1. Nižší sekundární vzdělávání dle klasifikace ISCED zahrnuje v České republice první stupeň základní školy druhý stupeň základní školy střední školu nástavbové studium.
2. Pojem paradigma vyjadřuje: soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny učiteli v praxi soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny širší veřejností soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny těmi, kdo realizují pedagogiku jako vědu soubor obecných názorů, přístupů a metod v pedagogice, které jsou sdíleny tvůrci školské legislativy.
3. Teorie rozvinutého a omezeného jazykového kódu Basila Bernsteina popisuje: získané rozdíly ve vývoji jazyka dětí v závislosti na jejich rodinném prostředí soubory činností, kroků, plánů, rutinních postupů užívaných žáky k usnadnění, získávání, zapamatování, znovu vybavení a užití informací kognitivní procesy, pomocí nichž jedinec aktivně organizuje získávané informace, a tak je zpracovává vrozenou znalost základní gramatické struktury společnou všem lidským jazykům, tzv. univerzální gramatiku a formální gramatiku zodpovědnou za produktivitu jazyka.
4. Míra frustrace, kterou snášíme bez porušení ekvilibria (psychické homeostázy) se nazývá stálost osobnosti frustrační tolerance frustrační atribuce stereotypie.
5. Naše vnímání se snaží o co nejjednodušší uspořádání různých
prvků do jasného celku. Jak bývá tento základní fakt nazýván? princip figury a pozadí princip konstantnosti zákon pregnantnosti zákon blízkosti.
6. Jména M. Seligman, E.F. Diener či M. Cziksentmihalyi bývají spojována s alternativní psychologií psychologií práce pozitivní psychologií psychotronikou.
7. Mezi hlavní charakteristiky zkušenostního učení dle C. Rogerse nepatří: žáci jsou přirozeně zvídaví a chtějí se rozvíjet žák v procesu učení nese svou část zodpovědnosti v procesu učení jsou klíčové vzdělávací obsahy, které lze označit za klasické učení se opírá o iniciativu žáka.
8. Pedagogická evaluace se zabývá klasifikací žáků srovnáváním pedagogických cílů v jednotlivých obdobích vývoje pedagogiky kvalitou a efektivitou vzdělávání srovnáváním efektivity vzdělávacích systémů.
9. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2017) jsou výstupem vzdělávání nejen vědomosti, ale také klíčové kompetence. Jaký je vztah mezi klíčovými kompetencemi a vědomostmi dle definice v RVP ZV: klíčové kompetence a vědomosti jsou nezávislé klíčové kompetence a vědomosti lze ztotožnit klíčové kompetence zahrnují vědomosti vědomosti zahrnují klíčové kompetence.
10. Prvním profesorem pedagogiky u nás, s jehož jmenováním se pojí počátek pedagogiky jako soudobé vědní disciplíny, byl: Václav Příhoda Jan Amos Komenský
Gustav Adolf Lindner Jan Průcha.
11. Funkcionální výchovné působení je spojené především s: působením učitele ve výchovně vzdělávacím procesu výchovně-vzdělávacími cíli sociálním prostředím školním vzdělávacím programem.
12. Předmětem moderní pedagogiky v nejobecnějším pojetí je: vše, co vytváří edukační prostředí, edukační procesy a jejich výsledky
vše, co se odehrává ve škole vše, co se týká vzdělávání, proces vzdělávání a jeho výsledky vše, co vytváří výchovné prostředí, proces výchovy a jeho výsledky.
13. Při zkoumání (pozorování) sebe sama lze využít metodu identifikace introverze introspekce idiosynkrazie.
14. Stejná slova použitá v různých situacích mohou mít poněkud odlišný význam. Obor, který se zaměřuje na vztahy mezi sdělujícím a příjemcem v konkrétním kontextu a na záměr komunikace, se nazývá diskurzivita proxemika pragmatika syntax.
15. Mezi základní copingové strategie nepatří hledání nevědomých motivací
hledání podpory u druhých zaměření na emoce zaměření na problém.
16. Feminizace pedagogických profesí vyjadřuje, že: je vysoké zastoupení žen v pedagogických profesích součástí pedagogických profesí je feminismus je třeba zvyšovat podíl žen v pedagogických profesí je třeba zvyšovat podíl mužů v pedagogických profesích.
17. Který z následujících popisů nejvýstižněji charakterizuje „pedocentrický“ model výchovy? proces akcentující interakci mezi učitelem a žákem; účinnost výchovy je závislá na míře interiorizace výchovných vlivů vychovávaným jedincem a jeho otevřeností pedagogickému působení proces zahrnující sociokulturní podmínky, odlišné koncepce pojetí člověka a zároveň akceptující další determinanty výchovného působení proces akcentující rozhodující podíl osobnosti vychovávaného jedince na vlastním utváření v rámci interakcí učitele a žáka plně řízený proces ovlivňování nehotového člověka pedagogem nebo organizací, naplněný snahou podřídit jej normám společnosti.
18. Pokud jedinec při konfliktu motivů velmi obtížně vybírá ze dvou nepříjemných možností, hovoříme o konfliktu apetence a apetence dvojí apetence a averze averze a averze apetence a averze.
19. Výchovné cíle zaměřené na rozvoj postojů, prožitků a hodnot můžeme nejlépe charakterizovat jako cíle: afektivní psychomotorické kognitivní anticipační.
20. Kterým termínem lze v případě emocí označit jejich vztaženost k určitému subjektu či objektu
subjektivita polarita intencionalita reverzibilita.
21. Pro schopnost metakognice, jakožto jeden z faktorů inteligence, neplatí lze ji označit jako „přemýšlení o myšlení“ souvisí se sebereflexí je zcela závislá na vrozených dispozicích týká se schopnosti zhodnotit vlastní znalosti či dovednosti.
22. Který z následujících výroků odpovídá jevu, který bývá označován jako „pedagogický pesimismus“? „Dejte mně tucet dětí a možnost zcela usměrňovat jejich prostředí a já vám z nich udělám, co si budete přát: vědce, komisaře, profesory nebo zločince…“ „Člověk se už rodí básníkem, vědcem, virtuosem nebo tulákem, prostitutkou …“ „Vše záleží na štěstí, které člověka v životě potká“. „Jsou v něm očekávání, která se opírají o vnější faktory vývoje člověka, ale zároveň respektují hranice vymezené vrozenými a dědičnými předpoklady pro vývoj jedince“.
23. Které z následujících tvrzení se netýká představivosti může pomáhat při řešení problémů jde o vytváření obrazů věcí, které jedinec aktuálně nevnímá je hlavní složkou inteligence představy vznikají častěji mimovolně, ale existuje i úmyslné vyvolávání představ jedincem.
24. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2017) jsou výstupem vzdělávání nejen vědomosti, ale také klíčové kompetence. Které kompetence jsou výstupem základního vzdělávání: kompetence prosociální, kompetence osobnostní, kompetence manažerská, kompetence sebereflektivní, kompetence pracovní kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, sociální a personální kompetence, občanské kompetence, kompetence pracovní interpersonální kompetence, informační kompetence, rozhodovací kompetence, kompetence pracovní kompetence oborová, kompetence oborově didaktická, kompetence psychosociální, kompetence sebereflektivní, kompetence pracovní.
25. Které tvrzení platí pro takzvané interakční modely osobnosti osobnost vzniká vzájemným ovlivňováním mezi jedincem a situacemi, v nichž se nachází osobnost je ovlivňována především vývojovými faktory osobnost je tvořena rysy a vlastnostmi osobnosti osobnost jedince je utvářena hlavně vlivem okolí, tedy situacemi, v nichž se jedinec nachází.
26. Pokud se u jedince na zpracovávání podnětů podílejí jiné senzorické systémy, než ty které jsou podnětům adekvátní, hovoříme o reverzibilním vnímání idiosynkrazii Stroopově efektu synestézii .
27. Druh učení, při kterém pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu, nazýváme asociační učení klasické podmiňování elementární učení instrumentální podmiňování .
28. Které z následujících tvrzení se netýká funkcí myšlení, jakožto kognitivního procesu myšlení lze dle některých přístupů ztotožnit s řešením problémů jde o vyjadřování emocionálních obsahů myšlení se týká usuzování a hodnocení jde o vytváření pojmů (mentálních kategorií).
29. To, že učitel přemýšlí o své pedagogické praxi, kriticky zvažuje vlastní myšlení, jednání a důsledky vlastní činnosti, nejlépe charakterizuje profesní kompetence učitele: oborová kompetence psychodidaktická kompetence sebereflektivní kompetence poradenská kompetence.
30. Zkoumáním a srovnáváním vlivu sociokulturních aspektů na vývoj psychiky jedince se především zabývá psychologie osobnosti interkulturní psychologie klinická psychologie individuální psychologie.
31. Který z následujících stresorů lze (dle Holmes-Raheho škály stresorů) označit za nejzávažnější? zvládání plateb za malou hypotéku sňatek změna způsobu trávení volného času dovolená.
32. Teorie kulturního kapitálu zavedená P. Bourdiem popisuje vzdělávací systém tak, že: vyrovnává rozdíly mezi žáky pocházející z rodin s různým kulturním kapitálem přináší větší vzdělávací úspěšnost žákům s rozvinutým jazykovým kódem oproti žákům s omezeným jazykovým kódem rozvíjí příslušnost žáků ke škole zvýhodňuje žáky vybavené dostatkem kulturního kapitálu.
33. Cílem tzv. Boloňského procesu (1999) bylo: vytvořit a rozvíjet Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání Evropa by se měla stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností zavést tzv. dvoustupňové kurikulum zavést tzv. dvoustupňové kurikulum.
34. Proces, který zahrnuje všechny nevědomé i vědomé faktory, jež nás vedou k uskutečnění určitých činností a směřování k určitým cílům, můžeme nazvat atribuce motivace akceptace maladaptace.
35. Myšlenkové operace, u kterých existují přesná pravidla, a jde o zjištění pravdy či správnosti se nazývají: metakognitivní heuristické logické analytické.
Moderní pedagogiku jako vědu nejlépe charakterizuje, že: se zaměřuje zejména na aktuální problémy učitelů se zaměřuje na vývoj moderních vyučovacích metod se skládá z teoretické a výzkumné složky je nástrojem, který umožňuje plánovat a zabezpečovat institucionální výchovu mládeže a dospělých.
Představitelem humanistické psychologie je: E. Husserl A. Bandura W. Wundt A. Maslow.
38. Mezi tzv. culture-fair testy inteligence, které nejsou zcela závislé na sociálním kontextu a poněkud lépe tak postihují obecnější faktory inteligence, patří testy: neverbální verbální objektivní kvantitativní.
39. Zkoumáním jedinců, jejichž psychika je nějakým způsobem narušena, se zabývá především neuropsychologie psycholingvistika psychopedie psychopatologie.
40. Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti a schopnosti univerzálně použitelné v běžných pracovních a životních situacích, označujeme pojmem: klíčové kompetence obsah učiva obecné vzdělávací cíle kompetence k práci a životu.
41. Pro humanistický výchovný diskurs není typické kritika školy včetně snahy o tzv. odškolnění společností předpoklad, že se jedinec dokáže rozvíjet sám chápání výchovy jako organizace podnětného prostředí orientace na individualitu vychovávaného.
Co uchovává implicitní dlouhodobá paměť? vědomosti dovednosti a emoční obsahy osobní zážitky jedince poznatky v souvislosti mezi nimi.
43. Do jakých základních kategorií rozdělujeme výchovné předpoklady jedince? primární, sekundární a terciární biologické, psychologické a sociální heteronomní a autonomní záměrné a bezděčné.
Normativní charakter pedagogiky vyjadřuje, že: pedagogika je věda založená na výsledcích výzkumu pedagogika popisuje a vysvětluje různé jevy v pedagogickém prostředí pedagogika vytváří určité preskripce, vzory a doporučení toho, jak realizovat edukaci pedagogika vychází z legislativních norem.
45. Naše paměť pracuje do jisté míry selektivně. Které informace máme tendenci zapamatovat si hůře: ty, které jsou pro nás zajímavé a nové takové, které souvisí s našimi zájmy takové, které vyvolávají emoční nebo kognitivní konflikt ty, jež jsou pro nás důležité.
46. Pro lidské motivy neplatí: každé chování má téměř vždy jen jeden motiv jsou dispozicemi k procesu motivace stejné motivy se mohou projevovat různým chováním za stejným chováním mohou být různé motivy.
47. Pojem vůle vyjadřuje schopnost přesně vyplnit zadané úkoly psychickou funkci umožňující dosažení cíle proces předpokládající chápání pojmů a řešení problémů schopnost odolávat frustrační toleranci.
48. Jak lze vysvětlit situaci, kdy si pamatujeme událost odlišně od toho, jak skutečně proběhla syndromem falešné paměti selektivitou pozornosti špatnou sémantickou pamětí nedostatečnou kapacitou mozku.
49. Pro učitele – experta neplatí: je si vědom univerzálních schémat edukace jeho učení v profesi probíhá na základě imitace druhých a rad od druhých je schopen anticipovat události ve třídě jeho plánování výuky je flexibilní.
50. To, že učitel ovládá strategie vyučování a učení, dovede využívat metodický repertoár, který je schopen přizpůsobit individuálním potřebám žáků, nejlépe charakterizuje profesní kompetence učitele: oborová kompetence poradenská kompetence sebereflektivní kompetence psychodidaktická kompetence.
51. Aktuálním koncepčním dokumentem české vzdělávací politiky, který stanovuje klíčové priority (snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele, efektivní řízení vzdělávacího systému) je: Strategie vzdělávací politiky 2030+ Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání Rámcový vzdělávací program.
52. Determinanty edukačních procesů jsou (dle Průchy) vymezeny následujícími položkami: charakteristiky rodičů žáků, učitelů, žáků a škol charakteristiky žáků, školní třídy, klimatu školy a jejich vize charakteristiky školních podmínek, vize školy, žáků a učitelů charakteristiky žáků, učitelů, edukačních konstruktů a škol
.
53. O heteronomních a autonomních výchovných cílech neplatí: heteronomní a autonomní výchovné cíle jsou zcela oddělené jako heteronomní výchovné cíle můžeme označit cíle formulované v RVP ZV interiorizace výchovných cílů je procesem, kdy se z heteronomních cílů stávají cíle autonomní autonomní výchovné cíle jsou typické pro sebevýchovu.
54. Pro deprivaci neplatí tvrzení: zvláště v raném dětství ohrožuje samotný vývoj člověka jde o situaci, kdy jedinci není dána příležitost k uspokojení některé jeho základní psychické potřeby někdy bývá označována jako dlouhotrvající frustrace úzce souvisí s tzv. všeobecným adaptačním syndromem.
55. Které z následujících tvrzení se nejméně vztahuje k pojmu vůle: vůle je integrující složkou osobnosti u volních procesů se u lidí vyskytuje také vědomí odpovědnosti za svá rozhodnutí vůle je většinou nevědomou volbou určitého cíle vůle závisí jednak na vrozených dispozicích, jednak je výsledkem učení.
56. Pedagogickým pracovníkem, který vykonává přímou pedagogickou činnost dle zákona 379/2015 Sb., není: vychovatel sociální asistent trenér asistent pedagoga.
57. Pro temperament je charakteristické, že každý jedinec je přiřaditelný k jednomu „čistému“ typu temperamentu je vnímán spíše jako biologická predispozice zcela nesouvisí s lidskými emocemi je formován vlivem společnosti.
58. Školní vzdělávací program (ŠVP) představuje kurikulum: dosažené skyté plánované realizované.
59. Když při řešení nějakého problému nacházíme nová řešení za pomoci naší tvořivosti, jedná se o typ myšlení: divergentní abstraktní reproduktivní analogické.
60. Mezi základní výsledky učení nepatří: sociální dovednosti fluidní inteligence obecné vědomosti senzomotorické dovednosti.
61. Jaké podněty obtížněji upoutávají jedincovu pozornost? ty, jež mohou uspokojit nějakou z aktuálních potřeb jedince ty, které jsou alespoň částečně srozumitelné ty, jež jsou často opakované a nepodstatné ty, které jsou něčím nové a zajímavé.
62. Reformní směry 1. poloviny 20. století (Waldorf, Montessori atd.) mají společné: obrat k pedocentrismu obrat k intelektové stránce rozvoje žáků obrat k autoritativní výchově obrat k izolaci školy od rodiny
.
63. To, že je moderní pedagogika prostoupená teoriemi a výzkumnými metodami z jiných vědních disciplín, označuje pojem: interdisciplinarita intersubjektivita interaktivita internacionalizace.
64. Pro kvalitativní způsob zkoumání v psychologii neplatí nelze jej považovat za méně hodnotný přístup než zkoumání kvantitativní převážně je zaměřeno na zkoumání jednotlivých případů jako metoda sběru dat může být použit rozhovor často se v něm užívá statistické zpracování výsledků.
65. Jaký je původ termínu pedagogika? termín pochází z antického Řecka. Slovo paidagógos označovalo otroka, který se staral o syna svého pána a doprovázel jej na cvičení a do školy. termín pochází z antického Řecka. Slovo paidagógos označovalo svobodného člověka, který se podílel na utváření základů pedagogiky. termín pochází z Mezopotámie. Slovo paidagógos označovalo otroka, který se staral o svého pána a doprovázel jej na cvičení a do školy. jedná se o slovo českého původu odvozené od slova pedagog.
66. Systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví nazýváme psychotronika psychohygiena psychohistorie psychofarmakologie.
67. Mezi stavy vědomí, jakožto určité úrovně aktivace organismu nepatří: bdělé vědomí změněné stavy vědomí spánek nevědomí.
68. Která z následujících charakteristik osobnosti je nejvíce ovlivněna společností: charakter temperament emocionalita rys
.
68. Jedna za charakteristik vůle, která se projevuje schopností pokračovat v činnosti, i když se jedinec setkává s překážkami, se nazývá: pružnost vytrvalost iniciativnost rozhodnost.
69. Když v nějaké situaci zdánlivě náhodně a náhle přijdeme na její řešení, můžeme hovořit o: algoritmizaci vhledu verifikaci abstrakci.
70. Pro souvislost (interakci) mezi vlivem prostředí a dědičností na vývoj dítěte platí jedno z následujících tvrzení: vliv situací v sociálním prostředí působí na každého jedince stejným způsobem, genetické dispozice nehrají roli vliv podnětů ze sociálního prostředí nepůsobí na různé jedince stejně, ale bývá modifikován i genetickou „výbavou“ jedince nelze hovořit o žádných interakcích mezi těmito vlivy dědičnými dispozicemi dítěte je dán celý jeho vývoj, prostředí hraje minimální roli.
71. Představte si situaci: vidíme pouze část nějakého předmětu, ale přitom víme, jak vypadá v celku, takže jej tak i vnímáme. O jaký princip vnímání jde? blízkosti konstantnosti selektivity symetrie.
72. Jev, který lze popsat jako zaměřenost pozornosti pouze na určité podněty a „nevnímání“ podnětů jiných, nazýváme: selektivita pozornosti percepční zkušenosti intenzita pozornosti oscilace pozornosti.
73. Mezi základní faktory inteligence nepatří paměť eidetická představivost matematická inteligence chápání sociálních vztahů a orientace v nich.
Mezi základní typy potřeby motivujících žáky nepatří: potřeby výkonové potřeby racionální potřeba perspektivy potřeby poznávací.
75. Opakem vědomí, ve smyslu bdělého prožívání, při němž probíhají kognitivní procesy, je: nevědomí bezvědomí podvědomí rozšířené vědomí.
76. Co to je tzv. didaktický trojúhelník: škola, žák, rodič učitel, žák, učivo výukový cíl, výuková metoda, výsledek výuky výukový cíl, výuková metoda, hodnocení.
77. Poznatky, nácvik dovedností, způsoby a modely řešení problémů, prožitky, postoje a vlastnosti člověka: za učivo lze považovat jen některé z těchto pojmů nemohou být považovány za učivo jsou výukové metody mohou být považovány za učivo.
78. Inkluze je: prostoupení pedagogiky teoriemi a výzkumnými metodami z jiných věd a disciplín začleňování dětí s různým stupněm postižení do běžných tříd úprava metod a hodnocení výsledků pro žáky se sociálním znevýhodněním úprava hodnocení pro žáky s různým stupněm postižení.
79. Stadia paměťového procesu bývají obvykle nazývána: vštípení, uchování, vybavení učení, opakování, vybavení uložení, utřídění, uchování vštípení, utřídění, vybavení.
80. Pavlovovy experimenty se psy jsou příkladem jakého typu učení? instrumentálního podmiňování pojmového učení senzomotorického učení klasického podmiňování.
81. Moderní pedagogika oproti tradiční pedagogice: pracuje s konkrétními výzkumnými poznatky čili objasňuje reálné jevy edukace je to tzv. ideální teorie čili pracuje s ideálem doby, normuje učitelskou přípravu vychází hlavně z představ a historických koncepcí čili představuje historický obraz pojetí pedagogiky převážně vytváří teoretické koncepce o ideální výchově.
82. Mezi možné charakteristiky emocí nepatří: polarita polarita intencionalita subjektivita reverzibilita.
83. Mezi relevantní elektronické zdroje, ze kterých lze čerpat odborné informace na MU patří: Wikipedie Necyklopedie Ottova encyklopedie ProQuest Ebook Central.
84. Sebevýchovu dle Blížkovského (2013) nejlépe charakterizuje působení: faktorů vnějších a nezáměrných (funkcionálních) faktorů vnějších a záměrných (intencionálních) faktorů vnitřních a záměrných (intencionálních) faktorů faktorů vnitřních a nezáměrných (funkcionálních).
85. S často používanými nástroji pro měření inteligence lze spojit jméno: Ivan Petrovič Pavlov Jean Piaget David Wechsler Abraham Maslow.
86. Pro inteligenční kvocient IQ neplatí jedno z následujících tvrzení: měření IQ je vždy zatíženo určitou chybou (např. z hlediska typu použitého testu) u zjištěného IQ se vždy jedná pouze o relativně přesný odhad odrážející aktuální stav IQ je ovlivněno pouze dědičností a jeho číselná hodnota během života jedince zůstává konstantní souhrnné IQ představuje průměrnou hodnotu, která nemůže postihnout individuální specifičnost jedince.
87. O neformální autoritě učitele neplatí: přiřazujeme ji v pedagogickém procesu k tomu z aktérů, který uděluje rozkazy lze ji v průběhu profesní dráhy budovat je mírou vlivu plynoucí z postavení a jemu odpovídající činnosti v organizační hierarchii organizace je založeno na lidských a odborných charakteristikách jedince.
88. Předmětem filozofie výchovy (jako normativní disciplíny) jsou: vlastnictví, smrt, život, víra hodnota, etikou, smysl lidé, život, společnost minulost, jsoucno, budoucnost.
89. Mezi základní charakteristiky kvantitativního výzkumu nepatří: statistické zpracování výsledků snaha o získání reprezentativního vzorku zkoumaných osob snaha o vytváření obecně platných zákonitostí zaměřenost na jednotlivé případy.
90. Frontální učení je, když: učitel zprostředkovává výklad a je při výuce dominantní žáci pracují ve skupinkách, role učitele je pouze pomocná a instruktážní žáci samostatně volí výukové cíle a metody výuky se žáci vzdělávají v terénu prostřednictvím přímých zkušeností.
91. Ve kterém případě jsou potřeby (dle A. Maslowa) seřazeny od nejnižší po nejvyšší: potřeby fyziologické, potřeba bezpečí, potřeba lásky, potřeba sebeúcty potřeba lásky, potřeba sebeúcty, potřeba bezpečí, potřeby fyziologické potřeba bezpečí, potřeby fyziologické, potřeba sebeúcty, potřeba lásky potřeba sebeúcty, potřeba bezpečí, potřeby fyziologické, potřeba lásky.
92. Genderová role žáka nevyjadřuje: soubor pravidel, které předpisují určité typy chování pouze chlapcům a jiné pouze dívkám sociálně a kulturně konstruované rozdíly mezi chlapci a dívkami sociální konstrukt biologickou charakteristiku.
93. Průřezová témata v RVP ZV (2017): jsou realizována žáky, kteří jsou za volbu a jejich dosahování zodpovědni sdružují základní poznatky z každého předmětu jsou dobrovolná dle toho, na co se škola zaměřuje řeší aktuální problémy ve společnosti.
94. Který směr vnímal psychologii především jako zkoumání chování lidí a jejich reakci na různé podněty: interakcionismus psychoanalýza behaviorismus psychofyzika.
85. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) je: kurikulárním dokumentem evropské vzdělávací politiky kurikulárním dokumentem navazujícím na Školní vzdělávací program kurikulárním dokumentem vytvořeným na úrovni školy kurikulárním dokumentem vytvořeným na národní úrovni.
86. Ellen Key ve své knize The Century of the Child označila za „století dítěte“: 21. století 19. století 20. století 18. století.
87. Co se myslí, když se řekne, že pedagogika je normativní věda? normování pedagogické praxe normování učitelské profese normování společenských cílů normování ideálů a politických vzdělávacích vizí.
88. K základním způsobům řešení frustrace (jakožto situace překážky na cestě k požadovanému cíli) nepatří: obejití překážky volba náhradního cíle volba „útoku“ na překážku volba menšího odporu.
89. Situaci, kdy jedinec při výkonu své práce prožívá negativní pocity, pociťuje velkou únavu a ztrátu energie a také ideálů nazýváme: hyperbulie všeobecný adaptační syndrom frustrační tolerance burn-out syndrom.
90. Způsob užívání jazyka u dětí, kdy chybí sociální funkce řeči a dítě hovoří samo pro sebe, nazýváme v souladu s Piagetovým pojetím: vitální řeč samomluva pragmatická řeč egocentrická řeč.
91. Pro kterou etapu profesního rozvoje učitele je charakteristické, že učitel hledá spíše návody a učí se na základě imitace či rad od druhých, soustřeďuje se zejména na obsah a jeho plánování je krátkodobé? učitel expert začínající učitel kompetentní učitel zkušený učitel.
92. Mezi základní principy vnímání dle Gestaltu nepatří princip: figury a pozadí syntaxe symetrie podobnosti.
93. Psychická deprivace je v psychologii chápána jako: následek traumatizující události na začátku školní docházky dlouhodobé strádání v oblasti psychologických potřeb následek rozpadu osobnosti jedince sklon ke kriminálnímu chování.
94. Myšlenkovou operaci, při které zobecňujeme parciální zkušenosti na veškeré dění určitého typu nazýváme: aproximace analýza generalizace ekvilibrace.
95. O moci ve školní třídě neplatí moc učitele může být naplňována využíváním odměn a trestů ve výuce uspořádání mocenských vztahů se proměňuje napříč situacemi ve školní třídě jedná se o osobnostní charakteristiku učitele jedná se o schopnost ovlivňovat jednání jiné osoby.
96. Učení se bez opakování a posilování, kdy občas stačí jediný kontakt s důležitým podnětem, nazýváme: inhibice iniciace imprinting implikace.
97. Učení, při němž se s opakováním snižuje počet neúspěšných pokusů (vzniká spoj mezi stimulem a reakcí) nazýváme: základní učení učení pokusem a omylem učení vhledem asociační učení.
98. Pro vliv biologických predispozic na formování psychiky jedince neplatí: stejně jako fyzickou podobu můžeme od rodičů získat i náchylnost k určitým psychickým poruchám vliv genetických predispozic je zcela klíčový a jiné faktory jsou pro vývoj člověka téměř nepodstatné v různých obdobích života může být vliv genetických dispozic různý výzkumy naznačují, že vliv genetiky může být silnější na krajních koncích Gaussovy křivky rozložení populace.
99. Výběr copingové strategie závisí na posouzení ovlivnitelnosti situace. Pokud situaci považujeme za neovlivnitelnou, tak vybíráme častěji strategie zaměřené: na emoce na rezistenci na problém na realitu.
100. Které z tvrzení týkajících se otázky, zda jsou naše vlastnosti vrozené nebo získané, je pravdivé: psychický vývoj jedince je ovlivňován pouze sociálním prostředím vývoj psychiky a lidských vlastností je především volním procesem člověk je do různé míry formován genetickými dispozicemi i vlivem sociálních faktorů psychický vývoj jedince je ovlivňován výlučně genetickými dispozicemi.
101. Genderově citlivá výuka je výuka, která se zaměřuje především na: prevenci homofobní šikany individuální rozvoj žáků bez ohledu na jejich pohlavní příslušnost podporu dívek ve školní třídě v konkrétních předmětech produkci genderových stereotypů ve společnosti.
102. Reformní směry 1. poloviny 20. století (Waldorf, Montessori atd.) vůči tradiční škole té doby vznesly řadu kritických připomínek. Do jejich kritiky tradiční školy nepatřil argument: škola věnuje malý zřetel estetickým, tělovýchovným a zdravotním aspektům výchovy škola dostatečně nerozvíjí žáky po intelektové stránce škola podceňuje rozvoj tvůrčích schopností žáků škola je izolována od rodiny a komunity.
103. Tzv. všeobecný adaptační syndrom (GAS) se v psychologii týká: vlivu nadměrného působení stimulantů na libmický systém změn ve vnímání objektů patologické poruchy adaptace způsobu aktivace (mobilizace) energie jedince v ohrožujících situacích.
104. Pro takzvanou krystalickou inteligenci, dle pojetí Raymonda Cattela, platí: představuje základní složku kognitivních procesů zahrnuje specifické schopnosti jedince je zcela závislá na vrozených dispozicích je formována vlivem prostředí, učením apod.
105. Schopnost rozdělovat pozornost na více zdrojů informací či několik aktivit současně se nazývá: distribuce pozornosti vigilita pozornosti koncentrace pozornosti selektivita pozornosti.
106. Hodnocením průběhu, podmínek a výsledků žáků, souladem s vzdělávacími programy a dodržováním školského zákona se zabývá: PISA (Programme for International Student Assesment) Česká školní inspekce (ČSI) Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Národní pedagogický institut (NPI).
107. Typ inteligence, která je zaměřena na řešení běžných každodenních problémů a je spojena s dobrou adaptabilitou a schopností jedince využít svých zkušeností, se nazývá: obecná analytická praktická kreativní.
108. Nejednoznačnost a proměnlivost některých emocí a citových prožitků můžeme označit termínem: aktivace ambivalence intencionalita autoregulace.
109. Mezi tzv. primární emoce nepatří: radost afekt strach hněv.
110. Mezi základní charakteristiky kognitivních procesů nepatří: emoce jedince jsou při nich zcela nepodstatné jsou aktivním procesem jsou ovlivňovány zvyklostmi a zkušenostmi probíhají ve vědomém (bdělém) stavu.
111. Mezi základní fáze paměťového procesu nepatří: vštěpování uchovávání mentální reprezentace reprodukce.
112. Mezi vnější podmínky výchovy patří: působení sociálního prostředí genotyp a fenotyp fyzické a psychické předpoklady jedince dispozice jedince.
113. Mezi základní typy deprivace nepatří: behaviorální senzorická emoční sociální.
114. Mezi základní odborné časopisy, ze kterých lze čerpat relevantní informace nepatří: Psychológia a patopsychológia dieťaťa Československá psychologie Moje psychologie Pedagogika.
115. Které tvrzení týkající se čití a vnímání je pravdivé: vnímání je ovlivněno znalostmi o předmětu tyto pojmy jsou v podstatě totožné čití a vnímání jsou nesouvisející koncepty čití je ovlivněno znalostmi o předmětu.
116. Mezi ego-obranné mechanismy nepatří: projekce introspekce identifikace racionalizace.
117. Ve kterém z následujících bodů je správně naznačen obecný postup řešení problémů: identifikace problému; vytvoření plánu nápravy; formulace hypotéz; ověření funkčnosti plánu nápravy identifikace problému; formulace hypotéz; vytvoření plánu nápravy; ověření funkčnosti plánu nápravy formulace hypotéz; vytvoření plánu nápravy; identifikace problému; ověření funkčnosti plánu nápravy vytvoření plánu nápravy; identifikace problému; formulace hypotéz; ověření funkčnosti plánu nápravy.
118. Ego-obranný mechanismus, při němž jedinec neschopnost či nemožnost dosáhnout vytčeného cíle nahrazuje cílem jiným (většinou „nižším“) se nazývá: projekce introspekce kompenzace racionalizace.
119. Co neodpovídá projevům burn-outu? snížené sebehodnocení jedince sklíčenost, negativismus objektivní snížení pracovní aktivity vývojová regrese trvalého charakteru.
120. Zkoumáním pudů a nevědomých procesů se zabývá: psychoanalýza behaviorismus sociální psychologie psychofyzika.
121. Mezi geneticky dané typy učení, které jsou pozorovatelné i u zvířat nepatří: asociace imprinting habituace senzibilizace.
122. Mezi základní principy vnímání podle Gestaltu nepatří: figura a pozadí podobnost dobrý tvar významnost.
123. Úplnou ztrátu vůle nazýváme: afázie abulie hypertenze hyperbulie.
124. Mezi základní vědy nepatří: vývojová psychologie klinická psychologie obecná psychologie sociální psychologie.
125. Mezi vědecké pedagogické časopisy vydávané v současnosti nepatří: Pedagogická orientace Pedagogické listy Studia paedagogica Orbis scholae.
126. Mezi psychogenní potřeby dle Maslowa nepatří: spánek láska bezpečí seberealizace.
127. Co je ovlivněno prostředím? Charakter Temperament Rys Emocionalita.
128. Pro kvantitativní metody je charakteristické: obsahová analýza rozhovory statistické zpracování dat zkoumání jednotlivých případů.
129. Se zkoumáním psychické deprivace bývá často spojováno jméno: Milan Nakonečný Zdeněk Matějček Petr Macek Jan Průcha.
130. Mezi základní metody zkoumání v psychologii nepatří: kazuistika dotazník selekce interview.
131. Intencionální výchovné působení je: nepřímo a nezáměrné výchovné působení přímo a záměrné výchovné působení nepřímé i přímé výchovné působení synonymem pro socializaci.
132. Mezi myšlenkové operace (dle různých dělení) nepatří: aspirace prokrastinace averze adaptace.
133. Křivka zapomínání, jejímž autorem byl Hermann Ebbinghaus, vyjadřuje: vliv opakování na zapomínání vliv obsahu naučeného na zapomínaní pokles kapacity s narůstajícím věkem množství zapamatovaného v závislosti na čase.
134. Když při logickém usuzování postupujeme od obecnějších tvrzení k jejich konkrétní aplikaci, hovoříme o: dedukci indukci abstrakci akomodaci.
135. Inteligenci nelze vymezit jako: schopnost myslet a chápat vztahy schopnost učit se schopnost vždy nalézt správnou odpověď osobnostní vlastnost.
136. Emoční prožitek, který je charakteristický velmi vysokou intenzitou a poměrně krátkým trváním, nazýváme: afekt emoční epizoda nálada vztek.
137. Myšlení (jakožto řešení problémů), které využívá známé způsoby řešení, se nazývá: produktivní deduktivní intuitivní reproduktivní
.
138. Která z koncepcí pedagogiky je především spojována se situačním modelem výchovy: konstruktivistická pedagogika obecná pedagogika komparativní pedagogika transimisivní pedagogika.
jj jnj kmkn.
132. Mezi myšlenkové operace (dle různých dělení) nepatří: adheze asimilace analýza abstrakce.
142. Krystalické znalosti jsou podle Cattella získané vrozené mění se dochází k jejich zapomínání.
140. Myšlenkovou operaci, která využívá dřívějších návyků a postupů u nových předmětů a jevů, nazval Piaget:
asimilace aspirace asociace akceptace.
S činností které části našeho mozku úzce souvisejí emoce (především jejich fyziologické projevy) lymbický systém mozeček adenohypofýza neurohypofýza.
147. Stanovení cíle, budoucí výkon - typické pro aspirace asimilace motivace ambice.
149. Vertikální členění pedagogiky vychází: z pohlaví jedince z věku jedince z výšky jedince z váhy jedince.
150. Jak se k žákům chová učitel, který volí autokratický styl výuky: Učitel je přísný, trestá žáky a iniciativa je hlavně na jeho straně Učitel je milý, žáky netrestá a iniciativa je hlavně na straně žáků.
152. Které tvrzení je správné: Schola ludus J. A. Komenského představuje osm divadelních her k výuce latiny, které napsal v Blatném Potoce Schola ludus Milana Nekonečného představuje osm divadelních her k výuce latiny, které napsal v Blatném Potoce Schola ludus J. A. Komenského představuje učebnici .
|
