsnost vysokotlaké části DP, funkce varovného signálu Těsnost plicní automatiky na podtlak a přetlak, funkci varovného signálu a těsnost tlakové láhve na podtlak Těsnost plicní automatiky na podtlak a přetlak, těsnost vysokotlaké části na podtlak a tlakové láhve na přetlak.
Kontrola ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Vždy o pochybnosti o stavu ochranného oděvu a nejméně 1 x za 12 měsíců u ochr. oděvů uložených ve skladu CHS Vždy o pochybnosti o stavu ochranného oděvu a nejméně 1 x za 12 měsíců u ochr. oděvů v pohotovosti-sklad CHS Vždy při pochybnosti o stavu ochranného oděvu.
Kontrola ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Nejméně 1 x za 6 měsíců Po použití, ochranné oděvy proti chemickým látkám 1 x za 6 měsíců a ochranné oděvy proti tepelné radiaci 1 x za rok Po použití, ochranné oděvy proti tepelné radiaci 1 x za rok a ochranné oděvy proti chemickým látkám nejméně 1 x za 6 měsíců.
Kontrola ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Po použítí, nejméně 1 x za 12 měsíců u ochranných oděvů proti tepelné radiaci uložených na vozidle nebo v pohotovosti Po použití a nejméně 1 x za 6 měsíců Po použití, nejméně však 1 x za 12 měsíců u ochranných oděvů proti chemickým látkám uložených na vozidle.
Kontrola ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Po použití pouze ve styku s nebezpečnou látkou /NL/ Po použití pouze ve styku s toxickou látkou /jedovatou/ Po použití.
Kontrola obličejové masky odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Po použití, nejméně 1 x za 6 měsíců u OM kyslíkových a nejméně 1 x za 3 měsíce u OM vzduchových Po použití, nejméně 1 x za 6 měsíců u OM vzduchových přetlakových a nejméně 1 x za 3 měsíce u OM kyslíkových Po použití a nejméně 1 x za 6 měsíců.
Kontrola obličejové masky odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Nejméně 1 x za 6 měsíců Přetlakové OM nejméně 1 x za 6 měsíců a u ostatních OM 1 x za rok Nejméně 1 x za 3 měsíce u OM, které jsou součástí dýchacího přístroje a nejméně 1 x za 6 měsíců u přetlakových OM.
Maximální doporučená doba v ochranném protichemickém oděvu přetlakovém se VDP při okolní teplotě 30 st. C je: /řád CHTS/ Nepřetržitá činnost 20 min., nebo dva desetiminutové úseky činnosti s desetiminutovou přestávkou a pitný režim Nepřetržitá činnost 35 min., nebo dva dvacetiminutové úseky činnosti oddělené 15 minutovou přestávkou Nepřetržitá činnost 15 min., nebo dva desetiminutové úseky činnosti oddělené pětiminutovou přestávkou.
Kontrola obličejové masky odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Nejméně 1 x za 3 měsíce u OM, které jsou součástí dýchacího přístroje a nejméně 1 x za 12 měsíců u OM ve skladu CHTS Nejméně 1 x za 6 měsíců. Nejméně 1 x za 12 měsíců /rok/.
Kontrola křísícího přístroje odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Nejméně 1 x za 6 měsíců a po použití Nejméně 1 x za 12 měsíců a po použití - při resuscitaci Po použití a 1 x za 12 měsíců se provádí revize křísícího přístroje v servisním středisku-nastavení hodnot.
Kontrola vzduchového dýchacího přístroje odborným pracovníkem CHS se provádí mimo jiné: /řád CHS/ Nejméně 1 x za 12 měsíců u přístrojů v záloze uložených ve skladu CHTS Dýchací přístroje v pohotovosti nejméně 1 x za 3 měsíce a dýchací přístroje v záloze nejméně 1 x za 12 měsíců Nejméně 1 x za 6 měsíce a po použití dýchacího přístroje.
Maximální doporučená doba v ochranném protichemickém oděvu přetlakovém se VDP při okolní teplotě 20 st.C je: /řád CHS/ Nepřetržitá činnost 40 min. nebo dva dvacetiminutové úseky činnosti s dvacetiminutovou přestávkou a pitný režim Nepřetržitá činnost 35 min. nebo dva dvacetiminutové úseky činnosti oddělené pětiminutovou přestávkou Nepřetržitá činnost 50 min. nebo dva desetiminutové úseky činnosti s dvacetiminutovou přestávkou /mimo zónu NL/.
Maximální doporučená doba v ochranném protichemické oděvu nepřetlakovém se VDP při okolní teplotě 30 st.C je: /řád CHS/ Nepřetržitá činnost max. 50 min., při namáhavé práci je třeba vždy po 20 min. zařadit 15 min. přestavku, zavést pitný režim Nepřetržitá činnost v délce 15 min., nebo dva desetiminutové úseky činnosti oddělené pětiminutovou přestávkou Nepřetržitá činnost 25 min., při namáhavé práci je třeba vždy po 15 min. zavést pitný režim.
Maximální doporučená doba v ochranném protichemickém oděvu nepřetlakovém se VDP při okolní teplotě 20st.C je: /řád CHS/ Nepřetržitá činnost max. 50 min., při namáhavé práci je třeba vždy po 20 min. zařadit 10 min. přestávku Nepřetržitá činnost max. 35 min., při namáhavé práci je třeba vždy po 20 min. zařadit několik přestávek Nepřetržitá činnost max. 30 min., při namáhavé práci je třeba zavést pitný režim.
Při kontrole ochranných oděvů odborným pracovníkem CHS se mimo jiné kontroluje: /řád CHS/ Hmotnost a nasycenost materiálu nebezpečnou látkou, odolnost materiálu na zvýšenou teplotu a funkčnost Funkčnost součástí, stav základního materiálu, švů a porovnání expozice NL s tabulkami odolnosti výrobce ochranného oděvu Funkčnost součástí, stav švů, hmotnost, nasycenost vnitřní ochranné vrstvy chemickou látkou.
Nositel těsně před použitím ochranného oděvu kontroluje mimo jiné: /řád CHS/ Vizuálně stav celého oděvu a u ochranných oděvů proti chemickým látkám stav nasycenosti vnitřní vrstvy oděvu NL Vizuálně stav celého oděvu a u ochranných oděvů proti chemickým látkám stav nasycenosti vnější vrstvy oděvu NL Vizuální stav celého oděvu.
Ústřední řízení CHS v HZS ČR přísluší: MV-Generálnímu ředitelství HZS ČR HZS příslušného kraje Hlavní správě sboru požární ochrany MV ČR.
Dokumentaci prostředků CHS-záznamy o provozních kontrolách prostředků vede: Příslušný pracovník CHS Velitel čety Velitel družstva.
Dokumentaci prostředků CHS-záznamy o použití protichemických oděvů u zásahu vede: Velitel čety nebo velitel družstva Směnový technik CHS Vedoucí technik CHS.
Za provádění odborné přípravy a praktického výcviku ve stanovených termínech zodpovídá: Velitel jednotky Vedoucí CHS Směnový technik CHS.
Za bezpečnou úpravu zevnějšku hasičů používajících DP a věcné prostředky PO zodpovídá: Velitel jednotky Směnový technik CHS Vedoucí technik CHS.
Minimální počet izolačních dýchacích přístrojů na stanicích HZS kraje je stanoven na: 1,7 násobek počtu příslušníků směny podle počtu příslušníků směny podle počtu příslušníků směny + pro velitele jednotky a řídícího důstojníka.
Počet náhradních tlakových lahví k DP na stanicích HZS kraje je stanoven tak, aby byl: Pro každý přístroj jedna náhradní láhev V počtu DP + 50% navíc Na vozidle v počtu DP + 50% navíc a ve skladech v počtu DP.
Uživatel dýchací techniky musí: Použít v rámci zásahu nebo odborné přípravy VDP nejméně 1x za 3 měsíce, 1x za rok absolvovat školení a výcvikový polygon Použít v rámci zásahu nebo odborné přípravy VDP 1x za 6 měsíců a 1x za rok absolvovat polygon Každé 3 měsíce absolvovat výcvik se VDP v polygonu, použití u zásahu se do výcviku nezapočítává.
Skartační doba dokumentace CHS pro vedení záznamu o provozních kontrolách je stanovena: Po dobu používání a 5 let po jeho vyřazení Pouze po dobu životnosti prostředku Po dobu 30 let.
Záznamy o kontaminaci osob NL se u příslušníků HZS ČR vedou po dobu: Služby u HZS ČR, minimálně ještě po dobu 10 let po ukončení pracovní činnost během které byl příslušník vystaven kontaminaci NL 20 let od ukončení činnosti s NL Služby u HZS ČR.
Záznamy o dávkách ionizujícího záření se uchovávají u příslušníka HZS ČR po dobu: Služby u HZS ČR a dále až do doby, kdy dosáhne osoba 75 let věku nebo po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, při které byla vystavena ionizujímu záření Služby u HZS ČR a následně po dobu 10 let od ukončení služby Služby u HZS a následně do 70 let věku.
Podmínky k uplatňování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti CHS vytváří a kontroluje: Vedoucí CHS Velitel čety velitel družstva.
Za provozuschopnost prostředků CHS a vedení příslušné dokumentace CHS zodpovídá: Vedoucí CHS Velitel čety Směnový technik CHS.
Za provádění předepsaných kontrol prostředků CHS zodpovídá: Technik CHS Vedoucí CHS velitel jednotky.
DP, OO, detektory a analyzátory musí být při přepravě umístěny ve vozidle tak, aby: Neohrožovaly bezpečnost osádky a nepřicházely do styku se splodinami výfukových plynů, s výpary pohonných hmot, maziv a kyselin Umožňovaly rychlé nasazení a zprovoznění v kabině a nepřicházely do styku s agresivními chemickými látkami Byly vzdáleny nejméně 1 m od motoru vozidla.
Vymezení zodpovědnosti u HZS ČR při plnění úkolů CHS řeší: Řád CHS HZS ČR Zákon č. 361/2003 Sb. Vyhláška č. 393/2006 Sb.
Vyhláška o technických podmínkách věcných prostředků je: Vyhláška č. 255/1999 Sb. Vyhláška č. 226/2005 Sb. Vyhláška č. 53/2010 Sb.
Pokyn hlavního hygienika MV č. 3/2007 stanovuje termíny zdravotních prohlídek pro příslušníky: Kteří při použití DP provádějí práce občasně-1x za 2 roky, pro příslušníky ve výjezdu 1x ročně Pro všechny příslušníky 1x ročně Pro všechny příslušníky 2x ročně.
Členové JPO SDH, kteří jsou uživateli VDP se podrobují zdravotní prohlídce: 1x za 2 roky 1x za rok ženy 1x za rok, muži 1x za 2 roky.
Provozní prostory pracoviště pro údržbu prostředků CHS musí být opatřeny: Předepsaným označením a místním provozním řádem Předepsaným označením a návodem od výrobce Místním provozním řádem a předepsaným označením pouze u pracovišť s kontaminovanými prostředky.
Místní provozní řád pracoviště CHS upravuje: Bezpečnost a organizace práce na pracovišti Počty skladových zásob akceschopných a neakceschopných prostředků CHS Výdejní hodiny prostředků CHS v denní i noční době.
Prostředky CHS lze do vybavení jednotek HZS krajů zařadit jen v případě, že vyhovují: Technickým podmínkám dle vyhlášky č. 255/1999 Sb. Provozním podmínkám dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Provozním pomínkám HZS kraje.
Sklad prostředků CHS musí splňovat: Stanovené požadavky-teplota, vlhkost, tlumení UV paprsků Stanovené požadavky vydanými GŘ HZS ČR Stanovené požadavky vyhláškou č. 35/2007 Sb.
Měření kvality vzduchu Aerotestem se provádí: z tlakové lahve nebo vysokotlakého kompresoru z plicní automatiky dýchacího přístroje vždy při výměně olejové náplně u vysokotlakého komprosoru.
Na jakou hodnotu jsou seřízeny pojistné ventily? Na hodnotu o 10% vyšší než je hodnota provozního tlaku. Na hodnotu 1,5x vyšší než je hodnota provozního tlaku. Na hodnotu provozního tlaku.
Maximální přípustná hranice vlhkosti v tlakových lahvích dýchacích přístrojů při plnění na 20 MPa dle platné normy je: max. 50 mg.m-3 max. 35 mg.m-3 max. 0,5 mg.m-3.
Maximální přípustná hranice CO2 (oxidu uhličitého) v tlakových lahvích dýchacích přístrojů dle platné normy je: max. 500 ppm max. 15 ppm max. 50 ppm.
Maximální přípustná hranice vlhkosti na výstupu z kompresoru dle platné normy je: max. 25 mg.m-3 max. 35 mg.m-3 max. 50 mg.m-3.
Maximální přípustná hranice oleje v tlakových lahvích dýchacích přístrojů dle platné normy je: max. 0,5 mg.m-3 max. 50 mg.m-3 max. 5 mg.m-3.
Maximální přípustná hranice CO (oxidu uhelnatého) v tlakových lahvích dýchacích přístrojů dle platné normy je: max. 50 ppm max. 15 ppm max. 500 ppm.
Maximální přípustná hranice vlhkosti v tlakových lahvích dýchacích přístrojů při plnění na 30 MPa dle platné normy je: max. 35 mg.m-3 max. 0,5 mg.m-3 max. 50 mg.m-3.
Před plněním tlakové lahve na kompresoru musí obsluha také zkontrolavat : množství oleje sypkost náplně filtru spečení náplně filtru.
Po spuštění kompresoru je třeba zkontrolovat : mazání kompresoru na tlakovém manometru směr otáčení ventilátoru neporušenost přívodního kabelu.
V čističích vzduchu se u kompresorů používají náplně : aktivního uhlí s buničinou vlhčenou neutrálním roztokem směsi drceného křemíku s pískem aktivního uhlí, silikagelu a molekulární síto.
Co může způsobit překročení motohodin používaného oleje v kompresoru : špatnou kvalitu vzduchu zvýšený výskyt oleje v tlakové lahvi nekvalitní mazání.
Při začínajícím plnění tlakové lahve velice rychle narůstá tlak na plnícím manometru : důvodem je ucpaný vzduchový filtr důvodem je uzavřený pojistný ventil důvodem je uzavřený ventil tlakové lahve.
Měření kvality vzduchu u kompresoru : je možné, provádí se tzv. Aerotestem přímo na kompresoru je možné, provádí se odebíráním kondenzátu a jeho vyhodnocením není třeba měřit, vzduch z kompresoru je nazávadný.
Proč se kontroluje množství oleje v kompresoru : z důvodu účinného chlazení pístů z důvodu zajištění mazání kluzných částí z důvodu zabránění koroze.
Jak se chráníme proti hluku při plnění tlakové lahve kompresorem : zakrytím a utěsněním kompresoru snižováním otáček kompresoru použitím chráničů sluchu.
Jaký olej můžeme doplnit do kompresoru, když používáme minerální : pouze opět minerální můžeme použít syntetický s minerálním,smíchání je možné můžeme použít i polosyntetický nebo syntetický.
V kompresoru používáme syntetický olej. Při doplňování použijeme: opět syntetický minerální a jen do určitého množství polosyntetický v poměru 1:1 s minerálním.
Při doplňování oleje do kompresoru dolejeme větší množství než je třeba : dojde k uvolňování oleje do motoru a nebezpečí proniknutí i do plněné tlakové lahve dojde k přemazání a karbonizaci nemusíme delší dobu provádět kontrolu.
Pojistné ventily u kompresorů jsou seřízeny : na hodnotu vyšší o 6 MPa než je provozní tlak na dvojnásobek provozního tlaku na hodnotu o 10% vyšší než je provozní tlak.
Pojistné ventily u kompresorů: Nejsou důležité pro provoz kompresoru Jsou důležité pro provoz kompresoru při startování a vypínání slouží pro zajištění bezpečného provozu kompresoru.
Při kontrole pojistných ventilů kompresoru je u jednoho poškozená plomba : není důvod ne použít kompresor pro naplnění tlakové lahve obsluha kompresoru nebude plnit tlakovou lahev dokud nebude pojistný ventil vyměněn nebo zabezpečeno odstranění této závady po skončení provozu obsluha v rámci ošetření kompresoru provede zaplombování ventilu a jeho seřízení.
Kontrolu těsnosti lahvového ventilu provedeme : vytvořením mýdlového roztoku a nanesením tohoto roztoku na hrdlo tlakové lahve otevřeným plamenem, při netěsnosti dojde k zapálení přiložením průtokoměru k ventilu.
Tlaková lahev nemá čitelné údaje : můžeme lahev naplnit jen na polovinu hodnoty plnícího tlaku můžeme lahev naplnit po kontrole evidence nesmíme ji plnit.
Tlaková lahev je plněna vzduchem : můžeme ji naplnit i kyslíkem, není v tom rozdíl můžeme ji po dohodě s velitel naplnit i jiným plynem musíme ji plnit opět jen vzduchem.
Při odložení tlakové lahve provedeme : kontrolu tlaku a změříme kvalitu vzduchu zajištění proti samovolnému pohybu, nebo pádu upravení místa k odložení např. sklon povrchu.
Interval periodické kontroly tlakové lahve kompozitové, plněné zdravotně nezávadným vzduchem pro dýchací přístroje je : 1 x za 2,5 roku 1 x za 5 roků 1 x za 3 roky.
Interval periodické kontroly tlakové lahve ocelové, plněné zdravotně nezávadným vzduchem pro dýchací přístroje je : 1 x za 3 roky 1 x za 5 let 1 x za 10 let.
Je zakázáno plnit tlakové lahve : které nebyly zváženy a zapsány do dokumentace které nemají úplné údaje které nebyly zkontrolovány na těsnost.
Kompozitové tlakové lahve nesmíme plnit : pokud není opatřena ochranným návlekem pokud teplota před plněním přesahuje 20 stupňů pokud jsou na lahvi hluboké vrypy nebo obnažená vlákna.
Před plněním tlakové lahve bylo zjištěno uvnitř cizí těleso : tlakovou lahev nebude plnit a vyřadíme ji z provozu těleso vyjmeme a lahev naplníme lahev naplníme pokud je těleso menšího rozměru.
Výměna vzduchu kompozitové tlakové lahve se : provádí a to 1 x za rok nemusí se provádět, protože lahve nekorodují provádí až po první periodické kontrole.
Kompozitová tlaková lahev má životnost : stanovenou výrobcem minimálně 10 let od zavedení do používání maximálně 10 let od první revize.
Správné napnutí klínových řemenů u kompresoru je : pokud nedojde k prohnutí 1 - 1,5 cm pokud nedojde k prohnutí 1,5 - 2,5 cm pokud nedojde k prohnutí víc jak 3 cm.
Na jakou hodnotu jsou seřízeny pojistné ventily vysokotlakých kompresorů : o 15 % vyšší než je provozní hodnota tlaku zařízení o 20 % vyšší než je provozní hodnota tlaku zařízení o 10 % vyšší než je provozní hodnota tlaku zařízení.
Co je to výkon kompresoru : dosažení tlaku při vytvoření stanovených podmínek u plněné tlakové lahve dosažení určitého množství vzduchu za časovou jednotku naplnění poloprázdné tlakové lahve za časovou jednotku.
U kompozitových tlakových lahví se provádí značení ražením : tak aby nebylo do hloubky druhé vrstvy opletu musí se provést na štítek a ten se připevní na lahev na zaoblené části a to nahoře nebo dole.
Jaké nebezpečí hrozí při pádu tlakové lahve : sražení stlačeného vzduchu a možné zamrznutí nehrozí žádné nebezpečí pokud jde o ocelovou tlakovou lahev utržení nebo nalomení ventilu na lahvi.
Barevné značení tlakových lahví podle normy ČSN EN 1089 - 3 stanoví : provedení značení reflexním nátěrem provedení značení na horní zaoblené části provedení značení ve spodní části lahve.
U tlakových lahví pro potápěče se provádí (podle předpisů): revize po pěti letech a jedenkrát za 2,5 roku prohlídka prohlídka podle potřeby a délky použití revize jedenkrát za 2,5 roku.
Na tlakové lahvi jsou nečitelné údaje : lahev nebudeme plnit lahev naplníme lahev naplníme na nižší tlak.
Doplňkové značení u tlakových lahví se umísťuje : na válcovou část svisle pod barevný symbol bílého kříže nad barevný symbol bílého kříže.
Za kvalitu vzduchu plněného do tlakové lahve odpovídá : velitel odpovědný technik chemické služby, který prováděl plnění vedoucí chemické služby.
Výměna vzduchu v tlakové lahvi se provádí : nemusí se vůbec provádět 1 x za 12 měsíců podle druhu zásahu.
Jaké jsou základní částice atomu ? proton - elektron - neutron proton - pozitron - elektron neutrin - pozitron - elektron.
Jaký je vzorec acethylénu ? C2H2. CH4 C3H3.
Je potřeba vyrobit 1000 g 10 % roztoku NaCl.Kolik bude potřeba gramů vody a kolik gramů NaCl ? 100 g NaCl a 900 g vody. 100 g NaCl a 1000 g vody 10 g NaCl a 90 g vody.
Vytvořte 5000 ml roztoku 5 % kyseliny octové,když máte v zásobě roztok o koncentraci 50 %.Bude potřeba : 500 ml. kyseliny octové a 4500 ml.vody. 500 ml. vody a 4500 ml. kyseliny octové 500 ml. kyseliny octové a 5000 ml. vody.
Je potřeba vyrobit 50 ml. 20 % roztoku hydroxidu vápenatého.Kolik bude potřeba gramů vody a kolik hydroxidu vápenatého ? 10 g. hydroxidu vápenatého a 40 g. vody 20 g. hydroxidu vápenatého a 80 g. vody. 20 g. hydroxidu vápenatého a 100 g. vody.
Je potřeba vyrobit 5 litrů 2 % uhličitanu sodného ( sody ).Kolik bude potřeba gramů sody a kolik litrů vody ? 100 g. sody a 4,9 litrů vody. 10 g. sody a 4,9 litrů vody 2 g. sody a 5 litrů vody.
Vytvořte jeden litr 2 % dezinfekčního roztoku SAVO ze zásobní láhve.Bude potřeba : 2 ml. roztoku SAVO a 980 ml. vody 2 ml. roztoku SAVO a 98 ml. vody 20 ml. roztoku SAVO a 980 ml. vody.
Řekněte název chemické sloučeniny NaCl Chlorid sodný - kuchyňská sůl. Chlorid draselný Chlorid vápenatý.
Řekněte název chemické sloučeniny CH4 Methan - zemní plyn. Acethylén Methanol.
Jaký je vzorec vody ? H2O2 H2O HO2.
Řekněte název látky C2H2 Acethylén. Methan - zemní plyn Voda.
Řekněte názvy těcto prvků Fe , K , C , N , Železo - Sodík - Kyslík - Dusík Železo - Draslík - Vodík - Chlór Železo - Draslík - Uhlík - Dusík.
Organická sloučenina se skládá ze kterých základních prvků ? Uhlík - vodík - kyslík. Uhlík - železo - síra Vodík - vápník - kyslík.
Pokud má látka ph rovno hodnotě 7 Je to kyselina Je to zásada Je to látka neutrální.
Amoniak ( čpavek ) má chemický vzorec ? NH3 H2O HCl.
Molekula vody se skládá z : Vodíku a kyslíku Vodíku a chlóru. Sodíku a kyslíku.
Jaký je vzorec kyseliny chlórovodíkové ? H2Cl. HCl HCl3.
Jaký je vzorec chloridu sodného ( kuchyňské soli ) ? NaCl. KCl NaCl2.
Jaký je vzorec kyseliny sírové ? H3SO4. HSO4. H2SO4.
Jaký je vzorec methanu ( zemního plynu ) ? CH4 CH2 CH4O.
Je potřeba vyrobit 1000 g 10 % roztoku NaCl.Kolik bude potřeba gramů vody a kolik gramů NaCl ? 100 g NaCl a 900 g vody. 100 g NaCl a 1000 g vody. 10 g NaCl a 90 g vody.
Vytvořte 5000 ml roztoku 5 % kyseliny octové,když máte v zásobě roztok o koncentraci 50 %.Bude potřeba : 500 ml. kyseliny octové a 4500 ml.vody. 500 ml. vody a 4500 ml. kyseliny octové. 500 ml. kyseliny octové a 5000 ml. vody.
Je potřeba vyrobit 50 ml. 20 % roztoku hydroxidu vápenatého.Kolik bude potřeba gramů vody a kolik hydroxidu vápenatého ? 10 g. hydroxidu vápenatého a 40 g. vody. 20 g. hydroxidu vápenatého a 80 g. vody. 20 g. hydroxidu vápenatého a 100 g. vody.
Je potřeba vyrobit 5 litrů 2 % uhličitanu sodného ( sody ).Kolik bude potřeba gramů sody a kolik litrů vody ? 100 g. sody a 4,9 litrů vody. 10 g. sody a 4,9 litrů vody. 2 g. sody a 5 litrů vody.
Na přípravu 100 litrů 2 % roztoku Persterilu budu potřebovat ??? litrů persterilu 36 % a ??? litrů vody? 2 litry Persterilu 36 % a 98 litrů vody 5 litrů Persterilu 36 % a 95 litrů vody 98 litrů Persterilu 36 % a 2 litry vody.
Reakce mezi kyselinou a zásadou se nazývá: neutralizace polymerizace syntéza.
|
